Křížovky Göbel

Postup profesionálního předluštitele

Poslední zápis do článku 1. 9. 2021

Autoři luštitelských úloh - hádankáři (cirka od roku 1900) a křížovkáři (od roku 1949, kdy vyšlo první číslo Hádanky a křížovky - HaK) - se vždy snažili milovníkům otazníku popsat každou novou předkládanou úlohu. Zpočátku to byly především slovní a skládací (obrazcové) hádanky. U každé nové slovní hádanky byla vždy uvedena jakási definice (princip luštitelské úlohy) a názorný příklad (podoba předkládané hádanky s připojením řešení).

Jednou z nejstarších slovních hádanek je přesmyčka, která byla zprvu definovaná takto: Úkolem luštitele je přesmyknout hlásky daného slova nebo věty tak, aby vznikl nový výraz nebo věta – příklad: „Epos vlasti“ – „spisovatel“. Hádankářské směrnice (po zavedení odborných termínů a pravidel pro každou hádanku) pak definují přesmyčku stručně takto: V náznaku se přesunou alespoň dvě písmena.

Definice čtvercovky: U čtvercovky vpisujeme do daného obrazce, který má formu čtverce, slova podle definic tak, aby při křížení vodorovně a svisle vycházely tytéž výrazy. Uvedený příklad: BETON, EROSE, TOPIČ, OSIKA, NEČAS. Samozřejmě, že se jedná o křižování neúplné – v úhlopříčce je totiž k vyplnění políček jen jedna možnost (legenda).

 

Po roce 1950 se začaly objevovat různé druhy křížovkových úloh, které byly rozděleny do dvou skupin – křížovky normální a zvláštní (články 42 a 46). Každá nová úloha měla svá pravidla a tak tomu je ve svazové normě pro tvorbu křížovek dodnes. Zájemcům o českou křížovku byly průběžně po celou dobu až do současnosti předkládány různé návody na luštění, „Křížovkářské školy“, „Křížovkářské kurzy“, „Jak na to?“, „Jak luštit“ atd. Společným jmenovatelem těchto materiálů byl především popis různých druhů či typů křížovkových úloh. Jak luštit konkrétní úlohu mohl luštitel zaznamenat jen u některých typů úloh, např. úlohy polodokreslové či dokreslové (úlohy s číslovanou legendou, luštění tzv. „šikmých“ křížovek či křížovek se sdruženou legendou – výplňkovou či obrázkovou, článek 24).

 

Téměř každý čtenář (i když se o křížovky vlastně moc nezajímá) ví, že luštění křížovek spočívá ve vyplňování políček písmeny podle legendy a tudíž nepotřebuje žádný komentář, vše je jasné z otištěné podoby:

Nadpis – určuje druh vpisovaného znaku a typ křižování (křížovka – úplné, doplňovačka – neúplné křižování a křížovková úloha  - kombinace úplného a neúplného křižování).

Legenda – pojmenování odstavců legendy udávají použitý směr vpisování (koresponduje s očíslovaným obrazcem).

Obrazec – obsahuje políčka, kam se zapisují písmena.

Samozřejmě, že nové pojetí křížovkových úloh na mém webu (opuštění překonaného modelu křížovkových odrůd a uvádění pravidel s taxativně jedině možnou správnou tvorbou pro každou jednotlivou úlohu) nevyžaduje žádný další komentář.

Spíše se v tomto článku zaměřím na to, jak prozrazuje nadpis „Jak luštit…“, na konkrétní případy zdolávání méně obvyklých typů úloh. Některé takové úlohy již byly uvedeny – charakteristické pro ně je postup předluštitele (pdf 5 aj.), i když postup „profesionálních“ luštitelů se nemusí vždycky shodovat.

Drtivá většina křížovkových úloh využívá především čtyřúhelníkovou síťku a mimo odborné tituly (článek 50) nemají tyto křížovky ani nadpis – předpokládá se, že se jedná o písmennou úlohu s úplným křižováním (takto se uvažovalo kolem roku 1950 a ve svazové normě to přetrvává vlastně dodnes). Luštitel se v současnosti setkává s dalšími druhy vpisovaných znaků, s dalšími typy síťky či se setkává s křižováním neúplným a řetězovým, a to nejen v odborných titulech. Podoba zadání je mnohdy různá a řadovému luštiteli nepřináší vždy (optimální) potřebné informace, jak ukazují jednotlivé články (hlavně pak články 2 a 4) a strany ke stažení v pdf.

