Blog

Skládačka z jednotlivých prvků

Poslední zápis do článku 1. 10. 2020

 

Jak uvádím v preambuli článku 1, budu se věnovat křížovkářské problematice v celé šíři.

Společně se všemi zájemci budu na mém webu hledat optimální podobu ušlechtilé duševní zábavy - vyplňování políček písmeny do obrazce podle legendy a „získání“ tajenky.

Tvorba je založená na skládání různých křížovkových prvků, a to bez potřeby uvádět v zadání jakýkoliv návod na její zdolání.

Hlavním cílem je zpřístupnit křížovkaření široké luštitelské veřejnosti (předkládat optimální podobu křížovkové úlohy).

Předmětem mého zájmu bude vše, co nějak souvisí s českou křížovkou, nejen tedy vlastní tvorba.

 

V dlouhodobé historii vývoje české hádanky a křížovky lze registrovat nespočetné množství různých článků, komentářů a návodů na luštění ap., které se zabývají celou problematikou související s naší duševní zábavou - vyplňování políček písmeny do obrazce podle legendy.

 

Je nepopíratelné, že se o současný stav zasloužili především organizovaní milovníci této duševní zábavy. Zpočátku to byli jen hádankáři, kteří rozjeli hrátky s naší mateřštinou, později se přidali křížovkáři a nakonec vzal svaz pod svá křídla i logické úlohy. Celou „agendu“ nejprve řídil Redakční sbor, později SČHAK a v současnosti ČSHAK, který se stará vlastně o vše, co nějak souvisí s naší duševní zábavou. Jsou to pravidla pro tvorbu a hodnocení, řešitelské a autorské soutěže v jednotlivých kategoriích, organizování zájmových kroužků, seznam opsaných chyb atd.

Jistě není nutno opakovat, že v této oblasti duševní zábavy (především hádanky a křížovky) nemáme ve světě konkurenci. Ani ve třetí kategorii (logické úlohy) si nevedeme špatně, jak ostatně potvrzují výsledky na mezinárodních kláních.

 

Mým hlavním předmětem zájmu je tvorba křížovkových úloh, ale podle potřeby se věnuji i oblastem, které s křížovkou úzce souvisí.

První svazovou normou pro tvorbu českých křížovek byly České křížovky (1980, Výroční tisk). Následovaly Směrnice pro tvorbu křížovek (1994 vč. dodatků 1998), které obsahují dvě části (část obecnou s šesti oddíly a zvláštní), a to i s podrobnějším komentářem a s příklady tvorby, popřípadě doplněné schematickými obrázky. Celá norma je paragrafovaná. Obsahuje celkem 82 pragrafů, například i paragrafy:

§ 23 Spojnice; § 36 Běžný přepis; § 48 Ucelená část aj.

Od roku 2019 je k dispozici Směrnice pro tvorbu a řešení křížovek (na internetu). Směrnice má tři části – popisnou, speciální a regulativní. I toto poslední znění je postaveno na základech z roku 1954. Jednotlivé paragrafy jsou dále nově rozpitvávany, zaváděny či přejmenovávany nové odborné termíny (bodové a vrstvové křižování, fragment tajenky aj.).

 

Podobně jsou paragrafovány i Směrnice pro české slovní hádanky. Obsahují tři části - obecné zásady, směrnice pro jednotlivé druhy hádanek (téměř sto paragrafů) a řešení hádanek. Každá hádanka má svá „pravidla“ tvorby, která mohou být i dost obsáhlá, například „záhadný nápis“:

V náznaku se provedou alespoň dvě změny z následujícího seznamu možností: (následuje seznam na celou stranu A4).

 

Všechna podrobná a obsáhlá (často silně odborná) pravidla (směrnice ap.), a to nejen pro tvorbu křížovek, ale i další materiály (například Přeborový řád, Kvalifikační řád aj.), slouží především pro potřeby svazu (pořádání přeborů, udělování kvalifikačních tříd aj.). Jeho činnost je samozřejmě nezastupitelná, bohužel slouží jen úzkému okruhu milovníků otazníku. Hádanky „sleduje“ omezený počet příznivců, i když hádanky s křížovou vazbou (doplňovačka, čtvercovka aj.) a některé slovní hádanky (přesmyčka, skrývačka) a v poslední době i různé podoby sudoku se často objevují v přílohách různých tiskovin. Například s přesmyčkou a skrývačkou se může setkat divák i ve vědomostních televizních soutěžích. Ostatní slovní hádanky „zvládne“ louskat jen určitý počet luštitelů (autorů je samozřejmě ještě méně).

