Blog

Shody a rozdíly (výrazy, křižování ap.)

Poslední zápis do článku 1. 2. 2022

Česká hádanka a křížovka mají jedno společné – jsou to jakési hrátky se slovy naší mateřštiny.

Problematiku české slovní hádanky podrobně popisují „Směrnice pro tvorbu české slovní hádanky“.

 

Prvotní náplní milovníků otazníku byla slovní hádanka, která je založená na vazbách mezi dvěma písmennými soubory – mezi náznakem (N) a jádrem (J). Název hádanky je odvozen od druhové operace (DO) - symbolicky: N + DO = J

Tehdy byli milovníky otazníku vlastně jen hádankáři. Ke klasickým slovním hádankám (např. záměnka aj.) postupně přibývaly další luštitelské hříčky: doplňovačka, čtvercovka, roháček, rámcovka, hřebenovka, lavinovka, pyramidka, skládačka, lištovka, koníček, královská procházka, osmisměrka, i když tam většinou nepatřily. Typickým příkladem jsou skládačka a lištovka, které nelze zařadit mezi slovní hádanky ani mezi křížovkové úlohy. V poslední verzi „hádankářských směrnic“ však nalezneme královskou procházku a koníčka. Obě luštitelské úlohy nemají absolutně nic společného se slovní hádankou, natož s křížovkou. Nejvíce úsměvné je, jak se násilně do popisu těchto úloh dostaly odborné hádankové (náznak) a křížovkové (políčko, obrazec) termíny, a to se týká i osmisměrky, která operuje s termíny „náznak“ a „jádro“. Osmisměrku (zařazená mezi slovní hádanky, VT 1984) nezařadil později svaz ani mezi slovní hádanky, ani mezi křížovkové úlohy. Ale tato „prapodivná filozofie“ při tvorbě obou norem (hádanky a křížovky) v některých případech přetrvává dodnes. Některé „nesmysly“ byly sice odstraněny, ale zase byla norma pro tvorbu křížovek „vylepšena“ novými odbornými termíny, které řadový luštitel vůbec nepotřebuje (regulativ, vrstvové křižování, hádanková vazba aj.) – slouží pro různé třídění a pro potřeby svazu. Mnoho nesrovnalostí však zůstalo díky trvání na staré koncepci normy (druh, typ a forma křížovky) a existenci křížovkových odrůd, které nepotřebujeme (viz úlohy „ke stažení“ v pdf). V internetové normě z roku 2019 se i dočteme, že například úloha pdf 37/1 je křížovka bez legendy. Milovníci otazníku se nebaví jen vlastním luštěním konkrétních úloh či jejich tvorbou, ale i povídáním si o této duševní zábavě. Paralelu můžeme spatřovat například v literatuře, hudbě aj. (literární kritik aj.). Tam se ale nejedná o hledání jediné a správné tvorby, jak to pojal svaz.

 

Jistě zajímavé by bylo zřízení webové stránky „Historie české slovní hádanky“. Dozvěděli bychom se například, kdy byla zveřejněna první záměnka apod.

Již přes sto let přináší slovní hádanka zájemcům o tuto duševní zábavu potěšení (dodnes se konají řešitelské přebory a korespondenční soutěže). Bohužel po sametové revoluci je vyhledávaná jiná volnočasová aktivita.  Milovníků slovní hádanky v současnosti nemůže být zase tolik. Vždyť ani každý člen svazu (kolem čtyř stovek) se nemusí zajímat i o hádanky. Mnoho angažovaných milovníků otazníku podobně jako já (věnoval jsem se desítky let získávání nových členů pro zájmový kroužek, a to nejen z řad mládeže) se nemůžeme chlubit nějakými převratnými úspěchy v oblasti náboru.

