Blog
Směr vpisování určuje pojmenování odstavce legendy
Podobně jako je písmeno základním stavebním kamenem pro sestavení vpisovaného znaku (článek 9) a následně vpisovaného výrazu, je políčko (článek 11) základním stavebním kamenem pro sestavení obrazce (článek 13), který úzce souvisí se směrem vpisování (článek 10) a typem křižování (úplné či neúplné, článek 14). Každý směr vpisování má dvě možnosti – smysly zápisu (například pro vodorovný směr zleva vpravo a zprava vlevo, článek 53, pdf 7/3). Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu. Pro nový pohled na křížovkové úlohy je zásadní, že od použitého směru vpisování je vždy odvozeno i pojmenování příslušného odstavce legendy. Jistě není nutné zdůrazňovat, že s tím souvisí i jednoznačně a srozumitelně očíslovaný obrazec a optimální volba nadpisu křížovkové úlohy – kam samozřejmě nepatří informace, které vyplývají z podoby předloženého obrazce, respektive celé úlohy. Odpadnou pak kdysi zavedené křížovkové odrůdy.
Odrazový směr vpisování lze zařadit mezi ty nejmladší. První otištěná úloha je z roku 1994. Jedná se o křížovkovou úlohu s úplným křižováním, ve které je uplatněno řetězové křižování. Uzlové políčko je zde nahrazeno silnou mozaikovou linkou (jako součást obrysu či rozdělovací silné linky). Tato křížovka z roku 1994 měla deset vstupů (začátků vpisování).
V pdf 44/4 si můžete vyluštit tuto křížovku, u které je uplatněn nový pohled na křížovkové úlohy. Stačí správný nadpis: druh vpisovaného znaku – „písmenná“, typy křižování – „křížovka“ (úplné) a „řetězová“ – do řetězení jsou zapojeny všechny vpisované výrazy) a pojmenování odstavce legendy – „odrazově“ (jak znázorňuje i lomená čárkovaná čára se šipečkou). Obrazec v zadání nepopisujeme (ne tedy například, že je to „polomozaikovka“ apod.) – vše je luštiteli zřejmé z jeho otištěné podoby. Tato úloha má jediný vstup (začátek vpisování) a celý řetězec končí ve výchozím políčku.
Všechny použité směry vpisování na mém webu netvoří konečnou množinu, vše závisí na nápaditosti autorů. V případě vícesměrek je také možné použít různé směry vpisování s využitím konkrétní síťky. Nejběžnější je ke vpisování (z pohledu luštitele vyškrtávání) využití rovné čáry (vodorovně zleva vpravo, svisle zdola nahoru, šikmo zleva vpravo dolů apod., pdf 3; 16/1; 17/1, 2). Méně často se setkáme s úlohami, ve kterých autor použije čáru lomenou (pdf 11).
Za speciální směr vpisování lze považovat i uzavřenou lomenou čáru či křivku (obrazec - například čtverec, obdélník, trojúhelník, lichoběžník aj.), s kterou se můžeme setkat jak v křížovkách, tak v doplňovačkách včetně vícesměrek. V případě křížovkek je uzavřená čára vždy uvedena v obrazci (pdf 21/4). To se týká i úloh s neúplným křižováním (doplňovaček). Pro vícesměrky je charakteristické používání schematické značky, která uvádí všechny použité směry vpisování a i nahrazuje často velmi dlouhá pojmenování jednotlivých směrů vpisování (každý použitý směr vpisování má vždy dva smysly zápisu), což se týká i uzavřené lomené čáry. Jistě za povšimnutí stojí, že vpisování (z pohledu luštitele častěji vyškrtávání) postrádá symetrii. Za speciální úlohy lze považovat vícesměrky se symetrickým vyškrtáváním – nepochybně to pak lze zařadit mezi nadlehčení úlohy.
Se speciálním směrem vyškrtávání (myšlena je zde křížovková podoba vícesměrky) se luštitelé setkávají zřídka. Příklady této tvorby budou také uvedeny na mém webu.