V křížovkářské části (luštitelé, kteří „zvládnou“ nastavenou svazovou laťku) je sice luštitelů více, ale rozhodně je nelze počítat na tisíce. Svědčí o tom i účast na jednotlivých soutěžních akcích. Úbytek zájmu (z dlouhodobého sledování) nepostihlo jen milovníky otazníku, bohužel to vše přináší nová doba.

 

Co je to křížovka, ví snad každý, kdo umí číst a psát. Objevuje se totiž pravidelně ve spoustě tiskovin. I když vyplňování políček písmeny není koníčkem každého čtenáře, jistě se již setkal s nějakou křížovkovou úlohou a uměl by bez jakéhokoliv návodu vyplnit aspoň nějaká políčka.

 

Mým cílem je postupně najít srozumitelnou a hlavně stručnou (stačí jedna strana A4) charakteristiku křížovky, která je přístupná všem (luštitelům i autorům), kteří umí číst a psát, a to bez omezení věku. Každý jistě ví, že veškeré dění na naší planetě silně ovlivňuje byznys a s ním i úzce spojená politika. Zásady pro hledání skutečně optimální podoby jakékoliv křížovkové úlohy však tato frekventovaná slova (byznys a politika) obsahovat nemusí.

 

Tvorba každé křížovkové úlohy

je v podstatě založena na skládání křížovkových prvků. V křížovkách jsou základními stavebními kameny písmeno (článek 9, slouží k sestavení vpisovaného znaku a následně celého vpisovaného výrazu) a políčko (článek 11), které úzce souvisí s křižováním (článek 14) výrazů a směrem vpisování (článek 10) a v konečné fázi spoluvytváří obrazec (článek 13). Výsledkem je pak tajenka (článek 19). Každá předkládaná úloha má jisté zadání, které se zpravidla skládá z nadpisu, legendy a obrazce (článek 20). Důležitým prvkem při sestavování křížovkové úlohy je i (vpisovaný) výraz (článek 5).

 

Podoba předkládané úlohy (zadání):

 

Každá křížovková úloha se skládá zpravidla z nadpisu, legendy a obrazce. Při hledání optimální podoby předkládané úlohy se vždy vyhýbám „méně hodnotným“ či chybným variantám. Koncepce svazových pravidel pro křížovky je pro toto hledání nepoužitelná, protože vlastní kostru „Směrnic“ tvoří překonané členění na křížovky a odrůdy (všechny případy, které se „nevešly“ mezi „křížovky) staré téměř 70 let, a to přímo ovlivňuje celou normu. Navíc je zbytečně moc „vědecká“. Typickým případem je později zavedená předpona „POLO-“, která se do tohoto zastaralého členění prostě nevtěsná. Proto se nadále setkáváme s řetězovkou, i když do řetězového křižování nejsou zapojeny všechny vpisované výrazy (správně tedy polořetězovka). Jistým problémem je pro mne i zavedení nadbytečných odborných termínů, taxativní výčet jedině možné správné tvorby aj. Autor by měl mít pro své nápady „volné ruce“. Osobně jsem se vlastně zúčastnil všech činností, které se týkají naší společné duševní zábavy, takže vím, o čem mluvím. Mezi milovníky otazníku je spousta vynikajících osob. Několik z nich vyniká i ve více oblastech. Nedivím se ani, že vše jede v zajetých kolejích. Škoda, že se neuplatňuje více logické uvažování (viz v náplni svazu - vedle hádanek a křížovek i logické úlohy). Samozřejmě, že každý ví, jak to v praktickém životě chodí... 

Na závěr tohoto odstavce chci zdůraznit, že jako optimální se jeví důsledné používání tří odborných termínů (slouží nejen k nadpisu křížovky):

Křížovka - křížovková úloha s úplným křižováním (k vyplnění každého políčka jsou minimálně dvě možnosti - legendy),

Doplňovačka - křížovková úloha s neúplným křižováním (k vyplnění některých políček je jen jedna možnost - legenda). Mezi dplňovačky samozřejmě patří i vícesměrka.

Křížovková úloha – kombinace křížovky a doplňovačky.