 

Stěžejními momenty tohoto webu je optimální podoba zadání, která eliminuje kdysi zavedené křížovkové odrůdy a tím i stovky úloh (každá má svůj název a pravidla pro tvorbu), i když je vlastně křížovková úloha jen jedna (ve které se kombinují různé křížovkové prvky).

Pravidla pro tvorbu potřebuje jen každá slovní hádanka, kterých je přes stovku, a to je pro autory otevřené pole působnosti. Lze si představit další kompoziční hádanky (článek 18):

Alfabetovka: rus – Taurus; Úpice – roupice aj. – pomocným výrazem je písmeno řecké abecedy.

Rybovka: Adina – kapradina; čili – čilimník aj. - pomocným výrazem je pojmenování ryby.

 

Optimální podoba zadání:

Nadpis – určuje použitý druh vpisovaného znaku a typ křižování (úplné, neúplné popřípadě řetězové).

Legenda – pojmenování odstavce legendy je odvozeno od zvoleného směru vpisování.

Obrazec – správně očíslovaný úplný obrazec nepotřebuje v nadpisu žádné upřesňování – vše je zřejmé z jeho zveřejněné podoby.

 

Každá úloha kombinuje různé křížovkové prvky: druh vpisovaného znaku; různé směry vpisování, což souvisí s typem síťky; typ křižování (úplné, neúplné, řetězové); typ legendy apod. Méně obvyklé typy úloh jsou nebo mohou být doplněny podnadpisem, příklady apod., což názorně ukazuje použití příslušného křížovkového prvku či to lze chápat jako pomůcku. Například úloha s protivkovou legendou uvádí zpravidla tento nadpis a podnapis s příkladem:

SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA s protivkovou legendou

Legendový výraz: dlouhý, dědeček, hezky

Vpisovaný výraz: krátký, babička, škaredě

 

Jak luštit jednotlivé křížovkové úlohy spočívá tedy v optimálním postupu předluštitele, jak nejlépe zdolat celou úlohu. Podoba zadání jednoznačně určuje, jakou kombinaci křížovkových prvků autor použil a není to tedy nutné nikterak komentovat. 

Postup předluštitele pro různé typy úloh (doporučuje se vyplňovat políčka tužkou – možnost gumování při chybném zápisu a zásadně vpisovat v první fázi spíše „tutové“ výrazy):

Křížovky s vepsanou legendou (tzv. „švédky“) – nejrozšířenější křížovková úloha (pdf 28/1; 43/1). Běžnější je způsob, ve kterém se střídá vyplňování políček v obou směrech vpisování současně (legendu má luštitel k dispozici přímo u vpisovaného výrazu).

Klasické křížovky (s legendou uváděnou zpravidla vlevo či nad obrazcem, pdf 1/1; 14/1) naopak upřednostňují vpisování nejprve v jednom směru a pak pokračují v druhém směru vpisování. Totiž čas pro vyhledávání legendy pro druhý směr vpisování je oproti švédkám delší.

 

Optimální postup předluštitele se však uplatňuje především u polodokreslovek (neúplný obrazec), u křížovek, ve kterých se střídají různé druhy vpisovaných znaků, úloh s uplatněním logiky (číselné a výplňkové úlohy) a úloh pro náročné luštitele:

Střídání vpisovaných znaků (pdf 27) – úkolem luštitele je zjistit, jaké znaky autor použil a odhalit systém střídání (který musí mít jistý systém – pouhá symetrie se nepovažuje za systém). V pdf 31/1 je v nadpisu dokonce zamlčen druh vpisovaného znaku či střídání – to je úkol pro luštitele.

Polodokreslové křížovky (neúplný obrazec; doplňují se rozdělovací značky, obrys, síťka – mozaikové linky, políčka vícenásobná, uzlová).

