Blog
Optimální podoba úloh pro širokou luštitelskou veřejnost
Poslední zápis do článku 1. 9. 2023
Články 82 až 88 se zabývají optimální podobou úloh pro širokou luštitelskou veřejnost. Nejedná se tedy o podobu určenou úzkému okruhu luštitelů (několik stovek členů svazu, či několik desítek náročných luštitelů – svazové soutěže).
Nejvíce má vliv na luštitelnost (obtížnost) předkládaných úloh vpisovaný výraz a „(ne)vhodně“ zvolená legenda k němu; ovlivňují to však i ostatní křížovkové prvky (křižování, obrazec, směr vpisování, tajenka či zadání – nejednoznačná, nesrozumitelná předložená úloha).
V článku 5 je v úvodu uveden křížovkářský a jazykovědný pohled na vpisované výrazy v křížovkových úlohách.
Článek 63 Slovní zásoba křížovkáře (použitelná slova pro autora) popisuje různý pohled na vpisované výrazy. Slov, které lze použít jako vpisované výrazy je nepřeberné množství – je jich spousta milionů (viz jen výrazy z rostlinné a živočišné říše, články 59 a 60).
O slovní zásobě různých uživatelů jazyka je zmínka i v jiných článcích. O některých výrazech může mít luštitel jisté povědomí, jiné slyší třeba úplně poprvé. V případě obrázkové legendy se luštitel většinou orientuje brzy - obrázková legenda totiž prozrazuje hned, o jaký vpisovaný výraz se jedná (rostlina, ryba, řeka aj.). V případě textové legendy někdy nemusí tušit vůbec nic. Navíc může být legenda i úmyslně zavádějící (snad i vtipná), například legendový výraz „hoch“ nemusí vůbec vést nutně ke vpisovaným výrazům „chlapec“, „kluk“ aj., ale vpisuje se „německé adjektivum“.
Vpisované (ale i legendové) výrazy se samozřejmě nevyskytují jen v křížovkových úlohách. Setkáváme se s nimi v různých televizních i rozhlasových soutěžích či v tisku (různé kvízy apod.). Pro posuzování vpisovaného výrazu (který úzce souvisí s výrazem legendovým – jaký má „obepis“) dobře slouží osvědčené „ankety“, například „Co na to Češi?“, „Nikdo není dokonalý“, „AZ-kvíz“, „Na lovu“ aj. Tyto průzkumy jsou dostatečně objektivním měřítkem, jak to ve skutečnosti mezi (řadovým) luštitelem a konkrétní křížovkovou úlohou je. Ostatně lze vše sledovat v reálném životě – například preference politických stran. Samozřejmě, že průzkum má svá pravidla (výběr či velikost vzorku apod.).
Podle podoby vpisovaného (legendového) výrazu lze předem přibližně určit, jak může luštitel dopadnout. Například v rozstřelu (Chcete být milionářem?) lze podle položené otázky předem tipovat, že vítěz dosáhne času kolem pěti vteřin, či že správně odpoví maximálně jeden soutěžící či dokonce nikdo (to si může ostatně každý ověřit a pak pozná, jak na tom je - samozřejmě je nutno „tipovat“ více rozstřelů). V případě soutěže „AZ-kvíz“ se vedle vědomostí (přechod od výrazu legendového ke vpisovanému) uplatňuje ještě herní strategie – možné je vysledovat relativně vysoké procento soutěžících, kterým je optimální volba políček cizí (týká se to především finále, v předkole se dá samozřejmě zvítězit i vyšším počtem získaných políček).
V článku 1 je popisováno, jak je celý proces naší duševní zábavy ovlivňován – vydavatel (šéfredaktor, autor, grafik, propagátor mateřštiny), (politická) moc a byznys, a nakonec poradci, kteří zasahují do všech činností lidstva. Určitou roli pak hraje křížovkový teoretik. U všech těchto osob lze i vysledovat jejich odbornou zdatnost, charakterové vlastnosti či postoj ke všemu, co doprovází naši ušlechtilou duševní zábavu.
