Blog
Paprskovité vpisování výrazů s využitím „středového políčka“
Poslední zápis do článku 1. 3. 2023
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) - písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) - typy: úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) - od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) - povinná součást každé úlohy.
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40) - nadpis, legenda a obrazec.
Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh) - je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.
Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování.
Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu – to není hlavním předmětem mého zájmu. Mapuji totiž především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále nové křížovkové prvky (nové typy úloh) - je to nikdy nekončící proces.
Křižování skupinové (s tímto pojmem se v zadání křížovkové úlohy vlastně ani nesetkáme – tento odborný pojem slouží pro třídění a potřeby svazu, například při vypisování autorské soutěže či pro popis křížovkářské problematiky) – jedná se o křižování skupiny výrazů, které se shodují ve znaku vepsaném do středového políčka, ve kterém vpisované výrazy začínají, končí či jím procházejí (bývá zpravidla silně ohraničeno, i když v případě zápisu přes střed nedává ohraničení žádný smysl, článek 11, pdf 8). Charakteristický směr vpisování pro úlohy se skupinovým křižováním je paprskovitě od středu, do středu a přes střed – odstředovka, dostředovka a osovka. Je v něm uplatněno převážně křižování neúplné, v případě cylindrické či kruhové podoby (záhlaví pdf 8) pak dochází ke křižování úplnému. Úplné křižování se týká i všech číselných úloh (pdf 8/4) - tyto úlohy jsou pak označovány vždy jako křížovka.
Popis skupinového křižování v čase (viz též články 14 a 15):
Rok 1950 - v historickém přehledu patří úloha s uplatněním skupinového křížování skutečně k těm nejstarším. Totiž již v roce 1950 byla otištěna tato úloha s výrazy vpisovanými přes střed, a to i se šipečkami, které jednoznačně určovaly pořadí vpisování jednotlivých výrazů (u úlohy nemusel být tudíž ani návod na luštění). Tyto úlohy byly samozřejmě bez tajenky. Později, pokud tyto úlohy obsahovaly tajenku, se tato skutečnost dostala do nadpisu (například osovka s tajenkou, odstřeďovka s tajenkou ap.), a to se dělo i u ostatních zvláštních křížovek. V roce 1953 byla tato úloha otištěna dokonce se schematickou značkou a návodem na luštění. V roce 1990 „zavedly“ tuto značku měsíčníky Křen a Luštěnka i pro další možnosti síťky. Podobně byly zavedeny schematické značky i pro vícesměrky, které zkracují často dlouhá pojmenováníní použitých směrů vpisování, a kterou dodnes používá čtrnáctideník Křížovka (v současné době měsíčník).
Historická definice z roku 1954 – „Osovka je kombinací slabikové křížovky a buňkovky. Její obrazec tvoří určitý počet buněk, složených z 9 čtverečků, z nichž prostřední, silně ohraničený, je střed buňky. Tento střed obsahuje prostřední slabiku všech čtyř výrazů každé buňky. Slova vpisujeme do buněk podle čtyř os souměrnosti (odtud název osovka): 1. zleva šikmo vpravo nahoru, 2. zleva doprava, 3. zleva šikmo vpravo dolů, 4. shora dolů. Jednotlivé buňky jsou označeny A-1, A-2, B-1, B-2 atd. Slabiky v silně vyznačených čtverečcích mohou utvořit tajenku.“
Vpisovaný znak - jediným znakem pro vpisování byla slabika; shluk a střídání znaků se dostalo ke slovu mnohem později.
Políčko - jako první bylo použito „standardní“ čtyřúhelníkové políčko (dodnes pro autory snadno dostupný čtverečkovaný papír).
Směr vpisování - paprskovitě přes střed.
