Blog

Základní prvek každé křížovkové úlohy - úloha bez tajenky je jako studánka bez vody

Poslední zápis do článku 1. 12. 2020

První křížovkové úlohy (skládací hádanky a křížovky) byly bez tajenky. Jedině u „klasické doplňovačky“, která spatřila světlo světa před více než sto lety, vkládal autor do této úlohy tajenku od samého vzniku této tzv. skládací hádanky. V tehdejší době bylo jako vpisovaný znak známo pouze písmeno (dříve nesprávně hláska). Slabika se začala používat o více jak o půlstoletí později. Vpisované výrazy (vodorovný směr vpisování) křižovala tajenka (svislý směr vpisování, článek 22). Zpočátku se do křižování zapojilo jen jedno písmeno každého vpisovaného výrazu.

Jistou analogii, co se týče tajenky, je možno sledovat i u další skládací hádanky, a tou je hřebenovka. Tady svislé vpisované výrazy křižuje jen jeden „vodorovný pás“ (tajenka). Vpisované výrazy jsou jen v lichých sloupcích, v sudých sloupcích jsou pak písmena předtištěna. Pro křížovkové úlohy však v tomto případě mají význam pouze tzv. „spojené hřebenovky“, kde dochází ke křižování všech výrazů s tajenkou.

Měsíčník Hádanka a křížovka (HaK), později KaH (vychází od roku 1949) zveřejňoval s tajenkou jen „klasické křížovky“ (směr vpisování: vodorovně a svisle). Křížovkové odrůdy (zvláštní křížovky) byly tehdy převážně bez tajenky. Zajímavostí jistě je, že ještě v roce 1964 byla v HaK otištěna křížovka (směry vpisování: obloukovitě zleva vpravo a zprava vlevo) bez tajenky.

Poznámka: Rozdělení křížovkových úloh do dvou skupin - „normální“ a „zvláštní“ - pochází ze začátku 50. let minulého století. Samozřejmě, že je to již dávno překonané pojetí, které však přetrvává i v poslední verzi svazové křížovkářské normy. Obecně lze říci, že novelizovaná svazová pravidla stále neopustila zastaralou koncepci normy z roku  1954.

Z jednotlivých článků jistě každý luštitel pochopí, že spousta odborných pojmů je pro „řadového“ luštitele nadbytečná.

 

Obsahem tajenky bývá obyčejně:

- souvislý text (popřípadě jeho část). Citát, text pod kresleným vtipem ap.,

- „odborný výraz“ (samostatný pojem). Například BRUMEL - „vítěz OH 1964 ve skoku vysokém“, „zajímavé“ slovo průvodního textu ap.,

- heslo lze chápat jako další tajenku křížovky. Například heslo: HOLAN a odborné výrazy: jeho díla. Ve vícesměrce je heslo (jako další tajenka) vlastně vždycky. Porovnat můžeme s heslem v některých skládacích hádankách (královská procházka, koníček, lištovka ap.).

Tajenka se dělí především na díly („první díl tajenky „, druhý díl tajenky“ atd.). Tento název „díl tajenky“ se ustálil jako odborný termín. V dlouhé historii registrujeme dříve vedle pojmu „díl“ i „část“, oba pojmy se používaly rovnocenně vedle sebe. Postupem času vlastně téměř vymizelo z „odborných“ tiskovin překonané označení - „začátek tajenky“, „střed tajenky“ „konec tajenky“ či „začátek tajenky“, „pokračování tajenky“, ukončení tajenky“ ap.

Odborný termín „část tajenky“ (může ji tvořit jediné písmeno) si ponechala svazová křížovkářská norma pro své potřeby. „Běžný“ luštitel se s takovým případem vlastně nesetkává.

Svazová křížovkářská norma je obsáhlá (přes sto stran) a je průběžně doplňována. Každá křížovkářská problematika prošla různými etapami svého vývoje a historie zaznamenala nespočet odborných článků (komentářů ke konkrétnímu problému), a to nejen k tajence. Například slabika se začala jako první používat po hlásce (písmenu) před necelými sedmdesáti lety. Svazová norma popisu slabiky věnuje více jak jednu stranu, nedávno zveřejněný odborný článek věnovaný samotnému dělení slov na slabiky je ještě delší. Pro „řadového“ luštitele jistě stačí vědět, že dělení slov na slabiky se řídí pravidly českého pravopisu (nově je dobrým pramenem IJP). Pro cizojazyčné výrazy zavedli křížovkáři vhodně odborný termín „grafická podoba slabiky“ (článek 9).

Hlavním cílem tohoto povídání (viz úvod článku 1) je přiblížit tuto duševní zábavu co nejširší luštitelské veřejnosti bez nároku na potřebu listovat ve svazové normě, která je určena úzkému okruhu zájemců.

 

Pro popis, respektive způsob zapojení tajenky do křížovkové úlohy, je účelné tajenku rozdělit na dva typy:

1. Tajenka („neskrytá“ – toto označení se vlastně v předkládané úloze vůbec neobjeví) – umístění tajenky je zřejmé z podoby předkládané nebo vyluštěné úlohy:

- tajenka umístěná v „legendovaném směru“. Nejběžnější způsob zapojení tajenky do křížovkové úlohy. Převážně se s ní setkáváme u křížovkových úloh s úplným křižováním, tedy u křížovek (například pdf 1/ 1, 5 a 7).

