Blog
Základna pro rozvoj naší duševní zábavy
Poslední zápis do článku 1. 9. 2023
Historie zájmových kroužků je stará přes sto let. Zpočátku to byli pouze hádankáři, kteří se takto sdružovali. Mezi nejstarší kroužky patří „Staré hnízdo“ a „Podskaláci“ v Praze. Takové kroužky byly zakládány i v dalších městech – jejich název byl často odvozen od místa vzniku. Například v Brně to byli „Kabrňáci“, v Ostravě „Ostraváci“, v Hradci Králové „Hradečtí votroci“, v Plzni „Plzeňáci zez Plzně“ aj.
Začátkem 20. století, kdy nebyla ještě televize, ostatně ani rozhlas, staly se hrátky se slovy naší mateřštiny smysluplnou zábavou, která vyplňovala milovníkům otazníku volný čas. V historii kroužku Hradečtí votroci (založený v roce 1922) jsem zaznamenal od prvopočátku založení četná setkání členů často spojená s vycházkami do přírody, na kterých se předkládaly rozmanité „lušťovky“ v různé podobě. Tak tomu bylo i v dalších městech, kde byly založeny tyto zájmové kroužky (vše se týkalo zpočátku vlastně jen hádankářů).
Pravidelné setkávání zájemců o českou slovní hádanku a křížovku začalo brzy po vydání prvního čísla měsíčníku „Hádanka a křížovka“ (HaK, po sametové revoluci KaH, vlastně pokračovatel ČKaH) v roce 1949, i když různé soutěže, především korespondenční hádankářské, probíhaly již dříve. Řešitelské soutěže neprobíhají jen v kroužcích (to trvá dodnes, vedle předkládaných slovních hádanek a křížovek přibyly později i „logické úlohy“), ale konají se i řešitelské přebory v různých městech, které jsou přístupné všem zájemcům v luštění křížovek, hádanek a logických úloh. Soutěže (jednotlivců i kroužků) se konají od 50. let minulého století do současnosti, a to pod patronací svazu. Kritériem pro hodnocení (určení pořadí řešitelů) je správnost řešení (v hádankách vyšší počet vyřešených hádanek, v křížovkách pak nižší počet ztrátových bodů) a dále pak je rozhodující dosažený čas. Nutno zde poznamenat, že luštitel nemůže používat žádné luštitelské pomůcky (v korespondenčních soutěžích je na zadaný úkol vypsán zpravidla jeden měsíc a samozřejmě pro luštění je možno využívat různé pomůcky bez omezení).
V souladu s tehdejší novou politickou situací (po roce 1948) byl vytvořen jediný spolek „Klub hádankářů a křížovkářů“ (KHAK, dosavadní hádankářské a křížovkářské spolky se staly místními skupinami „Klubu“). Později byly zájmové kroužky pod patronací Redakčního sboru a od roku 1968 to byl nově založený svaz (SČHAK). Jakýmsi pojítkem nejen pro členy kroužků byl měsíčník HaK. Zpočátku měl nízký náklad (kolem deseti tisíc výtisků, a to pro celou tehdejší republiku), nutno též zdůraznit nedostatek papíru pro podobné tiskoviny.
„Zlatá éra“ kroužkové činnosti nastala po založení svazu, a to zhruba od roku 1971. To mohla být postavena dokonce v přeboru kroužků dvě soutěžní družstva (především silné či „domácí“ kroužky). Jedno družstvo mohlo čítat maximálně 8 členů. Toto je po sametové revoluci nenávratně pryč. Nyní se spíše méně početné kroužky spojují, aby vytvořily „bojeschopné“ družstvo.
Zájmové kroužky jsou samozřejmě jakousi svazovou základnou pro veškerou jeho činnost (pořádání řešitelských soutěží v jednotlivých městech, porotování autorských soutěží, obsazení jednotlivých komisí svazu atd.). Bez zápalu spousty nadšenců pro tuto duševní zábavu (samozřejmě bez nároku na jakoukoliv odměnu) by toto smysluplné vyplňování volného času nebylo možné. To se samozřejmě netýká jen milovníků otazníku, podobně je tomu například u malých fotbalistů v té nejzapadlejší vísce – bez zapáleného trenéra by se těžko mohli tito malí fotbalisté věnovat tomuto konkrétnímu sportu („honbě za kulatým nesmyslem“) s výhledem na nějaký posun v konkrétní lidské činnosti.
