Blog
Základní stavební kameny křížovkové úlohy – písmeno + políčko
Jak je patrné z mého webu, jsou na stole dvě podoby křížovkářské normy – silně odborná svazová (2019, na internetu) určená úzkému okruhu náročných luštitelů či stručné znění srozumitelné široké luštitelské veřejnosti (článek 2). Jednotlivé články popisují optimální podobu jednotlivých úloh včetně porovnání se svazovou normou a v oddílu „Ke stažení“ jsou pak příklady k luštění.
Předmětem mého zájmu jsou pouze křížovkové úlohy (úlohy s křižováním úplným – křížovky a neúplným – doplňovačky, ve kterých uplatňuje každý vpisovaný výraz křižování minimálně ve dvou znacích), a ve kterých autor použije různé druhy vpisovaných znaků či střídání a různé typy křížovkových prvků (políčko, směr vpisování, křižování, legenda, tajenka atd.). Toto základní třídění křížovkových úloh podle typu křižování (křížovky a doplňovačky) se jeví jako optimální. Odpadá pak spousta zbytečně zavedených odborných názvů křížovkových úloh (odvozených od podoby obrazce - rozeta ap., od typu vpisování - síťovka ap., od typu křižování - osovka, řetězovka ap.). S těmito úlohami se luštitel setkává převážně v odborných tiskovinách, za vším stojí „profesionální“ křížovkáři.
Charakteristické pro tento web je, že předkládané křížovkové úlohy neobsahují návod na luštění. „Neobvyklá“ tvorbu je zřejmá z podoby zadání. Například v podnadpisu je uvedeno, že obrázkový znak zastupuje písmeno, shluk či slabiku (pdf 43). Neobvyklé směry vpisování vyznačené v obrazci (pdf 24, 71, 91 aj.). Pro skupinové křižování je využívána schematická značka (pdf 8). U speciálního typu legendy uvedení příkladu v obrazci (hádanková legenda, pdf 4) atd.
V celé historii sleduji pouze vývoj této duševní zábavy (mapuji celý průběh v čase). Je nepochybné, že příznivců křížovkových úloh postupně ubývá. Bez těchto zapálených příznivců křížovkových úloh (autorů i řešitelů) by však nedosáhlo křižovkaření současné vysoké úrovně, ve světě nenalezneme jakékoliv srovnání.
Podoba předkládaných luštitelských úloh (nejen tedy křížovkových) je určována vlastně jen vydavatelem. Výjimkou může být ne dostatečně odborně zdatný vydavatel takového křížovkářského titulu. Jednotlivé typy luštitelských úloh jsou při prvním uvedení „na trh“ zpravidla doplněny jakýmsi návodem na luštění. Často některé předkládané úlohy neobsahují žádný návod a dokonce ani nadpis. Sem lze zařadit například „sudoku“, které řadíme mezi logické úlohy. Totiž tato úloha má jako křížovková úloha také obrazec (tedy i síťku, políčka) vyplněný znaky. Permanentně je předkládán jen jeden typ této úlohy – obrazec 9x9 v čtyřúhelníkové síťce, vpisovaným znakem jsou číslice 1 až 9. Přitom se luštitelé mohli již setkat i s dalšími podobami této logické úlohy (různý druh vpisovaného znaku – písmena, různé grafické znaky či dokonce obrázkový znak a různý typ políčka či jejich počet). Ostatní úlohy zpravidla návod na luštění uvádějí (například „námořní bitva“ – deset různých plavidel umístěných v čtyřúhelníkové síťce 10x10). Tyto různé „hříčky“ jsou někdy kombinovány s křížovkovou úlohou. Od zveřejnění první křížovkové úlohy (doplňovačky) uplynulo kolem 125 let a vždy obsahovala až do současnosti tři části – nadpis, legendu a obrazec.
