Blog

Každý směr vpisování má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu

Poslední zápis do článku 1. 5. 2021

 

Směr vpisování (článek 10) je základem pro pojmenování jednotlivých odstavců legendy a nepatří do nadpisu křížovkové úlohy.

Vícesměrky využívají vždy oba smysly zápisu. Ostatní křížovkové úlohy používají oba smysly zápisu jen v některých případech:

Vodorovně zleva vpravo a zprava vlevo – pdf 7/3 (jeden směr vpisování – vodorovný)

Spirálovitě do středu a ze středu – pdf 7/4 (jeden směr vpisování – spirálovitý)

V případě vícesměrek je od počtu použitých směrů vpisování (článek 39; pdf 3; 10; 16; 17) odvozen i nadpis (jedno-, dvou-, troj-, čtyřsměrka atd.). Počet možností vpisování (vyškrtávání) je samozřejmě vždy dvojnásobný.

 U lomených vícesměrek (pdf 11) se uvádí vždy podoba lomené čáry.

Smysl zápisu je udán:

Slovně – vodorovně zleva vpravo a zprava vlevo (pdf 7/3, podobně shora dolů a zdola nahoru), obloukovitě zleva a zprava ke středu (pdf 19/1) aj.

Schematickou značkou doplněnou šipkou úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8); úlohy s lomeným směrem vpisování (pdf 24 - tzv. „síťovky“; pdf 21/5 – tzv. „obvodovky“) a samozřejmě vícesměrky.

Od „očíslovaného“ obrazce (písmeny či čísly) – vodorovně (pdf 1/1, neuvádíme vodorovně zleva vpravo); svisle (pdf 1/3, neuvádíme svisle dolů); podobně začíná vpisování od čísel u síťky trojúhelníkové a šestiúhelníkové (pdf 1/4; 15/1, 2 a 3). 

 

U vícesměrek se obyčejně uplatňuje schematická značka, která vlastně nahrazuje dlouhé nadpisy. V případě čtyřsměrky se jedná o osm možností zápisu (odstavců legendy). U vyškrtávacích úloh bývá legenda většinou sdružená (uváděná abecedně, pdf 3). U vpisovacích úloh jsou uváděny zpravidla všechny možnosti vpisování (pdf 17/1, 2 a 4). V případě malého počtu použitých směrů vpisování autor používá i slovní označení (pdf 10; 16).

 

Zásadou pro označování směru a smyslu vpisování jsou jednoznačné, stručné a luštiteli srozumitelné údaje!

 

Celá historie využívání různých křížovkových prvků začíná od roku 1950, a to nejen směr vpisování. Už v roce 1950 byla uveřejněna čtyřslabičná buňkovka, ve které byl v obrazci vyznačen začátek vpisování a navíc další značkou v téže buňce byl uveden i smysl vpisování – ve směru chodu hodinových ručiček.

V roce 1955 byla oceněna v autorské soutěži zvláštní prémii „pětisměrná dvouslabičná křížovka“.  Autor použil ke vpisování slabik v čtyřúhelníkové síťce čtyři směry vpisování: vodorovný, dva šikmé a svislý. „Pětisměrná“ se v nadpisu objevila proto, že ve svislém směru vpisování autor vpisoval: svisle shora dolů a svisle zdola nahoru (ve svislém směru tedy využil oba smysly zápisu).

Jak ukazuje vývoj zavádění různých směrů vpisování (článek 10), křížovkáři se nikdy nezabývali skutečností, že každý směr má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu – např. buňkovitý (kruhovitý): ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček. Totiž v období sametové revoluce se začíná silně rozšiřovat nová luštitelská úloha – vícesměrka. Principem této úlohy je využívání obou smyslů zápisu v každém použitém směru. Každý směr vpisování má totiž vždy dvě možnosti (smysly) zápisu. Od sametové revoluce uplynulo více jak 30 let a vícesměrka se rozdělila na dvě podoby – hádankovou a křížovkovou. Problematika nadpisu se samozřejmě netýká jen vícesměrek. Ostatně vícesměrka se řadí díky neúplnému křižování mezi doplňovačky (křížovkové úlohy s neúplným křižováním). Smysl vpisování se zdá být vyřešen v případě „buňkovek“. Totiž stačí doplnit „praporek“ (označené políčko, ve kterém začíná vpisování) „šipečkou“ – jak ukazují úlohy v pdf 22 aj.

Každá vícesměrka má podle počtu použitých směrů vpisování vždy dvojnásobný počet způsobů vpisování (pdf 3, 10, 16, 17).

Samozřejmě, že se luštitel může setkat s rozdílným náhledem na křížovkové úlohy (nejen tedy na směr vpisování a smysl zápisu). Jednotlivé předkládané křížovkové úlohy mají často odlišnou podobu. Díky tomu, že se luštitel již přes 70 let setkává s různými křížovkovými úlohami, může si udělat svůj vlastní názor. 

 

Podkladem pro popis vývoje naší duševní zábavy slouží především časopisy HaK (později KaH a Panorama křížovek – vydavatelství Novum) včetně publikací Josefa Vinárka (článek 46) a další odborná periodika – Křížovka (Casa); Sfinga; Luští celá rodina a Kros (brněnská Kira); Křen a Luštěnka (královéhradecké vydavatelství). Křížovkové úlohy nalezneme i v dalších tiskovinách, kde se uplatňuje více komercializace (mezi odborná periodika je samozřejmě na mém webu nezařazuji).

 

Počínání svazu jen mapuji. Jedná se o záslužnou práci, která přináší smysluplnou náplň spoustě milovníků otazníku, kteří se již přes sto let sdružují v zájmových kroužcích. Největší rozmach nastal po založení svazu (1968). Bohužel „nová doba“ moc naší duševní zábavě nepřeje. Náklady odborných periodik neustále klesají, některé tituly již ani nevycházejí, počet členů svazu klesl na pětinu…

Mým hlavním předmětem zájmu je jen sledování vývoje křížovkových úloh, a to nezávisle na byznysu, který neodmyslitelně doprovází každou lidskou činnost. Bohužel i naše mateřština (nedílná součást naší duševní zábavy) je ovlivňována, a to navíc politiky, kteří mnohdy nepůsobí na scéně ani celé čtyřleté funkční období.

 

Zajímavé je, jak především odborné tiskoviny trvají často na jasně překonaném přístupu ke křížovkářské problematice. To se netýká jen zaměňování a míšení dvou odborných termínů (směr vpisování a smysl zápisu), ale mnoha dalších oblastí naší duševní zábavy (viz především optimální podoba předkládaných ke stažení v pdf).  Takový postoj trochu připomíná politika, který trvá na svém názoru, který většinová společnost považuje za špatný. Selhává zde i zapojení logického myšlení, i když luštičkáři mají pod svými křídly vedle hádanek a křížovek i třetí kategorii, a to logické úlohy.

 

Závěrem chci ubezpečit všechny čtenáře mého webu, že především mapuji vývoj naší společné duševní zábavy. Zatím neregistruji, že by podoba jednotlivých uváděných úloh v pdf byla v některé části zadání špatná. Naopak, jak někde uvádím, nejsou některé zveřejňované úlohy vždy zcela korektní.

Zpět na přehled článků