Blog
Vše závisí na tom, komu je úloha určena
Poslední zápis do článku 1. 4. 2021
Oblíbená duševní zábava (křížovkaření) je založena na vyplňování políček písmeny do obrazce podle legendy a „získání“ tajenky.
Podobně jako v jiných lidských činnostech, tak i v luštění křížovkových úloh, se od počátku hledali rekordmani. Ve sportu, v umění apod. lze hledat takové vítěze vždy v celosvětovém měřítku, protože to nemá žádnou jazykovou bariéru. V případě vyplňování políček se celá problematika odvíjí od jazyka. Není nutno jistě opakovat, že česká křížovka svou úrovní a pestrostí nemá ve světovém srovnání žádnou konkurenci. To se týká samozřejmě i křížovky slovenské, i když s drobnými odlišnostmi.
Při hledání křížovkářského přeborníka je vždy rozhodující správnost řešení křížovkářské úlohy. Pro korespondenční soutěže je rozhodující termín, do kterého je nutno řešení dodat vypisovateli soutěže (poštou, elektronicky, osobně do schránky apod.). V případě řešitelských přeborů je dalším kritériem pro určení vítěze dosažený (nejkratší) čas.
Samozřejmě, že v korespondenčních soutěžích mohou být předkládány trochu jiné úlohy, protože má luštitel dostatečný čas k vyřešení úlohy a navíc může používat tzv. luštitelské pomůcky.
Na řešitelských přeborech nelze používat žádné luštitelské pomůcky, proto asi není vhodné předkládat úlohy, ve kterých se křižují „neznámé“ výrazy. Podobně musí šachisté ve vrcholných soutěžích odevzdávat své mobily, aby nemohli využívat případně nainstalované aplikace.
Obtížnost křížovkových úloh lze sledovat již od začátku vydávání HaK (měsíčník Hádanka a křížovka). Již v 3. ročníku tohoto luštitelského časopisu byla vypisována celoroční šestikolová řešitelská soutěž. Od roku 1953 to byla již „křížovkářská maturita“ (článek 43).
Pro regulaci obtížnosti křížovkové úlohy slouží autorovi především legenda, obrazec a tajenka.
Legenda (článek 17)
Mezi lehké úlohy lze zařadit (polo)výplňkové úlohy (pdf 6/1; 14/1; 21/6; 25/1; 31/3), dále úlohy, které mají pomůcky (pdf 2 – vybíračka; pdf 28/3 – pomůcka vlastně posouvá úlohu na polovýplňku), které luštiteli umožňuji vždy celou křížovkovou úlohu doluštit.
Mezi obtížné až snad velmi těžce řešitelné úlohy patří ty, které mají legendu sdruženou, zpřeházenou apod. (pdf 33).
Obrazec (článek 13)
K obtížnějším úlohám patří všeobecně polodokreslovky (úlohy s neúplným obrazcem) – pdf 18; 20/1; 25/3; 31/1.
Dokreslovky (především korespondenční soutěže – ČKL, MLSK, křížovkářská maturita a řešitelské přebory) jsou určeny pro náročné luštitele.
Dokreslovat lze obrys (vnější i vnitřní), rozdělovací značky (silné linky, slepá políčka, uzlová políčka) a mozaikové linky („půlení“ základních políček).
Tajenka (článek 19)
Skrytá tajenka vyžadující k přečtení jistý „klíč“. Skrytí takovéto tajenky vyžaduje „jednoznačný“ systém, jakým jsou jednotlivé znaky tajenky v zadání křížovkové úlohy (obrazec, legenda ap.) skryty a její „vyčíslení“ (počet písmen jednotlivých slov, například 3, 6 - Jan Neruda). Pouhá symetrie se za systém nepovažuje.