Křížovky Göbel

Polodokreslové křížovky pro náročné luštitele

Poslední zápis do článku 1. 3. 2021

Základní součástí každé křížovkové úlohy je obrazec, který tvoří především (článek 13):

Síťka - v tomto článku jde o síťku „standardní (vodorovně a svisle - čtverečkovaný papír).

Obrys (vnitřní i vnější) - může být dán nebo je to úkol pro luštitele.

Rozdělovací značka (článek 12) - zpravidla je úkolem luštitele odhalit druh použité rozdělovací značky. Mohou být i předem v síťce vytištené a úkolem luštitele je doplnit obrys ap.

Očíslování - nedílnou součástí obrazce je vždy jeho „očíslování“ - označení jednotlivých řádek, sloupců, buněk, středových políček ap. (obecně „koridorů“, které udávají směr vpisování).

Dokreslovka a polodokreslovka jsou křížovky, ve kterých je obrazec zcela vypuštěn, respektive se předkládá luštiteli obrazec neúplný.

Dokreslovky nebudou předmětem mého zájmu - tyto náročné křížovky slouží pro potřebu svazu a jeho soutěže (NKM, ČKL, MLSK, přebory ap.).

Polodokreslovka - přesněji „polodokreslová křížovka“ (úplné křižování) a „polodokreslová doplňovačka“ (neúplné křižování - například pdf 12, úloha 1 - úkolem luštitele může být i nalezení začátků jednotlivých vpisovaných výrazů a tím i smysl zápisu (v buňkovitém směru vpisování je smysl zápisu - ve směru chodu hodinových ručiček).

Pro komentář k této problematice a vlastní luštění těchto úloh (dokreslovka versus polodokreslovka) volím nejběžnější síťku - směry vpisování: vodorovně a svisle. Totiž je-li například v křížovce se síťkou A až G x 1 až 7 v prostřední řádce podbarvená sedmipísmenná tajenka, tak již nejde o dokreslovou, ale o polodokreslovou křížovku (je dán neúplný obrazec - dvě silné obrysové linky ohraničující tajenku). Tento „přístup“ je výhodný i pro luštitele - nemusí shánět ani ten běžné dostupný čtverečkovaný papír.

Různé podoby obtížnějších polodokreslových křížovek:

A. Šikmé směry vpisování:

Každá křížovka se „standardní“ síťkou (vodorovně a svisle - „standardní“ směry vpisování) se dá přeměnit na síťku „šikmou“ pootočením síťky o 45°. Původní směr vodorovný je pak „zleva vpravo dolů“ a svislý pak „zprava vlevo dolů“.

Postup předluštitele (křížovka - zleva vpravo dolů 1 až 4, zprava vlevo dolů 4 až 8):

1. Čtverečkovaný papír pootočil o 45°.

2. Na linku síťky (úsečka A-D) umístil „očíslování“ jednotlivých sloupců (zleva vpravo 1 až 4 a pokračoval zprava vlevo 4 až 8).

3. Očíslování úsečky B-A sklopil na (B-E), protože ve sloupcích zprava vlevo (1 až 3) není žádná legenda. Podobně sklopil úsečku C-D na C-F (5 až 8), protože ve sloupcích zleva vpravo (5 až 8) není žádná legenda.

4. Tím vymezil prostor pro možný obrys křížovky (pětiúhelník EBCFI).

Správné očíslování obrazce: úsečku A-D (1, 2, . . . n) posouváme až se dotkne obrysu (zde se dotkne „vrcholu zámku“ v jednom bodě - vrchol B).

Při nedodržení této zásady hledá pak luštitel jiná neexistující křižování výrazů.

Výše uvedené čtyři body se týkají dokreslové křížovky (luštitel na přeboru obdrží „čistý“ čtverečkovaný papír).

Na mém webu se setkáte vlastně jen s křížovkami polodokreslovými. V tomto případě by byl předložen očíslovaný pětiúhelník EBCFI a tím by měl luštitel k dispozici potřebnou síťku. Uvedením například dvou silných linek obrysu (vrchol zámku - bod B) „posuneme“ totiž křížovku dokreslovou na polodokreslovou.

Poznámka: V případě, že se předkládá kompletní obrys polodokreslové křížovky, sklápíme ještě dále, a to z levé i z pravé strany - jakési využití tiskové strany /1/, /2/ a /8/ - očíslování obrazce kopíruje vnější obrys křížovky.

B. Číslovaná legenda (tzv. „německé číslování“):

V této legendě má každý legendový výraz své číslo, které se zapisuje do políčka, v němž vpisovaný výraz začíná. Jde-li o políčko, ze kterého vycházejí dva výrazy (vodorovně i svisle), je příslušné číslo společné pro oba směry vpisování. Vlastní číslování musí být v systematickém pořadí.

