Blog

Paprskovité vpisování výrazů s využitím „středového políčka“

Poslední zápis do článku 1. 12. 2020

Porovnání svazkové normy s novým pohledem na křížovkové úlohy

Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“ (i tady mají autoři nepřeberné možnosti tvorby – vpisovat nemusíme jen číslice, ale i písmena, obrázkový znak aj.; obrazec může mít různou podobu atd.). 

(Na příkladech v pdf ke stažení, popřípadě v jednotlivých článcích je demonstrována překonaná podoba a nesrovnalosti v samotné svazové normě).  

Svazová norma zařadila úlohy se skupinovým křižováním mezi odrůdy a samozřejmě se tato skutečnost objevuje i v nadpisu úlohy.

Optimální je podle použitého typu paprskovitého směru vpisování (vpisování do středu, ze středu a přes střed) rozlišovat tři typy doplňovačky – tato skutečnost se objeví v pojmenování příslušného odstavce legendy (pdf 8). Tím samozřejmě odpadnou původně zavedené křížovkové odrůdy, které byly pojmenovány podle různých křížovkových prvků – dnes historicky překonané.

 

První úloha, ve které bylo uplatněno skupinové křižování, byla otištěna v HaK 1950, viz výsek obrazce níže.


 

Historická definice (z roku 1954) - osovka je kombinací slabikové křížovky a buňkovky. Její obrazec tvoří určitý počet buněk, složených z 9 čtverečků, z nichž prostřední, silně ohraničený, je střed buňky. Tento střed obsahuje prostřední slabiku všech čtyř výrazů každé buňky. Slova vpisujeme do buněk podle čtyř os souměrnosti (odtud název osovka): 1. zleva šikmo vpravo nahoru, 2. zleva doprava, 3. zleva šikmo vpravo dolů, 4. shora dolů. Jednotlivé buňky jsou označeny A-1, A-2, B-1, B-2 atd. Slabiky v silně vyznačených čtverečcích mohou utvořit tajenku.

Vpisovaný znak - jediným znakem pro vpisování byla slabika, shluk a střídání znaků se dostalo ke slovu mnohem později.

Políčko - jako první bylo použito „standardní čtyřúhelníkové políčko“ (dodnes pro autory snadno dostupný čtverečkovaný papír).

Směr vpisování - paprskovitě přes střed.

Obrazec - využíval pouze „standardní“ čtyřúhelníkovou síťku. Další síťky (šestiúhelníková, schodišťová ap.) se začaly používat mnohem později. Již v roce 1957 lze registrovat úlohu se skupinovým křižováním, která je vlastně křížovkou. Úplné křižování je zde dosaženo „svinutím“ obdélníka do kruhu (pdf 08). Takové úlohy s úplným křižováním jsou i u dalších úloh (například „síťovka“) - jedná se o úlohy „cylindrické“. Pro očíslování středového políčka byla tehdy (podobně i pro buňkovku aj.) zvolená tzv. „kartézská soustava souřadnic“ - souřadnice x (vodorovně) a souřadnice y (svisle). Optimální je dnes očíslování jednotlivých středových políček místo využití tzv. „kartézské soustavy souřadnic“. Vhodné je rovněž označovat středová políčka písmeny (když jsou jednotlivé paprskovité směry označeny číslicemi – schematické značky zkracují často dlouhá pojmenování jednotlivých směrů vpisování).

 

Pro různé účely (vypsání autorské soutěže, popis křížovkářské problematiky či příslušný komentář ap.) byly zavedeny odborné pojmy:

Skupinové křižování - křižování skupiny výrazů, které se shodují ve znaku vepsaném do středového políčka (článek 11). Výrazy se zde vpisují paprskovitě od středu, do středu a přes střed. Úlohy se skupinovým křižováním mají zpravidla neúplné křižování – řadí se tudíž mezi doplňovačky (v případě uplatnění „číselné“ legendy se jedná vždy o křížovky – úloha s křižováním úplným). Křížovkáři jistě smysluplně zavedli pro doplňovačku (kam patří všechny typy úloh s neúplným křižováním) pravidlo, že každý vpisovaný výraz se musí křižovat minimálně ve dvou znacích s dalšími výrazy či tajenkou – obecně mají minimálně dvojí „shodu“. V případě zápisu od středu a do středu (odstředovka, dostředovka) se vpisují do obrazce jen znaky dva – pdf 8/1 pa-vouk, pa-seka, pa-rfém. V těchto případech musí autor do středového políčka vpisovat minimálně dvě písmena – viz Křížovkářské zásady pro autory (pdf 2 B.2. Křižování … Pro doplňovačku bylo zavedeno, že každý vpisovaný výraz musí mít minimálně dvě písmena /znaky/ s úplným křižováním).

