Blog

Součásti zadání křížovkové úlohy – nadpis, legenda, obrazec 

Poslední zápis do článku 1. 9. 2022

Nadpis, jako jednu ze tří základních součástí zadání (zadání = nadpis + obrazec + legenda), lze považovat za nejkontroverznější křížovkářskou záležitost celé historie tvorby křížovkových úloh.

Porovnání svazkové normy s novým pohledem na křížovkové úlohy

Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“ (i tady mají autoři nepřeberné možnosti tvorby – vpisovat nemusíme jen číslice, ale i písmena, obrázkový znak aj.; obrazec může mít různou podobu atd.). 

Na příkladech v pdf ke stažení, popřípadě v jednotlivých článcích je demonstrována překonaná podoba a nesrovnalosti v samotné svazové normě.  

Svazová norma, která stále lpí na překonaném třídění úloh z roku 1954 (včetně existence zvláštních křížovek) a na rozdělení v  první normě z roku 1980 (druh, typ a forma křížovky), je pro nový pohled na křížovkové úlohy srozumitelné široké luštitelské veřejnosti nepoužitelná.

Regulativní část křížovkářské normy mj. uvádí: „Předkládá-li se křížovka souměrná, písmenná, standardní, normální a s obrazcem, pak není třeba tyto údaje v zadání uvádět.“ I kdyby se řadový luštitel k této informaci dostal, stejně mu to nepomůže. Přesný význam adjektiv „standardní“ a „normální“ zná jen hrstka křížovkářů (i profesionálních). Vždyť se s nimi řadový luštitel ani setkat nemůže, protože se samozřejmě v zadání křížovkových úloh nevyskytují.

Pohled do historie:

Každý tvůrčí slovesný projev (kniha, film, socha, hudební dílo apod., ale i křížovková úloha) bývá pojmenován. Křížovková úloha zveřejněná v různých tiskovinách patří mezi publicistické žánry. Některé tyto otištěné úlohy nenesou vůbec žádný název, jiné ho sice mají, ale je utvořen různě. Setkáváme se s nadpisy odvozené od tvaru obrazce (například čtvercovka, rozeta, hvězdice, čelisťovka apod.), od použitého směru vpisování (například použité směry vpisování: kruhovitě, obloukovitě, vlnkovitě, meandrovitě, řetízkovitě, spirálovitě, odrazově apod. „určují“ pak nadpisy kruhovka, obloukovka, vlnkovka, meandrovka, řetízkovka, spirálovka, odrazovka), podle použitého typu křižování (například řetězovka, polořetězovka apod.), podle legendy (například přesmyčková, záměnková - obecně „hádanková“, výplňková, zpřeházená apod.).

Vůbec první nadpis - Doplňovačka s tajenkou - seobjevil již koncem 19. století, a to v příloze různých časopisů či v Českém hádankáři vedle různých slovních hádanek (zajímavé je, že tato luštitelská úloha byla hned od svého vzniku s tajenkou a „tajenka“ se dostala dokonce do nadpisu). Následovaly další „skládací hádanky“: čtvercovka, roháček, rámcovka, hřebenovka. Všechny tyto skládací hádanky vzali později pod svá křídla i křížovkáři – stačilo do těchto dalších úloh zabudovat tajenku a staly se z nich křížovkové úlohy.

„Klasická“ doplňovačka (záhlaví v pdf 9, místo čtyřúhelníkových se uváděly tečky) patří vůbec k nejstarší křížovkové úloze.

Pod nadpisem křížovkové úlohy se uváděl zpočátku i její autor, později se jeho jméno uvádí na konci úlohy a často původce úlohy chybí):

„Klasické“ písmenné křížovky v čtyřúhelníkové síťce (včetně tzv. švédek – legenda vepsaná do rozdělovacích políček) nemívaly nadpis a nemají ho ani v současnosti.  Bez nadpisu je dodnes v odborných časopisech často i písmenná polomozaikovka.

Skládací hádanky (doplňovačka, čtvercovka, roháček, rámcovka a hřebenovka) uvádí nadpis od svého vzniku, a to bez rozdílu, zda jde o hádanku či křížovkovou úlohu, články 47 a 50.   

 

Jednoslovný nadpis

Vedle hádanek – čtvercovka, rohaček, rámcovka a hřebenovka lze zaznamenat od roku 1953 jednoslovný nadpis i u dalších křížovkových úloh. Je to spojeno s uplatněním „nových“ křížovkových prvků a jejich kombinací:

- Zavedením slabiky (další druh vpisovaného znaku vedle hlásky) na křížovkářské kolbiště vznikl nadpis Slabiková.,a to se tiskla zpočátku i tečka za názvem.

