Blog

Stručná pravidla pro tvorbu křížovkových úloh

Poslední zápis do článku 1. 11. 2022

Komentář pro křížovkářské zásady:

V tomto článku budu průběžně, společně se všemi zájemci o českou křížovku, hledat stručnou (optimální) podobu této ušlechtilé duševní zábavy přístupnou pro nenáročné luštitele (průběžně budou tyto „zásady“ doplňovány a upřesňovány).

Tvorba křížovkových úloh je pojata jako skládačka z různých křížovkových prvků. Nastíněny jsou zde možné prvky, z kterých je možno sestavit libovolnou křížovkovou úlohu, a to s minimálním počtem odborných výrazů.

Níže uvedené „zásady“ neobsahují žádné taxativní výčty povolených možností jedině možné správné tvorby ani žádné zákazy. Vypuštěna je problematika, která se týká úzkého okruhu luštitelů, respektive křížovkové prvky či celé úlohy, které se k luštění objevují zřídka či dokonce jsou jen popisovány, ale k vlastnímu luštění nikdy předloženy nebyly.

Důraz je kladen na zadání (podoba předkládané křížovkové úlohy) – nadpis a pojmenování odstavce legendy, které je vždy odvozeno od směru vpisování; obrazec nevyžaduje žádné upřesňování – vše je zřejmé z otištěné podoby. Obecně lze shrnout, že v nadpisu se může objevit jen ta skutečnost, která platí pro celou křížovkovou úlohu a nevyplývá ze zadání křížovkové úlohy (podoba legendy či obrazce je zřejmá z otištěné úlohy a tudíž nepotřebuje další upřesňování).

Každý zájemce si může vše porovnat s vývojem křížovkářské normy – první podoba (1962, článek 21), první svazová (1980, Výroční tisk), novelizovaná (1994, VT) a poslední (2019, internet). Mezi jednotlivými podobami byly vydávány doplňky, opravy).

Křížovkářský minislovníček je na konci článku 3.

 

V novém pojetí jsou pro tvorbu křížovkových úloh použity dva základní stavební kameny (opuštěno je třídění - druh, typ a forma křížovky a především křížovkové odrůdy):

PÍSMENO a POLÍČKO

Nezatěžování této dušení zábavy spoustou (mnohdy zbytečně zavedených) termínů - vystačit s minimálním počtem odborných výrazů.

Zásady pro tvorbu neobsahují žádné taxativní výčty jedině možné správné tvorby. Vše je otevřené pro nové nápadité úlohy, které se vždy skládají z různých křížovkových prvků. V zásadách pro tvorbu nejsou ani prvky, které se týkají úzkého okruhu křížovkářů (určené pro náročné luštitele).

 

Nutno poznamenat a přepokládat, že i začínající luštitel (prvňáček) ví, že se jedná o vyplňování políček písmeny podle legendy. Podoba zadání by neměla nechat luštitele na pochybách, jak zdolat předloženou úlohu. To se týká především nových úloh (dosud nezveřejněných kombinací křížovkových prvků v křížovkové úloze). V případě vícesměrek jsou nově uváděny v zadání dva důležité pojmy, které samozřejmě nelze vzájemně zaměňovat  - směr a smysl zápisu vyškrtávaných (vpisovaných) výrazů.

 

 

KŘÍŽOVKÁŘSKÉ ZÁSADY PRO AUTORY A LUŠTITELE

 

Preambule:

Křížovka je obrazcová luštitelská úloha založená na křižování výrazů vpisovaných podle legendy do obrazce. Po úplném a správném vyplnění dospějeme k tajence.

Křížovka jako tvůrčí slovesný projev patří mezi publicistické žánry.

Hlavním posláním křížovkové úlohy je vhodnou a zábavnou formou rozšiřovat znalosti a dovednosti nás všech.

 

Základními stavebními kameny křížovkové úlohy jsou PÍSMENO a POLÍČKO (úzce souvisí se směry vpisování a s křižováním).

 

Součástí zadání (podoba předkládané úlohy) křížovkové úlohy je: nadpis, legenda a obrazec

 

Náležitosti křížovkové úlohy (odvozené především od základních stavebních kamenů):

 

A. PÍSMENO - slouží k sestavení vpisovaného znaku a následně výrazu vpisovaného (vyškrtávaného u vícesměrek), legendového a tajenkového.  

