Blog
Pohled různých odborných periodik
Poslední zápis do článku 1. 5. 2021
Pro všechny křížovkové úlohy, a to od prvního uveřejnění, byly vždy charakteristické tři základní prvky – nadpis, legenda, obrazec.
Nadpis (článek 20)
Vůbec první nadpis - Doplňovačka s tajenkou -seobjevil již koncem 19. století, a to v příloze různých časopisů či v Českém hádankáři vedle slovních hádanek. Optimální je uvádět v nadpisu dva základní prvky:
Použitý vpisovaný znak (písmeno, slabika aj.)
Typ křižování (křížovka – úplné, doplňovačka - neúplné křižování, křížovková úloha – kombinace křížovky a doplňovačky).
Další prvky nadpisu:
- Adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“ a „hádanková“, je-li v úloze příslušný křížovkový prvek uplatněn v celé úloze a „polodokreslová“ (předkládán je neúplný obrazec).
- Předpona „POLO-“ - příslušný křížovkový prvek naopak není uplatněn v celé úloze.
- Předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, šesti- (usnadňující informace pro luštitele - pdf 7/1; 24/1 a 2).
- Případný podnadpis podává luštiteli další informace (typ střídání, druh rozdělovací značky, podoba síťky, vyčíslení skryté tajenky apod.). Takovýto podnadpis lze chápat i jako pomůcku, ale náročnější řešitel bývá pak okraden o luštitelský zážitek – sám chce odhalit systém střídání vpisovaných znaků apod.
V případě, že se použitý křížovkový prvek netýká celé úlohy, tak se tato skutečnost objeví v příslušném odstavci legendy, například pdf 12/4 – čtyř- a pětipísmenné výrazy).
Legenda (článek 17)
Odstavce legendy každé křížovkové úlohy jsou pojmenovány vždy podle použitých směrů vpisování – směr vpisování tedy neuvádíme duplicitně ještě v nadpisu.
Obrazec (článek 13):
Základním stavebním kamenem pro vytvoření obrazce je políčko (článek 11), které úzce souvisí se zvolenou síťkou (článek 51) a použitými směry vpisování (článek 10). Ze zvoleného políčka snadno přejdeme na směr vpisování a obráceně.
Pozorný čtenář jednotlivých článků mého blogu či úloh ke stažení v pdf jistě postřehl, že jsem při popisu opustil třídění křížovek z roku 1954 (termíny „druh“, „typ“ a „forma“ křížovky):
Druh křížovky – podle použitého druhu vpisovaného znaku. Adjektivem „písmenná“, „slabiková“ atd. zpravidla začíná nadpis každé úlohy.
Typ křížovky – podle použitého směru vpisování. Odstavec legendy je pojmenován vždy podle zvoleného směru vpisování.
Forma křížovky – podle použitého typu (druhu) políčka (síťky). Existence této kategorie souvisí s půlením základního políčka, které je odvozeno od typu křížovky (použitý směr vpisování) – tím získáme políčko „mozaikové“. Uvedením podoby použitého políčka v nadpisu nezíská luštitel novou informaci - vše je zřejmé z otištěné podoby obrazce. V případě neúplného obrazce se v nadpisu objeví adjektivum „polodokreslová“.
Novelizovaná svazová normu z roku 2019 uvádí mj. tyto dva paragrafy:
§ 227 Závaznost zadání: Všechny části zadání, s výjimkou výčtu pramenů, jsou pro řešitele závazné.
§ 228 Název křížovky: Křížovka musí být správně a úplně pojmenována. Předkládá-li se však křížovka souměrná, písmenná, standardní, normální a s obrazcem, pak není třeba příslušné údaje v zadání uvádět.
Poznámky:
- Závaznost zadání se týká především autorů, řešitel se setkává s otištěnou podobou (od autora).
