Blog
Odborné křížovkářské pojmy (včetně minislovníčku)
Poslední zápis do článku 1. 3. 2023
Obecně lze říci, že jednotlivá pojmenování, a to nejen v křížovkách se, jak nám ukazuje historie, vždy vyvíjí a nalezení optimálního názvu hned od začátku nebývá tak časté.
Podle jiných oblastí lidské činnosti (například literární věda a kritika - křížovka se ostatně řadí mezi publicistické žánry) lze pohlížet i na tvorbu křížovkových úloh. Pak je řeč (vedle níže zmíněných pojmů, článek 1 – vydavatel, šéfredaktor, autor, grafik, poradce, politik, byznys) o tzv. „křížovkovém teoretikovi“. Ten si prostřednictvím recenzí a různých textů (zásady pro tvorbu, křížovkářské kurzy, návody na luštění, předkládané úlohy aj.) klade za cíl interpretovat, hodnotit a hledat optimální podobu naší společné duševní zábavy (pro širokou luštitelskou veřejnost).
Úvodem je důležité uvést, že vše úzce souvisí s naší mateřštinou. Ústav pro jazyk český (ÚJČ) je kodifikační autoritou a regulátorem spisovné češtiny. Pod hledáčkem ÚJČ je veškerá slovní zásoba. Internetová jazyková příručka (IJP, přes 102 tisíc hesel) a Akademický slovník současné češtiny (ASSČ – výkladový slovník s uváděním stylistického hodnocení, předpokládaný počet 120 až 150 tisíc lexikálních jednotek) uvádějí jen tzv. „živou slovní zásobu“.
Každé nově zařazené heslo do Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, 1935 až 1957) muselo splňovat podmínku minimálně dvojího výskytu v nějaké literatuře, a to platí dodnes. Přitom je každý výraz posuzován z hlediska správnosti jazykové a věcné.
Český národní korpus je akademický projekt zaměřený na budování rozsáhlého počítačového záznamu především psané (tištěné) češtiny. Zaznamenává v optimálním případě každý literárně zachycený český výraz. Pracuje na něm Ústav Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od svého založení roku 1994 má na starosti budování Českého národního korpusu, jeho rozvoj a rovněž činnosti související, zvláště v oblasti výuky a pěstování oboru korpusová lingvistika.
Do tohoto korpusu se mohou dostat postupně všechny obory lidské činnosti nejen z botaniky (článek 60), z živočišné říše (článek 59) atd., ale i z naší duševní zábavy. V korpusu jsou uvedené různé podoby slov (hesel) včetně zaniklých.
Každý obor lidské činnosti využívá k popisu své problematiky kromě slovní zásoby všeobecné (jazykové příručky – IJP, ASSČ aj. a odborné prameny - různé encyklopedické slovníky aj.) také tzv. odbornou (odborné výrazy týkající se příslušného oboru), která se týká konkrétního lidského konání (botanika, zoologie, myslivost, literární věda, architektura aj.) – často se zde setkáváme s výrazy slangovými, lidovými apod. (doplňována jsou tzv. stylistickým hodnocením).
Každá slovní zásoba (všeobecná i odborná) je vždy pod kontrolou jazykovědců. Vedle spisovných slov (jíní – pojem z meteorologie) jsou využívána i slova nespisovná (jíní – bělavé konečky kamzičího vousu, slangově) – v tomto případě se jedná o homonyma.
„Luštičkáři“ (především křížovkáři ale i hádankáři) se bez naší mateřštiny neobejdou – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) se stal po založení svazu jakousi křížovkářskou biblí, bez které se ani autor křížovkářských úloh neobejde.
Hlediska pro posuzování křížovkářských pojmů:
Jazyková správnost (články 6, 7, 27, 28, 48, 56).
Samozřejmě, že milovníci otazníku nemusí čekat až jazykovědci „posvětí“ jejich nový odborný termín – například vícesměrka, hádankářům pak názvy slovních hádanek – prvkovka, slovesovka, trpěnka aj. Jedná se o plně „spisovné“ výrazy. Porovnejme například se slangovými výrazy z různých oborů (myslivost aj.). Téměř každý nový výraz, který se objeví na scéně, lze zaznamenat (tisk, televize, internet). V případě internetu (viz články týkající se pramenů) musíme být obezřetní, neboť věcná popřípadě jazyková stránka nemusí být vždy zcela v pořádku. Zaleží na tom, kdo příslušný příspěvek na internet umístil a za jakým účelem.
Samozřejmě, že vedle plně spisovných odborných výrazů (křížovka, doplňovačka, tajenka, shoda aj. - slovní zásoba všeobecná, ale i buňkovka, dokreslovka, vícesměrka aj. – slovní zásoba odborná) znají křížovkáři i výrazy slangové, například luštičkář, křížovkaření aj. - uváděny jsou v článcích zpravidla v úvozovkách.