 

1. Vpisovaný znak - písmeno je stavebním kamenem pro různé vpisované znaky.

Písmeno - za tento základní vpisovaný znak lze považovat i písmeno cizí abecedy, arabskou číslici, interpunkční znaménko, tiret, obrázkový znak a jiný ustálený znak (+, =, §, ap.) aj. Vše závisí na autorovi, jestli se mu podaří tento ustálený znak zapojit do křižování. Tyto ustálené znaky mohou zastupovat někdy i jiné znaky (například dvojtečku, slabiku apod.). Občas zde bývá uplatněno tzv. „rébusové čtení“.

Shluk - skupina dvou či více písmen.

Slabika - tvořená podle zásad pro dělení slov (například IJP). U cizojazyčných výrazů byla zavedena tzv. grafická podoba slabiky (například HO-RI-NE, SHA-KE-SPE-A-RE, i když se vyslovují jen slabiky dvě; v případě slovenštiny RI-E-KA i RIE-KA).

Slovo - především jde o „devatero druhů slov“, ustrnulý slovní tvar aj.

Výraz - znak „slovo“ rozšířený o značky a zkratky.

Obrázkový znak - v podstatě jde o znak „slovo“. Textová legenda je zde nahrazena obrázkem. Tento znak může zastupovat i jiné znaky (například shluk, slabiku či slovo).

 

2. Výraz vpisovaný je složen z jednotlivých vpisovaných znaků.

Každý výraz musí být jazykově i věcně správný. Pro posuzování jazykové správnosti výrazů plně postačuje Internetová jazyková příručka (IJP – živá slovní zásoba). Výrazy neobsažené v IJP se posuzují podle dalších jazykových pramenů (především Pravidla českého pravopisu z roku 1993). Pro posuzování i věcné správnosti výrazů slouží Akademický slovník současné češtiny - ASSČ (nový „SSJČ“ - zatím je zpracované písmeno „A“ až „D“ na internetu). Pro věcnou správnost (psaní legendy) slouží vedle ASSČ různé výkladové slovníky a encyklopedie.

 

Za vpisované výrazy se považují především:

- slovo (podstatné a přídavné jméno vč. komparativu a superlativu, zájmeno, číslovka - vždy v tzv. základním tvaru, 1. pád singuláru či plurálu, dále sloveso v infinitivu; neohebná slova - příslovce, předložka, spojka, citoslovce a částice),

- ustálené zkratky, značky a spojení výrazů (například konat se, Česká Třebová, sokol a orel - draví ptáci, do halíře - přesně, Jak jsem potkal ryby - vzpomínková próza Oty Pavla aj.).

Dalšími vpisovanými výrazy jsou například číslo (arabské či římské), předpona či přípona, část složeného slova (se spojovací čárkou - tiretem) aj., i když se v křížovkách objevují velmi zřídka.

 

3. Legenda je souhrnem legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek) výrazů. Legendové výrazy se seskupují zpravidla do odstavců podle použitých směrů vpisování (například vodorovně, svisle, buňkovitě apod.) a dále se pak řadí podle řádek, sloupců, mezikruží, buněk apod. použité (očíslované) síťky křížovkové úlohy.

 

B. POLÍČKO - základní stavební kámen pro vytvoření obrazce, který úzce souvisí se směrem vpisování a typem křižování.

 

1. Obrazec - jeho součástí jsou rozdělovací značka (rozdělovací - linka, políčko, bod, uzlové políčko) a očíslování obrazce (označení řádek, sloupců, mezikruží, buněk, středových políček ap.). V případě, že je předkládán neúplný obrazec, je nadpis doplněn adjektivem „polodokreslová“, například PÍSMENNÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA a úloha může být doplněna i podnadpisem: nutno doplnit rozdělovací políčka.

Typy políček:

Základní políčko vznikne zpravidla protnutím čar, které vyplývají minimálně ze dvou různých směrů vpisování.

(Základní) mozaikové políčko vznikne půlením základního políčka jednou z úhlopříček „obecného čtyřúhelníku“. Důležitý je správný zápis písmen do těchto políček. Při „mozaikování“ zprava vlevo dolů lze každou písmennou křížovku převést na křížovku shlukovou (v základním čtyřúhelníkovém políčku je pak dvoupísmenný shluk). Tzv. „otočená“ mozaika vznikne při mozaikování zleva vpravo dolů. Pořadí čtení obou písmen se pak mění.

