Blog

Pojmenování odstavce legendy je vždy odvozeno od směru vpisování

Poslední zápis do článku 1. 5. 2022

 

Legenda (článek 17) je spolu s nadpisem (článek 20) a obrazcem (článek 13) součástí zadání (článek 40) každé křížovkové úlohy.

Křížovka je obrazcová luštitelská úloha založená na křižování výrazů vpisovaných podle legendy do obrazce (článek 02).

Za legendu považujeme v zadání zpravidla vše kromě nadpisu o obrazce. Legenda nám umožňuje dostat vpisovaný výraz do políček obrazce. Různá podoba legendy:

Nejběžnější je uváděný souhrn legendových (popřípadě tajenkových) výrazů, řazený do odstavců podle použitých směrů vpisování.

V případě číselných úloh (pdf 05 a 61) se jedná vždy o křížovky (díky shodě – každé písmeno musí být v úloze použito minimálně dvakrát). Za legendu zde považujeme připojenou tabulku s uvedením tzv. pomocného slova. Svazová norma se o této možnosti nezmiňuje. Pro tento typ křížovek se uvádí z důvodu jednoznačnosti předkládané úlohy vždy použité směry vpisování, protože zde nejsou žádné odstavce legendy (pdf 61). Uplatnit lze libovolnou síťku či sestavit obrazec z tzv. volných políček.

Výplňkové úlohy (pdf 37/1 a 3) uvádějí v legendě přímo vpisované výrazy (nejsou tedy obepsány), ustálené je uvádění těchto výrazů velkou abecedou. V zadání se uvádí v nadpisu vždy adjektivum „výplňková“ (výplňková křížovka či výplňková doplňovačka – luštiteli se tak oznamuje typ křižování, úplné či neúplné).

 

Porovnání svazkové normy s novým pohledem na křížovkové úlohy

Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“ (i tady mají autoři nepřeberné možnosti tvorby – vpisovat nemusíme jen číslice, ale i písmena, obrázkový znak aj.; obrazec může mít různou podobu atd.). 

 

Svazová norma se staví k legendě, respektive k zadání různě. Často chybí u otištěné úlohy nadpis i „pojmenování“ (odstavce) legendy.  Vydavatel spoléhá na to, že stejný typ úlohy byl již několikrát otištěn. Objevuje se občas i nejednoznačně očíslovaný obrazec, takže luštitel nemůže jednoznačně zapsat uhodnutý vpisovaný výraz. Vše úzce souvisí se zastaralým přístupem k nadpisu a směru vpisování.  Často bývá tato část zadání označována jen jako „LEGENDA“ namísto použitého směru vpisování, což luštiteli žádnou novou smysluplnou informaci nepřináší. Podobně by pak mohla být doplněna část zadání, kam se do políček zapisují jednotlivé znaky, a to OBRAZEC. Nový zájemce (především školáček) o této duševní zábavě nemůže samozřejmě nic podrobnějšího vědět (co vše uvádí obsáhlá svazová křížovkářská norma, a to nejen zavedená „pravidla“ pro legendu, ale pro celou křížovkářskou problematiku).

(Na příkladech v pdf ke stažení, popřípadě v jednotlivých článcích je demonstrována překonaná podoba a nesrovnalosti v samotné svazové normě).  

 

V novém pojetí je optimální vždy pojmenovat příslušný odstavec legendy podle použitého směru vpisování.

V křížovkách jsou základními stavebními kameny kameny písmeno (článek 9, slouží k sestavení vpisovaného znaku a následně celého vpisovaného výrazu) a políčko (článek 11), které úzce souvisí s křižováním výrazů a směrem vpisování a v konečné fázi spoluvytváří obrazec. Výsledkem je pak tajenka.

 

Legenda je souhrnem legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných  - u všech výplňkových úloh) výrazů. Legendové výrazy se seskupují zpravidla do odstavců podle použitých směrů vpisování (například vodorovně, svisle, vlnkovitě, buňkovitě, kruhovitě, lomeně, paprskovitě do středu ap.) a dále se pak řadí podle řádek, sloupců, mezikruží, buněk použité (očíslované) síťky křížovkové úlohy.