Dokonce i doplňovačka, která se předkládá zpravidla vždy s úplným obrazcem, může být polodokreslová – v pdf 49/4 musí luštitel nejprve před vpisováním doplnit začátek.

Případný podnadpis, který určuje použité vpisované znaky, typ políček apod. lze chápat jako pomůcku (nadlehčení úlohy) a lze jej samozřejmě vypustit. Vždy záleží na tom, komu je předkládaná úloha určena.

Logické úlohy – uplatňují logické myšlení. Ryze logická výplňková doplňovačka je v pdf 37/3. Luštitel zde neuplatňuje křížovkářskou dovednost – přechod z výrazu legendového na vpisovaný. Vpisované výrazy jsou zde přímo dány – obrázkovou legendu lze chápat jako pomůcku. (Polo)výplňové křížovky (pdf 37/1 a 2) – kombinace legendy textové a výplňkové. Zde luštitel uplatní i zmíněné křížovkářské dovednosti. Navíc může i každý luštitel takovouto úlohu celou doluštit, protože jsou k vyplnění všech políček dána všechna písmena.

Specialitou jsou číselné úlohy (pdf 5) – jsou to vlastně vždy křížovky, protože každé políčko má ke svému vyplnění vždy dvě možnosti (princip této logické úlohy). Jelikož tyto křížovky neobsahují odstavce legendy, uvádějí se v zadání pro jednoznačnost vždy použité směry vpisování.    

 

Poslední zápis do článku 1. 9. 2021

 

Autoři luštitelských úloh - hádankáři (cirka od roku 1900) a křížovkáři (od roku 1949, kdy vyšlo první číslo Hádanky a křížovky - HaK) - se vždy snažili milovníkům otazníku popsat každou novou předkládanou úlohu. Zpočátku to byly především slovní a skládací (obrazcové) hádanky. U každé nové slovní hádanky byla vždy uvedena jakási definice (princip luštitelské úlohy) a názorný příklad (podoba předkládané hádanky s připojením řešení).

 

Jednou z nejstarších slovních hádanek je přesmyčka, která byla zprvu definovaná takto: Úkolem luštitele je přesmyknout hlásky daného slova nebo věty tak, aby vznikl nový výraz nebo věta – příklad: „Epos vlasti“ – „spisovatel“. Hádankářské směrnice (po zavedení odborných termínů a pravidel pro každou hádanku) pak definují přesmyčku stručně takto: V náznaku se přesunou alespoň dvě písmena.

 

Definice čtvercovky: U čtvercovky vpisujeme do daného obrazce, který má formu čtverce, slova podle definic tak, aby při křížení vodorovně a svisle vycházely tytéž výrazy. Uvedený příklad: BETON, EROSE, TOPIČ, OSIKA, NEČAS). Samozřejmě, že se jedná o křižování neúplné – v úhlopříčce je totiž k vyplnění políček jen jedna možnost (legenda).

 

Po roce 1950 se začaly objevovat různé druhy křížovkových úloh, které byly rozděleny do dvou skupin – křížovky normální a zvláštní (články 42 a 46). Každá nová úloha měla svá pravidla a tak tomu je ve svazové normě pro tvorbu křížovek dodnes. Zájemcům o českou křížovku byly průběžně po celou dobu až do současnosti předkládány různé návody na luštění, „Křížovkářské školy“, „Křížovkářské kurzy“, „Jak na to?“, „Jak luštit“ atd. Společným jmenovatelem těchto materiálů byl především popis různých druhů či typů křížovkových úloh. Jak luštit konkrétní úlohu mohl luštitel zaznamenat jen u některých typů úloh, např. úlohy polodokreslové či dokreslové (úlohy s číslovanou legendou, luštění tzv. „šikmých“ křížovek či křížovek se sdruženou legendou – výplňkovou či obrázkovou, článek 24).

 

Téměř každý čtenář (i když se o křížovky vlastně moc nezajímá) ví, že luštění křížovek spočívá ve vyplňování políček písmeny podle legendy a tudíž nepotřebuje žádný komentář, vše je jasné z otištěné podoby:

Nadpis – určuje druh vpisovaného znaku a typ křižování (křížovka – úplné, doplňovačka – neúplné křižování a křížovková úloha  - kombinace úplného a neúplného křižování).