Vícenásobné políčko je násobkem políček základních a základních mozaikových. Uplatňuje se především k umístění tajenky (hesla), popřípadě k dotvoření figury obrazce apod.

Volné políčko (používá se především u úloh s neúplným křižováním) nevzniká protnutím čar, které vyplývají z různých směrů vpisování. Jejich tvar je prakticky neomezený - kruhovitý, oválný, trojúhelníkový, šestiúhelníkový apod.

Atypické políčko nevyplývá přímo protnutím čar minimálně dvou různých směrů vpisování ani není odvozené z konkrétní síťky (šestiúhelníková aj.) Využívá se především u figurálních křížovek.

Středové políčko může být například u úloh se skupinovým křižováním, u křížovkových úloh se směrem vpisování „buňkovitě“ apod. Toto políčko se využívá především i pro očíslování obrazce, aby mohly být legendové výrazy systematicky seřazeny. Ve středovém políčku mohou vpisované výrazy začínat, respektive končit ap.

 

2. Křižování výrazů je základním principem křížovky, založeným na shodě znaků v příslušném políčku.

Úplné křižování (křížovky) - obecně lze říci, že k vyplnění každého políčka jsou minimálně dvě možnosti (legendy).

Neúplné křižování (doplňovačky) - k vyplnění některých políček je pouze jediná možnost (legenda). Pro doplňovačku bylo zavedeno pravidlo, že každý vpisovaný výraz musí mít minimálně dvě písmena (znaky) s úplným křižováním.

Dvě zásady pro tvorbu vícesměrky (jako varianty doplňovačky):

a) Minimálně dva znaky každého vpisovaného výrazu (hlavní princip doplňovačky, křížovkové úlohy s neúplným křižováním), se musejí křižovat s dalšími výrazy, respektive s tajenkou či heslem. Přitom aspoň jeden znak každého vpisovaného výrazu musí být vyškrtnut pouze jednou (každou nově vedenou čarou musí být totiž vyškrtnut další vpisovaný znak).

b) V každém směru vpisování jsou možné vždy dva způsoby (smysly) zápisu, například pro směr „kruhovitý“ či „buňkovitý“ - ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček; přitom autor nemusí využít všechny řádky, sloupce ap, ve zvolené síťce. Každý použitý směr vpisování musí uplatnit vždy oba smysly zápisu (hlavní princip vícesměrky).

Křížovková úloha - použití obou typů křižování (uplatnění křížovky i doplňovačky).

Shoda - odborný výraz pro „speciální“ případ křižování. Ten nastane, když k vyplnění políčka jsou minimálně dvě možnosti, a přitom nedochází ke klasickému křižování výrazů ve dvou různých směrech vpisování (například vodorovně a svisle). Sem patří mj. všechny křížovky s číselnou legendou (v každém políčku je uvedeno číslo, které je přiřazeno ke konkrétnímu písmenu). Jde o logickou úlohu, každé písmeno se musí v předkládané úloze vyskytovat minimálně dvakrát (logický princip této úlohy).

Skupinové křižování - křižování skupiny výrazů, které se shodují ve znaku vepsaném do středového políčka. Výrazy se zde vpisují paprskovitě od středu, do středu a přes střed.

Řetězové křižování - alespoň jeden znak předcházejícího výrazu se shoduje ve společném políčku s nejméně jedním znakem výrazu následujícího. Tento společný znak se ohraničuje silnými (čárkovanými) linkami. V případě úplného křižování (křižování v minimálně dvou různých směrech) vznikne uzlové políčko.

 

 3. Směr vpisování (vodorovně, svisle, kruhovitě, buňkovitě aj.) – je odvozen od políčka (či typu síťky) a tvoří základ pro pojmenování příslušného odstavce legendy. Každý směr vpisování má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu, například buňkovitý (kruhovitý) – ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček. Oba smysly zápisů mají vždy vícesměrky.

 

C. DALŠÍ SOUČÁSTI KŘÍŽOVKOVÉ ÚLOHY

 

1. Tajenka - základní prvek každé křížovkové úlohy (úloha bez tajenky je jako studánka bez vody).

Obsahem tajenky bývá obyčejně:

- souvislý text (popřípadě jeho část). Citát, text pod kresleným vtipem ap.,

- „odborný výraz“ (samostatný pojem). Například BRUMEL - „vítěz OH 1964 ve skoku vysokém“, „zajímavé“ slovo průvodního textu ap.,

- heslo lze chápat jako další tajenku křížovky. Například heslo: HOLAN a odborné výrazy: jeho díla. Ve vícesměrce je heslo (jako další tajenka) vlastně vždycky. Porovnat můžeme s heslem v některých skládacích hádankách (královská procházka, koníček, lištovka ap.).