- Půlením čtyřúhelníkových políček jednou z úhlopříček byla zavedena políčka mozaiková a na světě byl i nový nadpis - Mosaika.

- Od roku 1953 se začaly vynořovat i první zvláštní křížovky (odrůdy) – úlohy se skupinovým křižováním (paprskovité vpisování výrazů s využitím „středového políčka“, a to ze středu, do středu a přes střed. Úlohy měly nadpis odstřeďovka, dostřeďovka, osovka (tehdy otištěná osovka měla návod na luštění a schematickou značku, která jednoznačně určuje způsob i pořadí vpisování, pdf 8). 

 - Když začíná působit od roku 1953 v HaK Lojza Nolč, začínají se objevovat další nadpisy – přísunková., odsunková., schodovka (úlohy odvozené od slovních hádanek- přísuvka, odsuvka, sloučenka), šikmovka (čtyřúhelníková síťka pootočená o 45°, pdf 38/1 aj.), dokreslovka (luštitel musel doplnit rozdělovací linky), výplňka aj.

 

Nový pohled:

Stěžejním momentem pro optimální třídění křížovkových úloh a současně i pro nadpis je uplatnění dvou typů křižování (až někdo předloží vhodnější řešení této problematiky, rád to do jednotlivých článků zabuduji):

KŘÍŽOVKA  - úplné křižování

DOPLŇOVAČKA (VÍCESMĚRKA) - neúplné křižování

KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA uplatnění obou typů křižování (úplného a neúplného)

V případě, že autor při tvorbě použil oba typy křižování (úplné i neúplné), přesouvají se oba termíny („křížovka“ a „doplňovačka“) do pojmenování jednotlivých odstavců legendy:

ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 35/1 – v nadpisu chybí druh vpisovaného znaku, objeví se v legendě; naopak „řetězení“ se týká všech vpisovaných výrazů, proto je správně uvedeno v nadpisu).

PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 36/2, „písmenná“ je v nadpisu, protože ve všech políčkách úlohy jsou jen písmena – sem samozřejmě patří i kombinace křížovky a doplňovačky – „obrysovka“, a to by do nadpisu přibylo „POLODOKRESLOVÁ“).

 

Základní prvky nadpisu:

Použitý vpisovaný znak (písmeno, shluk ap., respektive střídání znaků)

Typ křižování (křížovka – úplné, doplňovačka - neúplné křižování, křížovkou úloha – kombinace křížovky a doplňovačky).

Další prvky nadpisu:

- Adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“, „hádanková“ je-li v úloze příslušný křížovkový prvek uplatněn v celé úloze

- Předpona „POLO-“ - příslušný křížovkový prvek naopak není uplatněn v celé úloze

- Předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, šesti- (usnadňující informace pro luštitele - pdf 7/1; 24/1 a 2)   

- Případný podnadpis podává luštiteli další informace (typ střídání, druh rozdělovací značky, podoba síťky, vyčíslení skryté tajenky apod.). Takovýto podnadpis lze chápat i jako pomůcku, ale náročnější řešitel bývá pak okraden o luštitelský zážitek – sám chce odhalit systém střídání vpisovaných znaků atd.

- U křížovkových úloh se tyto skutečnosti (řetězová, výplňková, cylindrická a předpona POLO-) objeví zpravidla v pojmenování odstavce legendy (pdf 36).

 

Optimální pořadí odborných výrazů v nadpisu (všechny údaje jsou platné vždy pro celou úlohu, dílčí platnost se udává v pojmenování odstavce legendy):

Na prvním místě je vždy vpisovaný znak (písmenná, shluková, slabiková, slovní, výrazová či střídavá – střídání znaků) - PÍSEMNNÁ KŘÍŽOVKA, SHLUKOVÁ DOUSMĚRKA (pdf 16/1), SLABIKOVÁ DOPLŇOVAČKA, VÝRAZOVÁ KŘÍŽOVKA, SLOVNÍ KŘÍŽOVKA či STŘÍDAVÁ DOPLŇOVAČKA.

Na posledním místě se uvádí použitý typ křižování (křížovka, doplňovačka či vícesměrka a křížovková úloha – užití obou typů křižování, úplné a neúplné) – PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA, SHLUKOVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA, STŘÍDAVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 36). 

Na předposledním místě se uvádí zpravidla informace o neúplném obrazci (přívlastek k typu křižování) – PÍSMENNÁ DOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 45/2 a 3 – jelikož je podbarvená tajenka, dány jsou vždy dvě linky obrysu, je to „polodokreslová“).

