Blog
Každý směr vpisování má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu
Poslední zápis do článku 1. 3. 2023
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) -písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) - typy: úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) - od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) - povinná součást každé úlohy.-
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40) - nadpis, legenda a obrazec.
Smysl zápisu patří mezi nejvíce kontroverzní záležitosti křížovkářské historie, i když to vlastně bylo vyřešeno už v roce 1950 (viz níže – vývoj v čase). Používat libovolně pojmy směr a smysl či je vzájemně zaměňovat nelze. Jednosměrná křížovková úloha využívá jeden směr vpisování, dvousměrná dva (například vodorovně + svisle) atd.
Smysl zápisu se udává (každý směr vpisování má vždy dvě možnosti zápisu):
Od „očíslovaného“ obrazce (písmeny či čísly, nejčastější způsob) – vodorovně (pdf 1/1, neuvádíme vodorovně zleva vpravo); svisle (pdf 1/3, neuvádíme svisle dolů); podobně začíná vpisování od čísel u síťky trojúhelníkové, šestiúhelníkové a kosodélníkové (pdf 1/4; 15/1, 2 a 3; 26/2), obloukovitě (pdf 19), úhlopříčně (pdf 74), lomeně (pdf 24) aj.
Slovně (pojmenování odstavce legendy) – vodorovně zleva vpravo a zprava vlevo (pdf 7/3, podobně shora dolů a zdola nahoru), obloukovitě zleva a zprava ke středu (pdf 19/1), sestupně (pdf 26/2) aj.
Schematickou značkou doplněnou šipečkou – úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8); úlohy s lomeným směrem vpisování (pdf 24 - tzv. „síťovky“; pdf 21/5 – tzv. „obvodovky“, pdf 21/5) a samozřejmě vícesměrky.
Jeden smysl zápisu - se využívá u většiny křížovkových úloh (samozřejmě kromě vícesměrky), a to od „očíslovaného“ obrazce – týká se to jakékoli podoby obrazce (síťky) či typu křižování.
Oba smysly zápisu - využívají vždy vícesměrky (uplatňuje se zde schematická značka, která nahrazuje často dlouhá pojmenování odstavců legendy). Např. pdf 7/3 (jeden směr vpisování – spirálovitý). V případě vícesměrek je od počtu použitých směrů vpisování (článek 39; pdf 3; 10; 16; 17) odvozen i nadpis (jedno-, dvou-, troj-, čtyřsměrka atd.). Počet možností vpisování (vyškrtávání) je samozřejmě vždy dvojnásobný. U lomených vícesměrek (pdf 11) se uvádí vždy podoba lomené čáry. U vyškrtávacích úloh bývá legenda většinou sdružená (uváděná abecedně, pdf 3). U vpisovacích úloh jsou uváděny zpravidla všechny možnosti vpisování (pdf 17/1, 2 a 4). V případě malého počtu použitých směrů vpisování autor používá i slovní označení (pdf 10; 16). První vyškrtávačka (z roku 1984, pdf 3) byla označena jako osmisměrka. Nebrala tehdy při volbě pojmenování v potaz, že ze čtyř směrů vyškrtávání (vodorovně, svisle a dvakrát šikmo) se uplatňují vždy oba smysly (možnosti) zápisu (vyškrtávání).
Ostatní křížovkové úlohy využívají oba smysly zápisu jen v některých případech:
Vodorovně zleva vpravo a zprava vlevo – pdf 7/3 (jeden směr vpisování – vodorovný).
Spirálovitě do středu i ze středu – pdf 34/1 (jeden směr vpisování – spirálovitý).
Obecný pohled na pojmy směr a smysl (důležité je rozlišování obou těchto pojmů, jak ukazují některé vědní obory):
Pojem směr využívají hádankáři pro pojmenování slovní hádanky směrovky – název je odvozen od pomocného výrazu (náznak + pomocný výraz = jádro), kterým je příslovce směru.
Křížovkáři tímto termínem označují především směr vpisování. Často se však objevuje neopodstatněně i v nadpisu křížovkové úlohy, i když použité směry vpisování jsou zřejmé z pojmenování jednotlivých odstavců legendy.
V matematice je to například číselná osa – přímka (vodorovný směr), na které jsou od nuly vpravo zaznamenávány hodnoty kladné a vlevo pak záporné, což jsou v podstatě dva smysly (zápisu).
Ve fyzice je nejjednodušším příkladem křivočarého pohybu pohyb po kružnici. I zde mohou být v tomto směru využívány oba smysly – ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček (úlohy, ve kterých je uplatněn směr kruhovitý, buňkovitý).
