Křížovky Göbel

Především síťovka aj.

Poslední zápis do článku 1. 3. 2021

Úvodem zopakuji zásadu pro tvorbu křížovkových úloh (článek 4):

Tvorba každé křížovkové úlohy je založená na skládání různých křížovkových prvků, a to bez potřeby uvádět v zadání jakýkoliv návod na její zdolávání.

V křížovkách jsou základními stavebními kameny písmeno (článek 9, slouží k sestavení vpisovaného znaku a následně celého vpisovaného výrazu) a políčko (článek 11), které úzce souvisí s křižováním (článek 14) výrazů a směrem vpisování (článek 10) a v konečné fázi spoluvytváří obrazec (článek 13). Výsledkem je pak tajenka (článek 19). Každá předkládaná úloha má jisté zadání, které se zpravidla skládá z nadpisu, legendy a obrazce (článek 20).

Křížovkové prvky (písmeno, políčko, křižování, směr vpisování, obrazec, tajenka, nadpis) lze kombinovat jak v rámci jednoho prvku (například různý druh vpisovaného znaku), tak i v rámci více prvků. Historický vývoj křížovkových úloh potvrzuje, že každá první podoba úlohy dostávala vždy automaticky nějaké pojmenování.

- první hřebenovka či rámcovka byly pojmenovány podle podoby obrazce,

- vlnkovka vděčí svému názvu za to, že autor využil vlnkovitý směr vypisování,

- odstřeďovka byla pojmenována podle směru vpisování - od středu,

- buňkovka je odvozena od kruhovitého směru vpisování kolem středového políčka (buňky),

- polořetězovka souvisí s typem křižování (jen některé výrazy jsou zapojeny do řetězového křižování - proto je uvedena i předpona POLO-) aj.

- kaskádovka využívá pro směr vpisování vedle vodorovného směru i stupňovitě lomený.

Definice kaskádovky v křížovkářské normě z roku 1994: „Kaskádovka je křížovka, u níž jeden směr vpisování je standardní a druhý stupňovitě lomený. Lomený směr je v křížovce vyznačen“.

Zajímavé jistě je, že tato úloha má stále stejný obrazec (jedenáct řádek) a dva výrazy se zapisují ve směru šikmém. O deset let později se sice párkrát objevil obrazec, který měl jen vodorovný a lomený směr vpisování (obrazec také s 11 řádky, ale menší - užší).

Obrazec z normy 1994 se objevuje pravidelně do současnosti.

Jistě za povšimnutí stojí skutečnost, že tento obrazec využívá sice klasickou čtyřúhelníkovou síťku, ale řádky sudé jsou vůči lichým posunuty o půl políčka.

Jak postupně přibývaly nové typy úloh, stávalo se „křížovkaření“ postupně nepřehledné. Proto se křížovkáři snažili celou situaci řešit (články 21 až 23). Bohužel celý proces ovlivňují i další faktory (komercializace ap.) a výsledek nemusí být vždy optimální - především pro „řadového“ luštitele a autora, který musí mít vždy „volné ruce“ pro další novou tvorbu. Jak potvrzuje i historický vývoj síťovky (úloha, ve které je uplatněn lomený směr vpisování). Svaz samozřejmě svůj postoj měnit nebude, i když k revoluční změně v náhledu na tvorbu křížovkových úloh již došlo při přípravě první normy (1980). Proto budeme moci sledovat v předkládaných úlohách starý pohled na celou problematiku, i když mnohé bylo evidentně překonáno. Široká luštitelská veřejnost je ovlivňována tím, co na trhu má k dispozici. A nemusí to být jen z dílny svazu.

Již v roce 1967 byla zveřejněna úloha s lomeným směrem vpisování, a to v podobě známé z křížovkářské normy z roku 1980.

Otištěná úloha měla návod na luštění, tajenka byla umístěná do diagonály (1-27), legenda byla členěná pro každý stupeň dvoustupňové úlohy. I když zde bylo vlastně uplatněno řetězové křižování, písmena zapojená do řetězového křižování nebyla ještě oddělena silnými linkami (viz článek 15). Obdobný lomený směr vpisování lze zaznamenat již v padesátých letech minulého století - obrazec se částečně podobal rámcovce a úloha měla označení „síťovka“, ale „křížová vazba“ byla malá (více písmen mělo neúplné křižování).

Otištěná úloha v roce 1967 sloužila k vytvoření normy v roce 1980 pro tuto křížovkovou odrůdu. Silnými linkami byly nepochopitelně odděleny i první a poslední písmena vpisovaných výrazů.

První a poslední písmeno vpisovaných výrazů je vždy v témže sloupci, a to zůstalo i v novelizované normě z roku 1994.

Novelizovaná norma (1994) sice zrušila oddělení prvního a posledního písmene (obecně vpisovaného znaku) silnou linkou, ale uvedla tři podoby lomené čáry pro směr vpisování (v normě 1980 byla jen jedna podoba) - ten není nutno v otištěném obrazci uvádět. Nutno uvést jen jinou podobu lomené čáry.

