Blog
Luštitelské úlohy založené na křižování výrazů
Celou historii křížovkářských úloh do současnosti popisují články 1 až 88. Další články budou sumarizovat celou problematiku. Postupně se budou věnovat členění článků v blogu, třídění křížovkových úloh, jazykové stránce a základním stavebním kamenům křížovkářské tvorby (písmeno + políčko), od kterých jsou odvozený všechny důležité křížovkové prvky - vpisovaný znak, použitý směr vpisování, typ křižování, typ políčka, typ legendy, typ tajenky.
Webové stránky zaznamenávají dosavadní (již 125 let trvající) historii křížovkových úloh. Mapuji pouze vývoj v celé této oblasti. Jakési shrnutí je v úvodním slově v oddílu „Ke stažení“ (pdf 00, od 1. 1. 2025). Budoucnost křížovkářských úloh přenechávám našim následovníkům. Na mém webu je podoba této ušlechtilé duševní zábavy určená široké luštitelské veřejnosti. Asi se dá přepokládat, že vyplňování políček podle legendy jen tak nezanikne (pro milovníky této ušlechtilé duševní zábavy může posloužit článek 2). Svazová norma pro tvorbu křížovek pak slouží členům svazu (kolem čtyř stovek členů), především však pro náročné křížovkáře, kterých je něco přes dvacet (NKM, MLSK) – nelze předpokládat jejich nárůst, protože přiliv tzv. nové krve je výjimečný. Rovněž musí někdo příslušné úlohy do těchto náročných řešitelských soutěží připravovat – ne každý špičkový řešitel je i současně vynikající autor.
Při popisu historie křížovkových úloh je nutno brát v úvahu i to, co nějak ovlivňuje podobu křížovkových úloh (politická moc a byznys – vše propojené reklamou, článek 1). To ale není předmětem mého zájmu. Stejně nemíním komentovat postoj všech zúčastněných osob, které mohou jakkoliv zasahovat do celého procesu. Podobu zadání křížovkových úloh včetně novinek v tvorbě (nová podoba křížovkových prvků) určují odborné tiskoviny (v současnosti Novum, Sfinga a Casa), konkrétně jediná osoba – vydavatel, bez kterého se žádná křížovková úloha k luštiteli nedostane.
Úvodem bude jistě účelné uvést různé pohledy na křížovkové úlohy. Abychom mohli cokoliv přijímat (výrobek, zemědělský produkt, knihu, film atd., ale i křížovkovou úlohu), musí to být možné získat někde na trhu. Každý takový „produkt“ má svá pravidla, viz článek 1. V případě křížovkových úloh to byla odjakživa záležitost křížovkářů. Historii vzniku těchto pravidel zaznamenávají jednotlivé stránky tohoto webu. V současnosti mají organizovaní křížovkáři (svaz) odbornou směrnici pro tvorbu českých křížovek (více jak stostránková norma na internetu), která je určena asi čtyřem stovkám členů svazu, především prakticky ji však využívají necelé tři desítky náročných luštitelů (svazové soutěže – hlavně NKM, MLSK).
S křížovkou se jistě setkal skoro každý, kdo umí číst a psát, vždyť se s ní můžeme setkávat denně v tisku. Drtivá většina z nich i ví, že podle legendy se vyplňují písmeny jednotlivá políčka křížovky, a to díky křížovkám s vepsanou legendou (tzv. švédské křížovky). Těch, co si někdy zkusili vyplnit několik políček, je bezesporu přes milion. Občas se pokouší luštit zmíněnou „švédku“ několik stovek tisíc čtenářů. Více desítek tisíc pak luští víceméně pravidelně v různých křížovkářských titulech. A pro ty všechny (kromě asi čtyř set členů svazu) - pro širokou luštitelskou veřejnost - jsou určeny tyto webové stránky (především článek 2 a oddíl „Ke stažení“ – různé podoby úloh k luštění).
Vyplňování políček obrazce písmeny podle legendy si nelze představit bez naší mateřštiny. Na tomto místě je dobré mít jasno, jak všechno spolu souvisí – řeč je o jakési „vymahatelnosti“.
1. Vše, co je podloženo zákonem, je vymahatelné – porušení bývá sankciováno (po porušení následuje postih – nezaplacení daně, trestný čin ap.). Zákony tvoří politická reprezentace, která má na celý proces maximálně čtyři roky – pak jsou rozdány opět nové karty a něco je zase zrušeno či pozměněno a začíná se vlastně znovu.
2. Podobu spisovné češtiny kodifikuje Ústav pro jazyk český (ÚJČ) – je vlastně na úrovni zákona (je pro uživatele „závazná“), ale není podložená zákonem, tudíž je nevymahatelná. Uživatelům, kteří se neřídí pravidly českého pravopisu ani nehrozí nějaký postih, ve škole to má však vliv na hodnocení. Čeština je nepostradatelnou součástí každé křížovkové úlohy, článek 92.