Kartézská soustava souřadnic, u které jsou souřadné osy vzájemně kolmé přímky, které se protínají v jednom bodě (v počátku soustavy souřadnic), je vlastně obdobou číselné osy, ale pro dva směry – vodorovný a svislý. I zde jsou uplatněny dva smysly (kladný a záporný). Tato soustava se využívá především pro očíslování čtyřúhelníkové síťky.
Závěrem chci ubezpečit všechny čtenáře mého webu, že především mapuji vývoj naší společné duševní zábavy. Zatím neregistruji, že by podoba jednotlivých uváděných úloh v pdf byla v některé části zadání nesrozumitelně zadána. Naopak, jak někde uvádím, nejsou některé zveřejňované úlohy vždy předkládány v korektní podobě.
Vývoj smyslu vpisování v čase:
Rok 1950 - celá historie využívání různých křížovkových prvků začíná od roku 1950, a to nejen směr vpisování. Už v roce 1950 byla uveřejněna v HaK čtyřslabičná buňkovka, ve které byl v obrazci vyznačen začátek vpisování a navíc další značkou v téže buňce byl uveden i smysl vpisování (doplněn šipečkou) – ve směru chodu hodinových ručiček. V témže čísle HaK byla otištěna i osovka (vpisování výrazů přes středové políčko), která měla v obrazci vyznačen způsob zápisu (směr vpisování včetně pořadí zápisu a také smysl zápisu). Z tohoto příkladu zveřejněných úloh v roce 1950 jasně vyplývá, že už tehdy křížovkáři znali oba pojmy (směr a smysl zápisu) i schematickou značku (dnes je charakteristická především pro skupinové křižování a pro vícesměrky), i když se jako odborné křížovkářské termíny tehdy ještě nepoužívaly. Svazová norma těmito dvěma pojmy vlastně ani neoperuje – vzájemně je samozřejmě zaměňovat nelze. Přitom stačí v případě buňkovitého směru vpisování doplnit „šipečku“, která udává smysl zápisu (např. pdf 22). Směr vpisování tvoří vždy pojmenování příslušného odstavce legendy, ale podle svazové normy se tato skutečnost objevuje třeba v nadpisu (třísměrná, šikmá apod.). Každá tvorba dalšího typu křížovkové úlohy začíná vždy volbou typu políčka (které úzce souvisí se směrem vpisování a typem křižování) a volbou druhu vpisovaného znaku – podle toho je pak odvozen i nadpis.
Rok 1955 – v tomto roce byla oceněna v autorské soutěži zvláštní prémii „pětisměrná dvouslabičná křížovka“. Autor použil ke vpisování slabik v čtyřúhelníkové síťce čtyři směry vpisování: vodorovný, dva šikmé a svislý. „Pětisměrná“ se v nadpisu objevila proto, že ve svislém směru vpisování autor vpisoval: svisle shora dolů a svisle zdola nahoru (ve svislém směru tedy využil oba smysly zápisu). Zvláštní volba – autor použil jen v jednom směru oba smysly zápisu.
Po roce 1989 - jak ukazuje vývoj zavádění různých směrů vpisování (článek 10), se křížovkáři nikdy nezabývali skutečností, že každý směr má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu – např. buňkovitý (kruhovitý): ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček. Totiž v období sametové revoluce se začíná silně rozšiřovat nová luštitelská úloha – vícesměrka. Principem této úlohy je využívání obou smyslů zápisu v každém použitém směru. Každý směr vpisování má totiž vždy dvě možnosti (smysly) zápisu. Od sametové revoluce uplynulo více jak 30 let a vícesměrka se rozdělila na dvě podoby – hádankovou a křížovkovou. Problematika nadpisu se samozřejmě netýká jen vícesměrek. Ostatně vícesměrka se řadí díky neúplnému křižování mezi doplňovačky (křížovkové úlohy s neúplným křižováním). Smysl vpisování se zdá být vyřešen v případě „buňkovek“. Totiž stačí doplnit „praporek“ (označené políčko, ve kterém začíná vpisování) „šipečkou“ – jak ukazují úlohy v pdf 22 aj.
Každá vícesměrka má podle počtu použitých směrů vpisování vždy dvojnásobný počet způsobů zápisu (pdf 3, 10, 16, 17).
Zajímavé je, jak především odborné tiskoviny trvají často na jasně překonaném přístupu ke křížovkářské problematice. To se netýká jen zaměňování a míšení dvou odborných termínů (směr vpisování a smysl zápisu), ale mnoha dalších oblastí naší duševní zábavy (viz především optimální podoba předkládaných úloh ke stažení v pdf). Takový postoj trochu připomíná politika, který trvá na svém názoru, který většinová společnost považuje za nepřijatelný. Selhává zde i zapojení logického myšlení, i když luštičkáři mají pod svými křídly vedle hádanek a křížovek i třetí kategorii, a to logické úlohy.