- Různé podmínky a výjimky ve svazové normě řadový a snad i člen svazu většinou nezná (termíny „normální“ a „standardní“ přesně popíše málokdo, luštitel je nepotřebuje – slouží pro potřeby svazu). Podobně u „řetězovky“ je uvedeno „… s výjimkou těch, jejichž začátek i konec je ohraničen obrysem“.
Stručně řečeno: do koncepce svazkové normy, která vychází z třídění křížovek z roku 1954 průběžně doplňovaná různými taxativními výčty jedině správné tvorby, se při hledání optimální podoby křížovkářských úloh pro širokou luštitelskou veřejnost prostě nevejdu.
Navíc jsem eliminoval používání křížovkových odrůd (zvláštních křížovek) v nadpisu. Každá křížovková úloha (jak ukazují příklady k luštění v pdf) je složena z různých křížovkových prvků a k zadání jakékoliv úlohy není nutné každou novou kombinaci pojmenovávat. Stejně však svaz využívá adjektivum „kombinovaná“ pro označení některých úloh, a to vedle již zavedených odrůd, například pro kombinaci dvou různých směrů vpisování (svisle + buňkovitě, pdf 12/4).
Podkladem pro popis vývoje naší duševní zábavy slouží především časopisy HaK (později KaH a Panorama křížovek – vydavatelství Novum) včetně publikací Josefa Vinárka (článek 46) a další odborná periodika – Křížovka (Casa); Sfinga; Luští celá rodina a Kros (brněnská Kira); Křen a Luštěnka (královéhradecké vydavatelství). Křížovkové úlohy nalezneme i v dalších tiskovinách, kde se uplatňuje více komercializace (mezi odborná periodika je samozřejmě na mém webu nezařazuji).
Počínání svazu jen mapuji. Jedná se o záslužnou práci, která přináší smysluplnou náplň spoustě milovníků otazníku, kteří se již přes sto let sdružují v zájmových kroužcích. Největší rozmach nastal po založení svazu (1968). Bohužel „nová doba“ moc naší duševní zábavě nepřeje. Náklady odborných periodik neustále klesají, některé tituly již ani nevycházejí, počet členů svazu klesl na pětinu…
Mým hlavním předmětem zájmu je jen sledování vývoje křížovkových úloh, a to nezávisle na byznysu, který neodmyslitelně doprovází každou lidskou činnost. Bohužel i naše mateřština (nedílná součást naší duševní zábavy) je ovlivňována, a to navíc politiky, kteří mnohdy nepůsobí na scéně ani celé čtyřleté funkční období.
Zajímavé je sledovat „postoj“ odborných periodik vč. vydavatelství Novum:
Návody:
Ještě v roce 2007 se mohl luštitel setkat s návodem u písmenné řetězové doplňovačky (podobná úloha v pdf 13/1) – Návod na luštění: Podle legendy vpisujte vodorovně pětipísmenné výrazy. Poslední písmeno jednoho slova je zároveň počátečním písmenem slova následujícího. Tato společná písmena – čtena odshora dolů – tvoří tajenku. U některých úloh často návod (7 řádek) rozsahem přesahuje legendu (5 řádek). V tomto případě je to PĚTIPÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA a úloha nevyžaduje žádný návod – společné znaky jsou odděleny silnými linkami (popřípadě vznikne uzlové políčko – při využití více směrů vpisování). Jak ukazují příklady ke stažení v pdf, není nutné k úlohám připojovat žádné návody na luštění. Případné rozšířené nadpisy (PĚTIPÍSMENNÁ aj.) či uváděné podnadpisy (v mozaikových políčkách jsou třípísmenné shluky apod.) lze chápat i jako pomůcku – nadlehčení luštění.
