Blog

Jedna z hlavních součástí zadání (podoba předkládané úlohy)

Poslední zápis do článku 1. 12. 2020

 

Porovnání svazkové normy s novým pohledem na křížovkové úlohy

Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“ (i tady mají autoři nepřeberné možnosti tvorby – vpisovat nemusíme jen číslice, ale i písmena, obrázkový znak aj.; obrazec může mít různou podobu atd.). 

(Na příkladech v pdf ke stažení, popřípadě v jednotlivých článcích je demonstrována překonaná podoba a nesrovnalosti v samotné svazové normě).

V případě, že je předkládán luštiteli úplný obrazec, neobjeví se v nadpisu žádné další upřesnění, které se týká obrazce (například polomozaiková aj.). To se týká i směrů vpisování, které tvoří pojmenování odstavců legendy, a nadbytečně zavedených křížovkových odrůd, které (jak ukazují příklady v pdf k luštění) pro zadání nepotřebujeme. Vše je zřejmé z podoby zadání.  

Základním stavebním kamenem pro vytvoření obrazce je políčko (článek 11), které úzce souvisí se zvolenou síťkou a použitými směry vpisování (článek 10). Ze zvoleného políčka snadno přejdeme na směr vpisování a obráceně.

Vedle nejběžnější čtyřúhelníkové síťky (čtverečkovaný papír) jsou využívané (často pro doplňovačky a vícesměrky) i síťky trojúhelníkové, šestiúhelníkové (včelí plástev) a kosodélníkové (tzv. schodišťové), respektive různé kombinace různých směrů vpisování: svisle + buňkovitě, vodorovně vlnkovitě + svisle ap.

Nutno ještě poznamenat, že v síťce není podmínkou využít ke vpisování všechny možné směry vpisování (viz příklady v pdf 16 a 17).

 

Důležitou součástí obrazce je i rozdělovací značka (článek 12) a očíslování obrazce (označení řádek, sloupců, mezikruží, buněk, středových políček ap.). Dalšími odbornými termíny, které slouží především pro potřeby svazu (třídění, vypisování autorských soutěží aj.), jsou obrys (vnější a vnitřní), souměrnost a figurálnost.

 

Dalšími součástmi obrazce mohou být například:

Šipečka - udává směr i smysl zápisu (buňkovitý směr vpisování),

Čárkovaná čára - udává například lomený směr vpisování,

Schematická značka - přehledně znázorňuje například v úlohách se skupinovým křižováním jednotlivé směry i smysly zápisu. Tato značka (podobně jako u vícesměrky) může být umístěna i mimo vlastní obrazec,

Vepsání některých vpisovaných znaků - lze chápat i jako pomůcku (například všechna písmena „O“),

Označení políček s tajenkou (tečkou, křížkem, podbarvením ap.) - především jde o umístění tajenky v tzv. nelegendovaném směru vpisování aj.

 

Očíslování obrazce úzce souvisí s řazením legendových výrazů v jednotlivých odstavcích legendy. Pro klasickou čtyřúhelníkovou síťku (čtverečkovaný papír) se v měsíčníku Hádanka a křížovka (HaK) od začátku využívají pro vodorovný směr písmena obsažená na klávesnici psacího stroje (tedy písmena bez háčku, čárky a kroužku) a pro svislý směr arabské číslice (čísla 1 až n, podle počtu sloupců). Označování obrazce písmeny a čísly lze využít i v jiných případech, kdy nejsou uplatněny „klasické“ směry vpisování (například doplňovačka pdf 1, úloha 6).

Označování řádek písmeny bylo někdy i zprava a sloupců čísly i zdola. Toto „dvojí“ označování řádků a sloupců (i zprava a zdola) se občas používá u větších křížovek kvůli rychlejší orientaci luštitele. „Smysl“ zápisu je vždy od označeného obrysu (zleva vpravo a shora dolů). V případě, že je využitý „záporný smysl“ zápisu, tak to vyplývá z podoby předkládané úlohy (pdf 7, úloha 3; kombinace doplňovačky a křížovky, kde se podle délky výrazů doplňovačky získá obrys křížovky aj.).

Pouze číslic se používá například při použití trojúhelníkové síťky - tři směry vpisování (pdf 13, úloha 5), ale i u dalších křížovkových úloh (křížovky - pdf 1, úloha 7; pdf 12, úlohy 3, 4, 5; většina doplňovaček - pdf 1, úloha 3; pdf 4 aj.).