 

Hádanka, která je o mnoho let starší než křížovka, samozřejmě silně ovlivnila i vlastní vývoj křížovky – alespoň jeden příklad:

Vpisovaný znak – jako první se v hrátkách se slovy objevila hláska (později upřesněno na písmeno) a v názvu se tato skutečnost neuváděla – bralo se to jako „samozřejmost“. Předkládaná hádanka měla nadpis – PŘESMYČKA, ZÁMĚNKA, CITOSLOVKA aj. U křížovek se nadpis také neuváděl – automaticky se předpokládalo, že se vpisují písmena, připojený obrazec prozrazoval, že se jedná o křížovku. A tak tomu je převážně dodnes – viz přílohy různých novin a časopisů (křížovky s vepsanou legendou, tzv. „švédky“ aj.).

Kolem roku 1954 přichází na scénu slabika (jako další druh vpisovaného znaku). Křížovkáři začali používat nadpis „SLABIKOVÁ“. Hádankáři pak připojovali k druhu hádanky „slab.“ např. RÁČEK slab. A tak to zůstalo dodnes – je-li u hádanky či křížovkové úlohy využíváno jen písmeno, tato skutečnost se v nadpisu neuvádí.

V roce 1969 se objevuje další (vpisovaný) znak – shluk a později slovo (i výraz). Tyto nové druhy znaků se dostávají i do nadpisu – SHLUKOVÁ KŘÍŽOVKA, SLOVNÍ ČTYŘSMĚRKA apod. V hádance je to pak VSUVKA SLOVNÍ apod. Samozřejmě, že si lze představit i v hádance shluk – PŘESMYČKA shluk., PŘESUNKA shluk. (námět: kostra Nice – Strakonice) aj., ale to je pivo hádankářů.

Po sametové revoluci přichází na scénu obrázkový znak, který se střídá s dalšími vpisovanými znaky, a tudíž do nadpisu se nedostane – jedná se o úlohu střídavou (střídání obrázkového znaku s písmenem – pdf 6/2, se shlukem - pdf 72/1,2; 73/2). Obrázkový znak můžeme považovat za písmeno – pdf 75/2 aj., za shluk – pdf 43/2  či za slabiku – pdf 43/4. V zásobníku sestavených křížovkových úloh mám řetězovou křížovku, ve které je použit výhradně obrázkový znak (sestavenou do obrazce pdf 72/1, podobně je možné do tohoto obrazce vytvořit i jednosměrku aj.).

 

Charakteristiky pro slovní hádanky:

Podstatou české slovní hádanky je hraní si se slovy. Tato jazyková hříčka je založená na vazbách mezi dvěma písmennými soubory – mezi náznakem (N) a jádrem (J). Název hádanky je odvozen od druhové operace (DO).

Symbolicky: N + DO = J

Námětem hádanky je pak náznak a jádro (N + J = námět).

Výrazy v námětu nemusí být jen v tzv. základním tvaru. Skloňovaná slova a různé tvary sloves tvoří pojmenování konkrétní hádanky – pádovka; časovačka, přechodníček, rozkazka, slovesovka, trpěnka.

Charakteristické pro námět hádanky je nedodržování délky samohlásek; výjimku tvoří jen čárkovka: Polička – políčka a kroužkovka: pudy – půdy.

Křižování v hádankáchlze obecně chápat jako shodu dvou souborů. Podobně jako v křížovkové úloze, může dojít ke křižování úplnému (časovačka: skotačíš – Skota číš) či neúplnému (přísuvka: korec – skorec; přisunuté „s“ má totiž jen jeden obepis či obecně legendu).   

 

Charakteristiky pro křížovky:

Křížovka je obrazcová luštitelská úloha založená na křižování výrazů vpisovaných podle legendy do obrazce. Po úplném a správném vyplnění dospějeme k tajence.

Výrazy (článek 02) jsou vždy v tzv. základním tvaru (neskloňované - podstatné a přídavné jméno, zájmeno, číslovka vždy 1. pád singuláru či plurálu; sloveso pouze v infinitivu).

Křižování (článek 02 a 14) výrazů je základním principem křížovky, založeným na shodě znaků v příslušném políčku.

Shoda - odborný výraz pro „speciální“ případ křižování. Ten nastane, když k vyplnění políčka jsou minimálně dvě možnosti, a přitom nedochází ke klasickému křižování výrazů ve dvou směrech vpisování (například vodorovně a svisle). Sem patří i všechny křížovkové úlohy s číselnou legendou (v každém políčku je uvedeno číslo, které je přiřazeno ke konkrétnímu písmenu, pdf 05). Jde o logickou úlohu, každé písmeno se musí v předkládané úloze vyskytovat minimálně dvakrát (logický princip této úlohy).

