Blog
Zadání (vč. nadpisu) závisí na použití příslušných křížovkových prvků
Poslední zápis do článku 1. 4. 2021
Stručná definice naší duševní zábavy:
Vyplňování políček písmeny do obrazce podle legendy a „získání“ tajenky (článek 19).
V současné době se luštitel setkává s různou podobou předkládaných úloh. V podstatě se však jedná o dva typy zadání křížovkové úlohy.
Předkládání úloh podle členění z roku 1954 (viz níže, křížovky normální a zvláštní – odrůdy), toto rozdělení se dostalo i do svazové normy (1980 a novelizované podoby 1994, vč. internetové podoby 2019). Každá „nová“ úloha totiž v průběhu let získala další pojmenování s taxativním výčtem jedině správné tvorby. Samozřejmě, že tím narůstaly stále další odborné termíny, které luštitel vlastně ke zdolání úlohy nepotřebuje.
Nový pohled na křížovkové úlohy – každá křížovková úloha je jakási skládačka z různých prvků (vpisovaný znak, políčko, rozdělovací značka, směr vpisování, typ křižování, typ legendy a typ tajenky).
Dva základní stavební kameny každé křížovkové úlohy:
Písmeno - základní prvek pro sestavení vpisovaného znaku a celého vpisovaného výrazu (články 9 a 34) a s tím související naše mateřština (články 5 až 8, 25, 27, 28, 44).
Políčko - základní prvek pro sestavení obrazce a s tím přímo souvisí směr vpisování (článek 10, 39) a křižování (články 14 až 16, 36).
Tři základní součásti zadání každé křížovkové úlohy:
Nadpis (články 3, 20, 40)
Legenda (články 3, 17, 18, 24, 29)
Obrazec (články 3, 11 až 13, 24, 35)
Pro vlastní křížovkovou úlohu je důležité zadání (podoba předkládané úlohy, článek 40), zpravidla má tyto části:
Nadpis (článek 20) - použitý vpisovaný znak, respektive střídání a použitý typ křižování (úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka, křížovková úloha – kombinace křižování úplného a neúplného), respektive /polo/řetězové.
Legenda (článek 17) - správně pojmenovaný odstavec legendy, a to podle použitého směru vpisování (vodorovně, svisle, buňkovitě, spirálovitě atd.).
Obrazec (článek 13) – důležitý je správně očíslovaný obrazec, který koresponduje s jednotlivými odstavci legendy a jednoznačně určuje, kam se podle výrazu legendového zapisuje výraz vpisovaný.
Stěžejním momentem pro optimální třídění křížovkových úloh je uplatnění dvou typů křižování (až někdo předloží vhodnější řešení této problematiky, rád to do jednotlivých článků zabuduji):
Úplné křižování - KŘÍŽOVKA
Neúplné křižování – DOPLŇOVAČKA
V případě, že autor při tvorbě použil oba typy křižování (úplné i neúplné), přesouvají se oba termíny („křížovka“ a „doplňovačka“) do pojmenování jednotlivých odstavců legendy a v nadpisu je pak KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA. V nadpisu může být pak jen ten údaj, který se týká celé úlohy – například ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (řetězení se týká křížovky i doplňovačky, podobně „písmenná křížovková úloha“ – všechna políčka úlohy obsahují jen písmena aj.).
Toto řešení slouží pro stručné a jednoznačné pojmenování každé konkrétní úlohy (pro nadpis) a současně to eliminuje dříve zavedené (dnes pro řadového luštitele jednoznačně nepotřebné) názvy pro různé typy křížovkových úloh.
Při mapování vývoje české křížovky je jasné, že se budou luštitelé neustále setkávat se starším náhledem na tuto duševní zábavu. Samozřejmě, že se zájemce o křížovky může dostat i k starším tiskovinám, ve kterých vlastně i shledává vývoj naší dušení zábavy. Luštitel si obvykle se vším poradí a je lhostejné, zda je v nadpisu RÁMCOVKA či DOPLŇOVAČKA, respektive žádný nadpis uveden není. Rovněž za nadbytečné lze považovat dávat do nadpisu informace, které jsou zřejmé z podoby otištěné úlohy. To se týká obrazce (mozaiková, polomozaiková, kruhová, oblouková, spirálová, řetízková aj.) a legendy – směr vpisování tvoří vždy nadpis příslušného odstavce legendy.
První třídění křížovkových úloh zaznamenáváme v roce 1954 (Josef Vinárek: Bystříme si vtip, viz článek 42). V této době byly křížovkové úlohy zařazeny do dvou skupin - křížovky normální a zvláštní a toto členění zůstalo ve svazové normě v podstatě do současnosti:
Normální křížovky - na prvním místě je zde uvedena „obyčejná“ křížovka (autor využívá klasickou čtyřúhelníkovou síťku). Dále jsou tyto úlohy tříděny podle tajenky (zapředené heslo, odborné výrazy, s kryptogramem a s tajenkou v mřížce), podle legendy (veršovaná, vyprávěcí, jednostranná, zpřeházená, synonymová, protivková, v číslicích, cizojazyčná) a podle „druhu“ políčka (mosaika, kombinovaná – dvojnásobná políčka, figurální).
KŘÍŽOVKY ZVLÁŠTNÍ (odrůdy) – zde byly zařazeny všechny ostatní křížovkové úlohy, a to bez rozdílu o jaký typ křižování se jednalo (úplné – křížovky a neúplné – doplňovačky). Tyto úlohy lze z dnešního pohledu členit podle použitého křížovkového prvku:
Vpisovaný znak – číselná (do políček se vpisovaly místo písmen číslice), větná (v podstatě šlo o křížovku slovní).
Křižování skupinové - paprskovitý zápis výrazů s využitím tzv. středového políčka (směr vpisování – ze středu, do středu a přes střed; dostředovka, odstředovka a osovka vč. úhlopříčných variant).
Křižování řetězové - křížovka bez rozdělovacích značek (v obrazci byla tehdy již tzv. uzlová políčka), darvinovka (podle hádanky darvinka), ornamentovka (článek 33).
Směry vpisování - šikmá (šikmovka), třísměrná, čtyřsměrná, buňkovka, kruhovka, obloukovka, magická (čtvercovka, shodná legenda pro oba směry vpisování – vodorovně i svisle).
Legenda - výplňka (vpisované výrazy jsou přímo dány – nejsou obepsány).
Obrazec – dokreslovka (úkolem luštitele bylo doplnit obrys a druh rozdělovacích značek), obrysová (luštitel doplňoval obrys křížovky), obrysovka (luštitel doplňoval obrys křížovky popřípadě rozdělovací značky – kombinace křížovky a doplňovačky), sloupcovka (křižování ve svislém směru nahrazují minimálně dvojnásobná políčka – v případě pootočení obrazce o 90° by to byla pak místo sloupcovky „řádkovka“).
Hádankové úlohy - tyto křížovky využívají slovní hádanku: číselková (hádanka číselka), schodovka (v podstatě šlo o hádanku sloučenka).
Na tomto místě je vhodné doplnit, že některé tehdy zavedené odrůdy zanikly (neujaly se) nebo byly přetransformovány na jiné úlohy.
Třídění křížovkových úloh slouží především pro potřeby svazu (např. i pro vypisování autorských soutěž apod.) a také pro popisování křížovkářské problematiky, kde se uplatní nezbytné křížovkářské termíny (křížovkářský minislovníček, článek 3).