Pouze písmena pro očíslování obrazce se používají v případech, kdy jsou čísla již využita jinde (například skupinové křižování - pdf 8, úlohy 1, 2, 3, 5 - čísla jsou použita pro označení jednotlivých směrů a smyslu vpisování).

Jednoznačnost očíslování obrazce křížovkové úlohy je základem pro korektní podobu předkládané úlohy. Luštitel nesmí být na pochybách, kam podle legendy jednotlivé vyluštěné výrazy zapisuje. Tento problém se týká především doplňovaček (úlohy s neúplným křižováním). V níže uvedeném příkladu je označení „lišt“ 1, 3, 5 a 7 přiřazeno vždy dvěma vpisovaným výrazům - jak se jednotlivé výrazy každé dvojice zapisují, není jednoznačné. Nesrozumitelnost očíslování narůstá při větší členitosti obrazce a zvláště při využití různých směrů vpisování (různé kombinace). V uvedeném příkladu je obrazec doplňovačky vytvořen z různě pootočených lišt, a to přímých - tato lišta je základním prvkem pro vytvoření „rámcovky“ a dále tvoří „kris-kros“ - „historické“ názvy (bližší komentář při probírání příslušné problematiky).

Jednoznačné očíslování obrazce je v tomto případě velmi prosté. Stačí označit zbývajících pět vrcholů (8 až 12) a jednotlivé vpisované výrazy v legendě označit dvojicí čísel: 1-5. a 1-9.; 2-8; 3-7. a 3-11.; 4-10. atd.

Pokud se uvede v nadpisu ještě SEDMIPÍSMENNÁ DOPLŇOVAČKA, pak si je luštitel jistý, jak dlouhé všechny vpisované výrazy jsou (týká se to především členitých obrazců s různými lomenými směry vpisování ap.).

 

 

Souměrnost obrazce (týká se nejen obrysu, ale i rozdělovacích značek) má dlouhou historii. Ve vývoji křížovkových úloh byly postupem času průběžně „vylepšovány“ jejich prvky. Asi před šedesáti lety byly vyloučeny tzv. „jednopolíčkové“ výrazy, začala se dodržovat délka samohlásek ap. V 60. letech minulého století probíhala debata o souměrnosti či nesouměrnosti obrazce křížovky. O rozvoj našeho duševního sportu se zasloužilo nespočet příznivců (nejen již zmíněné osobnosti: Josef Vinárek, Lojza Nolč a Antonín Ropek). I za prosazování nesouměrnosti obrazců křížovek se zasloužil nejmenovaný křížovkář. Asymetrie všeobecně neobstála, ale později se ustálila zavedením křížovek s vepsanou legendou (tzv. „švédky“) - to ale je především záležitost komerce. Ostatních „klasických“ křížovkových úloh se asymetrie netýká.

Figurálnost obrazce lze zaznamenat již před druhou světovou válkou. To ale byla ještě do obrysu figury (například motýla aj.) vkládána jen čtyřúhelníková síťka. Klasická figurální křížovka začíná zavedením mozaikového políčka (půlené čtyřúhelníkové políčko jednou z úhlopříček). „Vylepšení figury“ následovalo nahrazením úhlopříčky obloučkem. Jakéhosi vrcholu dosáhla figurální křížovka zavedením atypického políčka (článek 11), uplatnění rébusového čtení (například křižování obrázkového znaku s písmeny - okorávat x sokoli ap., kde OKO znázorňuje čidlo zraku živočicha). Tato oblast je velmi atraktivní pro každého luštitele. Každý všestranný křížovkář se již jistě setkal se spoustou líbivých figurálních křížovek. Kdo je průkopníkem „figurálek“ by bylo nošením dříví do lesa.

Na závěr tohoto článku:

Podoba obrazce, stejně jako podoba legendy otištěné křížovkové úlohy zpravidla nevyžaduje, aby byly v nadpisu uváděny informace o použitých políčkách a směru vpisování, neboť je to z předkládané podoby zřejmé. Naopak by neměly chybět údaje o druhu vpisovaného znaku a o (polo)řetězovém křižování. Další údaje lze uvádět v podnadpisu úlohy (v mozaikových políčkách jsou třípísmenné shluky; ve vícenásobných políčkách je heslo křížovky; rozdělovací značky tvoří heslo křížovky ap.).

 

 

Zpět na přehled článků