Blog
Křížovkářský prvek úzce související s rozdělovací značkou a se směrem vpisování
Poslední zápis do článku 1. 3. 2023
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) - písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) - typy: úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) - od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) - povinná součást každé úlohy.
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40) - nadpis, legenda a obrazec.
Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh) - je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.
Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování.
Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu – to není hlavním předmětem mého zájmu. Mapuji totiž především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále nové křížovkové prvky (nové typy úloh) - je to nikdy nekončící proces.
Křižování řetězové - alespoň jeden znak předcházejícího výrazu se shoduje ve společném políčku s nejméně jedním znakem výrazu následujícího. Tento společný znak ohraničují čárkované silné linky. Křížovkáři operují se dvěma typy linek – slabá (tvoří zpravidla síťku obrazce) a silná (je součástí obrysu obrazce nebo se využívá jako rozdělovací linka). Nedílnou součástí vydavatelské činnosti je grafické zpracování křížovkové úlohy. Grafici však znají jen pojem linka (plná, tečkovaná, čárkovaná, čerchovaná, dvojitá aj.) a všechny tyto typy linek mohou mít různou sílu – jen tu nejslabší označují jako vlasovou. Rozhodně smysluplnější je použít linku čárkovanou (místo „plné“), protože plná rozděluje vpisované výrazy, kdežto čárkovaná „zprostředkovává“ vlastně řetězení.
V případě úplného křižování (křižování v minimálně dvou různých směrech, pdf 13/4 a 5) vznikne uzlové políčko. Toto políčko může být i vícenásobné, a to v jakékoliv síťce (základní čtyřúhelníkové, trojúhelníkové, šestiúhelníkové či kosodélníkové). Podoba vícenásobného uzlového políčka závisí na nápaditosti autora. Nutno však dodat, že tvorba křížovkových úloh s těmito políčky je náročnější a proto se s nimi setkáváme zřídka. Za uzlové políčko se považuje v případě uplatnění řetězového křižování i tzv. volné políčko v úlohách s neúplným křižováním (pdf 44/1 a 2).
Absence čárkované silné linky se uplatní v případech, když by mohlo dojít k určité nejednoznačnosti, špatné srozumitelnosti ap. (viz níže - absence uzlového políčka). Řetězové křižování se uplatňuje u všech typů křižování – křížovka (pdf 1/4; 13; 35; 44/4; 51/2 a 4; 56/6; 77 aj.), doplňovačka (pdf 2; 13; 35; 44/1 a 2; 51/1 a 3; 69/1 a 2; 77 aj.), křížovková úloha (pdf 26/1; 36/3; 44/3; 51/5 aj.). Čárkovaná silná linka může být i nahrazena – vyznačení typu řetězení v obrazci, uvedení délky vpisovaných výrazů v legendě aj. (pdf 72). Z historického hlediska je jistě velmi zajímavé, že výše uvedená „silná linka“ se dostala do křížovkářské normy (1980) i k úlohám, kam absolutně nepatří. Konkrétně se objevila u úloh s lomeným směrem vpisování (síťovka), kde bylo první a poslední písmeno odděleno touto silnou linkou. Zapálenost a vášeň křížovkářů se vystupňovala zařazením této úlohy na celostátní přebor jednotlivců, kde byli dokonce řešitelé trestáni ztrátovými body, když tuto silnou linku v obrazci nevyznačili.
V novelizované křížovkářské normě (1994) tato „silná linka“ sice vypadla (zůstala jen u vícestupňové úlohy, kde je opravdu řetězové křižování uplatněno), ale u jednostupňové úlohy se silná linka pro oddělení prvního a posledního písmene objevovala často i nadále.
Lomenému směru vpisování je věnován článek 32. Totiž „síťovka“ a „ornametnovka“ (článek 33) patří mezi typy úloh, které mají nejbohatší kontroverzní historii.