 

Součásti zadání:

Nadpis (článek 20). Zde lze registrovat největší různorodost v otiskovaných úlohách. Setkáváme se s úlohami, které jsou úplně bez nadpisu (svazová norma totiž obsahuje: „Předkládá-li se křížovka souměrná, písmenná, standardní nebo normální, není třeba příslušný údaj uvádět“). Dále se uvádějí nadbytečné údaje o obrazci a o směrech vpisování, i když je vše zřejmé z podoby otištěné úlohy.

Obecně platí, že do nadpisu se dostanou jen informace, které platí pro celou křížovkovou úlohu.

Legenda (článek 17). Pojmenování příslušného odstavce legendy je odvozeno od použitého směru vpisování. Zde je kladen i důraz na jednoznačné očíslování obrazce. Občas je možno registrovat, že tomu tak není. Vydavatel (autor) se spoléhá na to, že příslušná úloha již byla otištěna.

Obrazec (článek 13). Optimální je asi umísťovat obrazec pod či vpravo od legendy, aby si luštitel při vyplňování obrazce písmeny nezakrýval legendu (ale to asi je „typická diskriminace menší skupiny osob - leváků“).

 

Postup autora při tvorbě křížovkové úlohy (postupně jsou voleny jednotlivé křížovkové prvky - obecně):

Tajenka (článek 19). Pro komerční účely si tajenku zpravidla zadává objednavatel. V případě volné volby tajenky je to závislé na tom, jaký druh úlohy chce autor vytvořit.

Vpisovaný znak (článek 9). Především pro komerční účely převažuje písmeno. Shluk a slabika se objevuje často především v „odborných časopisech“ a slovo či výraz (znak „slovo“ rozšířený o značky a zkratky) i obrázkový znak (v podstatě jde o znak „slovo“ znázorněný obrázkem) se objevují ojediněle (výjimku tvoří vícesměrky).

Obrazec (článek 13) vznikne volbou druhu políčka a směru vpisování či typu křižování, což spolu úzce souvisí.

Legenda (článek 17). Podoba této části zadání závisí na obrazci (konkrétně, jaké směry vpisování autor použil). Součástí legendy bývá velmi často pomůcka umístěná na jejím konci.

Nadpis (článek 20) vyplyne z toho, jaké konkrétní křížovkové prvky autor k sestavení příslušné křížovkové úlohy zvolil. Je to především druh vpisovaného znaku (písmeno, shluk atd.) a typ křižování (křížovka či doplňovačka - křižování úplné či neúplné) a případně informace o (polo)řetězovém křižování. Do nadpisu zásadně nedáváme informace, které vyplývají a jsou i zřejmé z podoby předkládané úlohy (jsou tam pak duplicitně). Například použitý směr vpisování stačí uvést v legendě - tvoří pojmenování příslušného odstavce legendy; použití mozaikových políček je zřejmé z předloženého obrazce - v nadpisu je pak například slovo „mozaiková“ nadbytečné aj.

Nad nadpis se zpravidla umísťuje „průvodní text“, ve kterém luštitel najde například pointu vtipu či „odborné výrazy“ pro tajenku.

Občas uváděný podnadpis obsahuje různá nadlehčení či upřesnění (střídání dvou- a třípísmenných shluků; vyškrtávané výrazy jsou minimálně pětipísmenné; se skrytou tajenkou - 4, 5, 7 aj.). Autor však pak často okrádá luštitele o tzv. luštitelský zážitek.

 

Příklady podoby předkládaných úloh naleznete na webu - „ke stažení“. Nejde o žádnou „unifikaci“ či jedině správnou možnou podobu předkládané úlohy. Hledám vždy jen optimální „řešení“. Články jsou totiž průběžně upřesňovány, vše se stále vyvíjí. Například zkrácené zadání (§ 70 ve svazové normě z roku 1994) v určitých případech připouští úplné vypuštění nadpisu křížovkové úlohy. Já naopak za optimální považuji spíše nadpis zpřesňovat:

Například místo VÝPLŇKA uvádět spíše PÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ KŘÍŽOVKA. Luštitel pak má k dispozici informaci, že se jedná o úlohu písmennou s úplným křižováním a že jsou vpisované výrazy přímo dány - nejsou tedy obepsány.

Podobně nadpis POLOŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA prozrazuje, že se jedná o úlohu s neúplým křižováním, ve které nejsou do řetězového křižování zapojeny všechny vpisované výrazy.

Zpět na přehled článků