Blog
Součásti zadání křížovkové úlohy – nadpis, legenda, obrazec
Pojmenování odstavce legendy je vždy odvozeno od směru vpisování
Poslední zápis do článku 1. 3. 2023
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce (článek 13), úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) - písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) - typy: úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) - od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) - povinná součást každé úlohy.
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40) - nadpis, legenda a obrazec.
Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Vydavatel se také často spoléhá na to, že stejný typ úlohy byl již několikrát otištěn (vypuštění jakékoliv nezbytné informace pro luštitele však ztěžuje či vůbec znemožňuje zdolat takovou úlohu, a to především novým zájemcům o tuto duševní zábavu). Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh), je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.
Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování.
Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu – to není hlavním předmětem mého zájmu. Mapuji totiž především vývoj a rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále nové křížovkové prvky (nové typy úloh) - je to nikdy nekončící proces.
Legenda je spolu s nadpisem a obrazcem součástí zadání každé křížovkové úlohy.
Křížovkářské zásady pro autory a luštitele (článek 2) uvádějí stručně (autor má předkládat luštiteli úlohu v jednoznačné a srozumitelné podobě):
„Legenda je souhrnem legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek) výrazů. Legendové výrazy se seskupují zpravidla do odstavců podle použitých směrů vpisování (například vodorovně, svisle, buňkovitě apod.) a dále se pak řadí podle řádek, sloupců, mezikruží, buněk apod. použité (očíslované) síťky křížovkové úlohy“.
Obecně lze říci, že nám legenda umožňuje dostat vpisovaný výraz do políček obrazce. Svazová norma uvádí u legendy s komentářem podrobný popis, ale luštiteli stačí předložení takové podoby legendy, která umožňuje vyluštit předloženou křížovkovou úlohu. Níže uvedené typy a způsoby obepisu jen demonstrují, jak rozmanitou podobu legenda může mít. Podoba legendy určuje vlastně i obtížnost předkládané úlohy - vše vždy závisí na tom, komu je takováto křížovková úloha určena.
Různé pohledy na členění legend (především z důvodu popisu a „škatulkování“):
1. Typy legend (seskupování a řazení legendových výrazů) nelze samozřejmě taxativně vyjmenovávat (závisí to na nápaditosti autora):
- „běžná“ (například klasická křížovka - se směry vpisování vodorovně a svisle), pdf 1/1 aj.
- vepsaná (tzv. „švédka“, pro legendový výraz je využito „slepé“ políčko); v těchto případech odpadnou odstavce legendy, pdf 22/4; 28/1; 43/1 aj.
- sdružená (vypuštění označení některých řádků, sloupců apod., ztížená úloha), pdf 58 aj.
- zpřeházená (zpravidla jde o ztížení úlohy, podobně jako legenda sdružená), pdf 59 aj.
- číslovaná (článek 24, pdf 55 aj.) - má prakticky význam, je-li úloha předložena jako (polo)dokreslovka. Je to úloha pro náročné luštitele.
2. Způsob obepisu (definice):
a) textová - „běžná“, jednoslovná, protivková, cizojazyčná, hádanková, žertovná aj.
b) obrázková - „běžná“, protivková (obrázkem je znázorněna například MATKA, TRPASLÍK, KATODA a vpisuje se OTEC, OBR, ANODA) aj.
c) výplňková - v legendě jsou uvedeny přímo vpisované výrazy (pdf 37/1 a 3), nejedná se tedy o obepisy; pro snadné a rychlé rozlišení se ustálilo odlišné uvádění těchto výrazů velkou abecedou. Tyto výplňkové křížovkové úlohy řadíme mezi úlohy logické. Luštitel není v tomto případě závislý na konkrétních vědomostech (nedostává se prostřednictvím legendového výrazu k výrazu vpisovanému - ten je v legendě již přímo uveden), pdf 53 aj.