Absence uzlového políčka se uplatní v případech, když by mohlo dojít k určité nejednoznačnosti, špatné srozumitelnosti ap.
Uzlové políčko se například vypouští u těchto úloh:
SHLUKOVÁ ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA (pdf 21/7, to by pak byla silně ohraničena všechna políčka úlohy).
PÍSMENNÁ ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA – úlohy s odrazovým směrem vpisování (pdf 44/4) – u všech silných linek (obrysových i rozdělovacích) by byla všechna políčka orámována (řetězení zde naznačuje čárkovaná čára se šipečkou, která udává současně smysl zápisu).
Podobně se vypouští ohraničení středového políčka u některých úloh se skupinovým křižováním (článek 16; pdf 8, úloha 3). Tuto úlohu lze převést (opustit skupinové křižování) na jiný typ úlohy. Stačí zrušit středová políčka (A až J) a pojmenování odstavce legendy (paprskovitě přes střed) přejmenovat na tři směry – vodorovně a dva šikmé směry. A samozřejmě nově očíslovat obrazec vč. zrušit schematickou značku pro skupinové křižování.
Příklady použití uzlového políčka:
Základní uzlové políčko - v tomto případě jsou využity dva směry vpisování. Úloha 5 v pdf 13 využívá tři směry vpisování a základním uzlovým políčkem je zde trojúhelník. V šestiúhelníkové síťce by to byl šestiúhelník.
Vícenásobné uzlové políčko - společná písmena v řetězci: vodorovně - tři a svisle jen jedno.
Vícenásobné uzlové políčko - společná písmena v řetězci: vodorovně i svisle - vždy dvě písmena.
Vícenásobné uzlové políčko - společná písmena v řetězci: vodorovně - dvě a svisle jen jedno, i když ve vodorovném směru se křižuje s výrazy ve dvou řádcích.
Popis řetězového křižování v čase (viz též články 14 a 16):
Rok 1954 - první řetězové křižování lze zaznamenat u Lojzi Nolče. Tehdy byla zveřejněna křížovka bez oddělovacích značek, ve které bylo uplatněno řetězové křižování – tento pojem nebyl ještě znám, natož pak uzlové políčko. Řeč je o písmenné řetězové křížovce (pdf 35/5). U čtyř políček při obrysu obrazce (Ax7, Cx11, Gx1, Ix5) stačí zrušit uzlové políčko a řetězení uplatnit jen v jednom směru vpisování (vodorovně respektive svisle). Za povšimnutí stojí, že stejná úloha jako v roce 1954, byla otištěna i v roce 1968, a to včetně zmíněných čtyř uzlových políček při obrysu a i v tomto případě byla úloha bez tajenky.
Roku 1955 je ve Vinárkově publikaci „Pro chvíle oddechu“ uveřejněna křížovka označená jako „Křížovka bez oddělovacích značek“ (byla to ale písmenná křížovka s uzlovými políčky), ve které je uplatněno řetězové křižování u všech vpisovaných výrazů - tedy šlo o písmennou řetězovou křížovku. Výrazy o délce jednoho políčka jsou zde bez legendy (ale jak ukazuje pdf 35/5 stačí zrušit v těchto políčkách uzlové políčko – v úloze jsou pak dva typy políček pro řetězové křižování, a to čárkované silné linky a uzlové políčko). Tatáž úloha byla uveřejněna v roce 1966 jako řetězovka (také ještě bez tajenky).
V roce 1958 se objevila slabiková řetězová křížovka s dvou- a tříslabičnými vpisovanými výrazy (počet slabik vpisovaného výrazu byl připojen u legendového výrazu v závorce), samozřejmě s absencí rozdělovací značky.
