Blog
Součásti zadání křížovkové úlohy – nadpis, legenda, obrazec
Základní prvky pro nadpis - použitý vpisovaný znak a typ křižování
Poslední zápis do článku 1. 9. 2023
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) – písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) – typy: (úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) – od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) – povinná součást každé úlohy.
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40) - nadpis, legenda a obrazec.
Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Vydavatel se také často spoléhá na to, že stejný typ úlohy byl již několikrát otištěn (vypuštění jakékoliv nezbytné informace pro luštitele však ztěžuje či vůbec znemožňuje zdolat takovou úlohu, a to především novým zájemcům o tuto duševní zábavu). Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh), je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.
Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování.
Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu – to není hlavním předmětem mého zájmu.
Nadpis, jako jednu ze tří základních součástí zadání (zadání = nadpis + legenda +obrazec), lze považovat za nejkontroverznější křížovkářskou záležitost celé historie tvorby křížovkových úloh.
Skutečnosti zřejmé z podoby otištěné úlohy se neuvádějí v nadpisu úlohy (byly by tam vlastně duplicitně, viz článek 40) – týká se to všech křížovkových prvků (směr vpisování, obrazec, křižování, legenda či tajenka).
Údaj v nadpisu patří vždy k celé křížovkové úloze - například nadpis „písmenná řetězová křížovka“ (pdf 35/5) dává luštiteli na vědomí, že vpisovaným znakem je jen písmeno, že do řetězového křižování jsou zapojeny všechny vpisované výrazy a že se jedná o úlohu s úplným křižováním – tedy o křížovku.
Dílčí platnost se pak uvádí v pojmenování odstavce legendy (uvedená délka vpisovaných výrazů zde nahrazuje rozdělovací linky, pdf 7/3).
Pohled do historie:
Každý tvůrčí slovesný projev (kniha, film, socha, hudební dílo apod., ale i křížovková úloha) bývá pojmenován. Křížovková úloha zveřejněná v různých tiskovinách patří mezi publicistické žánry. Některé tyto otištěné úlohy nenesou vůbec žádný název, jiné ho sice mají, ale je utvořen různě. Setkáváme se s nadpisy odvozené od tvaru obrazce (například čtvercovka, rozeta, hvězdice, čelisťovka apod.), od použitého směru vpisování (například použité směry vpisování: kruhovitě, obloukovitě, vlnkovitě, meandrovitě, řetízkovitě, spirálovitě, odrazově apod. „určují“ pak nadpisy kruhovka, obloukovka, vlnkovka, meandrovka, řetízkovka, spirálovka, odrazovka), podle použitého typu křižování (například řetězovka, polořetězovka apod.), podle legendy (například přesmyčková, záměnková - obecně „hádanková“, výplňková, zpřeházená apod.).
Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“, které neobsahují většinou nadpis vůbec.
Svazová norma, která stále lpí na překonaném třídění úloh z roku 1954 (včetně existence zvláštních křížovek) a na rozdělení v první normě z roku 1980 (druh, typ a forma křížovky), je pro nový pohled na křížovkové úlohy srozumitelné široké luštitelské veřejnosti nepoužitelná.
Regulativní část křížovkářské normy mj. uvádí: „Předkládá-li se křížovka souměrná, písmenná, standardní, normální a s obrazcem, pak není třeba tyto údaje v zadání uvádět.“ I kdyby se řadový luštitel k této informaci dostal, stejně mu to nepomůže. Přesný význam adjektiv „standardní“ a „normální“ zná jen hrstka křížovkářů (i profesionálních). Vždyť se s nimi řadový luštitel ani setkat nemůže, protože se samozřejmě v zadání křížovkových úloh nikdy neobjevují – tyto pojmy byly zavedeny vlastně jen pro třídění křížovkových úloh.
Stěžejním momentem pro optimální třídění křížovkových úloh a současně i pro nadpis je uplatnění dvou typů křižování (až někdo předloží vhodnější řešení této problematiky, rád to do jednotlivých článků zabuduji):
KŘÍŽOVKA - úplné křižování
DOPLŇOVAČKA (VÍCESMĚRKA) - neúplné křižování
KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA – uplatnění obou typů křižování (úplného a neúplného)
V případě, že autor při tvorbě použil oba typy křižování (úplné i neúplné), přesouvají se oba termíny („křížovka“ a „doplňovačka“) do pojmenování jednotlivých odstavců legendy:
ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 35/1 – v nadpisu chybí druh vpisovaného znaku, objeví se v legendě; naopak „řetězení“ se týká všech vpisovaných výrazů, proto je správně uvedeno v nadpisu).
PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 36/2, „písmenná“ je v nadpisu, protože ve všech políčkách úlohy jsou jen písmena).
Základní prvky nadpisu:
Použitý vpisovaný znak (písmeno, shluk ap., respektive střídání znaků).
Typ křižování (křížovka – úplné, doplňovačka - neúplné křižování, křížovkou úloha – kombinace křížovky a doplňovačky).
Další prvky nadpisu:
- Adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „hádanková“ - je-li v úloze příslušný křížovkový prvek uplatněn v celé úloze.
- Předpona „POLO-“ - příslušný křížovkový prvek naopak není uplatněn v celé úloze (pdf 25/1), je-li to zřejmé z předložené podoby, tak se neuvádí (pdf 25/2).
- Předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, například šesti- (usnadňující informace pro luštitele - pdf 7/1; 24/1 a 2).
- Případný podnadpis podává luštiteli další informace (typ střídání, druh rozdělovací značky, podoba síťky, vyčíslení skryté tajenky apod.). Takovýto podnadpis lze chápat i jako pomůcku, ale náročnější řešitel bývá pak okraden o luštitelský zážitek – sám chce odhalit systém střídání vpisovaných znaků atd.
- U křížovkových úloh se tyto skutečnosti (řetězová, výplňková a předpona POLO-) objeví zpravidla v pojmenování odstavce legendy (pdf 36).
Optimální nadpis křížovkové úlohy (Zásady, článek 2, blíže články 47 a 50 - pořadí slov v nadpisu):
Jednoslovný (zkrácený) nadpis (viz níže vývoj v čase kolem roku 1952) nepodává luštiteli potřebné informace ke zdolání úlohy (na mém webu nepoužívám).
Dvoudílný (dvouslovný) nadpis křížovkových úloh (složený z druhu vpisovaného znaku a typu křižování) v odborných periodikách drtivě převažuje:
PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA, SHLUKOVÁ KŘÍŽOVKA, SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA, SLOVNÍ KŘÍŽOVKA, STŘÍDAVÁ KŘÍŽOVKA (úplné křižování).
PÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA, SHLUKOVÁ DOPLŇOVAČKA atd. (neúplné křižování), ale i POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pak je nadpis doplněn podnadpisem, například „nutno doplnit zbývající rozdělovací linky a odhalit druh vpisovaného znaku, respektive střídání“ – adjektiva „shluková“, „slabiková“, „střídavá“ jsou nahrazena adjektivem „polodokreslová“, pdf 31/1).
KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (uplatnění obou typů křižování – úplné + neúplné) – pdf 36 (pokud je v křížovce i doplňovačce uplatněn stejný vpisovaný znak či autor využil střídání, zůstává nadpis dvoudílný – druhý díl nadpisu je zde dvouslovný).
Třídílný nadpis vznikne rozšířením dvoudílného nadpisu adjektivy „řetězová“, „výplňková“, „hádanková“ či „(polo)dokreslová“ - uplatnění neúplného obrazce:
PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 44/1), PÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 37/3), PÍSMENNÁ OBLOŽKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 4/3), PÍSMENNÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/1), PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA (novinky v pdf 51/1), PÍSMENNÁ POLOVÝPLŇKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 14/1).
Čtyřdílný nadpis (kombinace adjektiv „řetězová“, „výplňková“, „hádanková“ či „/polo/dokreslová“) se objevuje v křížovkových úlohách jen občas:
PÍSMENNÁ MOZAIKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (adjektivum „mozaiková“ může být v nadpisu jen ve spojení s adjektivem „polodokreslová, pdf 48/1), PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/2), PÍSMENNÁ POLOVÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/3), OSMIPÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 49/4).
Pěti- a vícedílné nadpisy jsou výjimkou:
PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ POLOVÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (stačí v pdf 47/2 uvést v jednom směru vpisování „výplňkovou“ legendu).
