Blog
Optimální podoba úloh pro širokou luštitelskou veřejnost
Poslední zápis do článku 1. 4. 2024
Články 82 až 88 se zabývají optimální podobou úloh pro širokou luštitelskou veřejnost. Nejedná se tedy o podobu určenou úzkému okruhu luštitelů (několik stovek členů svazu, či několik desítek náročných luštitelů – svazové soutěže).
Nejvíce má vliv na luštitelnost (obtížnost) předkládaných úloh volba vpisovaných výrazů a „vhodně“ zvolená legenda k nim; ovlivňují to však i ostatní křížovkové prvky (křižování, obrazec, směr vpisování, tajenka či zadání – nejednoznačně, nesrozumitelně předložená úloha).
Obecně platí, že každá nová podoba křížovkového prvku se luštiteli jeví jako obtížnější. Proto se u takových „novinek“ doporučuje v zadání tuto skutečnost zdůraznit (uvedení příkladu v podnadpisu, doplnění pojmenování odstavců legendy či obrazce, které objasní takovou novou tvorbu). Obtížnost každé křížovkové úlohy lze samozřejmě snadno regulovat.
Políčka úzce souvisí s křižováním a se směrem vpisování a vytvářejí pak obrazec.
Jistě není nutno zdůrazňovat, že musí legenda splňovat požadavky na jazykovou a věcnou správnost (články 5 až 8, 25, 27, 28, 48, 55 až 63) a že musí být každý vpisovaný výraz doložitelný pramenem (článek 8). Jednotlivá slova v legendě jsou vždy plně spisovná, výjimku může tvořit například obepsání nářečního vpisovaného výrazu jiným nářečním výrazem (bandor – zemčák, nářeční výrazy pro brambor), domácké jméno obepsané jiným domáckým jménem (Jenda – Honza, domácké podoby jména Jan) aj.
Podle způsobu obepisu (článek 17) je legenda (nejedná se o taxativní výčet možností, jedná se jen o jakési třídění různých podob předkládaných legend):
textová (pdf 1), obrázková (pdf 2; 3), výplňková (článek 44, pdf 37), číselná (pdf 5) a samozřejmě vzájemné kombinace (pdf 4 - textová a obrázková; pdf 14/1 - textová a výplňková; pdf 37/3 - obrázková a výplňková aj.). Číselné křížovkové úlohy jsou díky speciálnímu případu křižování, tzv. shodě (princip této logické úlohy) vždycky křížovkami. Obecně lze říci, že všechny křížovkové úlohy, které nemají pojmenování odstavců legendy, uvádějí v podnadpisu použité směry vpisování, aby luštitel věděl, jaké směry vpisování luštitel v úloze použil. Autor totiž může pro tvorbu použít libovolnou síťku. V nejběžnější síťce (tzv. standardní) využívá autor obvykle dva směry vpisování, a to vodorovný a svislý. V pdf 74/2 a 3 použil autor dva úhlopříčné směry vpisování. Nepochybně lze v této síťce pro tvorbu použít různé kombinace, například svisle + úhlopříčně, vodorovně + dvakrát (zleva a zprava) úhlopříčně aj.
Zřejmě mezi lehčí typy legend patří legenda výplňková, protože jsou vpisované výrazy přímo dány (luštitel tedy nepřechází z výrazu legendového na vpisovaný), pro odlišení se vžilo uvádění těchto výrazů velkou abecedou. Luštitel v těchto úlohách neuplatní nabyté vědomosti, ale spíše logické myšlení – které výrazy postupně použít z předloženého výčtu vpisovaných výrazů pro první nalezená křižování (spotřebované výrazy se samozřejmě doporučuje označovat, například přeškrtnutím či podtržením apod.). I tyto poměrně lehčí úlohy lze dále nadlehčovat (v pdf 53/3 je možné rozdělit výčet vpisovaných výrazů pro jednotlivé směry vodorovný a šikmý, do obrazce vepsat jeden výraz apod.).
V křížovkových úlohách v oblíbenosti suverénně vede křížovka s vepsanou legendou (tzv. „švédka“, úloha s úplným křižováním), se kterou se setkáváme pravidelně v denním tisku (společně se sudoku). Mezi „logické“ křížovky patří tzv. číselné křížovky - tuto úlohu na první pohled prozrazuje připojená tabulka, která obsahuje „pomocné“ slovo, kterým luštitel zahajuje zdolávání této křížovky, pdf 5.
Ke křížovkovým úlohám s neúplným křižováním, které jsou dostupné na trhu, lze zařadit i tzv. kris-krosy. Zaznamenal jsem dokonce, že někteří luštitelé začínají luštit kris-kros vepsáním tajenky, která je uváděna v řešení. Ostatně v jednom odborném titulu by bez využití tajenky řadový luštitel ani nebyl schopen začít luštit. Samozřejmě, že hlavním záměrem křížovkové úlohy je dopídit se k tajence, ale nesmyslné by bylo ovlivňovat gusto luštitele. Jednotlivé křížovkové úlohy mají u křížovkářů různou oblibu a těžko lze „vnucovat“ optimální způsob luštění. Zásadou je především vyplňování políček tužkou (možnost vygumování chybně vyplněného políčka) a zpočátku vyplňovat tzv. „tutovky“ (například metropole ČR – PRAHA apod.), pak v křižujícím se směru (využít již vyplněná políčka) postupně vpisovat další výrazy.
V pdf 39 je „speciální“ výplňková křížovka - pro vpisování jsou uvedeny ve směru vodorovném samohlásky a ve svislém souhlásky. Asi obtížnější typ úlohy, a to hlavně pro svou neobvyklou podobu zadání. U těchto tzv. speciálních výplňkových úloh má autor spoustu možností, ale k luštění jsou předkládány zřídka. Každý nový typ křížovkové úlohy (pro svou neobvyklost) se pro luštitele „automaticky“ jeví jako obtížnější.
Nejvíce však může autor regulovat obtížnost pomocí legendy. Na jedné straně to může být například legenda sdružená, zpřeházená ap., na druhé straně může autor ztěžovat úlohu v obepisu vpisovaného výrazu. Například legendový výraz „strom plodící žaludy“ směřuje k tzv. „tutovce“, a tou je vpisovaný výraz DUB. Naopak legendový výraz „rostlina“ nabízí velkou množinu možností. V případě (polo)dokreslovky navíc luštitel netuší, z kolika písmen se vpisovaný výraz skládá.
Různé situace mohou luštiteli připravit i různé obepisy (legenda textová či obrázková). V případě, že mají všeobecně známé výrazy (slon, ryba, pták, jahoda, vejce, talíř aj.) obrázkovou legendu, tak se luštiteli nabízí většinou „tutovka“. Samozřejmě, že může být autor i někdy vtipný. K obrázkové legendě „velbloud“ může například přiřadit jako výraz vpisovaný „koráb pouště“ či „savec“ ap. - ale to je spíše výjimka. V textové legendě pak nemusí vést legendový výraz „hoch“ ke vpisovaným výrazům chlapec, mladík, kluk apod., ale vpisovaným výrazem je „německé adjektivum“.