Uvádění podoby lomené čáry v obrazci jednoznačně určuje zápis jednotlivých vpisovaných výrazů. Pak odpadnou postupně zaváděné názvy i nadpisy v zadání úlohy - lubelská křížovka, kaskádovka, terčovka aj. Luštitel nemá samozřejmě při vyplňování políček takovéto úlohy k dispozici pravidla pro tvorbu, která slouží především svazu. To by musela být tato úloha označena jako polodokreslovka s podnadpisem: nutno doplnit tvar lomené čáry.

Rovněž nepochopitelné je, že výraz musí začínat i končit v témže sloupci. Autor samozřejmě vymyslí ledacos, nemůže být omezován taxativním výčtem jedině možné správné tvorby. Těmito výčty se hemží i celá norma (1980, 1994, 2019 na internetu) i dodatky či doplňky k ní.

V pdf 24 jsou uvedené některé příklady tvorby a hlavně podoba otištěného obrazce (s uvedením podoby lomené čáry, kombinace nejsou samozřejmě vyloučeny - lomeně zleva vpravo a svisle aj.), pojmenování příslušného odstavce legendy a jednoznačný nadpis: křížovka (úplné křižování - zpravidla cylindrická podoba úlohy, což se týká i dalších úloh, například křížovkové úlohy se skupinovým křižováním ap.) a doplňovačka (neúplné křižování).

V předkládaných úlohách k luštění (pdf 24) můžeme sledovat podobu obrazce (tvar lomené čáry), nadpis (křížovka či doplňovačka), umístění tajenky ap.

Obecně lze říci, že zvláštní část normy (křížovkové odrůdy) lze vždycky obejít - tzn. že je nadbytečná. Každou úlohu, která má v ní vlastní pojmenování, lze složit z jednotlivých křížovkových prvků. Jednotlivé části zadání určují pak jednoznačně celou úlohu:

Nadpis podává informaci především o použitém druhu vpisovaného znaku (písmeno, shluk atd.) a typu křižování (úplné, neúplné, řetězové).

Legenda má v pojmenování odstavců vždy uveden použitý směr vpisování. Pro více použitých směrů vpisování se ustálilo používání schematické značky (především u vícesměrek či úloh se skupinovým křižováním, kde je navíc jednoznačně určen zápis prvního vpisovaného výrazu do obrazce).

Otištěný obrazec prozrazuje vše (podoba síťky, použitá políčka atd.) a není k tomu nutné nic dodávat. Vedle povinně uváděných skutečností (například podoba lomené čáry), může obsahovat i tzv. nepovinně uváděné údaje (například vepsané některé výrazy, které lze navíc chápat jako návod na luštění - pdf 4).

Této problematice (nadbytečnost zvláštní části křížovkářské normy) bude věnován zvláštní článek.

Například „ráčkovka“ je definovaná takto: „Ráčkovka je křížovka, do jejíhož řádku nebo sloupce se vpisuje jedna skupina výrazů v základním směru a druhá skupina výrazů ve směru opačném“. Je to vlastně jednosměrná křížovková úloha. Vše řeší pojmenování odstavců legendy, například:

MEANDROVITĚ ZLEVA VPRAVO a MEANDROVITĚ ZPRAVA VLEVO

VLNKOVITĚ SHORA DOLŮ a VLNKOVITĚ ZDOLA NAHORU aj.

Není jasné, co je v definici myšleno základním směrem. Každý směr vpisování má totiž vždy dvě možnosti zápisu - smysl zápisu je například ve směru vodorovném: zleva vpravo a zprava vlevo. Porovnejme s číselnou osou: vpravo kladný a vlevo záporný smysl. Ve vícesměrce se využívají v každém směru vpisování vždy oba „smysly“ zápisu.

Závěrem zůstává otázka, jak je možné, že v celé svazové křížovkářské normě zůstává tolik nesrovnalostí a protichůdností, i když svaz obhospodařuje vedle slovních hádanek a křížovek i další kategorii - logické úlohy. Snad není vůbec logické ani systematické setrvávat na „základech“, které byly zavedeny cirka před sedmdesáti lety (příklady jsou uváděné u konkrétních článků). Nejvíce se argumentuje: „my jsme tak zvyklí“. Za negativní lze rovněž považovat předkládání „speciálních“ křížovkových úloh bez jednoznačnosti pro luštitele, jak ji má celou zdolat. Například „záměnková výpustka“ - zde není vůbec jasné, která písmena tvoří tajenku (poslední dva sloupce). Úloha odvozená od „přesmyčkové výpustky“. Stále se uplatňuje ta skutečnost, že příslušná úloha i s návodem byla již předtím otištěna. Co je v celém procesu špatně pochopí každý, kdo se o tuto duševní zábavu zajímá delší dobu. Podobně určitý trend razí i politické strany, i když je všem jasné, že každý trvá na své pravdě, i když to není evidentně optimální řešení. Podobně je to i se svazovou normou – já jen mapuji historický vývoj a ve svých článcích hledám optimální podobu této duševní zábavy.

Optimální jsou takové křížovkové úlohy (i nové), které nevyžadují návod na luštění, i když autor použil v úloze nové křížovkové prvky či různé kombinace.