d) „číselná“ - každému písmenu v obrazci je přiřazeno konkrétní číslo, je to logická křížovková úloha, ve které je uplatněn „speciální“ typ křižování tzv. shoda - každé písmeno musí být použito minimálně dvakrát, tedy všechny tyto křížovkové úlohy mají vždy úplné křižování (pdf 5; 8/4). Jelikož tyto úlohy nemají žádné odstavce legendy a tvorba se realizuje v různých síťkách, uvádějí se v podnadpisu vždy použité směry vpisování (pdf 61 aj.). Navíc je možné pro názornost doplnit směry vpisování přímo do obrazce čárkovanou linkou i se šipečkou. Křížovkářský termín „číselná“ slouží pro zařazení těchto logických úloh do příslušné skupiny křížovek a v zadání se ani neobjevuje. Luštiteli je vše zřejmé z podoby otištěné křížovky (tabulka s uvedením tzv. „pomocného“ slova, kterým luštitel zahajuje zdolávání úlohy, jedná se vlastně o další podobu legendy).
Popis legendy v čase (viz též článek 83, i zde lze zaznamenat bohatou kontroverzní historii jako v případě ornamentovky):
Rok 1949 - odstavce klasické křížovky ve čtyřúhelníkové síťce byly od začátku označovány vodorovně a svisle. Označení řádků bylo nejprve se závorkou – A), B) C) atd., později to bylo sjednoceno se směrem svislým – A., B., C. …, 1., 2., 3. …
Rok 1953 – tato část zadání byla u křížovkových odrůd bez názvu nebo byla pojmenována „LEGENDA“ a tak tomu je i po roce 2022. Přitom se jedná o nic neříkající informaci pro tuto část zadání. Doufám, že se luštitelé nesetkají s pojmenováním „OBRAZEC“ pro poslední část zadání, kam se vpisují do políček jednotlivé znaky.
Rok 1954 - součástí legendy je také pomůcka. Tehdy se uváděla pomůcka pro jednotlivé úlohy na jednom místě pro celé číslo HaK (nikoliv přímo u každé úlohy).
Kolem roku 1955 – byly odstavce legendy bez pojmenování nebo měly různá pojmenování (v závorce je uvedena optimální podoba):
Úlohy se skupinovým křižováním (včetně úhlopříčných variant) – žádné pojmenování; („paprskovitě“ nahrazuje zpravidla schematická značka).
Odstavce legendy ostatních křížovkových úloh (tzv. odrůdy – buňkovky, úlohy se skupinovým křižováním) měly pojmenování LEGENDA, respektive byly bez pojmenování. Odstavce legendy ornamentovky měly pojmenování SLABIKOVÁ POSTUPOVKA (po vnějším obvodě) a SVISLE či KE STŘEDU (paprskovitě ke středu), respektive LEGENDA K SLABIKOVÉ POSTUPOVCE či LEGENDA K VYLUŠTĚNÍ TAJENKY (paprskovitě ke středu).
Obloukovky – zleva doprava (od okraje do středu) a zprava doleva (od okraje do středu); (obloukovitě zleva vpravo ke středu …).
Kruhovky – po obvodu a ke středu; (kruhovitě a paprskovitě ke středu).
Výplňkové křížovky -žádné pojmenování.
Buňkovky, schodovky, sloupcovky, zrcadlovky - žádné pojmenování.
Po roce 1989 lze v některých odborných titulech registrovat, že se typ legendy dostává do nadpisu („slabiková křížovka s obrázkovou legendou“), snad se nedočkáme podle tohoto vzoru i nadpisu „“slabiková křížovka s textovou legendou“.
Věcná správnost (článek 57) se týká jen výrazů legendových. Legendu k obepisu autor čerpá především z různých výkladových slovníků a encyklopedií. V případě dalších pramenů (jednorázové letáky, různé tiskoviny vč. internetu) se u „podezřelých údajů“ autorovi doporučuje vše si ověřit ve více na sobě nezávislých pramenech.