Blog
Směr vpisování určuje pojmenování odstavce legendy
Podobně jako je písmeno základním stavebním kamenem pro sestavení vpisovaného znaku (článek 9)a následně vpisovaného výrazu, je políčko (článek 11)základním stavebním kamenem pro sestavení obrazce (článek 13), který úzce souvisí se směrem vpisování (článek 10)a typem křižování (úplné či neúplné, článek 14). Každý směr vpisování má dvě možnosti – smysly zápisu (například pro vodorovný směr zleva vpravo a zprava vlevo, článek 53, pdf 7/3). Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu. Pro nový pohled na křížovkové úlohy je zásadní, že od použitého směru vpisování je vždy odvozeno i pojmenování příslušného odstavce legendy. Jistě není nutné zdůrazňovat, že s tím souvisí i jednoznačně a srozumitelně očíslovaný obrazec. Odpadnou pak kdysi zavedené křížovkové odrůdy.
Typickou úlohou se třemi směry vpisování je třísměrná křížovka v trojúhelníkové síťce, se kterou jsme se mohli setkávat již cirka od roku 1950 (pdf 13/5). K vyplnění každého políčka jsou tři možnosti (legendy) – pro autora samozřejmě obtížnější úloha. Stejně je tomu v případě síťky šestiúhelníkové (pdf 17/2 – ve vícesměrce využívá autor vždy oba smysly zápisu, tedy v trojsměrce je pak celkem šest možných zápisů).
Zvláštní případ nastává u síťky kosodélníkové (schodišťové, pdf 45/4). Jsou sice použity tři směry vpisování (vodorovný vlnkovitý a dva sestupné), ale k vyplnění políček jsou jen dvě možnosti (samozřejmě, že „skrytá“ tajenka má možnosti tři).
Typ použité síťky – trojúhelníková, šestiúhelníková a kosodélníková – má vždy tři směry vpisování. Autor však při tvorbě nemusí využít všechny tři možné směry vpisování. V pdf 15/2 a 3 nevyužil třetí směr vpisování – „zprava vlevo“.
Příklady možných směru vpisování (autor při při sestavování úlohy kombinuje různé tři směry):
Vodorovný a dva šikmé – pdf 8/3, skupinové křižování využívá k paprskovitému zápisu výrazů středové políčko; pdf 17/1, charakteristická síťka pro trojsměrku
Vodorovný a dva sestupné směry – pdf 35/4
Vodorovný, svislý a vodorovný vlnkovitý –pdf 17/3, základem je čtyřúhelníková síťka (s mozaikováním) pro trojsměrku
Svislý a dva šikmé směry – pdf 35/3; pdf 17/2, charakteristická síťka pro trojsměrku
Svislý a dva lomené směry – pdf 24/3
Buňkovitý, paprskovitý a kruhovitý – pdf 15/4
Kombinovat lze libovolné tři směry. V případě, že se jedná v úloze o úplné křižování, jedná se vždy o náročnou tvorbu. Další kombinace (ještě na tomto webu nezveřejněné) budou příležitostně předloženy. Vždy se čeká na originální nápad autorů.
Ke vpisování využívá autor někdy i oba smysly zápisu, v některých případech se jedná jen o jiné grafické znázornění obrazce – klasickou čtyřúhelníkovou síťku lze pootočit o 45°, pak vodorovný a svislý směr přejde na dva šikmé směry, pdf 54 aj.