3. Ostatní „dokumenty“ jsou závazné vždy pro konkrétní skupinu osob a setkáváme se s nimi ve všech činnostech lidské společnosti. Například každý druh sportu má svou historii a lze vysledovat i zavedená pravidla, která se i mohou časem měnit (upřesňují se apod.). Milovníci otazníku (zde nejsou myšleny jen tři svazové kategorie – slovní hádanky, křížovky a logické úlohy) vyhledávají vždy to, co může tříbit naši mysl. Sem lze zařadit například sudoku, šachové úlohy (například mat druhým tahem), různé stolní hry apod. S takovými úlohami se můžeme setkat na kterémkoli místě naší planety.
V případě křížovkových úloh (kde se uplatňuje čeština) narážíme na jazykovou bariéru. Není známo, že by v některé zemi byla tak pestrá a „propracovaná“ tvorba. Netýká se to samozřejmě slovenštiny, která je velmi podobná češtině; navíc dlouholeté spolužití obou národů mělo v této duševní zábavě stejnou cestu (odchylkou je například možnost používat jako vpisované výrazy i slovesné tvary, nejen tedy pouze infinitiv).
Z výše uvedeného jsou patrné tři stupně vymahatelnosti. Věnujme se třetímu stupni. Každý jednotlivý obor lidské činnosti zaznamenává v historii při sestavování (závazných) pravidel vždy vůdčí osobnost, tzv. tahouna, který současně vede i celý „tým“ (v čase pak samozřejmě nastupují další – nové tváře). Nejinak tomu bylo a i je v případě křížovkových úloh. Každému znění (závazných) pravidel předchází vždy vášnivá debata, kde jsou zastoupeny i různé frakce, což platí i pro zákony a ÚJČ. Vše je samozřejmě silně ovlivňováno zvenčí – byznys, politici, různé zájmové skupiny apod. Pro křížovkové úlohy registrujeme pravidla určená široké luštitelské veřejnosti (tento web) a pak členům svazu (pro cca 400 členů).
Zůstaneme-li jen u křížovkových úloh, pak nás zajímá nejen podoba sestavených pravidel (tahounem je zde jakýsi „teoretik“ či historik této problematiky), ale i autor a řešitel. Z historie a z mé dlouholeté zkušenosti je známo, že ve všech třech kategoriích (autor, řešitel či teoretik) stojí za zmínku (kromě již citovaného Lojzi Nolče) ještě Roman Reisenauer. Toto uvádím proto, že to jistým způsobem souvisí i s připravovanými pravidly.
Při retrospektivním pohledu na celou křížovkářskou problematiku je asi objektivní pohlížet na jednotlivého křížovkáře komplexně (tak se pohlíží ostatně na jednotlivce ve všech oborech lidské společnosti). Historie vždy hodnotí úplně všechno – jaký byl nejen autor, řešitel či teoretik, ale i organizátor, propagátor spisovné češtiny, nepominutelné jsou i jeho charakterové vlastnosti atd. Křížovkář může být vynikající v jedné oblasti či úspěšný i ve více oblastech – to je asi optimální pro posuzování celé problematiky, smysluplného vyplňování volného času. V historii čehokoli jsou vždy osoby, které za sebou zanechaly určitou stopu. Například Lojza Nolč proslul nesdělováním „svých“ pramenů v NKM, což bylo ale později prolomeno – každý vpisovaný výraz musí být doložen (ne však každý pramen křížovkáři uznávají, například „jednorázový“ leták nelze považovat za průkazný pramen). Kdo je „podepsán“ jako průkopník pod figurálními obrazci je mezi křížovkáři známo, později byla tato oblast ještě vylepšena využíváním tzv. atypického políčka (pdf 18; 32; 50). Z daleké historie je znám i stoupenec asymetrických křížovek, což bylo později uplatněno pouze u tzv. „švédek“ (křížovky s vepsanou legendou, a to především z komerčních důvodů). Do této škatulky lze zařadit i „povýšení“ osmisměrky (která není ani hádankou, natož pak křížovkovou úlohou) mezi křížovkové úlohy s neúplným křižováním (jakási varianta doplňovačky, pdf 3 aj.).
Kdo se zařadí mezi seznam osob, na které v budoucnu padne pozornost, je dáno celkovým vyhodnocením jeho působení v celé příslušné oblasti. Podobu svazové normy posuzují a mohou využívat čtyři stovky členů, pro které je i určena. Podoba pro širokou luštitelskou veřejnost (článek 2) je určena všem, kteří se nějakým způsobem zajímají o křížovkové úlohy.