 

Pokud se jakýkoliv křížovkový údaj týká celé úlohy, objeví se tato skutečnost v nadpisu či podnadpisu, například:

PĚTIPÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA (pdf 12/1),

PĚTIPÍSMENNÁ CYLINDRICKÁ KŘÍŽOVKA (pdf 15/4),

SLABIKOVÁ TROJSMĚRKA s jednoslovnou legendou (pdf 17/2).

 

V opačném případě se tento údaj objeví v příslušném odstavci legendy, například:

PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA

(pdf 12/3 a 4 - svisle: sedmipísmenné, respektive pětipísmenné výrazy, buňkovitě: čtyřpísmenné výrazy),

PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA

(pdf 7/3 - zleva vpravo: tří- a šestipísmenné výrazy a zprava vlevo: čtyř- a pětipísmenné výrazy).

 

Různé pohledy na členění legend (především z důvodu popisu a „škatulkování“):

1. Seskupování a řazení legendových výrazů

- „běžná“ (klasická křížovka - se směry vpisování vodorovně a svisle), pdf 1/1 aj.

- vepsaná (tzv. „švédka“, pro legendový výraz je využito „slepé“ políčko); v těchto případech odpadnou odstavce legendy, pdf 22/4; 28/1; 43/1 aj.

- sdružená (vypuštění označení některých řádků, sloupců apod.), pdf 58 aj.

- zpřeházená (zpravidla jde o ztížení úlohy, podobně jako legenda sdružená), pdf 59 aj.

- číslovaná (článek 24, pdf 55 aj.) - má prakticky význam, je-li úloha předložena jako (polo)dokreslovka.

 

2. Způsob obepisu (definice)

a) textová - „běžná“, jednoslovná, protivková, cizojazyčná, hádanková, žertovná aj.

 

b) obrázková - „běžná“, protivková (obrázkem je znázorněna například MATKA, TRPASLÍK, KATODA a vpisuje se OTEC, OBR, ANODA) aj.

 

c) výplňková - v legendě jsou uvedeny přímo vpisované výrazy, nejedná se tedy o obepisy; pro snadné a rychlé rozlišení se ustálilo odlišné uvádění těchto výrazů velkou abecedou. Tyto výplňkové křížovkové úlohy řadíme mezi úlohy logické. Luštitel není v tomto případě závislý na konkrétních vědomostech (nedostává se prostřednictvím legendového výrazu k výrazu vpisovanému - ten je v legendě již přímo uveden), pdf 53 aj.

 

d) „číselná“ - každému písmenu je přiřazeno konkrétní číslo, je to logická křížovková úloha, ve které je uplatněna „speciální“ shoda - každé písmeno musí být použito minimálně dvakrát, tedy všechny tyto křížovkové úlohy mají vždy úplné křižování (pdf 5; 8/4). Jelikož tyto úlohy nemají žádné odstavce legendy, uvádějí se v podnadpisu vždy použité směry vpisování (pdf 61). Jako první tyto úlohy se kolem sametové revoluce začaly objevovat „švédky“ (s klasickou čtyřúhelníkovou síťkou, pdf 5). V současnosti se můžeme setkat s těmito úlohami ve všech možných síťkách, a to odůvodňuje i uvádění použitých směrů vpisování v podnadpisu (například dva úhlopříčné směry vpisování ve čtyřúhelníkové síťce, pdf 61/3). Navíc je možné pro názornost doplnit směry vpisování přímo do obrazce. Jedná se vždy o křížovky, protože každé písmeno musí být použito minimálně dvakrát (hlavní princip této logické úlohy). Křížovkářský termín „číselná“ slouží pro zařazení těchto logických úloh do příslušné skupiny křížovek a v zadání se ani neobjevuje. Luštiteli je vše zřejmé z podoby otištěné křížovky (tabulka s uvedením jednoho slova). Podobně je tomu v případě legendy číslované.

