Blog
Zajímavosti pro křížovkáře (jazyková správnost)
Poslední zápis do článku 1. 5. 2023
Články „Internetová jazyková příručka“ (IJP, přes 102 tisíc hesel) a „Akademický slovník současné češtiny“ (ASSČ – výkladový slovník s uváděním stylistického hodnocení, předpokládaný počet 120 až 150 tisíc lexikálních jednotek) budou postupně „rozebírat“ různé skutečnosti, které zajímají především autory křížovkových úloh. Předmětem mého zájmu bude například:
Stylistické hodnocení (kolokvijní výraz směřující k bezpříznakovému užívání, zkratka kolokv.).
Dvojtvary (archiv i archív; lkání i lkaní) či trojtvary (týpí i tepee, teepee).
Plurály (špačci i špačkové).
Podstatná jména slovesná (sedění i sezení od slovesa „sedět“ aj.).
Dělení slov na slabiky aj.
Obě dvě jazyková díla (IJP a ASSČ) jsou samozřejmě omezena svým rozsahem. Jistě zajímavé je, a to nejen pro milovníky křížovkářských úloh, která slova byla do jednotlivých slovníků zařazena či která se naopak do výčtu z různých důvodů již nedostala.
IJP se nezabývá slovy nespisovnými a slova, která mají ve starších jazykových pramenech uvedené stylistické hodnocení - toto hodnocení IJP neuvádí. Bývá však vždy poznamenáno, že příslušné slovo bylo nalezeno i v SSJČ, SSČ, ASCS. Jednotlivá hesla tvoří bezpříznaková slova základního slovního fondu. Někdy to samozřejmě lze chápat i jako jazykový posun. IJP obsahuje „živou“ slovní zásobu současné spisovné češtiny a tudíž pro autory to znamená, že použití těchto slov je vůči luštiteli korektní. Snad ani není vhodné (asi i zbytečné) stylistické hodnocení v legendě vždy uvádět, protože vlastně nevíme, jestli k nějakému posunu došlo. Například v legendě „jednostopý dopravní prostředek“ (vpisovaný výraz „motorka“) neuvádíme „hovorově“ a navíc luštitel tuto informaci jistě nepostrádá. Stylistické hodnocení u hesel uvádí ASSČ, ale od jeho vzniku v roce 2012 je na internetu dostupných teprve několik prvních písmen.
Zajímavá jsou „synonyma“ pro spojení „příčka (žebříku)“ obsažená v IJP – šprysel i šprusel, šprycel, šprysl, šprycl, šprusle, šprušle. Vesměs se jedná ve starých jazykových pramenech o zastaralé výrazy z obecné češtiny (zast., ob.), ale ve vlastní komunikaci asi spíše uslyšíme, že někomu praskla šprycle a ne příčka žebříku.
Od roku 2012 se postupně připravuje ASSČ, ale zatím je zpracováno několik málo písmen (A až E) – tedy běh na dlouhou trať. V tomto slovníku je například k heslu „áčko“ připojeno „kolokv.“ - (kolokvijní výraz směřující k bezpříznakovému užívání).
Snad lze zde jen poznamenat, že IJP předcházela tištěná podoba Pravidel českého pravopisu (PČP) a ASSČ pak Akademický slovník cizích slov (ASCS).
Dělení slov na slabiky
Pohled IJP - „Slova dělíme z ryze praktických důvodů, považujeme proto za vhodné, aby pravidla dělení byla co nejjednodušší. Vzhledem k tomu, že se pokyny pro dělení slov v různých příručkách liší, rozhodli jsme se zde pro jednoduchý, a hlavně pokud možno pravidelný způsob dělení. To má za následek, že se často s řešením v jiných příručkách rozcházíme (obvykle tak, že připouštíme méně možností dělení). V souvislosti s tím upozorňujeme, že si naše řešení neklade za cíl být autoritativní a že jiný způsob dělení není nutně chybný. Jinými slovy: dělení, které doporučujeme, považujeme za „ideální“, nevylučujeme však případné jiné možnosti.
Dobrý autor dělí vpisované výrazy v souladu s IJP. V případě, že příslušné slovo IJP neobsahuje, použije obecná pravidla pro dělení slov, která jsou v této příručce uvedena.
Vpisované výrazy: se-stra, ses-tra i sest-ra; ale jen kost-ra. Podobně ú-sek, A-me-ri-ka aj., i když v textu se nedělí slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska (oběd, Ivan, éter – autor slabikové křížovky však dělí o-běd). Něco jiného je dělení au-to, kde „au“ je dvojhláska. V případě hesla „jehně“ v odstavci dělení není možné dělení na slabiky uvedeno…
Ostatní výrazy (v textu, legendě) dělíme výhradně podle IJP. V případě novinových článků či legendy křížovkových úloh se text zpravidla zarovnává zleva i zprava. Proto mohou být mezislovní mezery různě velké; navíc může být i uplatněno dělení slov na slabiky.
V případě textu v blogu (Historie křížovky) je zarovnávání zleva i zprava. Dělení slov na slabiky zde uplatněno není - tak je to nastaveno na webových stránkách.
Text v úvodní stránce „O nás“ je zarovnáván jen zleva a tedy v textu není uplatněno dělení slov.
Dvojtvary (dublety hesel; nutno zdůraznit, že první podobě se dává přednost) - diskuse i diskuze; game i gem; serafín i seraf (anděl).