Legenda – pojmenování odstavců legendy udávají použitý směr vpisování (koresponduje s očíslovaným obrazcem).

Obrazec – obsahuje políčka, kam se zapisují písmena.

Samozřejmě, že nové pojetí křížovkových úloh na mém webu (opuštění překonaného modelu křížovkových odrůd a uvádění pravidel s taxativně jedině možnou správnou tvorbou pro každou jednotlivou úlohu) nevyžaduje žádný další komentář.

Spíše se v tomto článku zaměřím na to, jak prozrazuje nadpis „Jak luštit…“, na konkrétní případy zdolávání méně obvyklých typů úloh. Některé takové úlohy již byly uvedeny – charakteristické pro ně je postup předluštitele (pdf 5 aj.), i když postup „profesionálních“ luštitelů se nemusí vždycky shodovat.

Drtivá většina křížovkových úloh využívá především čtyřúhelníkovou síťku a mimo odborné tituly (článek 50) nemají tyto křížovky ani nadpis – předpokládá se, že se jedná o písmennou úlohu s úplným křižováním (takto se uvažovalo kolem roku 1950 a ve svazové normě to přetrvává vlastně dodnes). Luštitel se v současnosti setkává s dalšími druhy vpisovaných znaků, s dalšími typy síťky či se setkává s křižováním neúplným a řetězovým, a to nejen v odborných titulech. Podoba zadání je mnohdy různá a řadovému luštiteli nepřináší vždy (optimální) potřebné informace, jak ukazují jednotlivé články (hlavně pak články 2 a 4) a strany ke stažení v pdf.

 

Stěžejními momenty tohoto webu je optimální podoba zadání, která eliminuje kdysi zavedené křížovkové odrůdy a tím i stovky úloh (každá má svůj název a pravidla pro tvorbu), i když je vlastně křížovková úloha jen jedna (ve které se kombinují různé křížovkové prvky).

Pravidla pro tvorbu potřebuje jen každá slovní hádanka, kterých je přes stovku, a to je pro autory otevřené pole působnosti. Lze si představit další kompoziční hádanky (článek 18):

Alfabetovka: rus – Taurus; Úpice – roupice aj. – pomocným výrazem je písmeno řecké abecedy.

Rybovka: Adina – kapradina; čili – čilimník aj. - pomocným výrazem je pojmenování ryby.

 

Optimální podoba zadání:

Nadpis – určuje použitý druh vpisovaného znaku a typ křižování (úplné, neúplné popřípadě řetězové).

Legenda – pojmenování odstavce legendy je odvozeno od zvoleného směru vpisování.

Obrazec – správně očíslovaný úplný obrazec nepotřebuje v nadpisu žádné upřesňování – vše je zřejmé z jeho zveřejněné podoby.

 

Každá úloha kombinuje různé křížovkové prvky: druh vpisovaného znaku; různé směry vpisování, což souvisí s typem síťky; typ křižování (úplné, neúplné, řetězové); typ legendy apod. Méně obvyklé typy úloh jsou nebo mohou být doplněny podnadpisem, příklady apod., což názorně ukazuje použití příslušného křížovkového prvku či to lze chápat jako pomůcku. Například úloha s protivkovou legendou uvádí zpravidla tento nadpis a podnapis s příkladem:

SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA s protivkovou legendou

Legendový výraz: dlouhý, dědeček, hezky

Vpisovaný výraz: krátký, babička, škaredě

 

Jak luštit jednotlivé křížovkové úlohy spočívá tedy v optimálním postupu předluštitele, jak nejlépe zdolat celou úlohu. Podoba zadání jednoznačně určuje, jakou kombinaci křížovkových prvků autor použil a není to tedy nutné nikterak komentovat. 

