Blog
Směr vpisování určuje pojmenování odstavce legendy
Podobně jako je písmeno základním stavebním kamenem pro sestavení vpisovaného znaku (článek 9)a následně vpisovaného výrazu, je políčko (článek 11)základním stavebním kamenem pro sestavení obrazce (článek 13), který úzce souvisí se směrem vpisování (článek 10)a typem křižování (úplné či neúplné, článek 14). Každý směr vpisování má dvě možnosti – smysly zápisu (například pro vodorovný směr zleva vpravo a zprava vlevo, článek 53, pdf 7/3). Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu. Pro nový pohled na křížovkové úlohy je zásadní, že od použitého směru vpisování je vždy odvozeno i pojmenování příslušného odstavce legendy. Jistě není nutné zdůrazňovat, že s tím souvisí i jednoznačně a srozumitelně očíslovaný obrazec. Odpadnou pak kdysi zavedené křížovkové odrůdy.
Pro buňkovitý směr vpisování je charakteristické „středové políčko“, kolem kterého se do políček zvolené síťky či do tzv. volných políček zapisují jednotlivé znaky vpisovaných výrazů. Toto středové políčko slouží navíc k očíslování obrazce, aby mohly být systematicky sestaveny legendové výrazy v legendě. V pojmenování odstavce je vždy „bunkovitě“, někdy je toto pojmenování rozšířeno – „buňkovitě ze středu“ apod.
Směr buňkovitý znají luštitelé od roku 1950, a to s návodem na luštění:
„Jednotlivé buňky tvoří vždy šest políček kolem políčka silně ohraničeného a očíslovaného. Do každého z šesti políček se vpisuje jedna hláska, začíná se vždy v políčku označeném šipkou a pokračuje ve směru otáčení hodinových ručiček. Písmenka tajenky jsou jen v políčkách nejhořejších a nejspodnějších, ovšem ne ve všech a ne pravidelně rozdělena“. (Obrazec byl sestaven z šestiúhelníkových políček - tzv. včelí plástev).
Poznámka: Většina „buňkovek“ v té době byla bez tajenky. Za povšimnutí v návodu stojí vedle sebe i termíny „hláska“ a „písmeno“ a skrytá nesystematicky umístěná tajenka.
Příklady využití buňkovitého směru vpisování jsou v pdf 22, 49 a 67.
Kosodélníková síťka pro buňkovku byla použita již v roce 1954 (pdf 49/3). Jak demonstrují příklady, používá autor pro tvorbu různé typy sítěk i tzv. volná políčka.
Neúplný obrazec (nutno doplnit praporky se šipečkou, která udává smysl zápisu, pdf 49/4) má pak v nadpisu adjektivum „polodokreslová“.
Propojení buněk v čtyřúhelníkové síťce (pdf 67/2 a 4) vzniklo pomocí dvojnásobných políček.
Využití středového políčka ke vpisování – ve středovém políčku může vpisovaný výraz začínat či končit (pdf 67/3 a 4).
Označování začátku vpisování – v drtivé většině případů stačí uvádět v obrazci tzv. praporek se šipečkou. Jednoznačný zápis vpisovaných výrazů umožňuje uspořádání políček v buňce, navíc je to i zdůrazněno v nadpisu („pětipísmenná doplňovačka“) a v pojmenování odstavce legendy („buňkovitě do středu“) – pdf 22/2.
Uvádění lomené čárkované čáry u všech těchto úloh by bylo nadbytečné, protože to luštiteli nepřináší žádnou novou informaci. V případě „speciálního“ vpisování (pdf 67/3) se uvádí v obrazci čárkovaná čára s šipečkou. Povšimněte si, že druhé písmeno každého vpisovaného výrazu je do křižování zapojeno dvakrát (křižování znaků jednotlivých buněk je samozřejmě něco jiného).
Jistě zajímavé je sledovat, jak se vyvíjelo označení začátku vpisování a smysl zápisu kolem středového políčka (ve směru či proti směru chodu hodinových ručiček). Smysl zápisu neřešily buňkovky od roku 1954, i když Vinárkova kniha „Bystříme si vtip“ uvádí v příkladech, a to v různých typech sítěk, začátky i smysl vpisování. Nevyřešila to ani poslední (internetová) podoba směrnice pro tvorbu z roku 2019. Přitom stačí doplnit začátek vpisování šipečkou, která udává smysl zápisu (pdf 49). Vžitý je smysl zápisu ve směru chodu hodinových ručiček, ale vyloučený není ani opačný smysl zápisu (pdf 71/2) či obě možnosti střídat. Správná podoba zadání každé křížovkové úlohy (nejen buňkovky) by měla jednoznačně udávat směr vpisování (pojmenování odstavců legendy) a smysl zápisu (začíná se od číslování obrazce – pdf 1/1 až 5, v označeném políčku - buňkovky, úlohy se skupinovým křižováním - obecně doplňovačky, pdf 1/6; 7/2 ). Pro označení více směrů vpisování se osvědčila schematická značka, která je charakteristická především pro úlohy se skupinovým křižováním a pro vícesměrky.