- tajenka, která není umístěna v žádném „legendovaném směru“. V současnosti jsou políčka se znaky tajenky zpravidla podbarvená, dříve byla například označena tečkou apod. (pdf 4; 7; 8; 9; 10; 11 aj.).

- tajenka, která „vyplyne“ po vyluštění celé úlohy. Například v případě polodokreslovky může obrazec (rozdělovací značky, obrys či síťka) vytvořit heslo křížovky. V pdf 37/1  tvoří rozdělovací silné linky v polomozaikovce heslo křížovky.

- v případě uvedení „klíče“ pro skrytou tajenku v podnadpisu úlohy luštitel po vyluštění úlohy tajenku jen přečte – nejedná se tedy o úlohu se skrytou tajenkou. V pdf 2 je umístění tajenky uvedeno v zadání úlohy.

2. Skrytá tajenka - jedná se o protějšek k tajence „neskryté“ (tajenka není zapojena do žádného z použitých směrů vpisování, ani není zřejmá po vyluštění celé křížovky). Takto skrytá tajenka vyžaduje k přečtení jistý „klíč“. Skrytí takovéto tajenky vyžaduje vždy „jednoznačný“ systém, jakým jsou jednotlivé znaky tajenky v zadání křížovkové úlohy (obrazec, legenda ap.) skryty a její „vyčíslení“ (počet písmen jednotlivých slov, například 3, 6 - Jan Neruda). V pdf 1/6 – STŘÍDAVÁ PĚTIPÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA se skrytou tajenkou (klíč - poslední dvě písmena vpisovaných výrazů).

 

Charakteristika znaků skryté tajenky:

1. Střídání vpisovaných znaků

- písmena ve střídavé křížovce (střídání písmen s dvoupísmennými shluky),

- dvoupísmenné shluky ve střídavé křížovce (střídání dvou- a třípísmenných shluků) ap.,

2. Obrazec

- obrys vnější nebo vnitřní,

- rozdělovací značky (článek 12), silné rozdělovací linky či slepá políčka, ale i uzlová políčka či „tečka“ jako rozdělovací značka,

- síťka, například slabé „mozaikové“ linky v polomozaikové polodokreslovce, vícenásobná políčka ve tvaru písmen tvořících tajenku -TAJ,

3. Systematický výběr určitých znaků nebo jejich částí

Nedílnou součástí takto skryté tajenky je optimálně zvolený „systém skrytí“ a „vyčíslení“ tajenky (počet písmen jednotlivých slov).

Pro takto skrytou tajenku slouží v podstatě celé zadání (obrazec, legenda, průvodní text či doprovodný obrázek ap.) - vše závisí na nápaditosti autora a na tom, komu je takováto úloha určena.

 

Příklady skryté tajenky:

- prostřední písmena třípísmenných shluků (čteno po řádcích),

- první dvě písmena všech šestipísmenných legendových výrazů (pouze ze svislého směru vpisování),

- obsah všech mozaikových políček ve figurální křížovce (čteno po sloupcích) ap.

 

Jistě není nutno zdůrazňovat, že takováto úloha je určena především pro náročné soutěže. Silným záporem předkládaných úloh (nejen se skrytou tajenkou) je často vysoká obtížnost. Historie registruje i případy, kdy tzv. „křížovkářskou maturitu“ nevyřešil v řádném termínu nikdo a v prodlouženém termínu snad jen dva luštitelé. Obtížnosti předkládaných křížovkových úloh je věnován samostatný článek.

Z historie se zdá, že každá „šifra“ je prolomitelná (například ve vojenství ap.), ale za vynaložení nepředstavitelného úsilí. V případě skryté tajenky nemá luštitel proti autorovi vlastně téměř žádnou šanci - „zbraně“ volí totiž autor, nikoliv luštitel (pokud chce autor bezpodmínečně zvítězit). V konečném výsledku ale prohrává autor, jeho úloha totiž nesplnila to, proč byla předložena. Za velmi moudré rozhodnutí křížovkářů lze jistě považovat povinné vyčíslování skryté tajenky (počet písmen jednotlivých slov). To mu s i s velkou pravděpodobností potvrdí, že našel „autorské“ řešení.

Pro doplnění ještě uvedu „křížovku s kryptogramem“ a „mřížovku“ (křížovka s tajenkou v mřížce) či tajenku v lištách, kde jsou tajenky ukryté podle určitého klíče. Dnes vlastně zapomenutá záležitost, navíc to od luštitele vyžaduje v případě mřížovky vystřihování a lepení určitých písmen z obrazce, použití průhledného papíru (pausáku) ap. Různé případy „zabudování“ tajenky do křížovkové úlohy přibližují jednotlivé stránky ke stažení v pdf. Skryté tajence vyžadující klíč k jejímu přečtení bude věnován samostaný článek - úzce to souvisí i s obtížnosti křížovky.

Zpět na přehled článků