Blog
Příklady rozdělovací značky - jeden z prvků obrazce
Poslední zápis do článku 1. 10. 2020
Úvodem toho článku podotýkám, že celé povídání o rozdělovacích značkách se týká především třídění - jaké druhy připadají dnes v úvahu. V žádném případě se nejedná o taxativní výčet možných případů. Pro různé účely byla zavedena bližší pojmenování používaných rozdělovacích značek. V otištěné úloze se zpravidla objeví pojem „rozdělovací značka“ jen v určitých případech. Například v podnadpisu polodokreslové úlohy: Rozdělovací značky tvoří heslo.
Autor může sestavit křížovkovou úlohu i bez rozdělovacích značek (například pdf 21). Délka vpisovaných výrazů se dá „vyjádřit“ i jinak, například uvedením čísla za legendovým výrazem aj.
Příklady různých typů rozdělovacích značek:
Slepé políčko - první rozdělovací značka ve více jak stoleté historii (začátkem dvacátého století spatřily světlo světa totiž „americké křížovky“). Speciální využití tohoto druhu políčka je pro křížovkové úlohy s vepsanou legendou („švédské“ křížovky, zkráceně švédky).
Rozdělovací (silná) linka - spolu se slepým políčkem nejvíce používaná rozdělovací značka. Slepé políčko a silná linka oddělují v jednom sloupci či řádce dva či více vpisovaných výrazů.
Bod (tečka) - využití této rozdělovací značky je pro úhlopříčný směr vpisování (pdf 01 - úloha 7). V předložené úloze jsou dva druhy rozdělovacích značek (silná linka a tečka). Nápaditý autor může tuto kombinaci využít například i pro „skrytou“ tajenku u polodokreslové křížovky - tečka, čárka či jejich kombinace tvoří písmena Morseovy abecedy.
Toto je jeden z příkladů, kdy není pro autora žádoucí taxativní výčet jedině správné tvorby. Křížovkářská norma svazu pro tvorbu tuto kombinaci nemá totiž „posvěcenou“. Vždyť žádná jiná tvůrčí činnost takováto omezení nemá. Podobně jako křížovkové úlohy používají k sestavení konkrétní úlohy určité prvky (písmeno, políčko, směr vpisování, typ křižování ap.), používá například i sochař k vytvoření svého díla své prvky (technika, materiál ap.). Jistě by nikoho nenapadlo sochaři vyjmenovávat jedině možné materiály (kámen, dřevo, sádra, keramika aj.), které může pro vytvoření sochy použít.
Jediný druh rozdělovací značky (tečky) znázorňuje níže uvedený příklad pro dva úhlopříčné směry vpisování.
Uzlové políčko - uplatnění nalézá tato značka u řetězového křižování. Komentář naleznete v článku věnovanému řetězovému křižování (článek 15).
Absence rozdělovací značky se uplatní v případech, když by mohlo dojít k určité nejednoznačnosti, špatné srozumitelnosti ap. Například se toto „pravidlo“ hodí při použití jednoho směru vpisování (vodorovně zleva vpravo a vodorovně zprava vlevo, pdf 07 - úloha 3). Počet písmen vpisovaného výrazu se pak uvádí v závorce za legendovým výrazem. Jinou možností je upřesnění pro celý směr vpisování - vodorovně zleva vpravo (tří- a šestipísmenné výrazy) a vodorovně zprava vlevo (čtyř- a pětipísmenné výrazy). Podobně se rozdělovací značka vypouští u řetězového křižování, například dvouslabičná řetězová křížovka, shluková čtyřpísmenná řetězová křížovka ap. (pdf 51/4).
Pozorný luštitel jistě postřehne, že v jednotlivých článcích a v příkladech k luštění (ke stažení v pdf) je celá „filozofie“ postavena na křížovkových prvcích, z kterých se pak skládají různé křížovkové úlohy. Odpadnou pak různé taxativní výčty v jednotlivých oblastech (oddílech) této dušení zábavy v příslušné době jedině možné tvorby. V případě přípravy křížovkářské normy (vyšla v roce 1980) bylo za základ použito třídění křížovek z publikace Bystříme si vtip (1954) a HaK, a hlavně „paragrafování“ celé křížovkářské normy. Totiž do přípravy se zapojil i právník a dokonce i zástupce z Ústavu pro jazyk český (o tom v dalších článcích). Totiž Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) se stal jakousi křížovkářskou „biblí“. V té době byl udělán i velký krok dopředu. Pro jazykovou správnost byla stanovena současně platná Pravidla českého pravopisu (PČP), a to akademické vydání (podrobněji článek 5 a 6). V odborné části byly utvořeny dvě základní kategorie - křížovky (dosud známé křížovkové úlohy s úplným křižováním) a křížovkové odrůdy (především úlohy s neúplným křižováním). Do druhé kategorie „spadly“ automaticky všechny případy, s kterými si křížovkáři v této době „nevěděli rady“. Pro novou tvorbu byla zavedena třetí kategorie (úlohy, které se nevešly do křížovkových odrůd), a to zkumavka. Samozřejmě, že to naprosto odporuje zmínce o zařazení křížovky mezi publicistické žánry. Podobně přeci spisovateli nemůže nikdo předepisovat, co a jak má psát. Totiž dobrá kniha stejně jako „dobrá“ křížovková úloha se prosadí sama (s opačným hodnocením zapadne v zapomnění).
Jako příklad zde uvedu zařazení řetězovky a polořetězovky do křížovkových odrůd. V padesátých letech minulého století byla tato úloha zařazena mezi křížovky bez rozdělovacích značek (běžné byly tehdy vpisované výrazy o délce jednoho políčka, samozřejmě bez legendy). V době, kdy se připravoval materiál pro křížovkářskou normu (příprava trvala cca šest let) toho bylo najednou moc. Hlavně, když bylo zavedeno uzlové políčko. Dnes je zřejmé, že zákaz kombinace různých rozdělovacích značek v jedné úloze nebyl příliš šťastný. Podobně označení úlohy jako řetězovka, i když se některé výrazy do řetězení vůbec nezapojí, se dnes jeví jako nesystémové (navíc to vadí v nadpisu úlohy, který je díky zavedení předpony POLO- chybný). Svaz vzal později pod svá křídla vedle křížovek a hádanek další kategorii - logické úlohy. Obávám se, že by „logika“ jako taková nepomohla, vždyť mezi lidmi je uplatňována od nepaměti. Jistou odpověď na nevyslovené otázky ve vývoji české křížovky může dát Prohlášení SČHAK a redakční rady KaH z roku 1991 (článek 1).
Milovník křížovky (především řadový, který se nesetkal se stostránkovou normou, natož pak s jejími doplňky a opravami) může být naprosto v klidu. Luštitel většinou zvládne každou úlohu, i když je v ní nějaká „chyba“, a to v kterékoliv části otištěné úlohy. Křížovkové úlohy v různých tiskovinách mají totiž různé nadpisy, jiné označování jednotlivých oddílů legendy ap.
Na závěr tohoto článku chci ještě upozornit, že jsem příznivcem otazníků od školních let a tudíž všech událostí jsem byl vlastně „očitým svědkem“. Přeji si, aby nám česká křížovka přinášela jen samou radost. Moje „úvahy“ o křížovkách by měly pouze pomoci zajistit prostor pro novou, nápaditou tvorbu a optimalizovat podobu předkládaných úloh.