Postup předluštitele pro různé typy úloh (doporučuje se vyplňovat políčka tužkou – možnost gumování při chybném zápisu a zásadně vpisovat v první fázi spíše „tutové“ výrazy):

Křížovky s vepsanou legendou (tzv. „švédky“) – nejrozšířenější křížovková úloha (pdf 28/1; 43/1). Běžnější je způsob, ve kterém se střídá vyplňování políček v obou směrech vpisování současně (legendu má luštitel k dispozici přímo u vpisovaného výrazu).

Klasické křížovky (s legendou uváděnou zpravidla vlevo či nad obrazcem, pdf 1/1; 14/1) naopak upřednostňují vpisování nejprve v jednom směru a pak pokračují v druhém směru vpisování. Totiž čas pro vyhledávání legendy pro druhý směr vpisování je oproti švédkám delší.

 

Optimální postup předluštitele se však uplatňuje především u polodokreslovek (neúplný obrazec), u křížovek, ve kterých se střídají různé druhy vpisovaných znaků, úloh s uplatněním logiky (číselné a výplňkové úlohy) a úloh pro náročné luštitele:

Střídání vpisovaných znaků (pdf 27) – úkolem luštitele je zjistit, jaké znaky autor použil a odhalit systém střídání (který musí mít jistý systém – pouhá symetrie se nepovažuje za systém). V pdf 31/1 je v nadpisu dokonce zamlčen druh vpisovaného znaku či střídání – to je úkol pro luštitele.

Polodokreslové křížovky (neúplný obrazec; doplňují se rozdělovací značky, obrys, síťka – mozaikové linky, políčka vícenásobná, uzlová).

Dokonce i doplňovačka, která se předkládá zpravidla vždy s úplným obrazcem, může být polodokreslová – v pdf 49/4 musí luštitel nejprve před vpisováním doplnit začátek.

Případný podnadpis, který určuje použité vpisované znaky, typ políček apod. lze chápat jako pomůcku (nadlehčení úlohy) a lze jej samozřejmě vypustit. Vždy záleží na tom, komu je předkládaná úloha určena.

Logické úlohy – uplatňují logické myšlení. Ryze logická výplňková doplňovačka je v pdf 37/3. Luštitel zde neuplatňuje křížovkářskou dovednost – přechod z výrazu legendového na vpisovaný. Vpisované výrazy jsou zde přímo dány – obrázkovou legendu lze chápat jako pomůcku. (Polo)výplňové křížovky (pdf 37/1 a 2) – kombinace legendy textové a výplňkové. Zde luštitel uplatní i zmíněné křížovkářské dovednosti. Navíc může i každý luštitel takovouto úlohu celou doluštit, protože jsou k vyplnění všech políček dána všechna písmena.

Specialitou jsou číselné úlohy (pdf 5) – jsou to vlastně vždy křížovky, protože každé políčko má ke svému vyplnění vždy dvě možnosti (princip této logické úlohy). Jelikož tyto křížovky neobsahují odstavce legendy, uvádějí se v zadání pro jednoznačnost vždy použité směry vpisování.    

 

Mezi úlohy pro náročné luštitele (týká se velmi úzkého okruhu luštitelů) se řadí (článek 24):

Šikmé polodokreslovky – čtyřúhelníková síťka potočená o 45° (pdf 54).

Křížovky s číslovanou legendou (číslování políčka, v něž vpisování začíná, pdf 55) – jsou tři základní způsoby číslování. Nejprve jsou očíslovány výrazy jednoho směru a pak zbývající výrazy druhého směru vpisování. Třetí možnost – číslování podle pořadí políčka (výrazy patří k směru vodorovnému či svislému).

Křížovky se sdruženou legendou (úlohy s legendou výplňkovou či obrázkovou) – charakteristické pro tento typ zadání je, že luštitel předem neví, kolik řádek a sloupců křížovka obsahuje (pdf 52, 53, 58).

I tyto speciální (obtížné) úlohy budou na stránkách v pdf uvedeny.

 

Na závěr nutno zopakovat:

Jak luštit (postup předluštitele) - „technika“ jak řešitel může co nejefektivněji a nejrychleji zdolat jednotlivou křížovkovou úlohu. Zadání úlohy by mělo mít vždy podobu, která je srozumitelná každému luštiteli, je jednoznačná a nevyžaduje žádné návody, jak se předložená úloha luští.