Každá lidská činnost má své stránky (i stinné), jak se zmiňuji především v článku 1. Zpočátku bylo pro milovníka otazníku největší odměnou uveřejnění jeho práce s uvedením jména autora (třeba i čtyřpísmenné čtvercovky) v HaK. Křížovkové úlohy zpočátku zajišťovali tzv. kmenoví autoři měsíčníku. Postupně byli přispěvatelé (především úspěšní autoři vypisovaných soutěží) odměňováni knižní cenou, později, a to ještě před sametovou revolucí, byly zveřejněné práce honorovány. Po sametové revoluci se ukázalo vše v plné nahotě…
Nyní se vrátím ke svému webu, který se věnuje historii české křížovky. Celý popis by měl vyústit ke „Křížovkářským zásadám pro autory a luštitele“ (článek 2), které jsou přístupné široké luštitelské veřejnosti. Co vlastní proces vývoje křížovkových úloh ovlivňuje, popisuje článek 1.
Pod křídly svazu jsou slovní hádanky, křížovky a logické úlohy. Se slovní hádankou se mohou zájemci setkat v současnosti jen v KaH a na řešitelských akcích – vše je určeno několika stovkám luštitelů. Ojediněle se lze setkat v některých tiskovinách či v televizních, popřípadě rozhlasových soutěžích s přesmyčkou, záměnkou či skrývačkou (samozřejmě ne v textovém zpracování). Podobně je to u logických úloh, kde na trhu neregistrujeme žádný titul. Jedinou masivně rozšířenou logickou úlohou je „sudoku“. Tato luštitelská úloha (pouze jeden typ této úlohy – čtvercový obrazec s 81 políčky, do kterého se zapisují čísla 1 až 9) se objevuje spolu s křížovkou s vepsanou legendou v denním tisku a v dalších tiskovinách. Vydávány jsou také publikace, které obsahují samé „švédky“ či „sudoku“.
V případě křížovek je naopak trh přesycen těmito úlohami. Podoba zadání předkládaných úloh je různá, mapuji především tzv. „odborný“ pohled na celou křížovkářskou problematiku. Při listování celou historií tvorby sleduji v časovém sledu vývoj dvou základních stavebních kamenů (písmeno a políčko), s kterými úzce souvisí dva důležité křížovkové prvky (typ křižování a směr vpisování) a podobu zadání křížovkové úlohy (nadpis, legenda a obrazec).
V úvodu článku 1 je uveden pojem „křížovkový teoretik“ (jakýsi posuzovatel křížovkové úlohy – porovnejme s existujícími profesemi – kritik literární, hudební aj.); více je uvedeno v úvodu článku 2.
Na křížovkové úlohy a na všechno dění kolem lze zaznamenat různý pohled či přístup. Článek 1 popisuje, jak se dostává křížovková úloha k luštiteli a které osoby (profese, funkce apod.) mají vliv na konečnou podobu předkládané úlohy.
Je nepochybné, že pro vlastní chod „luštitelského“ hnutí (jak celá historie ukazuje) je nezbytná ústřední tiskovina - HaK a tzv. členská základna – zájmové kroužky. Paralelu najdeme i u politických stran (po roce 1948 to je Rudé právo a členové strany). Samozřejmě, že vše pak silně ovlivňuje byznys (zastoupený úzkou skupinou lidí a často i jednotlivcem), který zasahuje do všech oblastí lidské činnosti – tedy i do volnočasových aktivit. Nejinak je tomu i v případě luštitelských úloh. Předkládáno luštitelům může být jen to, co se vyplatí vydávat – trh je neúprosný. V případě luštitelských úloh (slovní hádanky a křížovkové úlohy) se jedna o tzv. know-how (technologické a informační předpoklady a znalosti pro určitou činnost, článek 1) - v případě „křížovkaření“ jsou to Křížovkářské zásady pro autory a řešitele. A o toto mi na mém webu především jde – hledat optimální podobu křížovkové úlohy, která je přístupná široké luštitelské veřejnosti, a to bez nároku na to, že je to jediné možné a správné – vše je otevřené a stále se to dá vylepšovat.