Středové políčko - políčko, ve kterém vpisované výrazy začínají, končí či jím procházejí (článek 11, zpravidla bývá silně ohraničeno.

Paprskovitě - charakteristický směr vpisování pro úlohy se skupinovým křižováním.

 

 

V historickém přehledu patří tato problematika skutečně k těm nejstarším. Totiž již v roce 1950 byla otištěna tato úloha s výrazy vpisovanými přes střed, a to i se šipečkami, které jednoznačně určovaly vpisování jednotlivých výrazů (u úlohy nemusel být tudíž ani návod na luštění). Tyto úlohy byly samozřejmě bez tajenky. Později, pokud tyto úlohy obsahovaly tajenku, se tato skutečnost dostala do nadpisu (například osovka s tajenkou, odstřeďovka s tajenkou ap.), a to se dělo i u ostatních zvláštních křížovek. V roce 1953 byla tato úloha otištěna dokonce se schematickou značkou a návodem na luštění. V roce 1990 „zavedly“ tuto značku měsíčníky Křen a Luštěnka i pro další možnosti síťky. Podobně byly zavedeny schematické značky i pro vícesměrky, které zkracují dlouhá označení použitých směrů vpisování a kterou dodnes používá čtrnáctideník Křížovka (v současné době měsíčník).

Do roku 1980 byly tyto úlohy (podle tehdejšího třídění zvláštních křížovek) označovány jako dostřeďovka, odstřeďovka a osovka. Při přípravě nové normy byl odstraněn nepochopitelný „háček“ a vyšla z toho dostředovka a odstředovka.

Začátek vpisování prvního výrazu skupiny byl v roce 1955 stanoven vodorovně vpravo od středového políčka a v roce 1980 vlevo dole od středového políčka (zřejmě tuto změnu posílilo vpisování výrazů přes střed). Vše tehdy vycházelo především ze síťky čtyřúhelníkové (běžně dostupný čtverečkovaný papír), i když se tyto úlohy později tvořily i do síťky šestiúhelníkové (včelí plástev). Pro tvorbu je možno použít jakoukoliv síťku (například „schodišťovou“ - směry vpisování: vodorovně vlnkovitě, sestupně vpravo a sestupně vlevo). Pro tyto úlohy se skupinovým křižováním se využívají často i políčka volná (článek 11). Opomenutí toho, co již bylo jednou vymyšleno (schematická značka pro osovku), registruji při listování v dříve uvěřejněných úlohách i v dalších případech. To bude zmíněno při probírání konkrétní křížovkářské problematiky.

 

Schematické značky nahrazují dlouhé, několikaslovné pojmenování jednotlivých směrů vpisování. Charakteristické jsou i u vícesměrek, kde navíc jednoznačně určují například lomený směr vpisování.

 

Příklady používané síťky (různých políček) pro úlohy se skupinovým křižováním:

Standardní čtyřúhelníková - celkem jde o osm (čtyři - při zápisu přes středové políčko) možných zápisů:

 

 

Standardní čtyřúhelníková (úhlopříčná) - celkem jde o čtyři (dva - při zápisu přes středové políčko) možné zápisy;

 

 

„Volná“ - celkem jde o čtyři (dva - při zápisu přes středové políčko) možné zápisy:

Tvar políčka středového i políček přilehlých může být libovolný (např. kroužky aj.), rovněž počet přilehlých plolíček může být různý – charakteristický obrazec také pro křížovkové úlohy se směrem vpisování - buňkovitě.

 

Kosodélníková (schodišťová) - celkem jde o čtyři (dva - při zápisu přes středové políčko) možné zápisy;

 

Šestiúhelníková (včelí plástev) - celkem jde o šest (tři - při zápisu přes středové políčko) možných zápisů;

 

Trojúhelníková - celkem jde o šest (tři - při zápisu přes středové políčko) možných zápisů. Zde je orámování očíslovaných středových políček vypuštěno, byla by totiž orámována všechna políčka této síťky (pdf 08, úloha 3) aj.

 

Závěrem musím zdůraznit, že tvorba křížovkových úloh je jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S políčkem úzce souvisí křižování výrazů (článek 14) a směr vpisování (článek 10). V žádném případě se nejedná o nějaké kombinace (viz „historická definice“), které vedou k nadbytečně zavedeným odborným termínům, které luštitel vůbec ke zdolání úlohy nepotřebuje. V zadání úlohy uvedený použitý vpisovaný znak, typ křižování, pojmenování odstavce legendy (směr vpisování), podoba obrazce a stručný nadpis - křížovka či doplňovačka (úplné či neúplné křižování) zcela luštiteli postačuje.

Zpět na přehled článků