V letech 1952 až 1979 lze zaznamenat největší rozmanitost tvorby, která se týká řetězového křižování. Jako „ornamentovka“ (článek 33, pdf 34) byla v těchto letech označena spousta různých křížovkových úloh, a to s uplatněním řetězového křižování i bez řetězového křižování. Nakonec „zvítězila“ podoba ornamentovky, která je uvedena ve svazové normě „České křížovky“ (1980). Z dnešního pohledu je u této konkrétní úlohy uplatněno řetězové křižování jen zčásti. Je to křížovková úloha, protože jsou v ní uplatněny oba typy křižování (úplné a neúplné, například pdf 51/5; 79/2). Směry vpisování jsou tu dva: kruhovitě (nepochopitelně zde zůstal pojem „postupovka“) a paprskovitě ke středu – v obou směrech se střídají písmena se shluky). Úlohy v pdf 26/1 (střídání písmen se slabikami, což svazová norma neumožňuje) a 27/1 (střídání písmen se slovy) jsou z pohledu použitého typu křižování křížovkové úlohy. Díky tajence v doplňovačce (nelegendovaný směr vpisování) mají tyto úlohy úplné křižování (pro vyplnění každého políčka celé úlohy jsou dvě možnosti) – v nadpisu by mohl být název „křížovková úloha“ nahrazen názvem „křížovka“ (to se týká i úlohy v pdf 55/5).
V roce 1969 se objevila „hlásková řetězovka s tajenkou“ (autor Lojza Nolč), ve které byla vypuštěna uzlová políčka a nahrazena délkou vpisovaných výrazů (v závorce za legendovým výrazem - v podstatě šlo o polodokreslovku, úkolem luštitele bylo doplnění těchto uzlových políček).
Svazová norma zařadila úlohy s řetězovým křižováním mezi odrůdy a samozřejmě se tato skutečnost objevuje i v nadpisu úlohy. Díky chybnému používání předpony POLO- se pak setkáváme s nadpisem zkráceně „řetězovka“, i když řetězové křižování není uplatněno v celé úloze – jedná se „polořetězovou křížovku“.
V roce 1969 byla zveřejněna tzv. „dvoustupňová“ ornamentovka (článek 33, obr. 1), ve které se místo slabik vpisovaly tzv. dvoupísmenné skupiny. Na konci 60. let minulého století začali totiž autoři používat dvoupísmenné skupiny. Později křížovkáři zavedli pro dvou- a vícepísmenné skupiny písmen odborný termín „shluk“ a vedle různých vpisovaných znaků (písmeno, slabika, shluk) bylo zavedeno i střídání (vpisovaných znaků). Střídání slabik s písmeny bylo známo již o 15 let dříve. Řešení ornamentovky: Kruhovitě (shluková postupovka, v řetězení je neúplné křižování): Kakapo, Poláci, cikáda, Dakota, taille, legion, onehdy, dynamo, mohyla, lavina, Napako, kopist, stopka. Paprskovitě ke středu (střídání dvoupísmenných shluků s písmeny): Kaz, pod, Cid, dan, Tai, Lec, one, dym, moa, lak, Nao, kov, stá – tajenka: zednice maková.
V roce 1980 lze registrovat jiné podoby obrazce i střídání vpisovaných znaků. Z dnešního pohledu se jedná o křížovku, protože pro každý vpisovaný znak (každé políčko) jsou dvě legendy, tedy se jedná o křižování úplné (článek 33, obr. 2).
Směry vpisování (pojmenování příslušného odstavce legendy):
Kruhovitě (shluková šestipísmenná řetězovka, vnější a vnitřní mezikruží) - vpisované výrazy: Kyselý-lýkový-výnosy atd.; Nataša-šatiti atd.
Paprskovitě ke středu (střídavá pětipísmenná doplňovačka) - Sekta, koati, norma atd.
Jde vlastně o použití různých vpisovaných znaků (dvoupísmenné shluky a písmena) a různých směrů vpisování (kruhovitě a paprskovitě). Výsledkem je křížovková úloha složená z různých křížovkových prvků - různé vpisované znaky a různé směry vpisování. Další typ této střídavé křížovkové úlohy (článek 33, obr. 3).