Blog
Součást obrazce tvořená políčky
Poslední zápis do článku 1. 5. 2023
Základním stavebním kamenem každé křížovkové úlohy je písmeno a políčko. Luštění křížovek je přeci vyplňování políček písmeny.
Každý křížovkový prvek má vždy určitý prvopočátek. V případě těchto dvou stavebních kamenů ho nalezneme u první otištěné doplňovačky (záhlaví pdf 9). Tehdy (kolem roku 1900) se pro písmeno používalo označení „hláska“ a políčka byla nahrazována tečkami. První křížovky (i skládací hádanky) využívaly až do roku 1950 vlastně jen čtyřúhelníkovou síťku (dostupný čtverečkovaný papír).
První doplňovačky ještě neřešily „směr vpisování“, i když se jednalo o směr vodorovný – legenda se uváděla vedle vpisovaného výrazu (na stejném řádku). Ani křížovky neoperovaly s pojmem „směr vpisování“, i když odstavce legendy byly již pojmenovány (vodorovně a svisle). V prvním třídění křížovek (1954, článek 42) už nalezneme mezi zvláštními křížovkami křížovku třísměrnou a čtyřsměrnou, ale ani tady se křížovkáři nezabývali možnými směry vpisování či různými druhy políček. Podobně nebyl nijak řešen směr buňkovitý (kruhovitý kolem středového políčka) či paprskovitý (úlohy se skupinovým křižováním s paprskovitým směrem vpisování od středu, do středu a přes střed – dostřeďovka, odstřeďovka a osovka). Využil-li autor tehdy i políčka dvojnásobná, šlo o křížovku kombinovanou, označovanou také jako hříčka. V případě vícenásobných políček se jednalo o další odrůdu – sloupcovku. Nové úlohy, které nešly zařadit do tehdejší první skupiny křížovek – „normální křížovky“, spadly automaticky do skupiny křížovek zvláštních. Nutno ještě poznamenat, že síťka úzce souvisí se směrem vpisování a s křižováním.
V roce 1954 byly vlastně známé všechny typy síťek, s kterými se luštitel setkává v dnešních křížovkových úlohách, i když nebyly popisovány současnou terminologií, a to včetně půlení čtyřúhelníkových políček jednou z úhlopříček – mozaikové políčko (směr vpisování, článek 10):
Čtyřúhelníková – v této síťce je nejrozšířenější typ políčka, síťku využívá autor pro tvorbu (snadno dostupný čtverečkovaný papír), řešitel pak pro luštění dokreslovek. Tato políčka mají i obloukovky (pdf 19/1) či kruhovky (pdf 14/2; 28/2; 51/5; 62/4), což označujeme jako „obecný čtyřúhelník“, a tato políčka můžeme jednou z úhlopříček přeměnit na dvě políčka mozaiková.
Trojúhelníková – v této síťce může autor využít i jen dva směry vpisování (pdf 15/2). Často je využívána pro tvorbu buňkovek, občas i pro úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8/3) či pro vícesměrky (pdf 17/1).
Šestiúhelníková, tzv. „včelí plástev“ – i v této síťce nemusí autor využít všechny tři směry vpisování (pdf 15/3). Autor tuto síťku často využívá pro tvorbu buňkovek (pdf 22/2; 49/2) a úloh se skupinovým křižováním (pdf 8/4), respektive vícesměrek (pdf 17/2).
Kosodélníková, tzv. „schodišťová“ – má sice také tři směry vpisování (vlnkovitý, a to vodorovně popřípadě svisle, a dva sestupné), ale v jednotlivých políčkách křížovky dochází jen k dvojímu křižování. Tato síťka se využívá pro úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8/5) a již v roce 1954 byla použita pro tvorbu buňkovky (pdf 49/3). V pdf 17/4 je použita pro vícesměrku.
Jednotlivé typy sítěk (respektive políček) jsou zpravidla odvozeny od kombinace různých směrů vpisování (tvoří jakési koridory):
pdf 14/2 – kruhovitě + paprskovitě (ke středu), tzv. kruhovka.
pdf 19 – 2x obloukovitě, tzv. obloukovka. Obě tyto úlohy (kruhovka a obloukovka) byl také známy v roce 1954.
Některé úlohy mají políčka, která nevzniknou protnutím čar dvou různých směrů vpisování. Nejčastěji slouží k sestavení takovéto úlohy čtyřúhelníková síťka včetně mozaikového políčka, které vznikne půlením políčka základního (čtverečkovaný papír):
pdf 7/3 – jen směr vodorovný
pdf 7/4; 10/2 a 3 – jen směr spirálovitý
pdf 10/4 – jen směr kruhovitý (v šestiúhelníkové síťce)
pdf 10/1 – jen směr vlnkovitý
pdf 1/7 – svisle + úhlopříčně
pdf 12/3 a 4 – svisle + buňkovitě
pdf 12/5; 21/5 – svisle či vodorovně + lomeně
pdf 16/2 – vlnkovitě + svisle
pdf 2; 4; 7/1; 9; 13/1 a 2 – v doplňovačce využitý jen jeden směr (vodorovný či svislý)
pdf 5; 6/1; 8/4 – v číselných úlohách je uváděna tabulka, ve které je ke každému číslu přiřazeno jedno písmeno, místo jednotlivých odstavců legendy. Pro jednoznačnost je nutné uvádět v podnadpisu všechny použité směry vpisování.
Je-li obrazec s kompletní síťkou (jsou uvedeny všechny typy políček), neuvádíme v nadpisu či pojmenování odstavce legendy žádné další údaje, které se týkají síťky (pdf 18).
Tzv. políčka volná (článek 11) může autor zvolit v různém typu síťky. Například v síťce čtyřúhelníkové (pro doplňovačku pdf 7/2; 44/1 a 2 či pro jednosměrku pdf 7/4) či trojúhelníkové (pdf 66/2). Další volná políčka jsou i v kruhovce (pdf 66/3 a 4).
Vývoj síťky v čase:
Kolem roku 1900 – čtyřúhelníková síťka byla vlastně nahrazena tečkami (políčka obsahující tajenku byla označována křížky).
Po roce 1950 se začaly využívat postupně všechny dnes známé síťky – trojúhelníková, šestiúhelníková, kosodélníková (tzv. schodišťová).
Volná políčka (mají libovolný tvar) byla a jsou často vkládána do známých typů sítěk.