Blog
Vliv hádanky na křížovku
Historie křížovkových úloh se začíná psát kolem roku 1900, kdy spatřila světlo světa první skládací hádanka - doplňovačka (křížovková úloha s neúplným křižováním - článek 22, pdf 9). Z dnešního pohledu spadala pod křídla hádankářů. První křížovky (kolem roku 1925) neuplatňovaly také úplné křižování (obsahovaly výrazy o délce jednoho políčka – neměly legendu) podobně jako starší další skládací hádanky – čtvercovka, roháček, rámcovka, hřebenovka (zabudováním tajenky do těchto úloh se zařadily mezi křížovkové úlohy).
Hádanky a křížovky jsou jakési hrátky se slovy naší mateřštiny (článek 47).
(Textová slovní) hádanka je založená na vazbách mezi dvěma písmennými soubory (nepoužívá pojem „políčko“, jako textová hádanka nemůže být tedy zpracovaná doplňovačka, hřebenovka aj. – jsou to totiž ryze křížovkové úlohy).
Křížovková úloha je vlastně vyplňování políček písmeny (skládačka z různých křížovkových prvků). K realizaci této duševní zábavy slouží základní stavební kameny – písmeno a políčko (včetně naší mateřštiny).
Podkladem pro popis vývoje naší duševní zábavy slouží především časopisy HaK (později KaH) včetně publikací Josefa Vinárka (článek 46) a další odborná periodika – Křížovka (Casa); Sfinga; Luští celá rodina a Kros (brněnská Kira); Křen a Luštěnka (královéhradecké vydavatelství). Křížovkové úlohy nalezneme i v dalších tiskovinách, kde se uplatňuje více komercializace a často nejsou ani dodržována základní pravidla profesionálních křížovkářů. Takovéto úlohy lze zařadit mezi luštitelské hříčky a na webu nejsou předmětem mého zájmu.
Při vlastním popisu vývoje české křížovky je nutno mít na zřeteli, že křížovku vždy silně ovlivňovala slovní hádanka (článek 47) a že nedílnou součástí hrátek se slovy je naše mateřština (článek 25). Podobu mateřštiny určuje ÚJČ (kodifikační autorita a regulátor spisovné češtiny), na podobu křížovkových úloh má silný vliv vydavatel luštitelského titulu. Podoba křížovkářských úloh, stejně jako naší mateřštiny, je nepřetržitý, nikdy nekončící proces. V historii křížovky již byla sepsána spousta komentářů, podobně lze chápat i články v blogu na tomto webu. Jakýmsi vyvrcholením by mohla být stručná charakteristika naší duševní zábavy - „Křížovkářské zásady pro autory a luštitele“ (článek 2) a tvorbu pak chápat jako skládačku z jednotlivých křížovkových prvků (článek 4). Počínání ÚJČ a vydavatele luštitelských tiskovin pouze mapuji. Navíc někdy vstupují negativně na scénu i politici, kteří však mají krátký mandát - posledním hitem v roce 2019 bylo (ne)přechylování ženských příjmení.
Křížovka
Křížovka je obrazcová luštitelská úloha založená na křižování výrazů vpisovaných podle legendy do obrazce. Po úplném a správném vyplnění dospějeme k tajence (článek 2).
Stěžejní prvky každé křížovkové úlohy:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku, který pak slouží k sestavení vpisovaného výrazu článek 9).
POLÍČKO - základní stavební kámen pro vytvoření obrazce (článek 13) je políčko (článek 11), úzce souvisí se zvolenou síťkou (článek 51) a použitými směry vpisování (článek 10) či s typem křižování (článek 14). Další součástí obrazce jsou rozdělovací značka a očíslování obrazce (označení řádek, sloupců, mezikruží, buněk, středových políček ap.).
Podoba předkládaných úloh (v podstatě se vůbec nezměnila od zveřejnění první doplňovačky kolem roku 1900) vždy obsahuje tři základní části – nadpis (článek 20), legendu (článek 17) a obrazec (článek 13), což nazýváme zadáním křížovkové úlohy (článek 40).
Vztah mezi křížovkou a hádankou popisuje článek 47.
