Blog

Základní prvek každé křížovkové úlohy

Poslední zápis do článku 1. 2. 2022

Pro sestavení jakéhokoliv vpisovaného znaku (následně i vpisovaného výrazu, článek 09) je stavebním kamenem písmeno. Základním stavebním kamenem pro vytvoření obrazce (článek 13) je políčko (článek 11), které úzce souvisí se síťkou (článek 51) a směrem vpisování (článek 10).

Křižování výrazů je základním principem křížovkové úlohy, založeným na shodě znaků v příslušném políčku (podbarvená políčka v článku 10). Křižovánívpisovaných výrazů vychází zpravidla ze dvou použitých směrů vpisování. Drtivá většina křížovkových úloh používá dva „základní“ směry, a to směr vodorovný a svislý (čtyřúhelníková síťka – čtverečkovaný papír). V úloze pdf 7/3 použil autor jen jeden směr (vodorovný), ale uplatnil v něm oba smysly zápisu (zleva vpravo a zprava vlevo, ve vícesměrce jsou využívány oba smysly zápisu vždy, článek 53).

 

Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování. Zadání křížovky (článek 40) tvoří nadpis (článek 20), legenda (článek 17) a obrazec. Podobu nadpisu křížovkové úlohy tvoří především druh vpisovaného znaku (písmenná, shluková atd.) a typ křižování (úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a při použití obou typů křižování – křížovková úloha). V případě, že autor použije v úloze řetězové křižování, objeví se v nadpisu adjektivum „(polo)řetězová“ (pdf 13). Popis obrazce a legendy v nadpisu není nutný, neboť je to zřejmé z podoby otištěné úlohy.

Rozhodující je pro nový přístup ke křížovkovým úlohám opuštění zastaralého třídění křížovek (duh, typ a forma křížovky) a všech dříve zavedených odrůd.  

 

K účelným rozhodnutím křížovkářů jistě patří zavedení pojmů: křižování úplné a neúplné, i když se s těmito pojmy luštitel vlastně setkává jen někdy (například v pomůcce uvedený výčet shluků s neúplným křižováním ap.).

Křižování úplné (křížovky) - obecně lze říci, že k vyplnění každého políčka jsou minimálně dvě možnosti (legendy).

Křižování neúplné (doplňovačky vč. vícesměrky) - k vyplnění některých políček je pouze jediná možnost (legenda). Sem patří i křížovkové úlohy, ve kterých se vpisované znaky křižují samy se sebou (úlohy s tzv. „shodnou“ legendou), například vodorovně i svisle, obloukovitě ke středu zleva i zprava ap. V případě, že do těchto políček umístíme tajenku, dosáhne autor křižování úplné. Pro doplňovačku bylo zavedeno, že každý vpisovaný výraz musí mít dvě písmena (znaky) s úplným křižováním. Obecně lze říci, že křížovkové úlohy s křižováním neúplným jsou obtížněji luštitelné (závisí to na autorovi, jakou zvolí legendu ap.), naopak pro autory bývají obvykle snadnější. Více v článku 22, „Historie doplňovačky“.

Shoda - odborný výraz pro „speciální“ případ křižování. Ta nastane, když k vyplnění políčka jsou minimálně dvě možnosti, a přitom nedochází ke klasickému křižování výrazů ve dvou směrech vpisování (například vodorovně a svisle). Sem patří i všechny křížovky s číselnou legendou (v každém políčku je uvedeno číslo, které je přiřazeno ke konkrétnímu písmenu - pdf 05). Jde o logickou úlohu, každé písmeno se musí v předkládané úloze vyskytovat minimálně dvakrát (logický princip této úlohy).

 

Křižování řetězové (článek 15) - alespoň jeden znak předcházejícího výrazu se shoduje ve společném políčku s nejméně jedním znakem výrazu následujícího. Tento společný znak se ohraničuje silnými linkami. V případě úplného křižování (křižování v minimálně dvou různých směrech, pdf 13/4 a 5) vznikne uzlové políčko (v případě vícenásobných políček jde pak o „uzlovou plošku“ = vícenásobné uzlové políčko). Za uzlové políčko se považuje i tzv. volné políčko v úlohách s neúplným křižováním (pdf 44/1 a 2, s takovou tvorbou svaz nikdy nepřišel).

 

Pro různé účely (nadpis křížovkové úlohy, označení příslušného odstavce legendy, vypsání autorské soutěže, popis křížovkářské problematiky či příslušný komentář ap.) byly zavedeny další odborné pojmy, kam patří také:

Křižování skupinové (článek 16) - křižování skupiny výrazů, které se shodují ve znaku vepsaném do středového políčka (článek 11, pdf 8). Výrazy se zde vpisují paprskovitě od středu, do středu a přes střed – odstředovka, dostředovka a osovka).

