Křížovky Göbel

Historie od roku 1954

Poslední zápis do článku 1. 4. 2021

Historie třídění luštitelských úloh:

První pokusy o třídění křížovek a hádanek začínají v padesátých letech minulého století. Nejlépe celou problematiku osvětlí měsíčník - odborný časopis Hádanka a křížovka (HaK, první číslo vyšlo v dubnu 1949,  od roku  1969 čtrnáctideník, od roku 1991 KaH) a především luštitelské publikace vydané v tomto období Josefem Vinárkem, který byl i šéfredaktorem HaK.

1954 - Bystříme si vtip

1955 - Pro chvíle oddechu

1957 - Na besedě s hádankáři

1958 - Hádej co je to?

1960 - Hrátky s otazníkem

Musím pominout, že mnohé neodpovídá současnému stavu. Vlastně téměř všechny „křížovky“ tehdejší tvorby byly bez tajenky. Tajenku obsahovaly především „klasické“ křížovky (s čtyřúhelníkovými políčky a s legendou pro dva směry vpisování - vodorovně a svisle). V křížovkách nebyla dodržována délka samohlásek, bylo možné vpisovat „jednopolíčkové výrazy“ (písmeno či slabiku) ap. Nejkratší možné výrazy neměly legendu (v zahraničních křížovkách nemají legendu často ani dvoupísmenné výrazy, které jsou vepsány do dvou políček).

Není jistě nutné zdůrazňovat, že se na vývoji české křížovky (samozřejmě i slovní hádanky) podílelo vždy nepřeberné množství zapálených příznivců této duševní zábavy - jakýchsi hrátek se slovy.

Josef Vinárek byl především hádankář, což je při popisu křížovkářské problematiky zřejmé. Nutno však konstatovat, že jeho činnost lze v dnešní době velmi těžko dostatečně docenit. Navíc se snažil, aby byl vždy vývoj české křížovky průběžně zaznamenáván. Zdá se mi, že se toto snažení, a to především v „posametové“ době, pozvolna vytrácí – uplatňovány jsou jiné priority.

Již v těchto prvních publikacích o křížovkových úlohách objevíme jakýsi „návod“ pro budoucí tvorbu. Z číselky (druh slovní hádanky) byla popsána tzv. číselková křížovka. Je to vlastně předchůdce dnešních velmi oblíbených úloh, které neobsahují klasickou textovou legendu. Každé políčko pro vpisovaný znak obsahuje číslo, které je přirazeno ke konkrétnímu písmenu. Má-li znak písmen více (shluk, slabika ap.) pak je samozřejmě v políčku i stejný počet čísel. Je to logická úloha, ve které je uplatněna tzv. shoda (obecně křižování, které nevyplývá z minimálně dvou směrů vpisování, článek 45, pdf  5).

Optimální je třídění křížovkových úloh na křížovky (úplné křižování) a doplňovačky (neúplné křižování). Totiž všechny tyto „logické úlohy s čísly“ jsou křížovky, protože každé políčko má minimálně dvě možnosti ke správnému vyplnění. Pozorný luštitel jistě „objeví“ i tiskoviny s úlohami, ve kterých se některá písmena objeví pouze jedenkrát. Logice odporuje i případ, kdy je písmeno ve „výchozím“ slově obsaženo i v tajence. Mapuji pouze stav, neříkám, jak je to jedině správné. V příkladech (jsou ke stažení ve formátu pdf) k luštění je uváděná možná (optimální) tvorba.

Normální křížovky (v roce 1954)

Už první pokus o třídění křížovkových úloh obsahuje publikace Bystříme si vtip. V ní jsou rozděleny křížovky do dvou částí - křížovky normální (26 položek) a zvláštní (27 položek).

Ve skupině „normálních“ křížovek je uvedena na prvním místě „obyčejná“ křížovka. Dále jsou tyto úlohy tříděny podle tajenky (zapředené heslo, odborné výrazy, s kryptogramem a s tajenkou v mřížce), podle legendy (veršovaná, vyprávěcí, jednostranná, zpřeházená, synonymová, protivková, v číslicích, cizojazyčná) a podle „druhu“ políčka (figurální, mosaika a kombinovaná).

S většinou uvedených úloh se setkáváme dodnes, některé sloužily k tvorbě nového typu úlohy, některé upadly v zapomnění. Figurální křížovkou nebyla myšlena dnešní podoba, kdy je figurální obrazec „dotvořen“ mozaikovými políčky (později i s obloukovou přeponou). Tehdy byl obrys (například motýla) „vyplněn“ pouze čtyřúhelníkovými políčky. Vedle křížovky se synonymovou legendou (dnes spíše jednoslovnou, protože „stoprocentních“ synonym zase tolik není) je uvedena i křížovka synonymová. Zde jsou vedle sebe v jednom směru v obrazci synonyma. K tomuto směru je uvedena legenda, k druhému směru uvedena není - takové druhy křížovek byly snad uvedeny pouze teoreticky (podobně i protivková, vedle křížovky s protivkovou legendou), neboť autorsky zpracovaná celá takováto křížovka se nikde neobjevila.

Určitou zajímavostí jistě je, že u „obyčejné“ křížovky se dočteme: Obyčejná křížovka hlásková bývá označována jen jako „křížovka“. Vpisují-li se slabiky, je tato křížovka označována „slabiková.“, nadpis byl ještě doplňován tečkou. V slabikové křížovce jsou v legendě definovány (mají tudíž legendu) někdy i jednotlivé slabiky...

Za povšimnutí také stojí, že tehdy slova zapisovaná do jednotlivých řádek či sloupců obráceně, slova fonetická apod. byla považována za nedostatek, ale to ještě nebyla dodržována délka samohlásek, nevadila absence tajenky apod.

