Křížovky Göbel

Směr vpisování určuje pojmenování odstavce legendy

Podobně jako je písmeno základním stavebním kamenem pro sestavení vpisovaného znaku (článek 9)a následně vpisovaného výrazu, je políčko (článek 11)základním stavebním kamenem pro sestavení obrazce (článek 13), který úzce souvisí se směrem vpisování (článek 10)a typem křižování (úplné či neúplné, článek 14). Každý směr vpisování má dvě možnosti – smysly zápisu (například pro vodorovný směr zleva vpravo a zprava vlevo, článek 53, pdf 7/3). Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu. Pro nový pohled na křížovkové úlohy je zásadní, že od použitého směru vpisování je vždy odvozeno i pojmenování příslušného odstavce legendy. Jistě není nutné zdůrazňovat, že s tím souvisí i jednoznačně a srozumitelně očíslovaný obrazec. Odpadnou pak kdysi zavedené křížovkové odrůdy.

Jak je uvedeno v článku 69, nejrozšířenější kombinací dvou směrů je směr vodorovný a svislý v čtyřúhelníkové síťce, (pdf 2; 5). Do této síťky byly sestavovány křížovkové úlohy od svého vzniku kolem roku 1925. Jedná se o křížovky (úplné křižování) či o doplňovačky (neúplné křižování, sem je zařazena i vícesměrka).

Typ použité síťky – trojúhelníková, šestiúhelníková a kosodélníková – má vždy tři směry vpisování. Autor však při tvorbě nemusí využít všechny tři možné směry vpisování. V pdf 15/2 a 3 nevyužil třetí směr vpisování – „zprava vlevo“. Využije-li autor při tvorbě všechny tři směry, jedná se vždy o náročnou tvorbu (netýká se to samozřejmě vícesměrek).

Pro čtyři směry vpisování je charakteristická čtyřsměrka (pdf 3). Tato úloha byla prvně otištěna ve svazovém výročním tisku 1984, a to jako „osmisměrka“ (záhlaví v pdf 3). Jedná se o hádankovou podobu této nové úlohy – ostatně ani svaz ji neřadí mezi křřížovkové úlohy. Nesrovnalost nadpisu (nesprávně „osmisměrka“ místo správného pojmenování „čtyřsměrka“) je zapříčiněna nerozlišováním dvou základních křížovkových pojmů – směr vpisování a smysl vpisování (každý směr vpisování má totiž vždy dva smysly zápisu - například vodorovný: zleva vpravo a zprava vlevo, pdf 7/3). Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu.

Pro křížovky se čtyři směry využívají pro svou náročnou tvorbu ojediněle. V pdf 70/1 využil autor dva směry šikmé a dva směry úhlopříčné. Při použití více směrů vpisování je vhodné využívat schematickou značku, která nahrazuje vypisování dlouhých pojmenování jednotlivých odstavců legendy. To je i charakteristické pro vícesměrku.

Vyloučeno není pro tvorbu vícesměrek použití pěti i více směrů vpisování. Například čtyřsměrku (pdf 3) lze rozšířit na šestisměrku přidáním dvou vlnkovitých směrů (obecně lomený směr) - vodorovně a svisle. Pak má takováto úloha 12 možností vpisování (vyškrtávání). Příležitostně se i tyto úlohy objeví na stránkách ke stažení v pdf.

Sledujeme-li vývoj vícesměrky, která se stala po sametové revoluci luštitelským hitem, nutno poznamenat, že tato nová luštitelská úloha prošla víceetapovým vývojem (článek 23).

Hádanková podoba vícesměrky (záhlaví pdf 3) není zařazována svazem mezi křížovkové úlohy.

Mezi křížovkové úlohy zařadily tuto úlohu Luštěnka a Křen. Ostatně tuto křížovkovou podobu uvádí zpočátku opakovaně i HaK od roku 1989.