Obsah a pořadí odborných termínů v nadpisu:
Ještě v současnosti se dostává do nadpisu použitý typ legendy „obrázková“ (vedle legendy „textové“ a „výplňkové“) – PÍSMENNÁ ŘETÍZKOVÁ DOPLŇOVAČKA S KRESLENOU LEGENDOU. Nelze vyloučit, že případný nový vydavatel použije podle tohoto vzoru nadpis PÍSMENNÁ ŘETÍZKOVÁ DOPLŇOVAČKA S TEXTOVOU LEGENDOU. Samozřejmě, že údaje o použitém typu legendy, podobně jako typ políčka (zřejmé je to z podoby obrazce) a použitý směr vpisování (tvoří ho pojmenování odstavce legendy) je v nadpisu křížovkové úlohy nadbytečný. Luštitel se může setkat v nadpisu s různým pořadím odborných výrazů, ale jak ukazuje článek 20, není problematika tak složitá – stačí uvádět v zadání (článek 40) odborné termíny tam, kam opravdu patří. Možné je se setkat i s nadpisem PÍSMENNÁ POLOŠIKMÁ KŘÍŽOVKA (pdf 14/1).
Propagace naší mateřštiny:
Ještě v roce 2019 registruji v odborných tiskovinách jako vpisované výrazy „OASA“ (namísto správného oáza), „KOLISE“ (podle IJP jen „kolize“) aj. Tímto počínáním není samozřejmě dodržena jazyková správnost vpisovaných výrazů – v tomto případě se nejedná o dubletní podobu (jako například LÁHEV i LAHEV). Tím je samozřejmě porušeno i společenské poslání křížovky.
Trvání na evidentně chybném postoji (celá filozofie vychází z třídění z roku 1954 - tento přístup je dávno překonaný):
Nadpis byměla mít v odborných luštitelských titulech každá otištěná úloha.
Jsou tištěny úlohy, které nemají žádný nadpis a ani legenda není blíže specifikovaná. Vydavatel se spoléhá na to, že stejná úloha již byla vícekrát předložena. Dokonce i klasické sudoku - 9 čtverců (3 × 3) bývá většinou pojmenováno.
Směr vpisování má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu. Například v případě kruhovitého (buňkovitého) směru zapisujeme výrazy buď ve směru či proti směru chodu hodinových ručiček, spirálovitě (zápis je buď do či ze středu). V případě křížovek se využívá ze zvoleného směru vpisování převážně jen jeden smysl zápisu, méně často pak oba smysly zápisu (pdf 7/3 – využitý je pro tvorbu jen jeden směr vpisování, a to vodorovný, a uplatněny jsou oba smysly zápisu, zleva vpravo a zprava vlevo). V případě vícesměrek jsou vyžívány vždy oba smysly zápisu. Například v pdf 7/4 použil autor jen jeden směr vpisování – „spirálovitý“ (proto je úloha označena jako „jednosměrka“ (s dvěma smysly zápisu – do středu a ze středu). Zaměňovat směr vpisování a smysl zápisu nelze. Proto je odvozený termín „osmisměrka“, který vychází z hádanky otištěné v roce 1984 (článek 23, pdf 3), nesprávně zvolený – správně je to „čtyřsměrka“. Navíc logicky patří použitý směr vpisování do pojmenování odstavce legendy.
Legenda neuplatňuje pojmenování příslušného odstavce, které je odvozeno od použitého směru vpisování.
Předpona POLO- je často ve svazové nesprávně využívána. Například označované řetězovky jsou správně polořetězovky, protože do řetězového křižování nejsou zapojeny všechny vpisované výrazy. Samozřejmě, že tyto nesrovnalosti vyplývají ze zastaralého přístupu z 50. let minulého století a nulovou chutí tento překonaný stav jednou změnit. Atd.
Závěrem chci ubezpečit všechny zájemce o naši společnou duševní zábavu, že hledám optimální podobu tohoto koníčka přístupnou široké luštitelské veřejnosti. Beru na vědomí odlišné názory (vydavatel navíc vždy usiluje o to, aby se titul podobal jeho představám, i když jsou postaveny na nesmyslných základech). Všechny přínosné podněty rád do článku 2 – „Křížovkářské zásady pro autory a luštitele“ zabuduji. Všechny ostatní články lze chápat jako jakýsi komentář ke křížovkářské problematice.