Blog
Vývoj pravidel pro tvorbu a hodnocení křížovkových úloh
Poslední zápis do článku 1. 12. 2020
Základem každé křížovkové úlohy je písmeno a políčko.
- PÍSMENO (článek 9) je stavebním kamenem pro různé vpisované znaky - shluk, slabika, obrázkový znak aj., a pro vpisovaný výraz;
- POLÍČKO (článek 11) vznikne zpravidla protnutím čar různých směrů vpisování, s tím úzce souvisí i křižování výrazů (článek 14). Každý směr vpisování (článek 10) má vždy dvě možnosti zápisu, například pro vodorovný směr: zleva vpravo a zprava vlevo. Políčko, křižování, směr vpisování a rozdělovací značka jsou „potřebné“ prvky pro obrazec (článek 13). Zvolený směr vpisování je podkladem pro označení odstavce legendy (viz článek 3, kde naleznete i minislovníček odborných výrazů). Ze zavedených odborných termínů se v předkládaných křížovkových úlohách (vedle obrazce a legendy) objevuje ještě mj. tajenka a nadpis křížovkové úlohy.
Průkopníky naší společné zábavy byli Josef Vinárek (hlavně hádanky) a Lojza Nolč (křížovky). Samozřejmě, že se celého dění zúčastňovalo a stále zúčastňuje nespočet milovníků otazníku. Každý z nich přispěl určitým dílem k rozvoji naší společné zábavy. Škoda jen, že nelze vzít od jednotlivých „přispěvatelů“ vždy to nejlepší. Bohužel, jako i v ostatních lidských činnostech, celý proces ovlivňují různé faktory (tento vliv po sametové revoluci ještě zesílil), které znemožňují uskutečnění ideálního stavu - ideál ale přeci neexistuje.
První křížovka se objevila asi před sto lety (doplňovačka ještě dříve).
Vlastní historii „novodobé“ tvorby lze datovat do začátku padesátých let minulého století. Podkladem pro „Směrnice“ z roku 1962 byly luštitelské publikace vydané v letech 1954 až 1960 (viz článek 1) a samozřejmě odborný luštitelský měsíčník Hádanka a křížovka (HaK). V těchto pramenech nalezneme charakteristiku jednotlivých nově vznikajících křížovkových úloh, návod na luštění a podrobnější komentář.
V jednotlivých dalších připravovaných článcích postupně naleznete, jak se naše duševní zábava vyvíjela. V níže uvedené Směrnici z roku 1962 (uvádím doslovné znění) jistě po přečtení zaregistrujete mj.:
- dvojici slov - hláska (nejmenší zvuková jednotka jazyka) a písmeno (psaný nebo tištěný znak pro hlásku);
- silný vliv hádanky (je o pár desítek let starší) na křížovku atd.
Další etapy vývoje:
- iniciativa po založení svazu v roce 1968 vyvrcholila uveřejněním Směrnice v roce 1971 se zkušební dobou tří let (v podstatě obdoba směrnice z roku 1962),
- v roce 1980 byla vydána jako výroční tisk svazu první rozsáhlá (stostránková) křížovkářská norma „České křížovky“. Popudem ke vzniku byl tehdy právník, a proto má toto dílo i paragrafové znění s různými taxativnímí výčty možností...
- novelizace „normy“ probíhala vlastně ještě v minulém režimu a zveřejněna byla ve výročním tisku v roce 1994. Doplněna byla o novinky (například vpisování vlnkovitě, řetízkovitě a meandrovitě; kris-kros, který je v podstatě jakousi rámcovkou, a další křížovkové odrůdy).
- v dalším období byla průběžně tato norma doplňována přírůstky (nové možnosti tvorby), doplňky či opravami a úpravami textu ap. Vše vyvrcholilo vydáním internetové verze v roce 2019 - bohužel stále postavená na základech z 50. let minulého století, tudíž pro hledání optimální podoby přístupné široké luštitelské veřejnosti nepoužitelná.