Je-li první doplňovačka (záhlaví pdf 9) zařazována mezi křížovkové úlohy, pak mají obě kategorie (hádanky a křížovky) vlastně v historii vývoje pravidel pro tvorbu stejnou startovní čáru. Od počátku (od začátku vydávání HaK v roce 1949), měly jednotlivé druhy hádanek nadpis – záměnka, přesmyčka, háčkovka aj. Klasické křížovky v čtyřúhelníkové síťce (směr vpisování vodorovně a svisle) neměly žádné pojmenování. Nadpis se uváděl při zavádění nových typů křížovkových úloh (buňkovka, osovka, ornamentovka, slabiková, třísměrná aj.). Každý nový druh hádanky či křížovky získal vždy i pojmenování, které se uvádí v nadpisu, a to vlastně do současnosti. Vinárkova publikace „Hádej co je to“ z roku 1958 uvádí výčet tehdy známých hádanek a křížovek. Ke každému typu úlohy je připojena stručná definice. U hádanek pak byly připojeny „Hlavní zásady tvorby“ (námět a jeho zpracování, záměna pojmového kmene). Křížovky tzv. všeobecnou část, která by platila pro všechny křížovkové úlohy, připojenou neměly. Odborná hádankářská a křížovkářská komise svazu pak spravuje obě jednotlivé kategorie. Současný stav hádankářské a křížovkářské normy nalezneme na internetu.
Historický vývoj křížovkové tvorby zaznamenávají jednotlivé články blogu, které jsou doplňovány příklady k luštění (kapitola ke stažení v pdf). Jak jistě každy luštitel postřehl, opustil jsem starý přístup - překonané členění: druh, typ a forma křížovky a opuštění zbytečně zavedených křížovkových odrůd. Každá křížovková úloha je jakási skládačka z různých křížovkových prvků. V zadání (nadpis, legenda a obrazec) jsou uváděny jen nezbytné odborné termíny (druh vpisované znaku, typ křižování, použitý směr vpisování tvoří vždy pojmenování příslušného odstavce legendy atd.). Informace, které jsou zřejmé z podoby předkládané úlohy, se zásadně neuvádějí – jde často o duplicitní informaci (například v nadpisu „třísměrná“ – v legendě jsou uvedeny tři odstavce, pdf 1/4). Podobně nepopisujeme obrazec, pokud se nejedná o (polo)dokreslovku. V pdf 1/2 není tedy uvedeno, že se jedná o polomozaikovku a v pdf 1/5 je pak vypuštěna dříve zavedená odrůda „sloupcovka“ – v případě pootočení obrazce o 90° by se pak jednalo o „řádkovku“; v tomto případě se pomocí vícenásobného políčka dosáhne u úlohy úplné křižování.
Pozorný luštitel jistě postřehl, že obě kategorie (hádanky a křížovky) mají ve svém popisu tzv. všeobecnou část. V případě hádanek má každý další druh hádanky (podle druhu prováděné operace) své pojmenování. Například operujeme-li v hádance s háčky, jedná se o háčkovku atd.
Kopírováním české slovní hádanky byly vlastně zavedeny i tzv. křížovkové odrůdy. V hádankách je pojmenování konkrétní hádanky odvozeno od použité druhové operace. Nadpis křížovkové úlohy byl a je vlastně dodnes tvořen (jak potvrzuje i více jak sedmdesátiletá historie) podle svazové normy různým způsobem. Podle prvního třídění křížovek z roku 1954 (článek 42) je nadpis odvozen od typu tajenky, typu křižování, typu políčka (či celého obrazce), typu legendy, směru vpisování.
Pro nové pojetí je stěžejní členění křížovkových úloh podle typu křižování na křížovky (úplné), doplňovačky (neúplné) a křížovkové úlohy (kombinace úplného a neúplného křižování) a použitý směr vpisování uvádět důsledně jen v pojmenování odstavce legendy. V nadpisu pak neuvádět údaje, které jsou zřejmé z předložené podoby úlohy – je to pak tzv. duplicitita, která luštiteli nepřináší novou informaci.
Závěrem nutno zdůraznit, že nové pojetí je určeno především široké luštitelské věřejnosti (včetně nových zájemců o tuto duševní zábavu) založené na lepší srozumitelnosti a jednoznačnosti.
Svazová křížovkářská norma je silně odborná (navíc postavená na dávno překonaných základech z 50. let minulého století), určená velmi úzkému okruhu luštitelů (několik stovek).