Blog
Optimální podoba úloh pro širokou luštitelskou veřejnost
Články 82 až 88 se zabývají optimální podobou úloh pro širokou luštitelskou veřejnost. Nejedná se tedy o podobu určenou úzkému okruhu luštitelů (několik stovek členů svazu, či několik desítek náročných luštitelů – svazové soutěže).
Nejvíce má vliv na luštitelnost (obtížnost) předkládaných úloh vpisovaný výraz a „vhodně“ zvolená legenda k němu; ovlivňují to však i ostatní křížovkové prvky (křižování, obrazec, směr vpisování, tajenka či zadání – nejednoznačná, nesrozumitelná předložená úloha).
Obecně platí, že každá nová podoba křížovkového prvku se luštiteli jeví jako obtížnější. Proto se u takových „novinek“ doporučuje v zadání tuto skutečnost zdůraznit (uvedení příkladu v podnadpisu, doplnění pojmenování odstavců legendy či obrazce, které objasní takovou novou tvorbu). Obtížnost každé křížovkové úlohy lze samozřejmě snadno regulovat.
Políčka úzce souvisí s křižováním a se směrem vpisování a vytvářejí pak obrazec.
Tajenka (článek 19) umístěná v legendovaném směru vpisování je luštiteli nepochybně srozumitelná tudíž nepotřebuje další komentář. Jedná se o tajenku neskrytou (protějšek k tajence skryté, která vyžaduje systém skrytí a v zadání musí být vyčíslena). Za neskrytou tajenku považujeme i ty případy, kdy je její umístění zřejmé ze zadání úlohy (není zařazena v tzv. legendovaném směru vpisování). Pro všechny tzv. neskryté tajenky je charakteristické již delší dobu podbarvení políček, ve kterých je umístěna.
Příklady neskryté tajenky (v nelegendovém směru, začátek čtení):
Čtyřúhelníková síťka - nejčastěji vodorovně zleva vpravo (pdf 7/1, 2 a 4; 8/2; 12/3 až 5; 42/3; 44/1; 67/2), svisle shora dolů (pdf 9/5 a 6; 21/5 a 6; 44/2; 46/5; 77/1, 3 a 4), šikmo shora dolů (57/1), úhlopříčně (21/1, 2 a 4; 38/1, 3 a 4; 63/3; 75/3 a 4), od očíslování obrazce (pdf 1/6; 2), spirálovitě (pdf 38/2).
Ostatní síťky (trojúhelníková, kosodélníková, šestiúhelníková, obrazec složený z tzv. volných políček) – čtení po řádcích i sloupcích je stejné, proto se neuvádí (22/4; 41/3; 57/2; 67/3), vodorovně (pdf 59/4), svisle (pdf 63/5), kruhovitě (12/1; 22/1; 28/2), úhlopříčně v kosodélníkové síťce (pdf 46/4), vlnkovitě v kosodélníkové síťce (pdf 49/3), šikmo dolů (pdf 57/1; 63/4 a 5; 77/6), tzv. „otočená mozaika“, pořadí čtení se ve směrech vpisování mění (pdf 46/3; 75/1; 80/3 a 4).
Očíslovaná středová políčka (čtení začíná od první buňky) – pdf 15/4; 85/2 a 3.
Skrytá tajenka (vyžaduje systém skrytí) je určena náročnějším či náročným luštitelům) – pdf 27/5; 44/3; 68; 80/1. V případě, že je v podnadpisu uveden klíč k odhalení tajenky, nejedná se samozřejmě o skrytou tajenku (pdf 2; 27/2; 38/1 – heslo ČÍNA vyjde po vyluštění křížovky, podnadpis jen nadlehčuje úlohu; 66/3 a 4).
Vícesměrka – každá tato úloha má heslo (chápat lze jako druhou tajenku), někdy je předtištěno, popřípadě se musí vyluštit. Tajenka jako přímo vpisovaný (vyškrtávaný) výraz, je k luštění předkládána méně často (pdf 3; 30/2; 41/4; 60/3; 84). Převážně je umístěna v tzv. nelegendovaném směru vpisování a pro její čtení platí totéž jako pro ostatní křížovkové úlohy (pdf 10; 11; 83 aj.).
Obtížnost předkládané křížovkové úlohy může ovlivnit jen skrytá tajenka, která vyžaduje jistý klíč k jejímu odhalení – vyluštit tyto skryté tajenky může být často zapeklitým oříškem i pro profesionálního křížovkáře (pdf 68). Ostatní tajenky (tzv. neskryté v nelegendovaném směru vpisování; políčka obsahující znaky tajenky jsou v současnosti podbarvena) nedělají luštitelům žádné potíže – ze zadání úlohy však musí být jasné její čtení – například čtení po řádcích či po sloupcích, od očíslovaných středových políček apod.