Obrazec - využíval pouze „standardní“ čtyřúhelníkovou síťku. Další síťky (šestiúhelníková, trojúhelníková, kosodélníková) se začaly používat později. Pro očíslování středového políčka byla tehdy (podobně i pro buňkovku aj.) zvolená tzv. „kartézská soustava souřadnic“ - souřadnice x (vodorovně) a souřadnice y (svisle). Optimální je dnes očíslování jednotlivých středových políček místo využití tzv. „kartézské soustavy souřadnic“. Vhodné je rovněž označovat středová políčka písmeny (když jsou jednotlivé paprskovité směry označeny číslicemi – schematické značky zkracují často dlouhá pojmenování jednotlivých směrů vpisování).
Rok 1955 - začátek vpisování prvního výrazu skupiny byl v roce 1955 stanoven vodorovně vpravo od středového políčka a v roce 1980 vlevo dole od středového políčka (zřejmě tuto změnu posílilo vpisování výrazů přes střed). Vše tehdy vycházelo především ze síťky čtyřúhelníkové (běžně dostupný čtverečkovaný papír), i když se tyto úlohy později tvořily i do síťky šestiúhelníkové (včelí plástev) či trojúhelníkové. Pro tvorbu je možno použít i síťku kosodélníkovou tzv. „schodišťovou“ (pdf 8/5). Pro tyto úlohy se skupinovým křižováním se využívají i políčka volná (článek 11). Opomenutí toho, co již bylo jednou vymyšleno (schematická značka pro skupinové křižování), registruji při listování v dříve uveřejněných úlohách i v dalších případech.
V roce 1957 lze registrovat úlohu se skupinovým křižováním, která má úplné křižování a je vlastně křížovkou. Úplné křižování je zde dosaženo „svinutím“ obdélníka do kruhu (pdf 8). Takové úlohy s úplným křižováním jsou i u dalších úloh (například „síťovka“) - jedná se o úlohy „cylindrické“.
V roce 1958 se luštitel seznamuje s tzv. „úhlopříčnými“ variantami. V případě zápisu od středu a do středu (odstředovka, dostředovka) v čtyřúhelníkové síťce autor nevyužívá dva směry vpisování – vodorovný a svislý (vzhledem k dvěma smyslům zápisu se jedná o čtyři výrazy), pdf 8/2.
Do roku 1980 byly úlohy se skupinovým křižováním (podle tehdejšího třídění zvláštních křížovek) označovány jako dostřeďovka, odstřeďovka a osovka. Při přípravě nové normy v roce 1980 byl odstraněn nepochopitelný „háček“ a vyšla z toho dostředovka a odstředovka.
Středové políčko při vpisování do středu či ze středu (pdf 8/1) musí mít minimálně dvě písmena - pa-vouk, pa-seka, pa-rfém, aby byla splněna podmínka pro neúplné křižování (norma z roku 1980) - pro doplňovačku (neúplné křižování) bylo zavedeno, že každý vpisovaný výraz musí mít minimálně dvě písmena (znaky) s úplným křižováním.
Příklady používané síťky (různých políček) pro úlohy se skupinovým křižováním:
Standardní čtyřúhelníková - celkem jde o osm (čtyři - při zápisu přes středové políčko) možných zápisů:
Standardní čtyřúhelníková (úhlopříčná) - celkem jde o čtyři (dva - při zápisu přes středové políčko) možné zápisy:
„Volná“ - celkem jde o čtyři (dva - při zápisu přes středové políčko) možné zápisy:
Tvar políčka středového i políček přilehlých může být libovolný (např. kroužky aj.), rovněž počet přilehlých plolíček může být různý – charakteristický obrazec také pro křížovkové úlohy se směrem vpisování - buňkovitě.
Kosodélníková (schodišťová) - celkem jde o čtyři (dva - při zápisu přes středové políčko) možné zápisy:
Šestiúhelníková (včelí plástev) - celkem jde o šest (tři - při zápisu přes středové políčko) možných zápisů:
Trojúhelníková - celkem jde o šest (tři - při zápisu přes středové políčko) možných zápisů. Zde je orámování očíslovaných středových políček vypuštěno, byla by totiž orámována všechna políčka této síťky (pdf 08, úloha 3 aj.):
