Blog
Výraz musí být vždy autorem doložitelný
Poslední zápis do článku 1. 5. 2021
Pro sestavení každé křížovkové úlohy složené z jednotlivých prvků (obrazec, typ křižování, typ legendy atd.) slouží dohodnutá pravidla pro tvorbu (článek 2). Při zdolávání křížovkových úloh se luštitel pokaždé setkává s pojmem „vpisovaný výraz“ – to je to, co vpisuje do jednotlivých políček obrazce. Křížovkáři udělali rozumné rozhodnutí, že musí autor každý vpisovaný výraz vždy doložit nějakým pramenem (nemůže tedy uplatňovat tzv. samotvorbu, či si dokonce vymýšlet další slova). Samozřejmě, že každý takový výraz musí být jazykově (články věnované naší mateřštině 5 až 8, 25, 27, 28, 48) i věcně správný.
S pojmem vpisovaný výraz se setkáme i v různých vědomostních soutěžích (Videostop, AZ - kvíz, Kde domov můj?, Milionář aj.), legendové výrazy jsou pak vlastně otázky moderátora (někdy může soutěžící vybírat i z více možností).
Pro posouzení jazykové správnosti slouží především Internetová jazyková příručka (IJP, 2014) a Akademický slovník současné češtiny (výkladový slovník - ASSČ, článek 27). Pokud IJP a ASSČ příslušný výraz neobsahuje, uplatňuje autor další jazykové či jiné prameny.
Věcnou správnost vpisovaných výrazů dokládají především různé výkladové slovníky - naučné slovníky a encyklopedie a nově internet, i když v tomto případě se autorům doporučuje ověřit si „podezřelý“ výraz ve dvou či více nezávislých zdrojích.
Množství možných vpisovaných výrazů je samozřejmě nepřeberně - spousta milionů. Přitom v průměru jich člověk zná kolem 7 až 10 tisíc.
Například:
PSJČ (předchůdce SSJČ) obsahuje přes 200 tisíc hesel. Autor může samozřejmě tuto ohromnou zásobárnu ještě rozšířit – plurály substantiv, komparativy a superlativy adjektiv či adverbií atd.
Mezi vpisované výrazy lze zařadit dále slova, která obsahují překladové slovníky, zeměpisné výrazy, odborné výrazy ze zoologie (štírů je známo téměř 1400 – štír drobný, chlupatý, šedý aj.) a botaniky (kolem stovky druhů rodu javor – babyka, lysý, mléč aj.) atd.
Na vpisované výrazy může být samozřejmě různý pohled (budou tomu věnovány samostatné články).
Celou problematiku lze vedle spisovné a věcné správnosti výrazů posuzovat i z dalších hledisek:
Jazyková správnost – k tomu slouží především IJP (článek 28) a Akademický slovník současné češtiny (výkladový slovník - ASSČ, článek 27).
Výraz vpisovaný kontra legendový – pro vpisované výrazy využívá autor často i stylistické hodnocení (legendový výraz pak bývá doplněn závorkou – nářečně, řídce apod.). Legendové výrazy jsou však uváděny plně spisovně – výjimku může například tvořit obepis nářečního výrazu jiným nářečním výrazem.
Prameny (tištěné - jazykové, odborné aj.; internet) – problematika tzv. opsaných chyb, spolehlivost, dostupnost apod.
Pomůcky (výrazy sestavené podle délky i retrográdně) – některé slovníky (SSJČ, MČSE, ČSVaS aj.) byly zpracovávány od roku 1990. Byly určeny především pro autory – jedná se o pouhý výčet, samozřejmě bez legendy (legenda je uváděna v Křížovkářském slovníku či autor čerpá z příslušného výkladového slovníku).
Výrazy ze zoologie a botaniky – spojovacím článkem je v těchto případech latina (v medicíně se díky tomuto mrtvému jazyku domluví lékaři na celém světě). Díky odbornému názvu konkrétního živočicha či rostliny nemůže dojít k jakékoliv záměně. Některé tyto pojmy nemusí mít ani české pojmenování.
Křížovkářský slovník (Karel Čálek) – pomůcka vhodná nejen pro autory, ale i řešitele. Při vyhledávání lze libovolná písmena hledaného slova nahradit otazníky.
Posuzování vpisovaných výrazů z hlediska „luštitelnosti“ – obtížnost hledaného vpisovaného výrazu závisí na jeho volbě a samozřejmě i na podobě legendového výrazu (článek 63).