Blog
Křížovky pro náročné luštitele
Poslední zápis do článku 1. 4. 2021
Historie křížovkářské maturity se začala psát již v roce 1951, když se v HaK objevila celoroční šestikolová řešitelská soutěž pro náročnější (vyspělejší) luštitele. Od roku 1955 byla tato soutěž přejmenována na křížovkářskou maturitu (KM). Přehled jednotlivých soutěžních ročníků mapuje vývoj této soutěže a současně i zavádění „odborných termínů“.
Obdobně byla po roce 1960 zavedena celoroční šestikolová řešitelská soutěž pro kroužky (Mezikroužková luštitelská soutěž křížovkářů – MLSK, pro hádankáře předcházela Mezikroužková luštitelská soutěž - MLS).
Po založení svazu (1968) byla zahájena Česká křížovkářka liga (ČKL) – jakýsi trojboj (řešitelská, autorská a porotenská činnost). Účastník kromě zdolání dokreslovky vytvořil pro své soupeře vlastní dokreslovou křížovku a v závěru ohodnotil „kvalitu“ křížovek svých soupeřů v příslušné skupině.
Není žádných pochyb o tom, že tato činnost „milovníků otazníku“ nemá ve světě srovnání. Určitě ale nelze vynechat Slovensko, které díky společnému státu bylo na stejné lodi a spolupráce se nepřerušila ani po rozdělení obou zemí.
Starší historii má hádankářské hnutí, od kterého vlastně vše i křížovkáři převzali.
Společným jmenovatelem tří řešitelských soutěží (KM, MLSK, ČKL; zařadit lze sem i kvalifikační řešitelskou soutež) je obtížnost. Jednotlivých soutěží se zúčastňuje několik desítek soutěžících, výjimku snad tvořila pouze ČKL (v začátcích bylo v pelotonu několik stovek účastníků). Samozřejmě, že je nutno rozlišovat řešitelské soutěže na přeborech (zde rozhoduje vedle správnosti řešení dále dosažený čas) a soutěže korespondenční. Při luštění doma má luštitel sice na zdolání každého úkolu zpravidla několik týdnů času, ale nalezení prvního křižování, ze kterého se dá pokračovat (tzv. „chycení se“), se nemusí podařit každému. Termín „pašování“ zavedl do křížovkaření Lojza Nolč, i když hádankáři takto „spolupracovali“ již dříve.
Řešitelská soutěž (HaK, 1951 až 1954)
1951
Od prvního ročníku se začaly předkládat luštitelům polodokreslovky. Úkolem luštitele bylo zpravidla doplnit jen rozdělovací značky. Nutno ještě zdůraznit, že tehdy nebyla ještě dodržována délka samohlásek, autor používal tzv. jednopolíčkové výrazy, které neměly legendu, křížovky byly hláskové (písmenné o 30 let později) aj.
Obrazec křížovky (klasická čtyřúhelníková síťka) byl tehdy „číslován“ i zdola (pro sloupce) a zprava (pro řádky).
Typ rozdělovací značky a symetrie – „hlásková osová dokreslovka linková“ značilo, že autor použil silné rozdělovací linky a to se symetrií podle osy (vodorovné či svislé).
1952
V tomto ročníku se mohl luštitel setkat s různými úkoly – 4 úkoly s kompletním obrazcem (jeden úkol měl tzv. „kryptogram“ – s tím se již dnes nesetkáme), 1 slabiková polodokreslovka a 1 písmenná dokreslovka (zadání úkolu neobsahovalo ani rastr – luštitel musel použít vlastní čtverečkovaný papír).
1953
První kolo – klasická hlásková křížovka s kompletním obrazcem (téma MDŽ).
Druhé kolo – nesouměrná hlásková dokreslovka (rozdělovací značky tvořila slepá políčka).
Třetí kolo – dokreslová obrysovka s dokreslovkou a výplňkou.
Čtvrté kolo – kombinovaná šikmovka se dvěma skrytými tajenkami. Pro šikmý směr vpisování byl použit termín „šikmovka“.
Páté kolo – dokreslová hlásková šikmovka s tajenkou.
Šesté kolo – skládací křížovka (šest dokreslovek).
1954
První kolo – klasická hlásková křížovka s kompletním obrazcem, s kombinovanou tajenkou.
Druhé kolo – hlásková středová polodokreslovka s výplňkovou buňkovkou.
Třetí kolo – slabiková středová dokreslovka s výplňkovou osovkou.