Tvorba odborných pojmů (odvozováním od různých slov, a to i předponami či příponami):
- substantivum: kruh – kruhovka (obrazec křížovkové úlohy) a kruhovitý (směr vpisování); oblouk – obloukovka (obrazec křížovkové úlohy) a obloukovitý (směr vpisování); buňka – buňkovka, buňkovitý; Darwin – darvinovka (křížovka) a darvinka (hádanka) aj.
- adjektivum: kruhovitý (mající tvar kruhu, směr vpisování); obloukovitý aj.
- adverbium (příslovce k pojmenování odstavce legendy - použitý směr vpisování): kruhovitě, obloukovitě aj.
- verbum: doplňovat – doplňovačka (v PSJČ je i „doplňka“ od doplnit – také druh hádanky); křižovat – křížovka aj.
Odborné výrazy obsažené v otištěné křížovkové úloze (určené řadovému luštiteli - články 2, 4, 20, 40):
Substantiva - doplňovačka (neúplné křižování), křížovka (úplné křižování), pomůcka aj. Častá je přípona –ovka (slabikovka aj.).
Adjektiva – odvozená od druhu vpisovaného znaku (písmenná, shluková atd.), od typu křižování (řetězová), od typu legendy (výplňková, hádanková aj.), cylindrická aj.
Adverbia (tvořená příponou –ě, případně –e) slouží k pojmenování odstavce legendy, které určuje směr vpisování – vodorovně, svisle, bunkovitě, šikmě (lze chápat jako odborný termín; SSJČ má k tomuto tvaru připojené stylistické hodnocení – „řidčeji“ vedle podoby šikmo, ale to je nepodstané) aj.
Předpona „POLO-“ - je-li v úloze (uváděná v nadpisu či v pojmenování odstavce legendy) příslušný křížovkový prvek uplatněn jen částečně.
Předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, šesti- (druh pomůcky, pdf 7/1; 24/1 a 2).
Odborné výrazy sloužící jen pro popis křížovkářské problematiky a komentáře, svazové potřeby (většina článků webu):
Skládací hádanky (čtvercovka, rámcovka aj.), skupinové křižování (paprskovitý směr vpisování: od středu, do středu a přes střed - odstředovka, dostředovka a osovka), vybíračka (druh pomůcky, zaniklý pojem – v úloze se již neuvádí, pdf 2) aj.
Rozlišovat je nutno: hádankový (hádanková křížovka – od „hádanka“) - hádankářský (hádankářský časopis – od „hádankář“); křížovkový (křížovková úloha – od „křížovka“) – křížovkářský (křížovkářská soutěž – od „křížovkář“, zajímavé je, že IJP, která uvádí živou slovní zásobu, neuvádí toto heslo – pak to vypadá, jako by u nás křížovkáři neexistovali; samozřejmě, že každý slovník je limitován maximálním počtem hesel).
Vývoj názvosloví (odborné terminologie) v čase:
Kolem roku 1900 – doplňovačka (odvozeno od slovesa doplňovat) s tajenkou (odvozeno od slovesa tajit).
Rok 1950 – „třísměrná“ (směr vpisování byl v nadpisu, jednopolíčkové výrazy nebyly samozřejmě legendovány, úlohy bez tajenky).
Rok 1953 – Lojzem Nolčem byla předkládána „šikmovka“ (slabikovka ve čtyřúhelníkové síťce pootočené o 45°).
Rok 1954 se objevila křížovka „kombinovaná“ (zařazená tehdy mezi křížovky normální), ve které se střídají čtyřúhelníková políčka s políčky dvojnásobnými, označovaná byla i jako „hříčka“. Měla uvedený tento popis:
„Křížovka kombinovaná se skládá ve směru vodorovném střídavě z malých a velkých políček, při čemž jednomu velkému odpovídají dvě malá. Písmena velkých políček jsou společná vždy dvěma svislým výrazům je prostupujícím.“
Podobně je dodnes takto označovaná křížovka, ve které se střídají různé směry vpisování (pdf 22/3 - svisle a buňkovitě).
Střídat lze všechny křížovkové prvky (vpisované znaky, políčka, směry vpisování, typy legend a vzájemně je kombinovat – pdf 27 až 32) a adjektivum „kombinovaná“ v zadání křížovkové úlohy vůbec nepotřebujeme.
Historické názvy křížovkových úloh byly odvozovány od použitého křížovkového prvku (třídění z roku 1954 a podle svazové normy):
Směr vpisování – třísměrná, čtyřsměrná, šikmá, magická (čtvercovka), buňkovka, síťovka.