V případě tvůrců křížovkářských pravidel (zájmová činnost, která je určena užšímu okruhu vyznavačů této duševní zábavy; navíc je vyžadována znalost češtiny) je nutno brát také v úvahu, že to může být pro někoho i činnost, která ho uspokojuje při naplňování volného času. Rozlišujme například milovníka tenisu, který nevyhrál v životě jediný zápas, přesto ho uspokojuje tato hra – nikoho to však neovlivňuje. Svazová pravidla ovlivňují (respektive jsou určena) členy svazu, nový pohled na křížovkové úlohy mohou pak využívat všichni ostatní zájemci o tuto ušlechtilou duševní zábavu. Pokud nemá někdo předpoklady pro konkrétní činnost, měl se tomu vyhýbat. Lze zaznamenat například v politice, že někdo zastává pozici, na kterou vlastně nemá předpoklady a tudíž je pro tuto činnost nekompetentní (prostě nevhodný). Podobně je tomu i mezi křížovkáři. Ne každý je ve všech oblastech, které se týkají křížovkových úloh, tzv. jedničkou. Netýká se to jen autora, řešitele či teoretika, ale i dalších „specializací“, které s křížovkářskými úlohami nějakým způsobem souvisí. Jde například o tzv. předluštitele (svaz ho uplatňuje při přípravě křížovek pro řešitelské přebory), který posuzuje nejen luštitelnost (obtížnost, články 82 až 88), ale i správnost a korektnost celého zadání. Například některé kris-krosy (článek 83) je schopno začít vůbec luštit snad jen několik špičkových řešitelů. Tady mám vlastní zkušenosti, že pro tuto specializovanou činnost může být i jinak špičkový křížovkář naprosto nepoužitelný.
Asi takoví jedinci neposuzují celou problematiku v širších souvislostech (to se týká všech oborů lidské společnosti, nejen tedy křížovkářů). Lze říci, že žijí v jiném (nereálném) světě.
Brouzdání křížovkovou minulostí probíhá již osm let, proto si dovolím udělat malou inventuru. Od roku 2025 budou další články blogu sumarizovat celou problematiku. „Zásady“ pro autory a luštitele (článek 2, a ostatní články, které se zabývají celou křížovkářskou problematikou) a oddíl webu „Ke stažení“ (příklady rozmanité tvorby s uveřejněním řešení u každé úlohy v pdf) jsou určené široké luštitelské veřejnosti. Nové články budou věnovány základním stavebním kamenům (písmeno + políčko), které slouží k sestavení každé křížovkové úlohy a důležitým křížovkovým prvkům (vpisovaný znak, křižování, směr vpisování, legenda, tajenka, nadpis a zadání). A to vše ze současného pohledu na celou problematiku (všechno se neustále vyvíjí, vylepšuje…).
Některé úlohy mají tzv. premiéru, další pak patří mezi zapomenutou („oprášenou“) tvorbu. Z mnoha těmito novinkami je možno se seznámit i v odborném časopisu „Křížovka“. I svazové tituly přeberou občas tuto novou tvorbu, ale nadpis úlohy, pojmenování odstavců legendy či podoba obrazce je zasazena do „starého rámce“. Bez bližšího komentáře ponechávám postoj svazu (přesněji řečeno jednotlivce, který je obklopen úzkou skupinou – tak to ostatně funguje v reálném životě, to nikoho nepřekvapuje) k tomuto brouzdání křížovkovou minulostí. Svědčí o tom i nezájem o mé další křížovky s obrázkovou legendou. Jedná se zde o křížovkové úlohy s křižováním úplným. Totiž křížovkových úloh s křižováním neúplným je na trhu dostatek. Jsou samozřejmě autorsky méně náročné a pro luštitele naopak obtížněji luštitelné. Přitom znovu otiskované starší příspěvky dokazují, že o tento typ úloh je mezi luštiteli jistý zájem. Mně se nejedená přeci o uplatnění příspěvků ani o honorář za ně, ani dokonce nemám v úmyslu vnucovat optimální podobu křížovkových úloh srozumitelnou široké luštitelské veřejnosti na tomto webu. Přeci cokoliv nového (například básně začínajícího autora apod.) se vždy nějakým způsobem dostává na svět. Já jsem zvolil web a samozřejmě nedostávám za to žádný honorář, ale naopak – působení na webu je zpoplatněno. Zatím převládá předkládání křížovkových úloh v tištěné podobě. NKM a MLSK jsou již více let na internetu, zájemce si zadání úlohy může vytisknout. Tak je tomu i v případě oddílu „Ke stažení“ – kteroukoliv stránku si lze opakovaně po určitém čase znovu vytisknout a opět vyluštit.