Blog
Úzká souvislost s luštitelností
Křížovkářská úloha jsou jakési hrátky se slovy naší mateřštiny – vyplňování políček písmeny podle legendy a získání tajenky.
Musíme mít také na paměti, že má křížovka nejen pobavit, ale i poučit.
Řadovému milovníku této duševní zábavy by měla být zaručena i luštitelnost (jak uvádí podnadpis tohoto článku), to znamená, aby podoba předkládané úlohy umožnila vyluštění (i když může zůstat nějaké políčko nevyplněné či vyplněné chybně), což vlastně souvisí i s obtížností předkládané úlohy.
V každé lidské činnosti lze vždy hledat to nejlepší či toho nejlepšího v příslušném oboru (nejúspěšnější umělecké dílo, nejlepší sportovní výkon ap.) a pro člověka je takováto honba za prvenstvím přirozená. Nejinak je tomu i u milovníků otazníku. Brzy po otištění první slovní hádanky či nového typu křížovkové úlohy se začaly vypisovat autorské soutěže.
V některých případech vede k vítězství jen nejlepší dosažený výkon (například skok vysoký; nezávisí to tedy na skokanském stylu, kterým byl rekordní skok dosažen). V případě skoku na lyžích získává závodník za dosažený výkon další plusové body za styl. V krasobruslení a v mnoha dalších sportech hodnotí závodníky porota, kde se vždy škrtá nejlepší a nejhorší známka jednotlivých porotců.
V hodnocení „kvality“ křížovkové úlohy je to obdobné jako například u krasobruslení. Pokud není křížovka vyřazena pro hrubé porušení křížovkářských zásad pro tvorbu (asymetrie rozdělovacích značek, absence tajenky, gramatické chyby u vpisovaných výrazů aj.) dostává se soutěžní práce do užšího hodnocení. Soutěžící získává plusové body jednak za lepší dosažené hodnoty - například u písmenné křížovky má „standardní“ délka vpisovaných výrazů hodnotu 4,5 – v pdf 19/1 jsou všechny vpisované výrazy šestipísmenné, takže průměrná délka výrazů je 6,0, nízké procento tzv. „limitovaných“ výrazů (značky a zkratky, neznámá zeměpisná jména, překladová slova aj.), jednak za vyšší „umělecký“ dojem – například použití nového křížovkového prvku, esteticky líbivý obrazec, vtipná legenda aj.
Naopak se pak body odečítají - například při nedosažení standardní délky vpisovaných výrazů, vysokého procenta limitovaných výrazů aj.
Již vlastně první „Směrnice pro tvorbu křížovek“ z roku 1962 (článek 21) se touto problematikou zabývala. Taxativně jsou zde vyjmenovány případy, kdy je křížovka vadná – tedy se nedostane do bližšího hodnocení (určení pořadí zaslaných soutěžních prací). Pro hodnocení zbylých prací sloužil opět taxativní výčet nedostatků (jakýsi přehled různých prohřešků proti, v této době, optimální tvorbě) s přiřazením ztrátových bodů za jednotlivé „prohřešky“. Naopak za „přednosti“ v soutěžní práci získával autor tzv. plusové body.
Svazová činnost by byla bez této oblasti (kvalita a hodnocení nejen křížovkových úloh, ale i slovních hádanek či logických úloh) nemyslitelná. Úspěšní autoři pak získávají body do kvalifikace (podobně jako v šachu), nejvyšší dosažená kvalifikace je pak mistrovská třída.
Mým předmětem zájmu je pohled na celou tuto problematiku z pozice „řadového“ luštitele. Nová doba s sebou přináší i nové možné aktivity a hlavně po sametové revoluci lze zaznamenávat stálý úbytek členů svazu, menší účast na řešitelských přeborech či v autorských soutěžích apod. Čas zastavit nelze, ale lze u zapálených milovníků otazníku, kteří věnovali celý život tomuto ušlechtilému duševnímu koníčku, bilancovat.
Samozřejmě, že do všech oblastí lidské činnosti zasahuje i trh. O špatnou knihu či umělecké dílo nevalné kvality veřejnost nejeví zájem. V případě různých luštitelských úloh lze zaznamenat oblíbenost křížovek s vepsanou legendou (tzv. švédky) či logické úlohy sudoku, které se objevují denně v různých tiskovinách. Vždyť je tvorba křížovkových úloh zařazena mezi publicistické žánry.
Já se dívám na kvalitu křížovkových úloh především z pohledu luštitele – v jaké podobě je úloha předkládána široké veřejnosti. Přitom sleduji dvě oblasti (ve všech případech najdete na mém webu i příslušné články či stránky ke stažení v pdf, které se týkají konkrétní problematiky):
Jazyková stránka (článek 82) – jazyková a věcná správnost vpisovaných výrazů, propagace naší mateřštiny aj.
Křížovkářská problematika (článek 83 až 89)– srozumitelnost a jednoznačnost předkládaných úloh (posuzování jednotlivých prvků, z kterých je úloha sestavena) široké luštitelské veřejnosti.
Svazová kritéria pro hodnocení kvality křížovkových úloh jsou záležitostí svazu a obecně s nimi lze souhlasit, i když některé taxativně vyjmenované body jsou diskutabilní.
Rozhodně lze považovat za smysluplné zavedení tzv. standardů pro délky vpisovaných výrazů (standardy pro tvorbu jsou ostatně i u jednotlivých druhů slovních hádanek, a to pro „náměty“ hádanky). Přinejmenším rozpaky působí pak obdobné úlohy jako je v pdf 19/1 zveřejněné v roce 2023, kde se vpisují jen čtyřpísmenné výrazy. Podobně je tomu v případě úlohy s lomeným směrem vpisování (pdf 24), opět je předkládána úloha s čtyřpísmennými vpisovanými výrazy. Přitom v této písmenné úloze se vpisují dokonce výrazy sedmipísmenné (pdf 24/2). V pdf 24/3 se sice vpisují také jen čtyřpísmenné výrazy, ale jedná se o úlohu se třemi směry vpisování (většina políček má trojí křižování, v případě „cylindrické“ podoby mají pak všechna políčka trojí křižování). Nepochybně se jedná o podprůměrné úlohy, protože zdaleka nedosahují tzv. standardu.
Já se na celou věc dívám z pohledu luštitele, jak vlastně prozrazuje podnadpis tohoto článku – luštitelnost. Následující články popisují, jak ovlivňují luštitelnost jednotlivé křížovkové prvky.