Směrnice pro tvorbu a hodnocení křížovek (1962)
Preambule: Křížovka má být zdrojem zábavy a poučení. Pečlivý autor proto dbá, aby obsah křížovky popularizoval budovatelské úkoly a úspěchy naší socialistické společnosti, aby přinášel nejnovější výsledky vědy a techniky, aby seznamoval luštitele s bohatstvím umění apod. Křížovka má svým obsahem pomáhat šířit vědecký světový názor. Důležité je věnovat pozornost i formě křížovky, aby na luštitele působila také esteticky.
A) Pravopis
Výrazy v křížovce mají být gramaticky správné a mají všeobecně odpovídat pravidlům českého pravopisu. Délka samohlásek musí být bezpodmínečně dodržena u tajenky i u odborných výrazů, jež tvoří podstatu křížovky. U ostatních výrazů je nedodržení délky samohlásek značným nedostatkem.
B) Výrazy v křížovce
I. Za správné výrazy se považují:
a) podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky v 1. pádě jednotného i množného čísla;
b) slovesa v infinitivu;
c) příslovce, předložky, spojky a citoslovce;
d) čísla v arabských číslicích
e) čísla v římských číslicích, a to jen jedno číslo (MCCLI ano, CCMCLI nikoliv);
f) chemické značky prvků (vždy jen jedna značka) a značky chemických sloučenin, pokud jsou bez indexů a nepřesahují čtyři políčka (KOH, NaCl ano; H²O, KNO³ nikoli)
g) mezinárodní značky aut a letadel (vždy jen jedna značka);
h) názvy hlásek (písmen) české abecedy;
i) názvy hlásek (písmen) ruské abecedy;
j) názvy hlásek (písmen) řecké abecedy;
k) názvy tónů základní i chromatické stupnice (též solmizační slabiky);
l) běžně užívané zkratky (MNO, KNV, ÚRO, apod.);
m) iniciály významných osob (vždy jen jedné osoby);
n) značky měr a vah a mincí (měnových jednotek)
o) výrazy cizích řečí v 1. pádě neb infinitivu, pokud jejich počet nečiní více než 5 % všech výrazů v křížovce (tato cizí obecná slova, nevycházejí-li úplně z výrazů je křižujících, musí být uvedena v pomůcce k luštění); slova spisovné slovenštiny se nepovažují za cizí slova (u slovenských slov musí být hlásky „dz“ a „dž“ v jediném políčku);
p) slova z nářečí, pokud jsou v slovnících českého jazyka (přitom je třeba v legendě uvést, že jde o slovo z nářečí); podmínky pro cizí slova platí i zde.
II. Jako pomocné výrazy - jež jsou již menším či větším nedostatkem - jsou dovoleny:
a) slovesné tvary kromě přechodníků;
b) hovorová slova s výjimkou slov z hantýrky, slangu a žargonu i slov vulgárních;
c) chemické značky nejvýše dvou prvků vedle sebe;
d) stejné hlásky, více mezinárodních značek aut či letadel vedle sebe, samohlásky nebo souhlásky určitého slova, části abecedy, a to všechny tyto druhy výrazů se společným omezením, že mohou mít rozsah nejvýš tří políček (podmínka největšího rozsahu 3 políček pro stejné hlásky neplatí u sloupcovek pro svislý směr);
e) obrácená slova;
f) dvě hlásky lišící se znaménkem;
g) běžné předpony a koncovky slov (pra-, anti-, iso-, -ová, -ati apod.);
h) výrazy, u nichž není dodržena délka samohlásek;
i) výrazy, u nichž dochází k záměně kroužku nad samohláskou za čárku nebo naopak (ů = ú nebo ú = ů);
j) skupiny dvou hlásek nedefinovaných, ale v legendě uvedených, např. „XČ“ apod., s omezením, že těchto nedefinovatelných skupin lze v téže křížovce užít maximálně dvakrát.
