Blog

Hádanková a křížovková podoba vícesměrky

Poslední zápis do článku 1. 11. 2022

Pramatka vícesměrky se poprvé objevila v 80. letech minulého století jako slovní hádanka „osmisměrka“ - jakási skrývačka, vyškrtávačka, vyhledávačka apod. (výroční tisk SČHAK 1984). Pro lepší osvětlení celého vývoje musím uvést přehled z tehdejší „hádankářské normy“. Přes sto slovních hádanek bylo zařazeno do dvou skupin - hádanky skládací (šifry a křížovky) a hádanky proměnové (mutační, permutační, tvaroslovné a kompoziční). Problematika hádanky kontra křížovky je popsána v článku 47.

Novinka „osmisměrka“ byla zařazena mezi šifry mřížkové (skládačka, lištovka, královská procházka a koníček), konkrétně mezi skládačky. Mezi šifry textové patří pak v té době klíčovka, šotek a řetězovka. Mezi křížovky (označované tehdy jako křížovky bez rozdělovacích značek) byly zařazeny čtvercovka a roháček - úplná křížová vazba (to ale platí jen v případě, pokud je tajenka umístěná v úhlopříčce), a rámcovka, doplňovačka a hřebenovka - neúplná křížová vazba.

Ve výročním tisku SČHAK z roku 1984 se dále píše: „Variantou skládačky je osmisměrka. Náznakem jsou znaky ve čtvercovém nebo obdélníkovém rastru.

Jádro osmisměrky tvoří dvě části:

Výrazy umístěné v osmi směrech.

Tajenka vzniklá jako zůstatek po vyškrtání všech výrazů.“

Samozřejmě, že se s odstupem času vše snadněji komentuje (mj. otištěná úloha měla v „tajence“ - záhadný nápis - čtyři chybně uvedené znaky). V uvedeném příkladu (pdf 03) se výrazy CITOSLOVKA, RÁČEK, VĚNOVÁNKA a VSUVKA nekřižují s žádným dalším výrazem či heslem, další výrazy (klíčovka, chybovka aj.) mají jen jediný společný znak.

Díky však za to, že tato dnes velmi oblíbená luštitelská úloha spatřila světlo světa...

 

Autor při tvorbě novinky „osmisměrka“ použil „klasickou“ čtyřúhelníkovou síťku. Tím získal dva vpisované směry - vodorovný a svislý. Přidáním dvou šikmých směrů pak měl už k dispozici směry čtyři - čili čtyřsměrku. Jelikož lze v každém směru vpisování uplatnit dva zápisy (například svisle - shora dolů a zdola nahoru), dostáváme se k tehdejšímu zvolenému názvu „osmisměrka“. Samozřejmě z hlediska křížovkáře ne šťastně zvolený název.

Autor vložil po písmenech v různých směrech (a „smyslech“ - každý směr má pokaždé dvě možnosti zápisu) názvy českých slovních hádanek (z pohledu autora šlo o „vpisované“ výrazy monotematické) samozřejmě bez jakéhokoliv systému (symetrie apod). Některá políčka ponechal nevyplněná. Do nich umístil další název slovní hádanky „záhadný nápis“, a to bez jakéhokoliv křižování. Tedy do těchto 12 políček (pdf 03) lze umístit jakoukoliv „tajenku“, která nemá nic společného s křížovkovou úlohou. Ostatně na křižování výrazů při vzniku této „novinky“ autor vůbec nepomýšlel. Totiž některé „vložené“ názvy slovních hádanek se nekřižovaly s dalšími výrazy vůbec, některé názvy slovních hádanek měly jen jediný společný znak (políčko) atd.

Není podstatné, co se objevuje v různých tiskovinách - každý si může předkládat, co uzná za vhodné (pokud vydavatel najde odbytiště). V současnosti se ukazuje, že na luštitelském kolbišti jsou dvě podoby vícesměrky, a to „hádanková“ a „křížovková“. Podobná nežádoucí situace na „trhu“ je u číselných křížovkových úloh, kde se některá písmena vyskytují pouze jednou. Minimálně dvě stejná písmena v křížovce zastupují vlastně křižování (speciální případ shody). Je to přeci logická úloha, podobně jako sudoku. Všechny tyto úlohy jsou vždy křížovkou, protože je v nich uplatněno úplné křižování.

