Blog

Součást obrazce tvořená políčky

Poslední zápis do článku 1. 11. 2022

Základním stavebním kamenem každé křížovkové úlohy je písmeno a políčko. Luštění křížovek je přeci vyplňování políček písmeny.

Každý křížovkový prvek má vždy určitý prvopočátek. V případě těchto dvou stavebních kamenů ho nalezneme u první otištěné doplňovačky (záhlaví pdf 9). Tehdy (kolem roku 1900) se pro písmeno používalo označení „hláska“ a políčka byla nahrazována tečkami. První křížovky (i skládací hádanky) využívaly až do roku 1950 vlastně jen čtyřúhelníkovou síťku (dostupný čtverečkovaný papír).

První doplňovačky ještě neřešily „směr vpisování“, i když se jednalo o směr vodorovný – legenda se uváděla vedle vpisovaného výrazu (na stejném řádku). Ani křížovky neoperovaly s pojmem „směr vpisování“, i když odstavce legendy byly již pojmenovány (vodorovně a svisle). V prvním třídění křížovek (1954, článek 42) už nalezneme mezi zvláštními křížovkami křížovku třísměrnou a čtyřsměrnou, ale ani tady se křížovkáři nezabývali možnými směry vpisování či různými druhy políček. Podobně nebyl nijak řešen směr buňkovitý (kruhovitý kolem středového políčka) či paprskovitý (úlohy se skupinovým křižováním s paprskovitým směrem vpisování od středu, do středu a přes střed – dostřeďovka, odstřeďovka a osovka). Využil-li autor tehdy i políčka dvojnásobná, šlo o křížovku kombinovanou, označovanou také jako hříčka. V případě vícenásobných políček se jednalo o další odrůdu – sloupcovku. Nové úlohy, které nešly zařadit do tehdejší první skupiny křížovek – „normální křížovky“, spadly automaticky do skupiny křížovek zvláštních.

V roce 1954 byly vlastně známé všechny typy síťek, s kterými se luštitel setkává v dnešních křížovkových úlohách, i když nebyly popisovány současnou terminologií, a to včetně půlení čtyřúhelníkových políček jednou z úhlopříček – mozaikové políčko (směr vpisování, článek 10):

Čtyřúhelníková – v této síťce je nejrozšířenější typ políčka, síťku využívá autor pro tvorbu (snadno dostupný čtverečkovaný papír), řešitel pak pro luštění dokreslovek. Tato políčka mají i obloukovky (pdf 19/1) či kruhovky (pdf 14/2; 28/2; 51/5; 62/4), což označujeme jako „obecný čtyřúhelník“, a tato políčka můžeme jednou z úhlopříček přeměnit na dvě políčka mozaiková.

Trojúhelníková – v této síťce může autor využít i jen dva směry vpisování (pdf 15/2). Často je využívána pro tvorbu buňkovek, občas i pro úlohy se skupinovým křižováním.

Šestiúhelníková, tzv. „včelí plástev“ – i v této síťce nemusí autor využít všechny tři směry vpisování (pdf 15/3). Autor tuto síťku často využívá pro tvorbu buňkovek (pdf 22/2; 49/2) a úloh se skupinovým křižováním (pdf 8/4).

Kosodélníková, tzv. „schodišťová“ – má sice také tři směry vpisování (vlnkovitý, a to vodorovně popřípadě svisle, a dva sestupné), ale v jednotlivých políčkách křížovky dochází jen k dvojímu křižování. Tato síťka se využívá pro úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8/5) a již v roce 1954 byla použita pro tvorbu buňkovky (pdf 49/3).

Jednotlivé typy sítěk (respektive políček) jsou zpravidla odvozeny od kombinace různých směrů vpisování (tvoří jakési koridory):

pdf 14/2 – kruhovitě + paprskovitě (ke středu), tzv. kruhovka.

pdf 19 – 2x obloukovitě, tzv. obloukovka. Obě tyto úlohy (kruhovka a obloukovka) byl také známy v roce 1954.

Některé úlohy mají políčka, která nevzniknou protnutím čar dvou různých směrů vpisování. Nejčastěji slouží k sestavení takovéto úlohy čtyřúhelníková síťka včetně mozaikového políčka, které vznikne půlením políčka základního (čtverečkovaný papír):

pdf 7/3; – jen směr vodorovný

pdf 7/4; 10/2 a 3 – jen směr spirálovitý

pdf 10/4 – jen směr kruhovitý (v šestiúhelníkové síťce)

pdf 10/1 – jen směr vlnkovitý

pdf 1/7 – svisle + úhlopříčně

pdf 12/3 a 4 – svisle + buňkovitě

pdf 12/5; 21/5 – svisle (či vodorovně) + lomeně

pdf 16/2 – vlnkovitě + svisle

pdf 2; 4; 7/1; 9; 13/1 a 2 – v doplňovačce využitý jen jeden směr (vodorovný či svislý)

pdf 5; 6/1; 8/4 – v číselných úlohách je uváděna tabulka, ve které je ke každému číslu přiřazeno jedno písmeno, místo jednotlivých odstavců legendy. Pro jednoznačnost je nutné uvádět v podnadpisu všechny použité směry vpisování. 

Je-li obrazec s kompletní síťkou (jsou uvedeny všechny typy políček), neuvádíme v nadpisu či pojmenování odstavce legendy žádné další údaje, které se týkají síťky (pdf 18).

Tzv. políčka volná (článek 11) může autor zvolit v různém typu síťky. Například v síťce čtyřúhelníkové (pro doplňovačku pdf 7/2; 44/1 a 2 či pro jednosměrku pdf 7/4) či trojúhelníkové (pdf 66/2). Další volná políčka jsou i v kruhovce (pdf 66/3 a 4).

Zpět na přehled článků