Blog

Pramatka křížovkových úloh (neúplné křižování)

Poslední zápis do článku 1. 12. 2020

„Klasická“ doplňovačka patří vůbec k nejstarší křížovkové úloze. Objevila se již koncem 19. století, a to v příloze různých časopisů či v Českém hádankáři vedle různých slovních hádanek. Následovaly další „skládací hádanky“: čtvercovka, roháček, rámcovka, hřebenovka.

 

Jednotlivé „základní prvky“ historické podoby doplňovačky lze popsat takto:

Vpisovaný znak - tehdy jediný známý, a to hláska (cca od roku 1980 správně „písmeno“).

Směr vpisování - „vodorovný“ pro vpisované výrazy a „svislý“ pro umístění tajenky.

Křižování - zpočátku se křižovalo s tajenkou jen jedno písmeno vpisovaného výrazu.

Obrazec - byl v podstatě čtyřúhelník. Šířku určovala délka vpisovaných výrazu a výšku délka tajenky.

Legenda - byla umístěna vlevo či vpravo od obrazce, zpravidla na příslušném řádku každého vpisovaného výrazu.

Tajenka - sloupec s tajenkou byl většinou označen „křížky“. Podbarvování tajenky tehdy samozřejmě známé nebylo, nepoužívalo se zpočátku ani označení šipkou či slovní doplnění, v kterém sloupci je tajenka umístěna.

Nadpis - vlastně od začátku byla tato křížovková úloha označována jako „doplňovačka s tajenkou“.

 

Podoba obrazce doplňovačky před více jak sto lety (označování jednotlivých vpisovaných výrazů čísly 1 až 5 se samozřejmě neuvádělo):

 

Z důvodu popisu vývoje této luštitelské úlohy uvádím dva základní křížovkové kameny, z kterých se každá takováto úloha skládá, a to jsou PÍSMENO a POLÍČKO. Dalšími (především „odvozenými“) odbornými termíny jsou pak: křižování, směr vpisování, obrazec, legenda, tajenka a nadpis.

Políčko (článek 11) vznikne zpravidla protnutím čar různých směrů vpisování, s tím úzce souvisí i křižování výrazů (článek 14). Každý směr vpisování (článek 10) má vždy dvě možnosti zápisu, například pro vodorovný směr: zleva vpravo a zprava vlevo. Políčko, křižování, směr vpisování a rozdělovací značka jsou „potřebné“ prvky pro obrazec. Zvolený směr vpisování je podkladem pro pojmenování odstavce legendy (viz článek 3, kde naleznete i minislovníček odborných výrazů). Ze zavedených odborných termínů se v předkládaných křížovkových úlohách (vedle obrazce a legendy) objevuje mj. i nadpis křížovkové úlohy.

Pro popis křížovkových úloh (především pro nadpis) je účelné rozdělení na křížovky a doplňovačky (úplné a neúplné křižování), respektive kombinace – křížovková úloha (uplatnění obou typů křižování, tedy křížovky a doplňovačky).

 

U prvních zveřejňovaných doplňovaček lze ze současného pohledu na křížovkové úlohy sledovat následující „charakteristiky“ (nejlépe celou problematiku osvětluje v příkladech Historie doplňovačky - ke stažení v pdf):

Písmeno - bylo výhradním vpisovaným znakem. „Slabika“ se začala objevovat v křížovkových úlohách v HaK (první číslo vyšlo v roce 1949), shluk po založení svazu v roce 1968.

Políčko - základem bylo políčko čtyřúhelníkové a snad ještě dříve „tečka“, která nahrazovala čtyřúhelníkové políčko. Tzv. „vytečkování“ obrazce (namísto čtyřúhelníkové síťky) se používalo i u dalších skládacích hádanek (čtvercovka, roháček, rámcovka, hřebenovka a další „hádanky“ jako lavinovka aj.). 