Vysvětlení je jednoduché, neboť křížovka byla v té době spíše „pod křídly“ hádanky, která měla mnohem delší historii. Ostatně celý popis nezapře hádankářský duch. Josef Vinárek byl, jak jsem již zmínil, především hádankář, ale bez takových „zapálených milovníků otazníku“ bychom nebyli tam, kde dneska jsme. Zasluhuje to jen velikánský dík!

Zvláštní křížovky (v roce 1954)

Publikace Bystříme si vtip má ve skupině zvláštních křížovek zařazeno 27 položek. Jednotlivé křížovky lze zařadit do určitých skupin podle společného prvku:

Vpisovaný znak - uváděny jsou hláska (později už jen písmeno), slabika, věta, číslice. Zajímavý je vývoj nadpisu křížovky. Byla-li při tvorbě použita hláska, šlo jen o křížovku. V případě dokreslovky měla úloha nadpis hlásková dokreslovka. Nedokreslové křížovky (s uvedením obrazce) byly označovány jako hlásková až do roku 1968 a tento název zůstal ještě v roce 1985 (viz Panorama křížovky „Jak luštit křížovky“) i když od roku 1980 platila první svazová norma. Ve větné křížovce bylo vpisovaným znakem slovo.

Skupinové křižování - v těchto úlohách se zapisují výrazy do středu, od středu a přes střed „středového“ políčka. Za zmínku určitě stojí, že již v roce 1950 byla v HaK otištěna slabiková osovka (čtyři výrazy zapisované přes střed - šikmo zleva nahoru, vodorovně zleva vpravo, šikmo vpravo dolů a svisle shora dolů). V otištěné úloze byla již vlastně použita schematická značka, která řeší způsob zápisu jednotlivých výrazů (šipečky) a i jejich pořadí (čísla 1 až 4). Nepochopitelně se to nedostalo do normy pro tvorbu křížovek (vydaná v roce 1980).

Řetězové křižování - tehdy byla řetězovka pojmenována ještě jako křížovka bez rozdělovacích značek. Do řetězového křižování byly zapojeny všechny vpisované výrazy (úloha obsahovala jednopolíčkové výrazy).

Směry vpisování - v této době je uváděná třísměrná (trojúhelníková síťka) a čtyřsměrná (vodorovně, svisle a dvakrát úhlopříčně) a buňkovka.

„Hádankové“ křížovky - číselková (hlavní princip křížovky tvoří hádanka „číselka“), schodovka (v podstatě šlo o hádanku „sloučenka“), přísunková a odsunková křížovka (využití hádanek „příponka“ a „předponka“), zrcadlovka.

Obrazec - kruhovka, obloukovka, šikmá (šikmovka), magická (čtvercovka), ornamentovka (křížovkářská hříčka, která kombinuje některé druhy křížovek a obrazec tvoří vkusný ornament).

Výplňka - tato úloha zůstala vlastně beze změny (legendu tvoří výčet vpisovaných výrazů).

Dokreslovka - i s tímto ztížením pro luštitele se můžeme setkat od začátku padesátých let minulého století, a to včetně obrysovky (kombinace křížovky a doplňovačky).

Nutno ještě poznamenat, že některé výše uvedené „zvláštní“ druhy křížovek upadly v zapomnění. Celý další vývoj české křížovky však silně ovlivnila „slovní hádanka“, což potvrzuje i křížovkářská norma „České křížovky“ vydaná v roce 1980. Až budu probírat konkrétní problematiku (vpisovaný znak, políčko, křižování atd.), tak se vždy o tom vlivu případně zmíním.

Vlastní popis historie křížovky lze rozčlenit do více vývojových etap. Přeskočím otištění prvních skládacích hádanek před více jak 120 lety (doplňovačka, čtvercovka, rámcovka aj.), které byly předchůdci křížovky. V dalších letech až do roku 1949 otiskovaly „křížovkové úlohy“ různé křížovkářské časopisy (Křížovka a důvtip, Hlavolam, Křížovkářské besedy aj.). Křížovkové úlohy obsahovaly i přílohy různých časopisů, kde však převládaly slovní hádanky.

Dalším krokem ve vývoji české křížovky byl vznik první pravidel pro tvorbu (vydané v roce 1962, článek 21). Následovalo vydání první obsáhlé normy s komentářem (České křížovky, 1980). V dalších letech se objevily dodatky a novelizovaná vydání. 

Předmětem mého zájmu je období od roku 1949, kdy bylo v dubnu vydáno první číslo měsíčníku Hádanka a křížovka (HaK), až do současnosti. Za zlomový okamžik ve vývoji české křížovky lze bezpochyby považovat právě vydání prvního čísla odborného časopisu Hádanka a křížovka. Na rozvoji těchto „hrátek se slovy“ se podílelo i dodnes podílí nespočet zapálených příznivců této duševní zábavy. Vlastní vývoj silně ovlivnilo založení SČHAK v roce 1968. Celý proces však byl poplatný době, ve které se vše odehrávalo (především nedostatek papíru - jako čtrnáctideník začal HaK vycházet až od roku 1969; omezení činnosti pro „nepohodlné“ lidi aj.).

Nová etapa začala po sametové revoluci. To se na trhu objevilo nepřeberné množství křížovkových titulů, které však měly jedno společné - vyplňování políček různými vpisovanými znaky. Ustálený stav za minulého režimu nepomohlo udržet ani prohlášení SČHAK vydané 2. září 1991 (článek 1). Při mapování historie české křížovky se vždy zaměřím na postupný vývoj jednotlivých prvků křížovkových úloh, i když také konkurence a „soupeření“ (jako vlastně ve všech oblastech lidské činnosti) celý proces silně ovlivňuje.