Uprostřed bývají zpravidla adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“, „hádanková“ – PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 35/5), PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 13/1), PÍSEMNNÁ VÝPLŇKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 37/1), PÍSMENNÁ CYLINDRICKÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 29/1), PÍSMENNÁ HÁDANKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 4/5), PÍSMENNÁ VÝPUSTKOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 4/6 – použita konkrétní hádanka, výpustka).

Předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, čtyř-, pěti-, šesti- aj. je na prvním místě - ČTYŘPÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 1/3), PĚTIPÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA (pdf 22/1). V případě, že je u shlukové, střídavé aj. úlohy uvedena délka vpisovaných výrazů, pak se může objevit na druhém místě – STŘÍDAVÁ (PĚTIPÍSMENNÁ) DOPLŇOVAČKA (pdf 1/5), jedná se vlastně o jakési nadlehčení a uvádí se v závorce – základem je totiž druh vpisovaného znak nebo jejich střídání. Jako lepší je uvádět tuto skutečnost v příslušném odstavci legendy, totiž nadpis má být stručný, srozumitelný a jednoznačný – navíc se jedná vlastně o nápovědu (luštitel lépe vnikne do systému střídání, které autor pro danou úlohu zvolil).

Předpona „POLO-“ - příslušný křížovkový prvek není uplatněn v celé úloze. Připojuje se k prvku, který není uplatněn v celé úloze – PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 1/ 4), PÍSMENNÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 45/3).

Méně často se luštitel setká s nadpisy delšími – PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/2), PÍSMENNÁ POLOVÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/3), OSMIPÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 49/4).

 

Optimální nadpis křížovkové úlohy (zásady, blíže články 47 a 50 - pořadí slov v nadpisu):

Údaj v nadpisu patří vždy k celé křížovkové úloze - například nadpis „řetězová křížovka“ dává luštiteli na vědomí, že do řetězového křižování jsou zapojeny všechny vpisované výrazy (pdf 35/5).

Dílčí platnost se pak uvádí v pojmenování odstavce legendy (uvedená délka vpisovaných výrazů zde nahrazuje rozdělovací linky, pdf 7/3).

Příklady „základního“ dvouslovného (složený z druhu vpisovaného znaku a typu křižování) nadpisu:

PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA, SHLUKOVÁ KŘÍŽOVKA, SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA, SLOVNÍ KŘÍŽOVKA, STŘÍDAVÁ KŘÍŽOVKA (úplné křižování).

PÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA, SHLUKOVÁ DOPLŇOVAČKA atd. (neúplné křižování), ale i POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pak je nadpis doplněn podnadpisem, například „nutno doplnit zbývající rozdělovací linky a odhalit druh vpisovaného znaku, respektive střídání“ – adjektiva „shluková“, „slabiková“, „střídavá“ jsou nahrazena adjektivem „polodokreslová“,  pdf 31/1).

KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (uplatnění obou typů křižování – úplné + neúplné) – pdf 36 (pokud není v křížovce i doplňovačce uplatněn stejný vpisovaný znak či autor využil střídání, zůstává nadpis dvouslovný).

  

Příklady, jak se rozšiřuje základní dvouslovný nadpis adjektivy „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“, „hádanková“ či „(polo)dokreslová“ - uplatnění neúplného obrazce - nanadpis tříslovný:

PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 44/1), PÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 37/3), PĚTIPÍSMENNÁ CYLINDRICKÁ KŘÍŽOVKA (pdf 24/5), PÍSMENNÁ OBLOŽKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 4/3), PÍSMENNÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/1), PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ DOPLŇOVAČKA (novinky v pdf 51/1), PÍSMENNÁ POLOVÝPLŇKOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 14/1).

Předpona POLO- a předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, nerozšiřuje trojslovný název.

 

Příklady, jak se rozšiřuje tříslovný nadpis nanadpis čtyřslovný (kombinace adjektiv „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“, „hádanková“ či „/polo/dokreslová“):

PÍSMENNÁ MOZAIKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (adjektivum „mozaiková“ může být v nadpisu jen ve spojení s adjektivem „polodokreslová,  pdf 48/1), PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/2), PÍSMENNÁ POLOVÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 47/3), OSMIPÍSMENNÁ VÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 49/4).   

Předpona POLO- a předpona, která udává délku vpisovaných výrazů, nerozšiřuje čtyřslovný název.

Pěti- a víceslovné nadpisy jsou výjimkou:

PÍSMENNÁ POLOŘETĚZOVÁ POLOVÝPLŇKOVÁ POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (stačí v pdf 47/2 uvést v jednom směru vpisování „výplňkovou“ legendu). 