Typ křižování – bez rozdělovacích značek, darvinovka, řetězovka (řetězové křižování), obrysovka a ornamentovka (kombinace křížovky a doplňovačky), odstřeďovka, dostřeďovka a osovka (skupinové křižování), zrcadlovka.
Typ legendy – přísunková, odsunková, číselková, schodovka (hádanková), výplňka.
Typ políčka – mosaika, sloupcovka.
Obrazec – kruhovka, obloukovka.
Tajenka – Mřížkovka.
Rok 1980 (první svazová norma) – pro popis křížovkářské problematiky byly zavedeny či „uzákoněny“ nové pojmy (druh, typ a formy křížovky; skupinové křižování aj.), týká se to i pojmenování odrůd (obrysovka, řetězovka, polořetězovka, síťovka aj.).
Po roce 1989 – vícesměrka (od názvu „osmisměrka z roku 1984, článek 23, pdf 3).
Rok 1994 (novelizovaná svazová norma) – nové pojmy a nové odrůdy (meandrovka, vlnkovka, ráčkovka, kaskádovka, terčovka aj.).
Po roce 2019 (internetová svazová norma) - nové pojmy (vrstvové a bodové křižování, izolované políčko aj.) a nové odrůdy (dešťovka, čelisťovka, stupňovka, oběhovka, odrazovka aj.).
Kolem roku 2023 – „číselná dosazovačka“, „číselná hříčka“, „ložisková doplňovačka“ (viz nadpis článek 20).
Minislovníček (některé termíny slouží jen pro popis křížovkářské problematiky):
Cylindrická úloha - svinutím do kruhu či namotáním na válec „získáme“ u úlohy úplné křižování (termín jen pro popis)
Dokreslovka - úloha bez otištěného obrazce
Doplňovačka - úloha s neúplným křižováním, včetně vícesměrky
Křižování - úplné, neúplné, řetězové, skupinové, „speciální“ - obecně „shoda“
Křížovka - úloha s úplným křižováním
Křížovková úloha – kombinace křížovky a doplňovačky (např. obrysovka – pdf 36, ornamentovka – pdf 34, 36/3)
Legenda - textová, obrázková, sdružená, hádanková, protivková, číselná aj.
Nadpis - název křížovkové úlohy (podnadpis – luštiteli podává další informace - typ střídání, vyčíslení skryté tajenky apod.)
Návod - pokyny pro luštění křížovkové novinky (dobrý autor to však vždy vyřeší v nadpisu, legendě či obrazci)
Obrazec - prvky obrazce: obrys, síťka, políčko, rozdělovací značka, očíslování (řádků, sloupců, buněk aj.)
Písmeno - základní stavební kámen (prvek pro složení vpisovaných znaků, následně vpisovaných výrazů)
Políčko - základní stavební kámen pro sestavení obrazce (základní, mozaikové, vícenásobné, uzlové aj.), úzce souvisí s křižováním a se směrem vpisování
POLO- - předpona značící jen částečné uplatnění nějakého křížovkového prvku (polořetězová, polodokreslová, polomozaiková aj.)
Pomůcka - nadlehčení úlohy vč. zaniklého termínu vybíračka (připojená tabulka obsahuje všechny vpisované znaky)
Pramen - podklad, z kterého byl čerpán příslušný výraz (vpisovaný, legendový, tajenkový)
Rozdělovací značka - rozdělovací linka, políčko, bod, uzlové políčko (součást obrazce)
Směr vpisování - k pojmenování příslušného odstavce legendy slouží adverbia - vodorovně, svisle, kruhovitě, buňkovitě, aj.
Střídání – všechny křížovkové prvky v jedné úloze lze systematicky střídat (vpisovaný znak, typ políčka ap., pdf 27 až 31)
Stylistické hodnocení výrazů - například nářečně, zastarale, řídce apod. (v závorce za legendovým výrazem)
Symetrie – obrazce a jeho částí, vyškrtávaných výrazů ve vícesměrce, umístění skryté tajenky apod.
Tajenka - neskrytá, skrytá, její díl či část
Vícesměrka - úloha s neúplným křižováním, u které nemusí být vepsány výrazy ve všech sloupcích zvolených směrů vpisování
Vpisováný znak - písmeno, shluk, slabika, výraz, slovo, obrázkový znak apod.
Výplňková úloha - legenda obsahuje přímo systematicky seřazené vpisované výrazy (ustálilo se uvádění velkou abecedou)
Výraz - vpisovaný, vyškrtávaný (z pohledu luštitele u vícesměrky), legendový, tajenkový
Zadání – podoba křížovkové úlohy předkládané luštiteli (zadání = nadpis, legenda a obrazec)