 

Od první doplňovačky byly odvozeny i další „skládací“ křížovkové úlohy s neúplným křižováním (v popisu jsou ponechány „historické“ názvy, které byly odvozeny od podoby obrazce):

Hřebenovka - křižování svislých lišt (vpisované výrazy) s vodorovnou lištou (tajenkový výraz - tajenka). Sudá písmena tajenky postrádala křižování (v obrazci byla předtištěna). Na tomto principu (předtištění znaků tajenky, které nejsou zapojeny do křižování) se objevují takovéto úlohy v různých tiskovinách dodnes. V současnosti jsou smysluplné snad jen „spojené hřebenovky“, ve kterých jsou všechny znaky tajenky zapojeny do křižování.

Rámcovka - křižování vodorovných a svislých lišt pro vpisované výrazy. Tato úloha byla bez tajenky.

Čtvercovka a roháček - uplatňují dva směry vpisování, do kterých se zapisují stejné výrazy (legenda je dnes označována „vodorovně i svisle:“). Tyto úlohy byly opět bez tajenky. V případě, že je tajenka umístěna v úhlopříčce, jedná se o křížovkové úlohy s křižováním úplným čili křížovky, jinak jde o doplňovačku.

 

V křížovkářské normě (1980) bylo zavedeno, že každý vpisovaný výraz doplňovačky musí být zapojen do křižování minimálně dvěma znaky. Samozřejmě, že to bylo moudré rozhodnutí. Doplňovačka se tím tak stala „hlavním představitelem“ křížovkových úloh s neúplným křižováním, i když stejně toto „pravidlo“ vlastně není uplatněno vždy. Typickým případem je hádankářská podoba vícesměrky, ve které není uplatněno křižování charakteristické pro doplňovačku – tato úloha se tedy neřadí mezi křížovkové úlohy.

Na tomto místě musím poznamenat, že luštění křížovkových úloh s neúplným křižováním je obecně vždy obtížnější v porovnání s úlohami, ve kterých je uplatněno křižování úplné. Naopak tvorba doplňovaček nebývá obvykle tak náročná, zvláště pak hádankářská podoba vícesměrky, kde tajenka nebývá zapojena do křižování vůbec - je to jakási „vyhledávačka“.

Při třídění křížovkových úloh lze zavést vedle křížovek (úplné křižování) a doplňovaček (neúplné křižování - křižování minimálně ve dvou znacích) další „škatulku“ - luštitelské hříčky. Do této skupiny možno zařadit všechny křížovkové úlohy, které nesplňují základní charakteristiku doplňovačky (dvojí křižování každého výrazu).

 

Při mapování vývoje naší společné duševní zábavy - vyplňování políček podle legendy písmeny - neberu v úvahu komerčnost, která samozřejmě celé dění silně ovlivňuje. Ani není předmětem mého zájmu stanovování jedině správných pravidel pro „křížovkaření“. Stále jen hledám optimální podobu předkládaných úloh, která je jednoznačná, stručná a srozumitelná široké luštitelské veřejnosti:

Nadpis - optimální, respektive nejčastější je nadpis dvouslovný - „šestipísmenná doplňovačka“, „slabiková křížovka“ ap. Méně často se používá nadpis jednoslovný, například „shlukovka“ (vedle „shluková křížovka“). Tento zkrácený nadpis nepodává však luštiteli informaci o použitém typu křižování. Jistě si vzpomeneme na hysterii, která byla rozpoutána kolem názvu našeho státu („Česko“ vedle Česká republika). Každý z těchto tvarů má své uplatnění.

