Blog
Obecně vpisovaný znak
Zveřejněné první křížovkové úlohy (doplňovačky kolem roku 1900) obsahovaly tři části – nadpis, legendu a obrazec - zadání úlohy, a tak je tomu dodnes. Podoba předkládané úlohy závisí vždy na vydavateli a normu pro jejich tvorbu vytvářeli (průběžně v čase) křížovkářští lídři. Cokoliv (tedy i luštitelskou úlohu) získává uživatel na trhu, kde jsou uplatňována pravidla trhu (byznys). Společnost vytváří pro každou lidskou činnost normu (tedy i křížovkáři). Článek 89 popisuje podobu jakékoliv normy a její vymahatelnosti. Nechci předpovídat budoucnost v křížovkářském světě, ale nepochybně bude určitá část populace vždy trávit svůj volný čas vyplňováním políček podle legendy, a to profesionálové i řadoví luštitelé křížovkářských úloh – pro ty jsou určeny tyto webové stránky.
Pro křížovkářskou normu přístupnou široké luštitelské veřejnosti (článek 2 a článek 4 Tvorba křížovkářských úloh – skládačka z jednotlivých prvků) jsou základními stavebními kameny písmeno a políčko. Další součástí křížovkové úlohy je pak tajenka (článek 19) a nadpis (spolu s legendou a obrazcem tvoří zadání křížovkové úlohy, článek 20). Obecně lze říci, že v nadpisu se objeví vždy použitý druh vpisovaného znaku (popřípadě jejich střídání), typ křižování (křížovka či doplňovačka) a skutečnosti, které se týkají celé úlohy (například písmenná řetězová křížovka, pdf 35/5 – do řetězové křižování jsou zapojeny všechny vpisované výrazy).
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku, následně vpisovaného výrazu (viz články, které souvisí s tímto stavebním kamenem, článek 90).
POLÍČKO - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí s křižováním a se směrem vpisování.
Na tomto místě je vhodné zopakovat záměr těchto webových stránek (Úvodní slovo – křížovkové úlohy ke stažení). Podoba předkládaných úloh by měla být přístupná široké luštitelské veřejnosti. Svazová norma pro tvorbu stojí na základech z padesátých let minulého století a postupně se dostala do silně odborné podoby – norma uveřejněná na internetu v roce 2019. Tato podoba je určena velmi úzkému okruhu milovníků křížovkových úloh, především pro svazové soutěže (řešitelské přebory a korespondenční soutěže). Nutno rovněž zdůraznit, že podoba předkládaných úloh závisí na vydavateli (podle jaké normy jsou jednotlivé úlohy sestavovány).
Při popisu celé problematiky jen sleduji, co se všechno v této ušlechtilé duševní zábavě událo. Nikoho nepřesvědčuji, že můj postoj je ten jediný správný. Ostatně to můžeme vysledovat ve všech činnostech lidstva, kdy obhajoba názoru či pravdy nebyla vždy jednoduchá, dokonce za to zaplatili i životem (Hus, Bruno aj.). Tento nový pohled (viz předložené úlohy ke stažení) je srozumitelný i „řadovému“ křížovkáři.
V jednotlivých článcích je celá problematika popisována v čase. Níže je uvedeno porovnání obou pohledů a komentář, který se týká základního stavebního kamenu - písmenu:
Vpisovaný znak (popřípadě střídání) použitý v úloze určuje vždy pojmenování křížovkové úlohy. Svazová norma uvádí: „§ 228 Název křížovky. Křížovka musí být správně a úplně pojmenována. Předkládá-li se však křížovka souměrná, písmenná, standardní, normální a s obrazcem, pak není třeba příslušné údaje v zadání uvádět. Řadový luštitel se k takové informaci vlastně ani nedostane, podrobná norma je určena především členům svazu pro řešitelské soutěže, tedy úzkému okruhu křížovkářů. Navíc přesný význam adjektiv „standardní“ a „normální“ zná jen hrstka křížovkářů, protože se tyto odborné pojmy v předkládaných úlohách vlastně ani nevyskytují.
Střídání znaků vyžaduje podle normy určitý systém – pouhá symetrie nestačí. Týká se to i dalších křížovkových prvků. Střídat lze například typy legend, typy políček (dřívější název „střídavě mozaiková“ byl nahrazen pomocí předpony polo- pojmenováním „polomozaiková“). Střídat lze všechny druhy vpisovaného znaku (pdf 27), svazová norma má však taxativní výčet „povolených“ možností. Jistě není nutno zdůrazňovat, že se luštitel často setkává s úlohami, ve kterých marně hledá jakýkoliv systém (klíč, podle kterého se střídají různé druhy znaků, například šachovnicovité nebo liché sloupce - shluky a sudé sloupce - písmena aj. či střídání typu políček – tzv. polomozaiková křížovka, zkráceně polomozaikovka). Navíc uvádění odborného termínu „polomozaiková“ v zadání úlohy (v nadpisu) má smysl jen v případě neúplného obrazce či absence obrazce (dokreslovka v čtyřúhelníkové siťce). Totiž v případě úplného obrazce termín „polomozaiková“ nepodává luštiteli žádnou novou informaci – tudíž je pak v zadání (v nadpisu úlohy) nadbytečný.
Obrázkový znak (pdf 43 aj.) svazová norma nezná, přitom se používá již desítky let.
Vpisovaný výraz je složen z písmen (obecně ho tvoří vpisované znaky, pdf 40 až 43). Článek 82 se zabývá obtížností křížovkových úloh (volba vpisovaných výrazů). Čím méně vpisovaných výrazů, které luštitel nemusí znát (optimum je do 5 %) úloha obsahuje, tím má řadový luštitel větší šanci vyplnit všechna políčka (mezi tyto luštitele patří různé skupiny, převažují milovníci křížovek dříve narození). Je to jeden z nejdůležitějších prvků pro hodnocení „kvality“ křížovkové úlohy. V případě křížení méně známých výrazů by měl autor vyžít tzv. pomůcky. Bohužel i v některých odborných titulech se lze setkat často s úlohami, které řadový luštitel není schopen doluštit. Toto samozřejmě těžko posuzuje profesionální křížovkář. Odhalí to osvědčené průzkumy – stačí úlohu předložit více řadovým luštitelům.
Legendový výraz je obepsání výrazu vpisovaného. Profesionální křížovkář pozná, kdo je autorem příslušné křížovkové úlohy. Například u číselných křížovek je místo klasické legendy řazené do odstavců podle použitých směrů vpisování připojena tabulka, která nahrazuje legendu. Pokud se luštitel na trhu setká s takovou úlohou, ve které jsou některá písmena použita jen jednou (hlavní princip této úlohy – speciální křižování, tzv. shoda), tutově nesestavil tuto úlohu profesionální křížovkář. Jedná se o komerčního autora (kdysi mu dal jeden člen svazu jméno „komerčák“). Jistě si lze všimnout, že v úlohách s vepsanou legendou (tzv. „švédky“) i některé odborné tituly vypouštějí v legendovém výrazu slovo „zkratka“ (například kg tedy není kilogram, ale zkratka pro kilogram). Horší rozšířený „nešvar“ jsou legendové výrazy typu „iniciály Dvořáka“. Pod křestním jménem si lze totiž představit jakékoliv jméno, protože osoba není blíže určena. V tomto případě jde o nekorektní legendu.