Blog
Optimální podoba úloh pro širokou luštitelskou veřejnost
Články 82 až 88 se zabývají optimální podobou úloh pro širokou luštitelskou veřejnost. Nejedná se tedy o podobu určenou úzkému okruhu luštitelů (několik stovek členů svazu, či několik desítek náročných luštitelů – svazové soutěže).
Nejvíce má vliv na luštitelnost (obtížnost) předkládaných úloh vpisovaný výraz a „vhodně“ zvolená legenda k němu; ovlivňují to však i ostatní křížovkové prvky (křižování, obrazec, směr vpisování, tajenka či zadání – nejednoznačně, nesrozumitelně předložená úloha).
Obecně platí, že každá nová podoba křížovkového prvku se luštiteli jeví jako obtížnější. Proto se u takových „novinek“ doporučuje v zadání tuto skutečnost zdůraznit (uvedení příkladu v podnadpisu, doplnění pojmenování odstavců legendy či obrazce, které objasní takovou novou tvorbu). Obtížnost každé křížovkové úlohy lze samozřejmě snadno regulovat.
Políčka úzce souvisí s křižováním a se směrem vpisování a vytvářejí pak obrazec.
Křižování výrazů je základním principem křížovkové úlohy, založeným na shodě znaků v příslušném políčku (podbarvená políčka v článku 10). Křižovánívpisovaných výrazů vychází zpravidla ze dvou použitých směrů vpisování.
K účelným rozhodnutím křížovkářů jistě patří zavedení pojmů: křižování úplné a neúplné, i když se s těmito pojmy luštitel vlastně setkává jen někdy (například v pomůcce uvedený výčet shluků s neúplným křižováním ap.) a minimálně dvojí křižování vpisovaného výrazu v doplňovačce.
Obecně lze říci, že křížovkové úlohy s neúplným křižováním jsou obtížněji luštitelné (k vyplnění některých políček je jen jedna možnost - legenda). Proto jsou tyto úlohy doplňovány různou pomůckou:
Výčet shluků s neúplným křižováním – pdf 1/6; 12/3; 36/3; 38/2.
Výčet všech shluků (slabik) obsažených v úloze – (pdf 2 – v této pomůcce je připojena tabulka obsahující všechny vpisované znaky úlohy – tzv. „vybíračka“); pdf 76/6 – výčet použitých slov (v slovní křížovce).
Výčet shluků, z kterých jsou složeny vpisované výrazy – pdf 7/1 a 2; 9/3 až 6; 22/4; 44/1 a 2; 73/1 a 4; 75/1 až 4, 6; 78/5.
Výrazy pro výplňku (luštiteli to umožňuje doluštit celou úlohu) – pdf 20/2; 23/3; 37/2; 44/3; 70/2; 82/2.
Číselná křížovka má speciální typ křižování (jedná se o tzv. shodu – každé písmeno musí být v úloze použito minimálně dvakrát). Na obtížnost těchto úloh má vliv počet písmen uvedených v připojené tabulce. Toto „pomocné slovo“ umožňuje luštiteli zahájit zdolávání předložené úlohy. Zpravidla se uvádí jedno „slovo“ (článek 2 – Křížovkářské zásady, odstavec A. 2.), ale to je nepodstatné. V tabulce může být uvedeno cokoli, rozhodující je počet těchto písmen, které již luštitel nemusí odkrývat. Příklady: B, F, L, M, P, S, V, Z (obojetné souhlásky); Á, É, Í, Ó, Ú, Ů, Ý (dlouhé samohlásky); A, Á, B, C, Č (první písmena české abecedy). Mezi lehké úlohy patří ty, u kterých je uvedeno vyšší procento těchto písmen (pdf 61/úloha 1 – 17 %; úloha 2 – 25 %; úloha 3 – 38 %), zvláště pak, je-li připojena navíc pomůcka (legenda k některým, respektive ke všem vpisovaným výrazům). Zbývající (neodkrytá) písmena, se uvádějí různě - zpřeházeně, abecedně, vytvářejí „existující“ slova apod.). V „pomocném slově“ by neměla být písmena, která jsou obsažena v tajence. Tajenku by měl řešitel vždycky celou vyluštit. Křížovkáři u křížovkových úloh s úplným křižováním nikdy „neprozrazovali“ předem ani jedno písmeno tajenky. Jedná se o případ (je jich samozřejmě více), kdy mezi křížovkáři nepanuje jednotný názor – „dobrý“ autor však volí takovou podobu zadání, kde musí řešitel vyluštit všechny znaky tajenky. „Pomocné slovo“ samozřejmě může být sestaveno různě (viz popis výše). Pro luštitele jde vždy o předem odkrytá písmena a uvedené slovo nemá tedy „legendu“ (není obepsáno) podobně jako u všech výplňkových úloh. Samozřejmě, že řadový luštitel objeví v každé výplňkové úloze více výrazů, které nezná a nepídí po pramenu. Autor však musí doložit každý vpisovaný výraz nějakým pramenem – nelze uplatnit tzv. „samotvorbu“, tudíž vymýšlet neexistující výrazy.
Mapuji pouze historii tvorby křížovkových úloh od roku 1900 a hledám společně se všemi optimální podobu Křížovkářských zásad pro autory a luštitele (článek 2) pro širokou luštitelskou veřejnost.
Jistě obtížněji jsou luštitelné střídavé křížovky. Luštitel musí totiž odhalit systém střídání různých vpisovaných znaků (tzv. náhodné střídání kteréhokoliv křížovkového prvku, tedy i typu políčka apod., je podle křížovkářských zásad pro tvorbu vyloučeno). V pdf 27/5 se jedná navíc o kombinaci střídání znaků se skrytou tajenkou. Ztížením této úlohy by bylo vypuštění podnadpisu - střídání písmen s dvou- třípísmennými shluky či neuvedení hesla ALDA v obrazci.
U úloh s úplným křižováním se dává do pomůcky zpravidla ten výraz, který umožní luštiteli vyplnit správně všechna políčka (totiž ani profesionální křížovkář nemá šanci vyplnit políčko dvou „neznámých“ křižujících se výrazů).