Blog
Směr vpisování určuje pojmenování odstavce legendy
Podobně jako je písmeno základním stavebním kamenem pro sestavení vpisovaného znaku (článek 9)a následně vpisovaného výrazu, je políčko (článek 11)základním stavebním kamenem pro sestavení obrazce (článek 13), který úzce souvisí se směrem vpisování (článek 10)a typem křižování (úplné či neúplné, článek 14). Každý směr vpisování má dvě možnosti – smysly zápisu (například pro vodorovný směr zleva vpravo a zprava vlevo, článek 53, pdf 7/3). Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu. Pro nový pohled na křížovkové úlohy je zásadní, že od použitého směru vpisování je vždy odvozeno i pojmenování příslušného odstavce legendy. Jistě není nutné zdůrazňovat, že s tím souvisí i jednoznačně a srozumitelně očíslovaný obrazec. Odpadnou pak kdysi zavedené křížovkové odrůdy.
Řetízkovitý a meandrovitý směr vpisování je charakteristický pro doplňovačky. Do první svazové normy (1980) se ještě tyto doplňovačky s tímto typem směru vpisování nedostaly, i když se vlastně od začátku 80. let minulého století začaly objevovat v některých odborných tiskovinách.
Řetízkovitý zápis byl v podstatě použit již v roce 1958. V této doplňovačce se zapisovaly výrazy řetízkovitě v obou smyslech (tam i zpět) – úloha byla pojmenována jako „ornamentovka“.
Meandrovitý zápis lze registrovat od roku1982. Zajímavé jistě je, že tyto doplňovačky (řetízkovité a meandrovité vpisování) „vyžadovaly“ zpočátku tajenku umístěnou minimálně do padesáti procent použitých políček. Jeden z příkladů, jak „nevyváženě“ bylo přistupováno ke „kvalitě“ křížovkových úloh. Podobně je tomu u vícesměrky (pro tvorbu lze totiž použít jen jediný směr vpisování, například spirálovitý: spirálovitě do středu a ze středu aj., pdf 7/4). Hádanková podoba vícesměrky totiž nevyžaduje minimální křižování ve dvou znacích jako u doplňovačky, tajenka není vůbec zapojena do křižování (do nevyškrtaných políček může být umístěna jakákoliv tajenka), nepochopitelné vypouštění síťky (vnímavý luštitel si jistě klade otázku, proč se nevypouští síťka například u královské procházky, koníčka aj.).
Některé příklady si můžete vyluštit (jedná se vlastně o políčka volná – mohou mít libovolný tvar, i když autor využívá pro sestavení obrazce konkrétní síťku, například čtyřúhelníkovou, trojúhelníkovou aj.):
Řetízkovitě: pdf 7/2; 44/1,2 (v této úloze je navíc uplatněno řetězové křižování, kombinovat lze v rámci směru vpisování či kombinovat libovolné křížovkové prvky).
Meandrovitě: pdf 38/2; 61/1; 63/4,5; 66/1,2; 73.
Řetízkovitý a meandrovitý směr vpisování lze kombinovat s dalším směrem – pak zpravidla vznikne křížovková úloha s úplným křižováním, tedy křížovka - například řetízkovitě + svisle, meandrovitě + vodorovně aj. Luštitel se s nimi mohl již seznámit v odborném měsíčníku Křížovka.