 

Pohled do historie křižování

První třídění křížovek z roku 1954 (článek 42) se nezabývalo ještě typem křižování (úplné a neúplné). Zavedené dva typy křížovek (normální a zvláštní = odrůdy) zůstaly v podstatě do současnosti. Tento zastaralý model je pro hledání optimální podoby křížovkových úloh pro širokou luštitelskou veřejnost nepoužitelný. Každá úloha se skládá z různých křížovkových prvků (druh vpisovaného znaku, typ políčka, typ křižování atd.). Jak ukazuje spousta příkladů ke stažení v pdf, každá uvedená úloha se obejde bez zbytečně zavedených termínů, které slouží především pro třídění a potřeby svazu. Křižování úzce souvisí se směrem vpisování. Typ křižování určuje, zda se jedná o křížovku či doplňovačku (možná je i kombinace, křižování úplné a neúplné – křížovková úloha), a použitý směr vpisování se promítne vždy do pojmenování odstavce legendy.

 

První řetězové křižování lze zaznamenat v roce 1954 u Lojzi Nolče. Tehdy byla zveřejněna křížovka bez oddělovacích značek, ve které bylo uplatněno řetězové křižování – tento pojem nebyl ještě znám, natož pak uzlové políčko. Řeč je o písmenné řetězové křížovce (pdf 35/5). U čtyř políček při obrysu obrazce (Ax7, Cx11, Gx1, Ix5) stačí zrušit uzlové políčko a řetězení uplatnit jen v jednom směru vpisování (vodorovně respektive svisle). Za povšimnutí stojí, že stejná úloha jako v roce 1954, byla otištěna i v roce 1968, a to včetně zmíněných čtyř uzlových políček při obrysu a i v tomto případě byla úloha bez tajenky.

 

Největší rozmanitost tvorby lze sledovat u „ornamentovky“ (článek 33, pdf 34). Tak byla v letech 1952 až 1979 označena spousta různých křížovkových úloh, a to s řetězovým křižováním i bez uplatnění řetězového křižování. Nakonec „zvítězila“ podoba ornamentovky, která je uvedena v normě „České křížovky“ (1980). Z dnešního pohledu je u této konkrétní úlohy uplatněno řetězové křižování jen zčásti. Směry vpisování jsou tu dva: kruhovitě (například shluková řetězovka, nepochopitelně zde zůstal pojem „postupovka“) a paprskovitě ke středu (střídání písmen s dvoupísmennými shluky). Samozřejmě, že se jedná o úlohu kombinovanou (jde o křížovkovou úlohu). Nadpis úlohy je pak odvozen od použití konkrétních prvků křížovky (druh vpisovaného znaku, použitý směr vpisování a typ křižování). Pokud je příslušný prvek uplatněn u všech vpisovaných výrazů, tak se pak objeví i v nadpisu úlohy:

STŘÍDAVÁ KŘÍŽOVKOVÁ ÚLOHA (pdf 36/3; 51/5) – kombinace křížovky a doplňovačky. V nadpisu se objeví „střídavá“, protože střídání znaků je uplatněno u křížovky i u doplňovačky.

KŘÍŽOVKOVÉ ÚLOHY (pdf 26/1 a 27/1) uplatňují oba typy křižování - křížovku i doplňovačku. Díky tajence v doplňovačce (nelegendovaný směr vpisování) je celá úloha s úplným křižováním (pro vyplnění každého políčka jsou dvě možnosti). Za povšimnutí stojí střídání písmen se slabikami či se slovy, což svazová norma neumožňuje.

ŘETĚZOVÁ KŘÍŽOVKA - u tzv. „dvoustupňové“ ornamentovky (článek 33, obr. 2) je uplatněno řetězové křižování i ve směru paprskovitě ke středu, tedy všechny vpisované výrazy jsou zapojeny do křižování řetězového. U každého směru vpisování lze uplatnit i „smysl“ zápisu (například paprskovitě od středu, respektive ke středu).

V opačném případě (není-li příslušný křížovkový prvek uplatněn u všech vpisovaných výrazů) se tato skutečnost objeví v pojmenování příslušného odstavce legendy - například: Kruhovitě (shluková řetězovka) a paprskovitě ke středu (doplňovačka, střídání shluků s písmeny) – článek 33, obr, 1.

 

Odborný výraz „kombinovaná“ byl zaveden již kolem roku 1953, a to nejprve pro střídání políček čtyřúhelníkových s políčky vícenásobnými. Tyto úlohy byly označovány později i jako hříčka. Jiným případem je použití různých směrů vpisování, například svisle a buňkovitě. I takové křížovkové úlohy jsou ještě v současnosti označovány jako „kombinovaná“ křížovka (doplňovačka). Samozřejmě, že je to nesystematické a není to v souladu s odbornou úrovní, kterou křížovková úloha jako taková za téměř sto let dosáhla.

 

Závěrem musím ještě uvést, že na stránkách ke stažení v pdf je celá křížovkářská problematika doplňována konkrétními „historickými“ podobami jednotlivých křížovkových úloh i úlohami současné optimální tvorby. K úlohám je podle potřeby připojen i příslušný komentář. U mého povídání o křížovkách je často odvolávka na články v blogu či stránky ke stažení v pdf. Články jsou průběžně doplňovány a upřesňovány, a to i již dříve vytvořené. Stránky ke stažení v pdf jsou ponechány v původním stavu (pak lze sledovat vývoj tvorby) jen jsou napravovány případné nesrovnalosti (chyby, překlepy aj.).

Zpět na přehled článků