C) Obrazec
a) Obrazec křížovky musí být souměrný aspoň podle jedné osy (vodorovné, svislé, šikmé) nebo podle středu (souměrnost středová). Výjimky jsou dovoleny ve zvláštních případech, např. u křížovek figurálních.
b) V obrazci lze užít jako rozdělovacích znaků buď tzv. slepých políček, neb silných dělících linek; užití obou druhů znaků v jedné křížovce je nepřípustné. Výjimky jsou opět dovoleny jen v odůvodněných případech, např. u křížovek figurálních.
c) Rozdělovací znaky nesmějí být vzájemně spojeny tak, aby se křížovka rozpadla na dvě nebo dokonce na několik částí zcela samostatných.
d) Rohová písmena tajenky, jež se nečtou v obou směrech, musí být oddělena dělícími znaky.
e) Tajenka smí být dělena jen po celých slovech s výjimkou křížovek zvláštních (tajenky buňkovek apod.); předložka má být vždy s příslušným slovem v jednom řádku či sloupci. Pomlčky v tajence lze užít jen na místě, kam logicky patří. (Buduj vlast - posílíš mír).
f) Obvodové tajenky, jež se čtou vodorovně a svisle ve směru pohybu ručiček hodinových nebo naopak, nejsou povoleny.
g) Interpunkční znaménko (pomlčka, vykřičník, otazník, dvojtečka) se vpisuje do samostatnéhio políčka. Není-li oddělena dělícím znakem, musí mít význam v obou směrech. Spojkovou část u zeměpisných názvů, jmen apod. (Hoang-ho) lze psát také na linku křížovky.
h) Písmen, která se nečtou oběma směry (u tzv. jednosměrných políček), v nichž se slova nekřižují, má být co nejméně, nikdy více než pět.
D) Legenda
Legenda má obsahovat výstižné a stručné charakteristiky (nikoli definice) vepsaných výrazů, jež musí vycházet z nejnovějších výsledků vědy, ze současného hodnocení historických událostí, uměleckých děl apod. U odborných výrazů ve speciálních křížovkách je však třeba uvádět podrobné charakteristiky nebo definice, neboť posláním těchto křížovek je seznámit luštitele co nejpřesněji a pokud možno nejdůkladněji se zvolenou problematikou.
E) Vady křížovek
Křížovky jsou vadné obecně ve všech případech, kdy nejsou utvořeny podle směrnic uvedených v odst. A-C. Vadné křížovky nelze uveřejnit.
Vady křížovek jednotlivě:
1. Gramatická chyba v některém výrazu křížovky. Za gramatickou chybu se počítá i zvratné sloveso bez zvratného zájmena. Chybějící nebo nadbytečná čárka či kroužek nad samohláskou, resp. záměna s čárkou se vzhledem k bodům B-II/h a B-II/i nepovažují za vadu, ale za nedostatek.
2. Nedodržení délky samohlásky v některém slovu tajenky nebo v některém z odborných výrazů, jež tvoří podstatu křížovky. Zde nesmí dojít též k záměně kroužku s čárkou nad samohláskou.
3. Více než 5 % cizích obecných slov v křížovce.
4. Vulgární, slangové nebo žargonové výrazy v křížovce (špektákl, ksicht).
5. Více než dvě chemické značky vedle sebe a značky chemických sloučenin, byť bez indexu, ale přesahující čtyři políčka.
6. Stejná písmena (hlásky), více mezinárodních značek aut a letadel, souhlásky určitého slova a části abecedy ve více než 3 políčkách vedle sebe.
7. Dvě nebo více římských čísel vedle sebe.
8. Slova v pádě nebo přechodníky.
9. Písmena mezi stejnými písmeny.
10. Nedefinovatelná skupina tří nebo více hlásek a více než dvě takovéto skupiny dvou hlásek.
11. Více než dvě hlásky lišící se znaménkem.
12. Podobně znějící hlásky.
13. Značky poloměru nebo jiné značky společně s chemickými značkami, římskými čísly apod., římská čísla mezi hláskami nebo značkami a každé podobné užití nesourodých výrazů vedle sebe.
14. Záměna písmen (i = y apod.).
15. Přesmyčky slov.
16. Části slov („kámen“ bez paty = káme apod.).