Pravidla pro tvorbu křížovkových úloh sestavují „profesionální“ křížovkáři. Jistě je vhodné uvést, jak to s přijímáním konečné podoby jakékoliv normy je (vymahatelnosti takovéto normy se věnuje článek 89). Vždy proti sobě stojí minimálně dva tábory s různými (často s protichůdnými, mnohdy těžko obhajitelnými) názory. Každá lidská činnost má vždy pro všechno jistá pravidla či jakousi normu. Samozřejmě, že se může časem i měnit (vylepšovat, zpřesňovat). Tyto jednotlivé „normy“ (různých stupňů) sestavuje vždy pro příslušnou problematiku „odborný tým“, který završuje jeho lídr. Tak to funguje ve všech lidských činnostech, kde se navíc uplatňuje byznys, mohou do toho procesu zasahovat i politici (konečná podoba čehokoliv je vynucena někdy i „silou“). Jak můžeme z dlouhé historie vyčíst, není vždy jednotný názor na konkrétní problematiku. Výsledná přijatá nová norma tedy nemusí mít vždy optimální podobu. Přijímání nové normy není nikdy jednoduché, což nelze přehlédnout. Mým záměrem není posuzovat různé postoje na konkrétní problematiku, i když některé názory jsou i „za hranou“ a většinová společnost má opačný názor. Lídr je však uspokojen, když je pak vše podle jeho gusta.
Nezbytnou součástí křížovkových úloh je i naše mateřština (článek 92). Na dokreslení uvedu titulek na televizní obrazovce z roku 2025, který mohl divák číst jednu celou hodinu – „Filosof na Filozofické fakultě“. Současné možné užití různých podob téhož slova v novinovém článku, v literárním díle či v studentské slohové práci musí vyděsit každého soudného člověka… Z praktického hlediska by bylo asi optimální mít pro každé slovo (výraz) jen jednu podobu. Bylo by ideální, ale jelikož „ideál“ neexistuje, tak se budeme dále brouzdat v současné jazykové džungli. Jednotliví uživatelé jazyka totiž řeší tuto situaci různě. Využívat pouze doporučené podoby z IJP by bylo řešením. Týkalo by se to všech uživatelů spisovného jazyka včetně křížovkářů kromě vpisovaných výrazů, kde lze uplatnit i jinou podobu (legendový výraz je pak doplněn informací, o jakou podobu se jedná). Ostatně z různou podobou se můžeme setkat při pročítání starších pramenů.
Všechny dosud zveřejněné křížovkové úlohy od prvních doplňovaček kolem roku 1900 až do současnosti mají v podstatě stejné zadání (nadpis, legenda a obrazec) a skládají se z jednotlivých typů křížovkových prvků odvozených od písmene (druh vpisovaného znaku vč. střídání) a políčka (úzce souvisí s křižováním a směrem vpisování). Na webu je uplatněna zásada, že autor není omezen taxativním výčtem jedině možné, správné tvorby. Při tvorbě nejsou vyloučeny žádné kombinace, a to v rámci jednoho křížovkového prvku či mezi všemi. Předkládány jsou i úlohy, které uplatňují další ještě neuveřejněné kombinace, kladen je důraz na srozumitelné zadání (stručný nadpis a jednoznačné pojmenování odstavce legendy a srozumitelně očíslovaný obrazec). Nejvíce možností poskytují různé směry vpisování a typy legend. Rovněž jsou uplatněny prvky, které svazová norma neumožňuje, například obrázkový znak či střídání různých znaků. Svazová norma totiž taxativně vyjmenovává „povolené“ možnosti tvorby. Tyto taxativní výčty nejsou smysluplné – pouze to omezuje autora, který přichází s novými nápady. Jak ukazují příklady k luštění v oddílu „Ke stažení“, bylo v některých úlohách použito i to, co není v souladu se svazovou normou. Přitom zadání je luštiteli srozumitelné a úlohu je schopen vždy vyluštit. „Řadový“ luštitel nemá totiž k dispozici obsáhlou, silně odbornou svazovou normu. Jemu stačí, když mu je zadání úlohy srozumitelné a umožňuje podle legendy vyplňovat jednotlivá políčka v obrazci a jednoznačně pak „přečíst“ tajenku (což je vždy cílem luštitele).
Další články se budou zabývat základními kameny, které jsou nezbytné pro tvorbu a luštění křížovkářských úloh určené široké luštitelské veřejnosti, a to písmenu a políčku. V popisu nebudu nikoho přesvědčovat o správnosti konkrétního pohledu na celou křížovkářskou problematiku. Podobu normy pro tvorbu sestavují profesionální křížovkáři a podoba předkládaných úloh závisí na vydavateli, což už bylo popsáno na více místech tohoto webu.
Důležité je, že vyplňování políček písmeny je ušlechtilá duševní zábava a mnoha příznivcům přináší smysluplně strávený čas. Není podstatné, která varianta právě převláda…