 

Z historie:

Odstavce klasické křížovky ve čtyřúhelníkové síťce (autor využívá pro tvorbu čtverečkovaný papír) byly od začátku označovány vodorovně a svisle. Označení řádků bylo nejprve se závorkou – A), B) C) atd., později to bylo sjednoceno se směrem svislým – A., B., C…, 1., 2., 3…   

Odstavce legendy ostatních křížovkových úloh (tzv. odrůdy – buňkovky, úlohy se skupinovým křižováním) měly pojmenování LEGENDA, respektive byly bez pojmenování. Odstavce legendy ornamentovky měly pojmenování SLABIKOVÁ POSTUPOVKA (po vnějším obvodě) a SVISLE či KE STŘEDU (paprskovitě ke středu), respektive LEGENDA K SLABIKOVÉ POSTUPOVCE či LEGENDA K VYLUŠTĚNÍ TAJENKY (paprskovitě ke středu).

V křížovkářské maturitě (1955) se luštila již dokreslovka s číslovanou legendou (článek 24 – třetí základní způsob číslování).

Součástí legendy je také pomůcka. V roce 1954 se uváděla pomůcka pro jednotlivé úlohy na jednom místě pro celé číslo (nikoliv přímo u každé úlohy).

 

Obtížnost křížovkových úloh ovlivňuje například méně obvyklý systém střídání vpisovaných znaků, v případě (polo)dokreslových křížovek obrazec ap. Nejvíce však může autor regulovat obtížnost pomocí legendy. Na jedné straně to může být například legenda sdružená, zpřeházená ap., na druhé straně může autor ztěžovat úlohu v obepisu vpisovaného výrazu. Například legendový výraz „strom plodící žaludy“ směřuje k tzv. „tutovce“, a tou je vpisovaný výraz DUB. Naopak legendový výraz „rostlina“ nabízí velkou množinu možností. V případě (polo)dokreslovky navíc luštitel netuší, z kolika písmen se vpisovaný výraz skládá.

 

Různé situace mohou luštiteli připravit i různé obepisy (legenda textová či obrázková). V případě, že mají všeobecně známé výrazy (slon, ryba, pták, jahoda, vejce, talíř aj.) obrázkovou legendu, tak se luštiteli nabízí většinou „tutovka“. Samozřejmě, že může být autor i někdy vtipný. K obrázkové legendě „velbloud“ může například přiřadit jako výraz vpisovaný „koráb pouště“ či „savec“ ap. - ale to je spíše výjimka.

O slovní zásobě různých uživatelů jazyka jsem se zmínil již i v jiných článcích. O některých výrazech může mít luštitel jisté povědomí, jiné slyší třeba úplně poprvé. V případě obrázkové legendy se luštitel většinou orientuje brzy - obrázková legenda totiž prozrazuje hned, o jaký vpisovaný výraz se jedná (rostlina, ryba, řeka aj.). V případě textové legendy někdy nemusí tušit vůbec nic. Navíc může být legenda i úmyslně zavádějící (snad i vtipná), například legendový výraz „hoch“ nemusí vůbec vést ke vpisovaným výrazům „chlapec“, „kluk“ aj., ale vpisuje se „německé adjektivum“.

 

Jistě není nutno zdůrazňovat, že musí legenda splňovat požadavky na jazykovou a věcnou správnost (články 5 až 8 25, 27, 28, 48, 55 až 63) a že musí být každý vpisovaný výraz doložitelný pramenem (článek 8). Jednotlivá slova v legendě jsou vždy plně spisovná, výjimku může ale tvořit například obepsání nářečního vpisovaného výrazu jiným nářečním výrazem (bandor – zemčák, nářeční výrazy pro brambor), domácké jméno obepsané jiným domáckým jménem (Jenda – Honza, domácké podoby jména Jan) aj.

 

Různé druhy legend nelze opět taxativně vyjmenovávat. Vše závisí na nápaditosti autora. Například legenda „číslovaná“ (článek 24, pdf 55) je úloha pro náročné luštitele.

Podoba legendy určuje vlastně i obtížnost předkládané úlohy - vše vždy závisí na tom, komu je takováto křížovková úloha určena.

Zpět na přehled článků