Stylistické hodnocení
Kolokvijní výraz směřující k bezpříznakovému užívání, zkratka kolokv. Například audina (ASSČ) - automobil značky Audi;
Vypuštění stylistického hodnocení - baraba (dříve slangově); brigadýr (dříve zastarale či slangově); pitivo (dříve hovorově); ASSČ uvádí u hesla baraba „zast. kolkv.).
Samozřejmě, že pro autory křížovkových úloh zveřejněním IJP na internetu nastala složitá situace. IJP může být průběžně doplňovaná podle posledního náhledu ÚJČ na naši mateřštinu (nová slova v češtině ap.). Jelikož neexistuje tištěná (knižní) podoba této normy - nic by stejně nevyřešila, neboť by neobsahovala vývoj jazyka (poslední spisovnou podobu příslušného hesla či slova vč. připojeného stylistického hodnocení). Těžko lze totiž odhadnout, která slova IJP vlastně obsahuje. Těžko lze i očekávat, že si autor každý vpisovaný výraz ověří v IJP. Jistě by tak měl učinit v případě jakékoliv pochybnosti.
Totální „džungle“ je v psaní antických jmen. Pokud je heslo obsaženo v IJP je jeho spisovná podoba daná (například Archimedes). Ale těchto hesel je tam málo. Autorům pomohou dále PČP (1993), ale i ta obsahují jen určitý výběr. Textové programy mají instalovány i spisovnou češtinu, ale záleží na tom, která verze je v počítači nastavena. Pak se třeba dozvíte, že je uveden „Archimédes“.
Novináři a školy používají v případě dublet doporučenou podobu (sezona ne sezóna ap.), ale jinak se můžeme setkat s pestrou směsicí.
V různých odborných článcích se můžeme setkat s případy, kdy se nedává přednost první podobě (například impulz – impuls, mechanismus – mechanizmus, diskuse – diskuze, benzin – benzín). V těchto případech však nelze libovolně používat (v jednom textu) různé podoby jednotlivých slov – to by vypadalo strašně. Samozřejmě, že to platí i pro celou křížovkovou úlohu, respektive pro celý luštitelský titul – hlavním posláním křížovky je totiž vzdělávat luštitele i po stránce jazykové.
Nejen pro svazové účely (autory, porotce) je rozhodující jazyková (ale i věcná) správnost výrazů. Rozsáhlost pramenů, které dokládají především jazykovou správnost (IJP, ASSČ, NJP, SSJČ, SSČ, ASCS, ČSVaS, SČS aj.) je rozsáhlá a stylistické hodnocení hesel není vždy shodné.
Zajímavé je jistě sledovat i tištěnou a mluvenou podobu spisovné češtiny. Jako příklad uvádím různá spojení jmen středního rodu v množném čísle. V tištěné podobě se setkáváme jen s podobou spisovnou. Například „ta pěkná děvčata“, „tato nová hlediska“, „doplněna byla další kritéria“ ap. V případě mluveného slova slyšíme velmi často: „upřednostněny jsou především menší sídla“ (správně upřednostněna) aj. Snad jedině u pracovníků ÚJČ, kteří občas vystoupí v rozhlasu či televizi, jsem toto chybné spojení nezaznamenal.
Jako pěst na oko to působí v případech, kdy se řečník vyjadřuje plně spisovně (nepoužívá žádná hovorová slova apod.).
Trojtvary (hesel): haltýř - haltéř, haltíř (sádka na ryby); týpí - tepee, teepee (indiánský stan);
Víte, že ITJ neobsahuje hesla?
Ares (řecký bůh války).
křížovkář – to je klasický příklad, jak je obtížné vybrat jednotlivá hesla do rozsahem limitovaného slovníku. Přitom již přes půl století se setkáváme s křížovkáři, kteří vyplňují políčka křížovek v přílohách denního tisku a jinde.
Víte, že ITJ obsahuje i hesla?
curler – hráč curlingu (olympijský sport), příbuzné slovo curlerka.
fossa - v odkazu je uveden ASCS, ale tam je jen „fosa“, což je evidentně někde chyba. ČNŽ uvádí „fossa“ jako dubletu.
gibon i gibbon - odborný pramen ČNŽ jen gibon. Podle platných Pravidel českého pravopisu 1993 i nejnovějšího vydání slovníku cizích slov Akademického slovníku cizích slov (Academia 2005) bychom měli psát gibbon (s dvěma b). Všeobecné encyklopedie ale uvádějí gibon (s jedním b), tuto podobu užívají často zoologové a další odborníci v popularizačních i v odborných textech. Takových případů nalezneme samozřejmě více. Tento přístup IJP se zdá být korektní – respektován je odborný přístup (České názvosloví živočichů, jen gibon) a připuštěna je i dubleta gibbon, protože se tato podoba objevuje v mnoha dalších pramenech.
green - (v golfu) prostor na hřišti kolem jamky s nízko střiženou trávou. ASSČ uvádí vedle green také grýn (řidč.)
maral - druh jelena.
spíkr – hlasatel, mluvčí, řečník aj. V SNČ je to toto slovo ještě zařazeno mezi slova nespisovná. Další příklad posunu při hodnocení spisovnosti – často se týká převzatých slov, především z angličtiny.
V tomto článku budou průběžně zaznamenávány různé zajímavosti i nesrovnalosti s jinými prameny včetně odborné literatury.