V podstatě jsou využívány tři základní způsoby očíslování:

1. Nejprve jsou očíslovány výrazy jednoho směru vpisování a teprve po jejich vyčerpání výrazy směru druhého.

První schematický obrázek demonstruje očíslování nejprve směru vodorovného (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10) a pak svislého (1, 2, 7, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19).

Pro tzv. „chycení“ (nalezení prvního křižování) u (polo)dokreslové křížovky s číslovanou legendou jsou důležitá políčka, ze kterých vycházejí výrazy obou směrů vpisování. Poměrný počet těchto políček (závisí na podobě obrazce - členitost obrazce, druh a rozmístění rozdělovacích značek, a na velikosti křížovky - celkový počet vpisovaných výrazů) určuje i obtížnost vlastní úlohy. V tomto případě jsou to tři políčka - 1, 2 a 7.

2. Nejprve jsou očíslovány výrazy směru svislého (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 10, 11, 12) a teprve po jejich vyčerpání výrazy směru vodorovného (1, 7, 8, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19). „Společná“ políčka jsou zde 1, 7 a 8.

3. Číslování vpisovaných výrazů jen podle pořadí políčka s jejich prvním znakem, tedy bez ohledu na to, ke kterému směru vpisování příslušejí. Vodorovně: 1, 5, 9, 10, 11, 12, 15, 17, 18, 19 a svisle: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 13, 14, 15, 16). „Společná“ políčka 1, 5 a 15.

Na závěr nutno zdůraznit, že číslovaná legenda má smysl pouze pro (polo)dokreslové křížovky. Určení použitého způsobu číslování je logickou záležitostí (rozbor číselné řady obou směrů vpisování). V příkladech k luštění budou předkládány jen úlohy, které využívají jeden ze tří uvedených způsobů číslování a křížovky polodokreslové (v obrazci bude uvedeno například jedno křižování ap.). Dokreslovky či další způsoby číslování mohou být předmětem zájmu náročných luštitelů svazu.

C. Výplňkové křížovky - v legendě jsou uvedeny přímo vpisované výrazy (pro odlišení je na mém webu uvádím výhradně velkou abecedou, což se ostatně stalo i nepsaným pravidlem pro většinu luštitelských tiskovin, a jsou vždy „systematicky“ seřazené - podle abecedy, délky ap.).

Polodokreslové výplňkové křížovky mohou mít samozřejmě různou podobu, například:

- předložený obrys křížovky (nutno doplnit rozdělovací značky),

- předložený obrys křížovky a v obrazci vepsaná všechna písmena „U“ (nutno doplnit rozdělovací značky),

- předložená pouze síťka obrazce, ve které je vepsáno jedno křižování (například pláž x žízeň) ap. (nutno doplnit obrys a rozdělovací značky). aj.

Dokreslová výplňková křížovka byla hitem v šedesátých letech minulého století, a to na řešitelských přeborech. To byla tato úloha předkládána vždy jako jedna ze tří křížovek. Jedná se vlastně o logickou úlohu (luštitel zde neuplatní „klasické luštitelské znalosti“ - přechod z výrazu legendového na vpisovaný).

Ke zdolání takovéto křížovky je zapotřebí čtverečkovaný papír (čtyřúhelníková síť) a nalézt první křižování. Postup předluštitele (první kroky) bude uveden obvykle u předložené křížovky v pdf k luštění. Obecně lze říci, že luštitel vždy nejprve prostudovává legendu - počet určitých, méně frekventovaných písmen (Ň, Ú, Ů, Ý, Ř, Ó atd.) a hledá možné křižování. V případě, že v nalezeném křižování najde i další pokračování (křižování s dalším výrazem), má většinou vyhráno. Pozor, například nalezená dvě písmena „Ž“ ve výčtu vpisovaných výrazu ještě neznamená, že se tyto výrazy musí křižovat. Obě „Ž“ se mohou totiž křižovat jen s tajenkou. To je „kouzlo“ těchto úloh.

 Luštitel má vyhráno (viz výše uvedený schematický obrázek - pláž x žízeň), pokud nalezne další křižování (například přes písmeno „ň“ atd.).

D. Křížovka se sdruženou obrázkovou legendou - ztížení této úlohy spočívá ve vypuštění očíslování jednotlivých řádek a sloupců. Podobně jako u výplňkové (polo)dokreslovky postačí čtverečkovaný papír (první nalezené křižování i zde zapisujeme spíše do prostředku síťky - neznáme totiž tvar vnějšího obrysu). Vpisovaným znakem jsou hlavně slabiky a shluky popřípadě střídání různých znaků. Tato úloha je předkládaná přes padesát let na řešitelských přeborech do současnosti.