Blog

V každém směru vpisování se využívají vždy oba smysly zápisu

Poslední zápis do článku 1. 3. 2021

 

Směr vpisování (článek 10, kde je popsán vývoj v čase) je uplatněn u všech křížovkových úloh, věnuje se všem křížovkovým úlohám (křížovkám i doplňovačkám).

Pramatka vícesměrky se poprvé objevila v 80. letech 20. století jako hádanka „osmisměrka“ - jakási vyškrtávačka, vyhledávačka ap. (výroční tisk SČHAK 1984) – podrobněji článek 23.

Z pohledu autora jde ve všech křížovkových úlohách vždy o výrazy vpisované (tedy včetně vícesměrek).

V předkládaných úlohách k luštění se zpravidla u vícesměrek v legendě (pojmenování odstavců legendy) uvádí, o jaký typ úlohy se jedná – vícesměrka vyškrtávací či vpisovací, i když to už prozrazuje samotná podoba obrazce (obrazec vyplněný všemi znaky kromě tajenky popřípadě hesla – úloha vyškrtávací).

 

Z historie „vícesměrky“ je jistě účelné připomenout dva důležité momenty:

Ještě před „sametovou“ revolucí se mohli luštitelé setkat s dvojí podobou vícesměrky.

Hádanková podoba vychází z první otištěné „osmisměrky“ (VT 1984, viz pdf 03). Zde se některé vpisované výrazy nekřižují s dalšími výrazy vůbec a též tajenka (nevyškrtaná písmena) postrádá jakékoliv křižování s dalšími výrazy. Svazová norma pro tuto úlohu (1996) ponechala absenci křižování s tajenkou (do nevyškrtaných políček lze pak totiž dosadit cokoliv) a pro křižování stačí shoda v jediném písmenu (obecně znaku).

Křížovkářská podoba vícesměrky (byla zařazena mezi křížovkové úlohy, článek 23) uplatňuje hlavní zásadu pro doplňovačku (neúplné křižování - minimálně dva znaky každého vpisovaného výrazu se musejí křižovat s dalšími výrazy, respektive s tajenkou či heslem). Proto se tato úloha může označovat i jako varianta doplňovačky.

Dále zavedla tato křížovkářská podoba schematické značky pro různý směr i smysl vpisování – podstatně to zkracuje často dlouhé pojmenování jednotlivých odstavců legendy.

Rozlišení dvou pojmů - směr a smysl vpisování - popisuje podrobněji úvod článku 10 a článek 53 – smysl vpisování. Navíc se ustálilo, že ve vícesměrce jsou v každém směru vpisování uplatněny vždy oba smysly zápisu (kladný a záporný, například vodorovně; ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček apod.).

 

Směr vpisování je uplatněn u všech křížovkových úloh (článek 10).

Vodorovný – kolem roku 1900 první doplňovačky (úlohy s neúplným křižováním)

Vodorovný a svislý – první křížovky kolem roku 1925

Buňkovitý (vlastně kruhovitý) – kolem roku 1950

Šikmý – kolem roku 1953. Křížovka pojmenovaná jako „šikmovka“

Lomený – v roce 1967 použito u řetězové (dvoustupňové) „síťovky“ atd. (viz článek10 – vývoj v čase)

Všechny tyto směry vpisování tvoří jistá čára. Čára přímá (směr vodorovný, svislý, šikmý, paprskovitý, úhlopříčný aj.) a čára lomená (směr lomený, vlnkovitý, řetízkovitý, meandrovitý, odrazový aj.). V případě, že je lomená čára uzavřená, jedná se o vícesměrku „obrazcovou“. Samozřejmě, že nápaditý autor by sestavil takovouto úlohu i s křižováním úplným – křížovku. Například šestipísmenná trojúhelníková křížovka – obrazec lomené čáry tvoří rovnoramenný trojúhelník v čtyřúhelníkové síťce; snad se jednou takováto úloha objeví i na stránkách pdf ke stažení.      

 

Podle počtu použitých směrů vpisování se volí i nadpis:

PÍSMENNÁ JEDNOSMĚRKA - pdf 10/1, vlnkovitě; pdf 10/3, spirálovitě; pdf 0/4, kruhovitě.

PÍSMENNÁ DVOUSMĚRKA - pdf 16/2, vlnkovitě a svisle.

SHLUKOVÁ DVOUSMĚRKA – pdf 16/1, vodorovně a svisle.

Pro tři směry vpisování je charakteristická síťka trojúhelníková (pdf 17/1), šestiúhelníková (pdf 17/2) a „schodišťová“ (pdf 17/4). V klasické čtyřúhelníkové síťce (čtverečkovaný papír, pdf 17/3) zvolil autor tři směry vpisování – vodorovný, svislý a vlnkovitý.