Tajenka se dělí především na díly („první díl tajenky“, „druhý díl tajenky“ atd.).

 

2. Nadpis - základními prvky pro nadpis je použitý vpisovaný znak (písmeno, shluk apod.) a typ křižování (křížovka - úplné křižováníi,  doplňovačka - neúplné křižování a křížovková úloha – uplatnění křížovky i doplňovačky) například:

SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA (křížovková úloha s úplným křižováním, ve které se vpisují slabiky).

PÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA (křížovková úloha s neúplným křižováním, vpisovaným znakem je písmeno).

 

Nadpis mohou rozšířit adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“, „hádanková“ je-li v úloze příslušný křížovkový prvek uplatněn v celé úloze, například SHLUKOVÁ ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA, STŘÍDAVÁ VÝPLŇKOVÁ KŘÍŽOVKA - všechny vpisované výrazy jsou přímo dány, ne tedy obepsány (pro odlišení se uvádějí v legendě velkou abecedou), PÍSMENNÁ CYLINDRICKÁ KŘÍŽOVKA (svinutím obrazce do kruhu či namotáním na válec „získáme“ u úlohy úplné křižování), SLABIKOVÁ HÁDANKOVÁ KŘÍŽOVKA (v úloze je uplatněna česká slovní hádanka).

 

Předpona „POLO-“ se využije v případě, kdy příslušný křížovkový prvek naopak není uplatněn v celé úloze, například PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (do řetězového křižování nejsou zapojeny všechny vpisované výrazy).

Předpona, která udává délku vpisovaných výrazů (upřesňující informace pro luštitele), například PĚTIPÍSMENNÁ ČTYŘSMĚRKA (všechny vyškrtávané, respektive vpisované výrazy jsou složeny z pěti písmen).

Rovněž podnadpis lze chápat jako nadlehčení úlohy – například STŘÍDAVÁ KŘÍŽOVKA a podnadpis: šachovnicovité střídání písmen s třípísmennými shluky (řešitel je však okraden o tzv. luštitelský zážitek).

 

PŘÍLOHA (články a stránky ke stažení v pdf, které se týkají hlavních křížovkových prvků:

Doplňovačka - článek 22, 31; pdf 9, 23, 33, 34

Křižování - článek 14 až 16, 33; pdf 8, 13, 35, 44, 51

Křížovková úloha – článek 14; pdf 26/1, 36, 48/4

Křížovkové prvky – článek 26, 38; pdf 12, 20, 31

Legenda (článek 17,37; pdf 30, 57) - textová, obrázková (pdf 52), sdružená (článek 24; pdf 52, 58), číslovaná (článek 24; pdf 55), výplňková, hádanková (článek 18, pdf 4), zpřeházená (pdf 59), cizojazyčná (pdf 60), protivková, číselná (pdf 5, 61), vepsaná (pdf 62) aj.

Nadpis (článek 20, pdf 25) - název křížovkové úlohy; podnadpis podává luštiteli další informace - typ střídání, vyčíslení skryté tajenky apod.

Obrazec (článek 13) - prvky obrazce: obrys (pdf 18, 32, 48, 50), síťka (článek 51; pdf 46), políčko, rozdělovací značka, očíslování (řádků, sloupců, buněk aj.)

Políčko - článek 11, 35; pdf 1, 28, 46, 63 až 67

Pomůcka - článek 30; pdf 2, 69

Rozdělovací značka - článek 12; pdf 21, 47

Směr vpisování - článek 10, 24, 32, 36, 39, 53, 68 až 71,74 až 80; pdf 7, 14, 15, 19, 22, 24, 29, 49, 54, 56, 71 až 74

Tajenka – článek 19; pdf 38, 68

Vícesměrka – článek 23; pdf 3, 10, 11, 16, 17  

Vpisováný znak – článek 9, 34; pdf 6, 26, 27, 40 až 43

Výplňková úloha - článek 24, 29, 44; pdf 37, 39, 53

Výraz vpisovaný – článek 5 až 8, 25, 27, 28, 48, 54 až 63

Zadání – článek 40, 49, 50; pdf 44 až 49

Zásady pro tvorbu – článek 2, 4, 21, 65

Zpět na přehled článků