    

Jednoslovný (zkrácený) nadpis - například místo „shluková křížovka“ uvádět jen „shlukovka“ asi není to správné „ořechové“. Totiž pak je luštiteli zamlčeno, jaké křižování (úplné či neúplné) autor v křížovkové úloze použil. Podobně je určitě lepší uvádět „střídavá výplňková křížovka“ či „střídavá výplňková doplňovačka“ místo zkráceného nadpisu „ střídavá výplňka“. Tyto dva odborné výrazy (křížovka či doplňovačka) jsou stěžejními pojmy pro celé „křížovkaření“. Nejlépe to asi řeší problematiku křížovkových odrůd (zavedenou před sedmdesáti lety). Použije-li autor jakýkoliv nový křížovkářský prvek (vpisovaný znak, směr vpisování, obrazec ap.), není nutno hledat další nový odborný název...

 

Skutečnosti zřejmé z podoby otištěné úlohy se neuvádějí v nadpisu úlohy (byly by tam vlastně duplicitně):

Směr vpisování – neuvádíme například „třísměrná“ písmenná křížovka, když to je zřejmé z tří odstavců legendy (směr vpisování tvoří pojmenování odstavce legendy). V pdf 15/2 a 3 je síťka charakteristická pro „třísměrnou“ křížovku, ale autor využil ke vpisování jen směry dva.

Obrazec – tvar políček (mozaiková, polomozaiková, volná apod.) se v nadpisu neuvádí. Podobně se v nadpisu neuvádí, že se jedná o křížovku figurální (pdf 18).

Pdf 28/2 – střídání políček základních s dvou- až osminásobnými. Středové políčko je vlastně dvaatřicetinásobné.

Pdf  01/5 – úplné křižování zastupují vlastně minimálně dvojnásobná políčka. Nahradí to kdysi zavedený termín „sloupcovka“ pro tuto křížovkovou odrůdu. Pootočíme-li obrazec o 90°, byla by to pak místo sloupcovky „řádkovka“.

Křižování – úplné, neúplné, řetězové; pdf 01/4 - písmenná polořetězová křížovka; nelze použít „řetězová“, protože do řetězového křižování nejsou zapojeny všechny vpisované výrazy.

Legenda – v nadpisu neuvádíme například, že se jedná o úlohu s obrázkovou legendou, když je to z podoby otištěné úlohy zřejmé. Jistě komicky by zněl nadpis „SLABIKOVÁ KŘÍŽOVKA s poloobrázkovou legendou“ (vodorovně – legenda textová, svisle – legenda obrázková). 

Tajenka -  pdf 01/4, písmenná polořetězová křížovka (v uzlových políčkách je skryta tajenka „PLCH“ - zpravidla podbarvená políčka). V těchto případech se neuvádí, že se jedná o skrytou tajenku - z podoby otištěné úlohy je to zřejmé (podobně pdf 4; 7 až 12 aj.).

 

Na závěr tohoto povídání o nadpisu chci zopakovat, že česká křížovka svou vysokou úrovní nemá v celém světě srovnání. Zásluhu má na tom spousta zapálených milovníků „otazníku“. Někteří z nich se dokonce i zabývají touto duševní zábavou intenzivně ve všech oblastech (hádanky, křížovky a logické úlohy), a to i v obou kategoriích - řešitelské a autorské. Pro popis historie křížovky je zajímavá především kategorie autorská. Pod každou dílčí křížovkářskou problematikou můžeme nalézt i konkrétního křížovkáře, který se nejvíce podílel na současném vysokém stupni vývoje. Bylo by nespravedlivé jmenovat zde jen někoho (lze pak samozřejmě zapomenout na další význačné křížovkáře), kdo se nejvíce zasloužil o rozvoj naší společné duševní zábavy. Jmenováni byli zatím tři - Josef Vinárek, Lojza Nolč a Antonín Ropek, kteří byli před necelými sedmdesáti lety vůdčími osobnostmi „týmu“.

Hledám vždy „optimální“ podobu předkládané úlohy srozumitelnou (i jednoznačnou) pro širokou luštitelskou veřejnost. Vše musí být nastaveno tak, aby různými taxativními výčty jedině správné či možné tvorby autora neomezoval v tvůrčí činnosti.

Ani optimální podoba úloh uváděná na stránkách ke stažení v pdf není konečná (jedině správná), stále se dá vše průběžně vylepšovat (proto je obsah článků průběžně doplňován a upravován, v pdf je někdy ponechaná původní verze – lze na tom sledovat vývoj v čase). Svědčí o tom i reakce šestnáctiletého studenta J. N. ze Zlína na moji webovou stránku, který mi dal další podnět ke „správnému“ nasazenému trendu. Škoda jen, že zájem o naši duševní zábavu z kategorie mládeže není větší - tento případ považuji spíše za výjimku.

Zpět na přehled článků