Optimální pořadí odborných výrazů v nadpisu (všechny údaje jsou platné vždy pro celou úlohu, dílčí platnost se udává v pojmenování odstavce legendy):
Na prvním místě je vždy vpisovaný znak (písmenná, shluková, slabiková, slovní, výrazová či střídavá – střídání znaků) - PÍSEMNNÁ KŘÍŽOVKA, SHLUKOVÁ DOUSMĚRKA (pdf 16/1), SLABIKOVÁ DOPLŇOVAČKA, VÝRAZOVÁ KŘÍŽOVKA, SLOVNÍ KŘÍŽOVKA či STŘÍDAVÁ DOPLŇOVAČKA.
Na prvním místě je i předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, čtyř-, pěti-, šesti- aj. - ČTYŘPÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 1/3), PĚTIPÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA (pdf 22/1). V případě úlohy shlukové, střídavé aj. je vhodnější uvádět délku vpisovaných výrazů v pojmenování odstavce legendy (pdf 1/6, nadpis má být totiž stručný, srozumitelný a jednoznačný – navíc se jedná vlastně o nápovědu (luštitel lépe vnikne do systému střídání, které autor pro danou úlohu zvolil).
Na posledním místě se uvádí použitý typ křižování (křížovka, doplňovačka či vícesměrka a křížovková úloha – užití obou typů křižování, úplné a neúplné) – SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA, SHLUKOVÁ DOPLŇOVAČKA, PÍSMENNÁ ČTYŘSMĚRKA, STŘÍDAVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 36).
Na předposledním místě se uvádí zpravidla informace o neúplném obrazci (přívlastek k typu křižování) – PÍSMENNÁ DOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 45/2 a 3 – jelikož je podbarvená tajenka, dány jsou vždy dvě linky obrysu, je to „polodokreslová“ úloha).
Uprostřed bývají zpravidla adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „hádanková“ – PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 35/5), PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 13/1), PÍSEMNNÁ VÝPLŇKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 37/1 PÍSMENNÁ HÁDANKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 4/5), PÍSMENNÁ VÝPUSTKOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 4/6 – použita konkrétní hádanka, výpustka).
Předpona „POLO-“ - příslušný křížovkový prvek není uplatněn v celé úloze. Připojuje se k prvku, který není uplatněn v celé úloze – PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 1/ 4), PÍSMENNÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 45/3).
Méně často se luštitel setká s nadpisy delšími – PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/2), PÍSMENNÁ POLOVÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/3), OSMIPÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 49/4).
Vývoj nadpisu křížovkových úloh v čase:
Kolem roku 1900 - objevil se vůbec první nadpis „doplňovačka s tajenkou“, a to v příloze různých časopisů či v Českém hádankáři vedle různých slovních hádanek (viz záhlaví v pdf 9). Následovaly další „skládací hádanky“: čtvercovka, roháček, rámcovka, hřebenovka. Všechny tyto skládací hádanky vzali později pod svá křídla i křížovkáři – stačilo do těchto dalších úloh zabudovat tajenku a staly se z nich křížovkové úlohy. Skládací hádanky (doplňovačka, čtvercovka, roháček, rámcovka a hřebenovka) uvádí nadpis od svého vzniku, a to bez rozdílu, zda jde o hádanku či křížovkovou úlohu, články 47 a 50.
Kolem roku 1952 (jednoslovný nadpis) - vedle skládacích hádanek lze zaznamenat jednoslovný nadpis i u dalších křížovkových úloh. Je to spojeno s uplatněním „nových“ křížovkových prvků a jejich kombinací:
- Zavedením slabiky (další druh vpisovaného znaku vedle hlásky) vznikl na křížovkářském kolbišti nadpis Slabiková.,a to se tiskla zpočátku i tečka za názvem.
- Půlením čtyřúhelníkových políček jednou z úhlopříček byla zavedena políčka mozaiková a na světě byl i nový nadpis - Mosaika.
- Od roku 1953 se začaly vynořovat i první zvláštní křížovky (odrůdy) – úlohy se skupinovým křižováním (paprskovité vpisování výrazů s využitím „středového políčka“, a to ze středu, do středu a přes střed). Úlohy měly nadpis odstřeďovka, dostřeďovka, osovka (tehdy otištěná osovka měla návod na luštění a schematickou značku, která jednoznačně určuje způsob i pořadí vpisování včetně smyslu zápisu, pdf 8).