 

Pro hádankovou podobu vícesměrky je charakteristické:

Absence křižování tajenky s vepsanými výrazy (z pohledu autora úlohy jde vždy o výrazy vpisované).

Vypouštění síťky - drtivá většina předkládaných úloh obsahuje „klasickou“ čtyřúhelníkovou síťku. Autor ji při tvorbě samozřejmě používá.

Rámování políček, v kterých je tajenka či heslo (toto políčko je ale vyhrazeno pro políčko uzlové – řetězové křižování).

V roce 1996 vydal SČHAK pro tuto hádankovou variantu vícesměrky v Panoramě křížovek jakousi dvanáctistránkovou (i když by stačila maximálně 1 stránka, protože se drtivá část textu opakuje, co platí obecně pro křížovkovou úlohu s neúplným křižováním) normu s komentářem. Přitom se nejedná o žádnou křížovkovou úlohu, natož pak o slovní hádanku.

 

Nyní ještě jen připomenu, jak „výhodné a účelné“ je rozčlenění křížovkových úloh do dvou skupin - křížovky (úplné křižování) a doplňovačky (neúplné křižování). Rovněž důsledné uplatnění základních křížovkových kamenů (písmeno a políčko) a křížovkových prvků (směr vpisování, křižování a střídání křížovkových prvků - střídat lze vpisované znaky, typy políček, směry vpisování apod.), a to vše v kombinaci s předponou „POLO-“.

 

Současný popis křížovkové podoby vícesměrky:

Vícesměrka (varianta doplňovačky) je křížovková úloha s neúplným křižováním, ve které jsou výrazy vepsány v různých směrech. Minimálně dva znaky každého vpisovaného výrazu (hlavní princip doplňovačky, křížovkové úlohy s neúplným křižováním), se musejí křižovat s dalšími výrazy, respektive s tajenkou či heslem. Přitom aspoň jeden znak každého vpisovaného výrazu musí být vyškrtnut pouze jednou (každou nově vedenou čarou musí být totiž vyškrtnut další vpisovaný znak). Pro zkrácení často dlouhých pojmenování směrů vpisování v legendě se osvědčily schematické značky.

Použije-li autor směr vodorovný, svislý a dva šikmé (základní čtyřúhelníková síťka – přístupný čtverečkovaný papír), jedná se o čtyřsměrku - obecně platí, že v každém směru vpisování jsou možné dva způsoby zápisu. Tedy v tomto případě osm možných zápisů, které nejlépe osvětluje zavedená schematická značka. V případě síťky trojúhelníkové, šestiúhelníkové či kosodélníkové („schodišťové“) jde o trojsměrku (šest možností zápisu) atd.

Rozlišujeme úlohu vyškrtávací - nejčastější podoba (z pohledu autora se jedná ale vždy o úlohu vpisovací - autor zapisuje jednotlivá písmena do políček zvolené síťky); obrazec je vyplněn písmeny (obecně znaky), hledá se jen tajenka, popřípadě heslo, a to s výčtem přímo uvedených vyškrtávaných výrazů, nebo mají tyto výrazy legendu, a doplňovací - obrazec neobsahuje zpravidla žádné znaky, jen například heslo, a to opět buď přímo s uvedenými vpisovanými výrazy - výplňka, nebo s výrazy obepsanými.

 

Poznámka ke křižování ve vícesměrce:

Ze zadání křížovkové úlohy je vždy zřejmý použitý typ křižování, a to křížovka - úplné a doplňovačka – neúplné. Vícesměrka je podle typu křižování zařazena mezi doplňovačky. V případě vícesměrek jsou nově uváděny v zadání dva důležité pojmy, které samozřejmě nelze vzájemně zaměňovat  - směr a smysl zápisu vyškrtávaných (vpisovaných) výrazů. Tak se luštitel vlastně dozvídá, že v každém směru vpisování musí počítat s dvěma smysly zápisu. Z podoby zadání mj. luštitel pozná, že v některé řádky, sloupce (obecně koridory), neobsahují vpisované výrazy.   

 

Poznámky k vývoji křížovkářské podoby vícesměrky:

Velký nástup vícesměrky (hádanková i křížovková podoba) lze zaznamenat již těsně před sametovou revolucí. V roce 1989 se objevily v HaK i vícesměrky v křížovkové podobě (pdf 03). Po sametové revoluci postihla luštitelskou veřejnost vyložená euforie (netýkalo se to jen samotné vícesměrky). V roce 1990 začal královéhradecký Křen s pravidelným otiskováním vícesměrek a o rok později začala vycházet ještě Luštěnka věnovaná převážně vícesměrkám. Brzy po Luštěnce přišel na trh další titul (měsíčník Kos, vydavatelství Novum), který se věnuje vícesměrce - ten ale uplatňuje výhradně hádankovou podobu této luštitelské úlohy.