Čtvrté kolo – hlásková osová polodokreslovka kruhová (nutno doplnit rozdělovací linky).
Páté kolo – slabiková středová dokreslovka s výplňkou přísunkovou.
Šesté kolo – hlásková středová dokreslová mosaika.
V nadpisu se uváděla symetrie rozdělovacích značek („středová“ – symetrie podle středu a „osová“ – symetrie podle vodorovně či svislé osy). L. Nolč začal úkoly v jednotlivých kolech doplňovat daslší úlohou – výplňkou (z určitých vpisovaných výrazů sestavit další křížovkovou úlohu).
Křížovkářská maturita
1955 – KM 1
První kolo – dokreslová křížovka bez rozdělovacích znaků. V podstatě šlo o řetězovou křížovku (pdf 35/5).
Druhé kolo – slabiková dokreslovka. Autor použil číslovanou legendu (článek 24). Tajenka ve vícenásobných políčkách.
Třetí kolo – hlásková dokreslovka s výplňkovou buňkovkou.
Čtvrté kolo – slabikoví dokreslovka (číslovaná legenda).
Páté kolo – hlásková dokreslovka s výplňkovou schodovou (číslovaná legenda).
Šesté kolo – slabiková dokreslovka (číslovaná legenda).
1956 – KM 2
První kolo – hlásková dokreslovka (číslovaná legenda).
Druhé kolo – slabiková dokreslovka s protivkovou výplňkou (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Třetí kolo – hlásková dokreslovka (číslovaná legenda, figurální obrazec).
Čtvrté kolo – slabiková dokreslovka (sdružená legenda, bez tajenky).
Páté kolo – hlásková dokreslovka (sdružená legenda).
Šesté kolo – slabiková dokreslovka (sdružená legenda).
1957 – KM 3
První kolo – 2 hláskové dokreslovky (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Druhé kolo – jako 1. kolo
Třetí kolo – slabiková dokreslovka (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Čtvrté kolo – slabikové dokreslovky (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Páté kolo – slabikové dokreslovky (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Šesté kolo – 2 slabikové a hlásková dokreslovka (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
1958 – KM 4
První kolo – hlásková dokreslovka kombinovaná – střídání políček s dvojnásobnými políčky (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Druhé kolo – 2 hláskové dokreslovky (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Třetí kolo – 2 hláskové dokreslovky (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Čtvrté kolo – třísměrná dokreslovka (sdružená legenda v každém ze tří směrů vpisování).
Páté kolo – slabiková dokreslovka (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Šesté kolo – kruhová hlásková dokreslovka (sdružená legenda pro oba směry vpisování).
Atd.
Společným jmenovatelem křížovkářské maturity (později Nolčova křížovkářská maturita – NKM), kterou připravoval Lojza Nolč až do své smrti, byly tyto charakteristiky:
Průkopník nových prvků v křížovkářské tvorbě, a to vč. odborných termínů, i když zpočátku některé úlohy „kopírovaly“ hádankářské prvky.
Autor, který nesděloval prameny, z kterých čerpal vpisované výrazy (později se ukázalo, že je to vlastně nutnost – autor musí každý vpisovaný výraz umět doložit (samozřejmě z „korektního“ pramenu).
V některých případech vysoká obtížnost – dokonce jeden úkol nebyl v termínu vůbec vyřešen (po prodloužení zdolali křížovku dva luštitelé).
Další ročníky této náročné soutěže (po smrti L. Nolče) Nolče připravovali různí autoři. Společným jmenovatelem jednotlivých ročníků byla vysoká obtížnost a zaznamenat lze i velikou rozsáhlost některých úkolů (úloha někdy obsahovala i téměř tisícovku vpisovaných výrazů). V současné době mohou nároční křížovkáři sledovat tuto soutěž v luštění křížovek na internetu.
I když se všechny náročné soutěže (nejen NKM, ale i MLSK, ČKL) týkají úzkého okruhu luštitelů, ukazuje to, čeho všeho milovníci otazníku dosáhli. V roce 2019 se do NKM zapojilo celkem 22 řešitelů, soutěž dokončilo 18. Výkony řešitelů, kteří zdolali všechny úkoly bez ztrátových bodů, lze srovnat s horolezci, kteří vystoupili na nevyšší horu světa…
Já se však na tomto webu zaměřuji na podobu křížovkových úloh přístupnou pro širokou luštitelskou veřejnost.