Blog

Křížovkářský prvek úzce související s rozdělovací značkou a se směrem vpisování

Poslední zápis do článku 1. 12. 2020

Porovnání svazkové normy s novým pohledem na křížovkové úlohy

Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“ (i tady mají autoři nepřeberné možnosti tvorby – vpisovat nemusíme jen číslice, ale i písmena, obrázkový znak aj.; obrazec může mít různou podobu atd.). 

(Na příkladech v pdf ke stažení, popřípadě v jednotlivých článcích je demonstrována překonaná podoba a nesrovnalosti v samotné svazové normě).  

Svazová norma zařadila úlohy s řetězovým křižováním mezi odrůdy a samozřejmě se tato skutečnost objevuje i v nadpisu úlohy. Díky chybnému používání předpony POLO- se pak setkáváme s nadpisem „řetězovka“, i když řetězové křižování není uplatněno v celé úloze – jedná se „polořetězovku“.

 

Optimální je podle použitého typu křižování rozlišovat tři typy křižování (pokud se objeví lepší řešení, rád je do této nové koncepce zabuduji), které se pak objeví i v nadpisu:

Křížovka – úplné křižování.

Doplňovačka – neúplné křižování.

Křížovková úloha – kombinace obou typů křižování. Názvy „křížovka“ a „doplňovačka“ se pak objeví v pojmenování příslušného odstavce legendy (pdf 36). Důležité je i správné používání předpony POLO-, předpona se může uplatnit jen v případech, kdy není příslušný křížovkový prvek uplatněn stoprocentně.

Řetězové křižování - alespoň jeden znak předcházejícího výrazu se shoduje ve společném políčku s nejméně jedním znakem výrazu následujícího. Tento společný znak či znaky ohraničují silné linky (pdf 13, úloha 1, 2 a 3).
Absence silné linky se uplatní v případech, když by mohlo dojít k určité nejednoznačnosti, špatné srozumitelnosti ap. (viz níže - absence uzlového políčka).

Z historického hlediska je jistě velmi zajímavé, že výše uvedená „silná linka“ se dostala do křížovkářské normy (1980) i k úlohám, kam absolutně nepatří. Konkrétně se objevila u úloh s lomeným směrem vpisování (síťovka), kde bylo první a poslední písmeno odděleno touto silnou linkou. Zapálenost a vášeň křížovkářů se vystupňovala zařazením této úlohy na celostátní přebor jednotlivců, kde byli dokonce luštitelé trestáni ztrátovými body, když tuto silnou linku v obrazci nevyznačili.
V novelizované křížovkářské normě (1994) tato „silná linka“ sice vypadla (zůstala jen u vícestupňové úlohy, kde je opravdu řetězové křižování uplatněno), ale u jednostupňové úlohy se silná linka pro oddělení prvního a posledního písmene objevovala často i nadále.
Samozřejmě, že k problematice - lomený směr vpisování - se ještě vrátím, bude tomu věnován samostatný článek. Totiž „síťovka“ a „ornametnovka“ patří mezi typy úloh, které mají nejbohatší kontroverzní historii. I „ornamentovce“ bude věnován samostatný článek.

V případě úplného křižování (křižování v minimálně dvou různých směrech) vznikne uzlové políčko (pdf 13, úloha 4 a 5).
V případě vícenásobných políček jde pak o vícenásobné uzlové políčko - (typický případ pro nadbytečně zavedený odborný termín - „uzlová ploška“). Jsou přeci políčka základní čtyřúhelníková, pro tři směry vpisování - trojúhelníková, šestiúhelníková, dále mozaiková, uzlová, která všechna mohou být i vícenásobná.

Absence uzlového políčka se uplatní v případech, když by mohlo dojít k určité nejednoznačnosti, špatné srozumitelnosti ap.
Uzlové políčko se například vypouští u této úlohy:
Nadpis - DVOUSLABIČNÁ ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (to by pak byla silně ohraničena všechna políčka úlohy).
Podobně se vypouští ohraničení středového políčka u některých úloh se skupinovým křižováním (pdf 8, úloha 3).

Roku 1955 je ve Vinárkově publikaci „Pro chvíle oddechu“ uveřejněna křížovka označená jako „Křížovka bez oddělovacích značek“ (byla to ale písmenná křížovka s uzlovými políčky), ve které je uplatněno řetězové křižování u všech vpisovaných výrazů - tedy šlo o písmennou řetězovou křížovku. Výrazy o délce jednoho políčka jsou zde bez legendy (ale jak ukazuje pdf 35/5 stačí zrušit v tomto políčku uzlové políčko – v úloze jsou pak dva typy políček pro řetězové křižování, a to silné linky a uzlové políčko). Tatáž úloha byla uveřejněna v roce 1966 jako řetězovka (ještě bez tajenky).

V roce 1969 se objevila „hlásková řetězovka s tajenkou“ (autor Lojza Nolč), ve které byla vypuštěna uzlová políčka a nahrazena délkou vpisovaných výrazů (v závorce za legendovým výrazem - v podstatě šlo o polodokreslovku, úkolem luštitele bylo doplnění těchto uzlových políček).

V roce 1958 se objevila řetězovka slabiková s dvou- a tříslabičnými vpisovanými výrazy (počet slabik vpisovaného výrazu byl připojen u legendového výrazu v závorce, viz článek 12 - absence rozdělovací značky).

Příklady použití uzlového políčka:
Základní uzlové políčko - v tomto případě jsou využity dva směry vpisování. Úloha 5 v pdf 13 využívá tři směry vpisování a základním uzlovým políčkem je zde trojúhelník. V šestiúhelníkové síťce by to byl šestiúhelník.

 

Vícenásobné uzlové políčko - společná písmena v řetězci: vodorovně - tři a svisle jen jedno. 

Vícenásobné uzlové políčko - společná písmena v řetězci: vodorovně i svisle - vždy dvě písmena.

Vícenásobné uzlové políčko - společná písmena v řetězci: vodorovně - dvě a svisle jen jedno, i když ve vodorovném směru se křižuje s výrazy ve dvou řádcích.

Podoba vícenásobného uzlového políčka závisí na nápaditosti autora. Nutno ještě dodat, že tvorba křížovkových úloh s těmito políčky je náročnější a proto se s nimi setkáváme zřídka. Výše uvedené příklady doplněné o použití různého druhu vpisovaného znaku ap., poskytuje autorům velké pole působnosti.

Přeji autorům jen samé dobré nápady!

Zpět na přehled článků