Blog
Typ použitého políčka je vždy zřejmý z otištěného obrazce
Poslední zápis do článku 1. 3. 2021
Úvodem musím zdůraznit, že základním stavebním kamenem pro vytvoření obrazce (článek 13) je políčko (článek 11), které úzce souvisí se zvolenou síťkou a použitými směry vpisování (článek 10). Ze zvoleného políčka snadno přejdeme na směr vpisování a obráceně.
Především z důvodu popisu a třídění jsou v současné době známa tato políčka (nejedná se o taxativní výčet možných typů):
Základní políčko vznikne zpravidla protnutím čar, které vyplývají minimálně ze dvou různých směrů vpisování (směr vpisování tvoří pak pojmenování příslušného odstavce legendy), článek 10 (podle typu použité síťky).
(Základní) mozaikové políčko (pdf 1/2, 10/1 a 3, 14/2, 18/1, 19/3, 20/1, 21/2, 25/1, 2 a 3) vznikne půlením základního políčka jednou z úhlopříček „obecného čtyřúhelníku“. Tento čtyřúhelník „získáme“ zpravidla využitím dvou různých směrů vpisování. První křížovky s těmito políčky se začaly objevovat začátkem 50. let 20. století, a to v čtyřúhelníkové síťce (dodnes dostupný čtverečkovaný papír). Pojmenovány byly jednoslovně - „mosaika“.
Vícenásobné políčko je násobkem políček základních (pdf 01 - 1, dvojnásobné), a základních mozaikových (pdf 01 - úloha 2, čtyřnásobné). Uplatňuje se především k umístění tajenky (hesla), popřípadě k dotvoření figury ap.
Atypické políčko nevyplývá přímo protnutím čar minimálně dvou různých směrů vpisování ani není odvozené z konkrétní síťky (šestiúhelníková aj.) Využívá se především u figurálních křížovek k dokreslení autorem zvolené podoby obrazce.
Volné políčko (pdf 7/2, 26/1) nevzniká protnutím čar, které vyplývají z různých směrů vpisování. Obecně lze říci, že se tato políčka vyskytují často u křížovkových úloh s neúplným křižováním. Jejich tvar je prakticky neomezený - kruhovitý, oválný, trojúhelníkový, šestiúhelníkový, osmiúhelníkový, ve tvaru kruhové výseče, figurální aj. Pdf 01 - úloha 6 uvádí jako atypické políčko kruhovou výseč. Samozřejmě, že se jedná pouze o jisté grafické znázornění; čtyřúhelníková políčka mohou být nahrazena například pětiúhelníky ap.
Středové políčko (pdf 1 až 5), může být například u úloh se skupinovým křižováním, u křížovkových úloh se směrem vpisování „buňkovitě“ ap. Toto políčko se využívá především pro očíslování, aby mohly být legendové výrazy systematicky seřazeny. Ve středovém políčku mohou vpisované výrazy začínat, respektive končit ap.
Uzlové políčko (článek 15; pdf 13, úloha 4 a 5) vzniká v případě úplného křižování (křižování v minimálně dvou různých směrech vpisování).
Z historie víme, že se všemi typy uvedených políček (kromě políček atypických) se luštitelé setkali již v 50. letech 20. století.
Ve stejné době je možno zaregistrovat i střídání různých typů políček.
Jako první se začala střídat políčka základní (čtyřúhelníková) s vícenásobnými (zvýrazněné heslo křížovky).
Později se střídala základní políčka (liché řádky) s políčky dvojnásobnými (sudé řádky) - tyto křížovkové úlohy byly bez tajenky a označovaly se jako „hříčky“ či „kombinované křížovky“.
Dále se střídala políčka základní (vlastně dvojnásobná mozaiková zpravidla pro umístění tajenky) s políčky základními mozaikovými. Z počátku se tato skutečnost neobjevovala v nadpisu křížovkové úlohy, později se tyto úlohy označovaly jako „střídavě mozaikové“ a v současné době polomozaikové. Předpona polo- se ostatně využívá vždy, když příslušný křížovkový prvek není uplatněn pro celou úlohu – polořetězová doplňovačka apod.
Nedílnou součástí obrazce není jen políčko, které je základem pro sestavení celého obrazce, ale i rozdělovací značky (silná linka, slepé políčko, rozdělovací bod - tečka, uzlové políčko - článek 12). Samozřejmě, že i různé rozdělovací značky lze v křížovkové úloze použít. Například v úloze, ve které je použit úhlopříčný směr vpisování (pdf 1/7), je použita rozdělovací silná linka a tečka. Nápaditý autor může v tomto případě sestavit i polodokreslovku, ve které luštitele dovede ke skryté tajence či heslu (pro „tečku“ a „čárku“ využije Morseovu abecedu).