A k tomu hledání chci ještě doplnit či zdůraznit:
Při popisu beru vždy v úvahu skutečnosti, které nemůže jednotlivec změnit (zákonitosti byznysu, vliv politické moci, charakterové vlastnosti účastníků celého procesu atd.).
V každé lidské činnosti lze sledovat různé parametry (například ve sportu jsou to tzv. rekordy). V případě uměleckých disciplín je vytvořené dílo podrobeno kritice, například román posuzuje literární kritik. Křížovková úloha je zařazena mezi publicistické žánry a tudíž pak taková práce může být posuzována křížovkovým kritikem. Já osobně se za takovou osobu nepovažuji, pouze shromažďuji všechny informace v historii křížovky. Samozřejmě, že jimi nemohou být ani zainteresování účastníci celého procesu. Platí zde, že posuzovat křížovkovou úlohu může i řadový luštitel, i když nikdy nesestavil tu nejjednodušší křížovkovou úlohu. Totiž posuzovat kvalitu například vejce může každý, přestože je sám nesnáší – ví které je dobré a které špatné.
U každého jednotlivce, který je nějak spojen s křížovkovými úlohami (autor, řešitel, porotce, člen odborné komise, organizátor řešitelské akce, křížovkový teoretik či kritik aj.) lze sledovat jeho tzv. „způsobilost“. Rozpoznat lze i dosaženou „úroveň“ (někteří jsou úspěšní i ve více hodnocených kategoriích). V případě autorů a řešitelů jsou známé tzv. výkonnostní třídy (podobně jak v šachu), ale posuzovat „způsobilost“ křížovkového teoretika si netroufnu. Ve velmi bohaté činnosti svazu je spousta materiálů, které umožňují jeho chod. Mým předmětem zájmu je však jediná kapitola – Křížovkové zásady pro autory a luštitele (určené široké luštitelské veřejnosti, článek 2). Web je samozřejmě otevřený všem názorům - ještě jsem nezaznamenal negativní odezvu na konkrétní bod článku 2. Ostatní články se zabývají především vývojem křížovkové tvorby a samozřejmě odbornou terminologií, podobě zadání, tříděním úloh atd. Neřeším tedy postoj svazu (zastaralý přístup ke křížovkám z roku 1954, článek 42 kontra nové pojetí, článek 2; pozorný čtenář jednotlivých článků si na to odpověď najde) ani chování dalších odborných titulů. Není též mým záměrem vnucovat mou optimální podobu (myšleno je zde zadání – nadpis, legenda a obrazec) předkládaných křížovkových úloh.
Od roku 1960 jsem členem kroužku „Hradečtí votroci“ (i když mě svaz nepochopitelně v rubrice životních jubileí v KaH přiřadil ke kroužku „Skaláci“ – určitý způsob distancování se, že nesdílím jejich názor na křížovkové úlohy), kde jsme se mj. i snažili pracovat s mládeží - rozšiřovat naše řady (o čem svědčí pravidelné přebory mládeže). Směřování naší ušlechtilé duševní zábavy nespěje k „lepším zítřkům“ (stálé snižování milovníků otazníku – úbytek dříve narozených zdaleka nenahrazuje mladá krev, stále snižování nákladu odborných luštitelských titulů a nejistota s jejich distribucí aj.), ale pesimistický postoj nic neřeší.
Nová doba přináší další aktivity, ale opravdového milovníka otazníku nic neodradí. Luštění křížovek, hádanek a různých logických úloh je bezesporu nepromarněný čas. Rád vzpomínám na desítky let, které jsem společně s luštičkáři prožil…