V případě křížovkových úloh je smysluplné posuzovat vpisované výrazy ze dvou pohledů:
1. Jejich předpokládaná známost – již od začátku vydávání měsíčníku HaK (1949) lze registrovat, že se křížovkáři zabývali vpisovanými výrazy, které většina luštitelů nemusí znát; začali totiž tyto inkriminované výrazy dávat do „pomůcky“ a tak tomu je dodnes. K posuzování předpokládané známosti jednotlivých výrazů slouží výše uvedené „ankety“. Luštitele lze rozdělit do různých skupin (věk, vzdělání, povolání, koníčky, luštitelské zkušenosti apod.) a podle jejich zaměření je pak dán i vztah k jednotlivým výrazům. Obecně lze říci, že čím nižší procento tzv. méně známých výrazů křížovková úloha obsahuje, tím je vhodnější pro řadového luštitele. Optimální hodnota těchto výrazů je do 5 % (aby mohl být luštitel obohacen i o nové výrazy, zde však není myšlen například neznámý zeměpisný pojem z daleké tramtárie).
Pro popis jsem zvolil křížovku z pdf 43/1, vpisované výrazy: Vodorovně - VP, OV; ořechy; divočit; ojet, Tesa; město, temena; chrt, raster; psychopat, Dara; IV, ořez, vát; típ, listopad; včelín, mnoho; aktík, dlab; ár, Lamač, Eda; krach, Kurtík, Alov; uspaný, saranča; setr, tropit. - Svisle - Vodojem, pitva, Kraus; díl tajenky; eV, story, Petr, pant; ochočit, tchoř, líní, kurýr; vytesat, Opel, klamat; Erazim, díl tajenky; mast, sto pand, karar; ET, vdole, nop; díl tajenky, hadači, Ararat, obalovat - ... při těch svíčkách se nedá číst. Úloha má celkem 58 výrazů a v pomůcce jsou uvedeny dva (Alov, Tesa - 3,5 %), navíc je v úloze zabudováno 16 obrázkových znaků (vytištěno boldem, ztížení pro autora). V úloze jsou i tzv. často se opakující výrazy (Ararat, as), které se dají asi těžko zařadit pro luštitele jako problematické. V případě obrázkového znaku (as, Pan) jsou pro tato políčka vlastně tři legendy, vpisovaný výraz „Lamač“ může mít i legendu „lámací stroj“ (jakási „tutovka“, každý třeba nezná toho režiséra). Nezaujatý posuzovatel hodnotí podobné úlohy (především z pohledu volby vpisovaných výrazů) vždy kladně – autorem této úlohy je totiž vynikající autor. Na podobu vpisovaných výrazů existuje pochopitelně rozdílný názor, a to i u špičkových křížovkářů. Lépe vše vždy posoudí řadový luštitel. Největší úskalím pro něho není samotné vysoké procento tzv. neznámých výrazů, ale především políčka, která se nedají jednoznačně vyplnit, například třípísmenné SPZ (ABX), přípony adjektiv (velký), poslední písmeno třípísmenného osobního zájmena (ony) aj. – to však závisí na podobě legendy, a hlavně křižování těchto výrazů.
Zaznamenal jsem i situaci, že zkušený (nejen křížovkář) autor sám sobě přiznal, že sestavení křížovky pro širokou luštitelkou veřejnost (omezení méně známých výrazů - kolem 5 %) je nad jeho síly. Samozřejmě, že se jedná o ojedinělý případ – většina ale takový závěr není schopna udělat.
2. Možnost doluštit celou úlohu - autor by měl volit takovou podobu úlohy, aby mohl i řadový luštitel vyplnit všechna políčka. Při postupném luštění (vyplňování jednotlivých políček písmeny, obecně vpisovanými znaky) je možno vyluštit i neznámý výraz (překladové slovo, zeměpisný výraz, cizí osobnost aj.) pokud se takové výrazy nekřižují. Doluštění celé úlohy umožňují dále některé typy úloh – polovýplňky (pdf 14/1 aj.), uplatnění pomůcky především u úloh s neúplným křižováním (pdf 36/3; 80/2 a 4).