17. Foneticky psaná cizí slova.
18. Sdružené výrazy, jež netvoří logický celek (síla, smutek apod.).
19. Evidenční značky aut a letadel.
20. Vymyšlené zkratky, jež se obecně neužívají nebo neužívaly.
21. Nemožné plurály a nesprávně utvořené zdrobněliny.
22. Nesouměrnost obrazce křížovky.
23. Různé dělící znaky v téže křížovce.
24. Rozdělení křížovky na dvě nebo více samostatných částí.
25. Rohová písmena tajenky, jež se nečtou oběma směry a nejsou oddělena dělícími znaky.
26. Jiné rozdělení tajenky než po celých slovech nebo rozdělení takové, že předložka je odtržena od příslušného slova.
27. Pomlčka použitá v tajence na místě, kam logicky nepatří.
28. Interpunkční znaménka, jež se nečtou oběma směry a nejsou oddělena dělícími znaky.
29. Tajenky vepsané po obvodě, jež se čtou vodorovně a svisle ve směru hodinových ručiček a naopak.
30. Více než 5 jednosměrných políček v křížovce.
31. Dvouhláska „ou“ v jednom políčku nebo hláska „ch“ ve dvou políčkách.
Hodnocení křížovek
I. Křížovky - pokud nejsou vadné podle odst. E - hodnotí se především podle počtu nedostatků, jež vyplývají z odst. B-II. Tyto nedostatky řadíme podle závažnosti do těchto skupin:
1. skupina - jeden ztrátový bod: slovesné tvary s výjimkou přechodníků a hovorová slova.
(Zdůvodnění: Slovesné tvary jsou většinou ucelené výrazy i smyslově a tvoří srozumitelné věty, např. blýská se, prší, rozumím, polepším se apod. Hovorová slova, pokud nejsou žargonem, např. cigaretář, lapálie, motorka, zazobanec apod., jsou běžně užívaná a nutno jim dát přednost před slovy obrácenými nebo slovy sice spisovnými, ale neodpovídajícími pravopisu nedodržením délky samohlásek.)
2. skupina - dva ztrátové body: chemické značky dvou prvků, více mezinárodních značek aut a letadel, stejná písmena (značky a písmena nejvíce ve třech políčkách).
(Zdůvodnění: Užití dvou značek prvků, více značek aut či letadel a stejných písmen je menším nedostatkem, neboť se tu sdružují vždy stejné pojmy, ať již značky nebo písmena.)
3. skupina - tři ztrátové body: jednosměrné políčko.
(Zdůvodnění: Jednosměrnému políčku se lze téměř vždy vyhnout, je-li autor jen trochu pečlivý.)
4. skupina - čtyři ztrátové body: obrácená slova, hlásky lišící se znaménkem, části abecedy, běžné předpony a koncovky slov.
(Zdůvodnění: Do této skupiny jsou zařazeny pomocné výrazy, jimiž by si měl autor vypomáhat jen z nouze; platí to především o obrácených slovech a nic neznamenajících skupinách.)
5. skupina - pět ztrátových bodů: samohlásky nebo souhlásky určitého slova (nejvýše ve třech políčkách, slova, u nichž není dodržena délka samohlásek, slova se záměnou kroužku s čárkou nad samohláskou a nedefinovatelné skupiny dvou hlásek.
(Zdůvodnění: Do poslední skupiny jsou zařazeny výpomocné hláskové skupiny a slova, u nichž není dodržena délka samohlásek, takže neodpovídají pravidlům českého pravopisu.)
II. Při posuzování hodnoty křížovek nutno brát v úvahu i jejich rozsah. Správného porovnání dvou křížovek co do hodnoty dosáhneme, když součet ztrátových bodů té které křížovky dělíme součtem všech hláskami vyplněných políček; takto získané podíly pak porovnáme.
Hodnocení křížovky kromě ztrátových bodů určují i její přednosti:
a) malý počet rozdělovacích znaků,
b) malý počet dvouhláskových výrazů,
c) malý počet cizích slov,
d) neopakující se výrazy v téže křížovce,
e) uspořádání tajenky, resp. odborných výrazů,
f) ladnost a figurálnost obrazce,
g) kvalita legendy aj.