Tříštění zájmů bylo charakteristické pro 90. léta minulého století - obě varianty vedle sebe „působí“ dodnes. Novum se zabývá hádankovkou variantou vícesměrky a křížovkovou podobu bylo možné registrovat v Křenu, Luštěnce a ve čtrnáctideníku (od roku 1918 měsíčníku) Křížovka (zde se s těmito úlohami může luštitel setkávat ještě v současnosti).

Vlastní vývoj vícesměrky budu nadále sledovat z pohledu doplňovačky (kam tato úloha vlastně patří). Jsou tu nastíněny „vhodné“ odborné termíny a optimální tvorba, samozřejmě bez jakéhokoliv nároku, že jedině tak je něco správné a jedině možné.

Hádankovou podobou vícesměrky se nadále nebudu zabývat, i když při popisování jednotlivých prvků této úlohy na to lze narazit.

 

Vývoj názvu pro křížovkářskou podobu vícesměrky:

Osmisměrka – první otištěná hádanka (VT 1984, hádanková podoba vícesměrky). V této době byl samozřejmě chybně nastaven počet vyškrtávaných směrů (směr vpisování má vždy dva smysly zápisu), zaměňovat nelze odborné pojmy – směr a smysl zápisu vpisovaného (vyškrtávaného) výrazu.

Směrovka – tento název se začal užívat od roku 1991 (měsíčníky Křen a Luštěnka). Zpočátku byla autory využívaná klasická síťka (čtverečkovaný papír). Autoři Křenu a Luštěnky začali sestavovat tuto úlohu i do síťky trojúhelníkové a šestiúhelníkové a následně do kosodélníkové („schodišťové“).

Směrka – od roku 1996 se přestal používat název „směrovka“ a zaveden byl „univerzální“ název VÍCESMĚRKA.

Název „směrovka“ je už využitý pro slovní hádanku (i když některé další názvy se používají jak pro křížovku, tak i pro hádanku - např. řetězovka), navíc byl správně ponechán základ z první otištěné úlohy osmisměrka. Název čtyřsměrovka by byl navíc asi méně libozvučný. Samotný název „směrka“ se ostatně bez předpony ani nepoužívá. Jako vícesměrka se označuje úloha, ve které autor použije lomenou čáru neuzavřenou (lomená vícesměrka) nebo uzavřenou (obrazcová vícesměrka), respektive všechny úlohy, ve kterých autor využívá různé kombinace (vyškrtávací čára přímá, lomená a obrazcová – což je lomená čára uzavřená). Použije-li autor čáru přímou, pak je předpona „více-“ nahrazena číslovkou podle počtu použitých směrů vpisování – písmenná jednosměrka, shluková dvousměrka, střídavá trojsměrka, slabiková čtyřsměrka atd. Samozřejmě, že jednosměrka (pdf 07/4; 10/2 a 3 – spirálovitě; pdf 10/1 – vlnkovitě; pdf 10/4 - kruhovitě) není žádná vícesměrka, protože je využit pouze jeden směr vpisování, ale to bychom toho chtěli moc. Těžko nalezneme asi lepší pojmenování, myslím, že tento název je optimální. 

Pro nadpis křížovkových úloh se osvědčily pojmy křížovka (úplné křižování), doplňovačka (neúplné křižování) a křížovková úloha (kombinace obou typů křižování). Těžko asi nalezneme pro tyto dva základní křížovkářské pojmy (typ křižování) vhodnější pojmenování. Samozřejmě, že nadpis bývá doplněn použitým druhem vpisovaného znaku (shluková křížovka) a typem křižování (pokud je uplatněno řetězové křižování – písmenná řetězová doplňovačka, shluková polořetězová křížovka).

„Zaběhnutý“ odborný název (více)směrka je odvozen od první hádanky (osmisměrka). Autor při tvorbě využívá různé směry vpisování - v každém směru vpisování jsou využity vždy, na rozdíl od křížovek a doplňovaček, oba smysly zápisu.

Zpět na přehled článků