- Když začíná působit od roku 1953 v HaK Lojza Nolč, začínají se objevovat další nadpisy – přísunková., odsunková., schodovka (úlohy odvozené od slovních hádanek - přísuvka, odsuvka, sloučenka), šikmovka (čtyřúhelníková síťka pootočená o 45°, pdf 38/1 aj.), dokreslovka (luštitel musel doplnit rozdělovací linky), výplňka aj.
Jednoslovný (zkrácený) nadpis - například místo „shluková křížovka“ uvádět jen „shlukovka“ asi není to správné „ořechové“. Totiž pak je luštiteli zamlčeno, jaké křižování (úplné či neúplné) autor v křížovkové úloze použil. Podobně je určitě lepší uvádět „střídavá výplňková křížovka“ či „střídavá výplňková doplňovačka“ místo zkráceného nadpisu „ střídavá výplňka“. Tyto dva odborné výrazy (křížovka či doplňovačka) jsou stěžejními pojmy pro celé „křížovkaření“. Nejlépe to asi řeší problematiku křížovkových odrůd (zavedenou před více jak sedmdesáti lety). Použije-li autor jakýkoliv nový křížovkářský prvek (vpisovaný znak, směr vpisování, obrazec ap.), není nutno hledat další nový odborný název...
Po roce 1989 - vícesměrka (od názvu „osmisměrka z roku 1984, článek 23, pdf 3).
Rok 2022 – rozmanitou podobu nadpisu lze registrovat i v současnosti. Například u tzv. číselných úloh (pdf 61/1, týká se to ale všech typů křížovkových úloh) se setkáváme s různými nadpisy – „číselná dosazovačka“, „číselná doplňovačka“, „číselná hříčka“, „číselná rámcovka“. V tomto případě však jde vždy o křížovky (uplatněno je zde křižování úplné – tzv. shoda, článek 14). Nadále se objevují nadpisy odvozené od různých křížovkových prvků: „ložisková doplňovačka“, „mozaikový písmenný roháček“ (odvozeno od podoby obrazce), „kroužková buňkovka“ (odvozeno od podoby tzv. volného políčka), „buňková doplňovačka“ (odvozeno od směru vpisování), „kombinovaná doplňovačka“ (různé směry vpisování - buňkovitě + paprskovitě, pdf 12/1; buňkovitě + paprskovitě + kruhovitě, pdf 15/1; svisle + buňkovitě, pdf 20/2 aj.).
Na závěr tohoto povídání o nadpisu chci zopakovat, že česká křížovka svou vysokou úrovní nemá v celém světě srovnání. Zásluhu má na tom spousta zapálených milovníků „otazníku“. Někteří z nich se dokonce i zabývají touto duševní zábavou intenzivně ve všech oblastech (hádanky, křížovky a logické úlohy), a to i v obou kategoriích - řešitelské a autorské. Pro popis historie křížovky je zajímavá především kategorie autorská. Pod každou dílčí křížovkářskou problematikou můžeme nalézt i konkrétního křížovkáře, který se nejvíce podílel na současném vysokém stupni vývoje. Bylo by nespravedlivé jmenovat zde jen někoho (lze pak samozřejmě zapomenout na další význačné křížovkáře), kdo se nejvíce zasloužil o rozvoj naší společné duševní zábavy. Jmenováni byli zatím tři - Josef Vinárek, Lojza Nolč a Antonín Ropek, kteří byli před sedmdesáti lety vůdčími osobnostmi „týmu“.
Hledám vždy „optimální“ podobu předkládané úlohy (srozumitelnou a jednoznačnou) pro širokou luštitelskou veřejnost. Vše musí být nastaveno tak, aby různými taxativními výčty jedině správné či možné tvorby autora neomezoval v tvůrčí činnosti.
Ani optimální podoba úloh uváděná na stránkách ke stažení v pdf není konečná (jedině správná), stále se dá vše průběžně vylepšovat (proto je obsah článků průběžně doplňován a upravován, v pdf je někdy ponechaná původní verze – lze na tom sledovat vývoj v čase). Svědčí o tom i reakce šestnáctiletého studenta J. N. ze Zlína na moji webovou stránku, který mi dal další podnět ke „správnému“ nasazenému trendu. Škoda jen, že zájem o naši duševní zábavu z kategorie mládeže není větší - tento případ považuji spíše za výjimku.