Křížovky Göbel

Optimální podoba úloh pro širokou luštitelskou veřejnost

Články 82 až 88 se zabývají optimální podobou úloh pro širokou luštitelskou veřejnost. Nejedná se tedy o podobu určenou úzkému okruhu luštitelů (několik stovek členů svazu, či několik desítek náročných luštitelů – svazové soutěže).

Nejvíce má vliv na luštitelnost (obtížnost) předkládaných úloh vpisovaný výraz a „vhodně“ zvolená legenda k němu; ovlivňují to však i ostatní křížovkové prvky (křižování, obrazec, směr vpisování, tajenka či zadání – nejednoznačná, nesrozumitelná předložená úloha).

Obecně platí, že každá nová podoba křížovkového prvku se luštiteli jeví jako obtížnější. Proto se u takových „novinek“ doporučuje v zadání tuto skutečnost zdůraznit (uvedení příkladu v podnadpisu, doplnění pojmenování odstavců legendy či obrazce, které objasní takovou novou tvorbu). Obtížnost každé křížovkové úlohy lze samozřejmě snadno regulovat.

Políčka úzce souvisí s křižováním a se směrem vpisování a vytvářejí pak obrazec.

Odborný výraz „kombinovaná“ byl zaveden již kolem roku 1953, a to nejprve pro střídání políček čtyřúhelníkových s políčky vícenásobnými (například pdf 1/3; 28/2). Tyto úlohy byly označovány později i jako hříčka. Jiným případem je použití různých směrů vpisování, například svisle a buňkovitě (například pdf 12/3 a 4; 20/2). I takové křížovkové úlohy jsou ještě v současnosti označovány jako „kombinovaná“ křížovka (doplňovačka). Samozřejmě, že je to nesystematické a není to v souladu s odbornou úrovní, kterou křížovková úloha jako taková za téměř sto let dosáhla. Může se to týkat vlastně všech křížovkových prvků, navíc zastaralý přístup k celé problematice křížovkových úloh ovlivňuje nadpis úloh a pojmenování jednotlivých odstavců legendy.

Drtivá většina křížovek (křížovkové úlohy s úplným křižováním) se předkládá s úplným obrazcem. Doplňovačky (křížovkové úlohy s neúplným křižováním) se předkládají vždy z obrazcem, i když může být neúplný (viz níže „praporky“ u buňkovitého směru vpisování, čárkované čáry u řetězového křižování apod.).

Náročnější luštitelé (několik desítek zapálených milovníků křížovek) mohou luštit tzv. polodokreslovky.

Luštitelé musí doplnit chybějící části obrazce, například:

Rozdělovací značky – silné linky (pdf 18; 20/1; 25/3; 31/1; 32; 36/1 a 2; 38/1; 45/4; 47/1 a 2; 52; 58/2 a 3; 68/3); rozdělovací políčka (pdf 45/3; 47/3; 53/2; 58/1; 70/3); uzlová políčka (pdf 47/2).

Obrys – (pdf 45/2 a 3; 48; 50; 52; 53/1; 54; 55).

Mozaikové linky – (pdf 48/1).

„Praporky“ (u buňkovitého směru vpisování) – (pdf 49/1 a 4; 71/5; 81/4).

Čárkované čáry (u řetězového křižování) lze samozřejmě vypustit a tím i luštiteli ztížit tuto úlohu (v nadpisu vypustit předponu pěti- a v obrazci vyznačení umístění řetězce, pdf 80/3). Úlohu lze předložit v různé podobě – zvětšit počet políček v řetězci, změnit počet společných políček v řetězci apod.

Čárkované čáry lze vypustit i v pdf 78/4 (v legendě – vodorovně pak závorku). Sedmipísmenné výrazy lze samozřejmě rozložit různě – 2 + 5; 3 + 4; 4 + 3; 5 + 2, a to je pak úkolem luštitele (ztížení úlohy). Za zmínku stojí i nepřežitý vývoj naší duševní zábavy – stálé vylepšování zásad pro tvorbu. V tomto případě jde o nahrazení linky silné (rozdělovací, pdf 51) linkou čárkovanou. Totiž před silnou linkou jeden výraz končí a za ní další začíná. Čárkovaná linka pak „zprostředkovává“ umístění v řetězci (pdf 77/1 a 2). V tomto případě nejsou dřívější úlohy upravovány – je tak dobře vidět posun v tvorbě.

Nároční luštitelé dostávají jen legendu. Samozřejmě, že se to týká pouze křížovek (křížovkové úlohy s úplným křižováním, tzv. dokreslovky), doplňovačky luštitelům bez otištěného obrazce nelze předkládat. Dokreslovky může luštit několik desítek zapálených luštitelů na řešitelských přeborech či v korespondenčních soutěžích (NKM, MLSK, ČKL).

Jako dokreslovky je zajímavé luštit i křížovky s tzv. číslovanou legendou (pdf 55). Předkládat tyto úlohy s kompletním obrazcem nedává žádný smysl; týká se to všech typů sítěk vč. různých kombinací použitých směrů vpisování. 

Očíslování obrazce je delší dobu ustálené.  Pro „standardní“ (čtyřúhelníková síťka - vodorovně a svisle, pdf 1/1) křížovku se používají písmena a číslice; využívají se i v jiných případech pro přehledné řazení legendových výrazů v odstavci legendy - pdf 1/6.

Jen číslic se využívá u síťky trojúhelníkové (pdf 15/1 a 2), šestiúhelníkové (pdf 15/3), kosodélníkové (pdf 45/4; 56/3), u tzv. „šikmých“ křížovek (pdf 38/1) či doplňovaček (pdf 21/4) a u úloh se shodnou legendou (pdf 38/4). Rovněž se to vyskytuje u úloh se směrem vpisování: svisle (pdf 7/1; 46/5), buňkovitě (pdf 49; 85), řetízkovitě (pdf 44/1 a 2), meandrovitě (pdf 38/2), paprskovitě (28/2), úhlopříčně (pdf 74), obloukovitě (pdf 19), lomeně (hlavně tzv. síťovky, pdf 21). 

Jen písmen se pak využívá u úloh se směrem vpisování vodorovně (pdf 1/5), u úloh s uplatněním tzv. schematické značky - vícesměrky, pdf 17 a u úloh se skupinovým křižováním, pdf 8. Číslice jsou totiž využity pro očíslování jednotlivých směrů vpisování (přitom jsou v každém směru vpisování vždy dva smysly zápisu).

Ztížit luštiteli předloženou úlohu může i očíslovaný obrazec, kdy je nejednoznačný zápis jednotlivých vpisovaných výrazů (vydavatel se často odkazuje na skutečnost, že podobná úloha již byla otištěna, respektive, že my jsme tak zvyklí…