Rámcovka, hřebenovka aj. jsou v křížovkářské normě z roku 1980 zařazené mezi křížovkové odrůdy a mají svá taxativně vymezená pravidla. Nadpis je zde odvozen od podoby obrazce (hřeben - hřebenovka, rám - rámcovka). Podobně může vynalézavý autor pro doplňovačku, ve které je využitý směr vlnkovitý, použít nadpis „hadovka“. Tento trend samozřejmě optimální není. Není nutno luštitele zatěžovat novými termíny. Tvorba křížovkových úloh je jakási skládačka. Jejími základními stavebními kameny jsou písmeno a políčko, s kterým úzce souvisí křižování a směr vpisování. Pro nadpis je důležitý vpisovaný znak (písmeno, slabika aj.), například „písmenná doplňovačka“. Jistě není optimální zavádět do nadpisu směr vpisování, který je doménou legendy (šikmo zleva vpravo a zprava vlevo) – směr vpisování se objeví v pojmenování odstavce legendy. Například nadpis „šikmá rámcovka“ nepřináší luštiteli novou informaci. Vše prozrazuje podoba obrazce, ale o druhu vpisovaného znaku není ani zmínka. Křížovkářská svazová norma sice uvádí: „Předkládá-li se křížovka souměrná, písmenná, standardní, nebo normální, není třeba příslušný údaj uvádět“. Nutno podotknout, že tuto informaci má k dispozici minimum luštitelů a přesný význam tohoto konstatování zná málokdo (především zavedené termíny „standardní“ a „normální“ sloužící pro třídění a popis).

Legenda - pojmenování příslušného odstavce legendy určuje vždy použitý směr vpisování.

Obrazec - předkládaná podoba je luštiteli zřejmá a není nutné to uvádět v nadpisu. Vždyť třídění různých křížovkových úloh slouží především pro potřebu svazu (řešitelské soutěže ap.). Důležité je „očíslování“ obrazce, aby byl pro luštitele jednoznačný zápis jednotlivých vpisovaných výrazů.

 

Doplňovačky (především „skládací hádanky“) jsou často přílohou různých tiskovin a jsou určeny většinou mladým luštitelům. Pozorný luštitel jistě registruje různé podoby předkládaných úloh (nadpis, legenda, obrazec). Tyto rubriky nepřipravují pouze „vyškolení“ autoři, ale další tvůrci - „laici“. Proto se můžeme občas setkat s případy, které neodpovídají tomu, čeho česká křížovka za uplynulé období dosáhla. Dokonce se tito „laici“ pouští do sestavování číselných křížovkových úloh, ve kterých není dodrženo základní pravidlo této logické úlohy - každé písmeno musí být použito minimálně dvakrát.

Rozhodně nejvíce celé věci neprospívá, že se vydavatel spoléhá na skutečnost, že se stejná úloha k luštění objevila již vícekrát. Každý (nejen nový zájemce) luštitel musí mít k dispozici potřebné informace ke zdolání předložené úlohy. Návod na luštění mívají zpravidla „nové“ křížovkové úlohy, ale později se již neuvádí. Tady neobstojí „my jsme tak zvyklí“...

Skutečně dobrý autor ale nepotřebuje ke křížovkové úloze připojovat žádný návod k luštění. Luštiteli stačí vědět (a to každý zájemce o křížovkové úlohy ví), že vyplňuje písmeny (obecně vpisovanými znaky) podle legendy předtištěný obrazec. To znamená, že v nadpisu je uveden druh vpisovaného znaku, v příslušném odstavci legendy je uveden směr vpisování a obrazec je jednoznačně „očíslován“ (použité směry vpisování).

V příkladech k luštění v pdf naleznete vždy současnou optimální podobu příslušné křížovkové úlohy, která se dá samozřejmě vždy ještě vylepšit, zpřesnit ap. Připojen je podle potřeby i vlastní vývoj na konkrétních případech.

Doplňovačka je samozřejmě nedílnou součástí mnoha křížovkových úloh, včetně možných různých kombinací. Tomu bude postupně věnovaná pozornost. Jako příklad nyní uvedu kris-kros (jeho základními prvky pro obrazec jsou „lišty“ rámcovky), ornamentovku (obecně kombinace křížovky a doplňovačky, ve které je uplatněno řetězové křižování) aj.

Vedle nadpisu „doplňovačka“ existují i historické názvy, které byly odvozeny od základních křížovkových prvků (nejen podle obrazce). Komentář naleznete vždy u probírané problematiky.

 

Zpět na přehled článků