Obrazec – základním stavebním kamenem pro sestavení obrazce křížovkové úlohy je políčko.

Tajenka – nepostradatelná součást každé křížovkové úlohy.

 

Společné prvky pro hádanku a křížovku:

Výrazy – v hádankách jsou navíc používána slova, která nejsou v základním tvaru.

Křižování – obecně shoda, vždy může být uplatněno křižování úplné, neúplné a řetězové. V hádankách shoda dvou souborů, v křížovkových úlohách shoda znaků v příslušném políčku. V hádankách je navíc v námětu vyloučena etymologická příbuznost slov. To platí i pro křížovky, i když v slovní křížovce lze vzdálenou příbuznost tolerovat (snižuje to však kvalitu vpisovaných výrazů).

Nadpis – v hádankách například RÉBUS (písmen.), PŘESMYČKA slab., RÁČEK skupin., a později VSUVKA SLOVNÍ aj.; v křížovkových úlohách například PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA, SLABIKOVÁ DOPLŇOVAČKA – nadpisy se liší jen pořadím jednotlivých slov.

Standardy – „optimální“ podoba určitého luštitelského prvku, která slouží k hodnocení kvality luštitelské úlohy.

Hádanka – například námět záměnky: Dveře, kostra, klika – sveřepost ratlíka (mj. se hodnotí i průměrná délka slov náznaku).

Křížovka – hodnotí se kvalita všech křížovkových prvků. Například pro písmennou křížovku je pro průměrnou délku výrazů (vpisovaných i tajenkových) optimální hodnota 4,4 a neskrytá tajenka umístěná v osmině všech políček.

Pomůcka – v hádankách například vyčíslení námětu (počet písmen slov náznaku i jádra); v křížovkách (článek 30) se může týkat tzv. nadlehčení jednotlivých prvků křížovkové úlohy.

 

Všechny luštitelské úlohy lze zařadit mezi hádanky, křížovkové úlohy či úlohy logické (tři kategorie, které má pod svými křídly svaz). Každý zájemce o tuto duševní zábavu se s nimi může setkat v tištěné podobě (nepřeberné množství především křížovkářských titulů; různé publikace pro školáky, které rozvíjí duševní rozhled mládež a především jim přibližuje naší mateřštinu), v rozhlasových a televizních soutěžních pořadech a v neposlední řadě i na internetu. 

 

Předmětem mého zájmu je především historie křížovky, ale nedílnou součástí křížovkaření je nepochybně i česká slovní hádanka (například křížovkové úlohy s hádankovou legendou - pdf 4 apod.) a logika (křížovkové úlohy s číselnou legendou, článek 45 – v tomto případě jde vždy o křížovky - úlohy s úplným křižováním, dále sudoku, kde autor zapojil do úlohy tajenku).

Z předkládaných úloh je zřejmé, že vedle ryze hádankových, křížovkových a logických úloh se luštitel setkává s různými kombinacemi a s úlohami, které nelze zařadit ani do jedné ze tří uvedených skupin. Takové úlohy lze zařadit mezi hříčky, kam nepochybně patří i doplňovačky (křížovkové úlohy s neúplným křižováním), ve kterých není uplatněn hlavní princip doplňovačky – minimálně dva znaky každého vpisovaného výrazu musí být zapojeny do křižování s dalšími výrazy. Různé luštitelské hříčky nejsou předmětem mého zájmu.

 

Závěrem musím konstatovat, že tvorba a luštění českých hádanek a křížovek nenalézá ve světovém srovnání žádnou viditelnou konkurenci (snad jen Slovensko, a to díky velmi podobnému jazyku a dlouholetému soužití obou národů). Netýká se to však třetí kategorie – logické úlohy, kde je smazána jazyková bariéra, přesto však i toto rozšiřuje milovníkům otazníku možnosti vyžití se v dušení zábavě.

Zpět na přehled článků