STŘÍDAVÁ TROJSMĚRKA – pdf 17, tři směry vpisování.

PÍSMENNÁ ČTYŘSMĚRKA – pdf 3, vodorovně, svisle a dva šikmé směry. Tato úloha se objevuje nejčastěji, a to převážně jako úloha vyškrtávací.

Podobně může autor sestavit PĚTI-, ŠESTI-, SEDMISMĚRKU atd. V nadpisu je pak uvedeno, kolik směrů autor použil. Hlavně ale jsou v pojmenování odstavců legendy jednotlivé směry vpisování uvedeny. Často jsou však v úlohách vyškrtávacích jednotlivé směry sdruženy a vyškrtávané výrazy jsou uvedeny abecedně pro celou úlohu. Samozřejmě, že pro více použitých směrů vpisování se využívá častěji schematická značka. Jelikož jsou v každém směru vpisování vždy dvě možnosti zápisu, uvádí vždy značka dvojnásobný počet možností vyškrtávání (jednosměrka – dvě možnosti, dvousměrka - čtyři možnosti atd.).

V případě úloh vpisovacích (pdf 17/1, 2 a 4) se jednotlivé směry vpisování nesdružují – to by bylo asi obtížně luštitelné.

 

LOMENÁ VÍCESMĚRKA (pdf 11) – tento nadpis se používá v případech, když autor použije místo „klasického“ směru vpisování (vodorovně, svisle, vlnkovitě, kruhovitě, spirálovitě ap.) tzv. lomenou čáru. Vůči luštiteli je asi korektní a hlavně jednoznačné, když je v zadání uveden tvar lomené čáry a taxativní výčet všech možností vyškrtávání či vpisování (všechny použité polohy lomené čáry, a to vždy v obou smyslech zápisu).

 

OBRAZCOVÁ VÍCESMĚRKA – v těchto úlohách je lomená čára spojená v uzavřený „obrazec“ (čtverec, trojúhelník, šestiúhelník ap.). V těchto případech může autor brát v úvahu i začátky vpisování (luštitel pak, v kterém políčku začíná vyškrtávat). Podobně i v tomto případě je vhodné uvádět podobu uzavřené lomené čáry a případně i polohu obrazce. Samozřejmě, že v těchto případech narůstá i počet možností vpisování. Například tvoří-li obrazec šestiúhelník (v trojúhelníkové síťce), může vpisování začínat v kterémkoliv ze šesti vrcholů. Jelikož se výrazy zapisují vždy v obou smyslech, výsledkem je celkem 12 možných zápisů.

Stejná situace nastává i v případě kruhovitého směru vpisování. Kruh sice nemá žádné vrcholy, ale začátek vyškrtávání může začínat v kterémkoliv políčku zvolené síťky. V pdf 10/4 je šestipísmenná jednosměrka v šestiúhelníkové síťce, ve které je uplatněn kruhovitý směr vpisování a samozřejmě dvě možnosti zápisu (ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček). Schematická značka luštiteli prozrazuje, kolika políčky „kružnice“ prochází (navíc to potvrzuje v nadpisu „šestipísmenná“). V případě, že by autor při tvorbě této úlohy rozlišoval různé začátky vpisování, měla by značka celkem šest poloh a hlavně by se „šipečka“ posunula do středu políčka a pro nadpis by byl jistě vhodnější „univerzální“ pojem „vícesměrka“. Celkem by pak bylo 12 možností vyškrtávání.

 

Závěrem nutno uvést, že jakékoliv kombinace nejsou vyloučeny. Vše závisí na nápaditosti autora. Například „klasickou“ čtyřsměrku lze kombinovat s obrazcovou vícesměrkou, která nás dovede ke skryté tajence (heslu) ap.

 

Nadpis (historická osmisměrka versus čtyřsměrka) luštitele nikterak netrápí. Hlavně, že tato úloha spatřila světlo světa a dnes dělá radost spoustě luštitelů. Z historie víme, kolik let trvá takový přechod. Například chybně nasazený nadpis „hlásková“ křížovka (správně „písmenná“). Hláska je totiž článkovaný zvuk lidské řeči a písmeno pak psaný nebo tištěný znak pro hlásku. Ještě v roce 1986 se v HaK objevuje překonaný nadpis „hlásková“, i když při přípravě svazové normy v roce 1975 byl tento starý nadpis definitivně opuštěn. Tuto problematiku lze porovnat i se zaváděním nových slov v naší mateřštině – jednoslovné pojmenování naší vlasti (Česko).

Zpět na přehled článků