Blog

Základní stavební prvek obrazce (úzce souvisí se směrem vpisování a se síťkou)

Poslední zápis do článku 1. 10. 2020

 

Pro sestavení jakéhokoliv vpisovaného znaku je stavebním kamenem písmeno.

Základním stavebním kamenem (vedle rozdělovací značky, síťky a očíslování obrazce) pro vytvoření obrazce je políčko, které úzce souvisí se síťkou a směrem vpisování.

 

Již od roku 1954 používali autoři pro tvorbu křížovkových úloh všechny typy síťky, které známe dnes – čtyřúhelníkovou (sem patří i políčka se zaoblenými stranami: 2x obloukovitě – pdf 19; kruhovitě + paprskovitě – pdf14/2; 28/2), kosodélníkovou (tzv. schodišťová síťka), trojúhelníkovou a šestiúhelníkovou (článek 51).

U prvních doplňovaček byla políčka nahrazena tečkami (viz záhlaví pdf 9).

 

Pro různé účely byla zavedena bližší pojmenování používaných políček. V otištěné úloze se zpravidla objeví pojem „políčko“ jen v určitých případech (především v odborných tiskovinách), například v podnadpisu křížovkové úlohy: v dvojnásobných políčkách je skryto heslo křížovky, tajenka je v podbarvených políčkách, v mozaikových políčkách jsou dvě písmena apod.

 

Příklady používaných políček (nejedná se taxativní výčet, některá políčka jsou schematicky znázorněna v článku 10):

Základní políčko je ohraničená část použité síťky (viz výše uvedené 4 typy). Nejběžnější je síťka čtyřúhelníková (snadno dostupný čtverečkovaný papír). Při použití tří směrů vpisování (směr vodorovný či svislý a dva šikmé) je základním políčkem (rovnostranný) trojúhelník (pdf 01 - úloha 4, pdf 8 - úloha 3). Nutno poznamenat, že autor může v této síťce pro vpisování výrazů využít jen směry dva, popřípadě jen směr jeden, a to pro jednosměrku (obdoba úlohy 4 v pdf 07). Obdobné je to u síťky šestiúhelníkové, tzv. včelí plástev. Zde je základním políčkem šestiúhelník; pro směr vpisování může být využitý jen jeden směr (kruhovitý - pdf 10/4 nebo lomený - pdf 11/4), dva směry vpisování (vodorovný či svislý a jeden šikmý) a tři směry vpisování (vodorovný či svislý a dva šikmé). Jistou specialitou je síťka kosodélníková, tzv. „schodištová“ (vodorovně či svisle vlnkovitě a dva směry sestupné - vlevo a vpravo), u které má každé políčko dvě možnosti (dva legendové výrazy) k vyplnění, i když jsou použity tři směry vpisování.

Z výše uvedených příkladů vyplývá, že základním políčkem může být například trojúhelník, čtyřúhelník, kosodélník, šestiúhelník. Použijeme-li dva obloukové směry vpisování (zleva vpravo a zprava vlevo), vznikne čtyřúhelníkové políčko, jehož strany nejsou „přímky“. Podobně je tomu v případě, kdy je využitý směr kruhovitý a paprskovitý ke středu či od středu.

 

Mozaikové políčko vznikne půlením základního políčka jednou z úhlopříček „obecného čtyřúhelníku“. Tento čtyřúhelník „získáme“ zpravidla využitím dvou různých směrů vpisování, například: vodorovný + svislý, kruhovitý + paprskovitý, 2x obloukovitý aj., nebo využitím konkrétní síťky, například: „klasická“ čtyřúhelníková (pro spirálovitý směr vpisování, pdf 10 - úloha 2 a 3), šestiúhelníková (pro kruhovitý směr vpisování, pdf 10 - úloha 2 a 3). 

Důležitý je správný zápis písmen do těchto políček. Při „mozaikování“ zprava vlevo dolů lze každou písmennou křížovku převést na křížovku shlukovou (v základním čtyřúhelníkovém políčku je pak dvoupísmenný shluk). Tzv. „otočená“ mozaika vznikne při mozaikování zleva vpravo dolů. Pořadí čtení obou písmen se pak mění (například ŠE - US).

Vícenásobné políčko je násobkem políček základních (pdf 01 - 1, dvojnásobné), a mozaikových (pdf 01 - úloha 2, čtyřnásobné). Uplatňuje se především k umístění tajenky (hesla), popřípadě k dotvoření figury obrazce ap.

Vícenásobné políčko (pdf 01 - úloha 3; dvoj-, čtyř a osminásobné) se využívalo cca před šedesáti lety pro křížovkovou úlohu označenou jako „hříčka“ (střídání základních políček s políčky dvou- a čtyřnásobnými, 1957). V roce 1958 byly tyto úlohy, ve kterých se střídají políčka základní s vícenásobnými, pojmenovány jako křížovky „kombinované“. V doplňovačce (pdf 1/3) jsou použita políčka dvou-, čtyř- a osminásobná. Jiné využití vícenásobných políček nabízí pdf 1/5. V tomto případě se křižuje každé písmeno vodorovného směru vpisování s minimálně dvojnásobným políčkem - před necelými sedmdesáti lety „získala“ tato křížovková úloha pojmenování „sloupcovka“ - zbytečně zavedený odborný termín. Historické názvy hlavně přetrvávají dál a ve staré šabloně jsou uváděny i nové úlohy, které jsou pojmenovány různě (podle různých křížovkových prvků - políčko, obrys, typ křižování, směr vpisování ap.). Každá taková úloha je samozřejmě „opatřena“ jistými pravidly, která běžný luštitel nemá. Křížovková úloha je obecně jen jedna. Podle použitých prvků je pak pojmenována (článek 20) vlastní křížovková úloha podobně jako třeba literární dílo („literárními prvky“ jsou zde například esej, báseň, román, detektivka, umělecký styl ap.). Zdrcující je z této „úvahy“ jasný závěr: řadový luštitel a „vědecká“ svazová norma (určená pro úzký okruh zájemců a „náročné soutěžení“) pro tvorbu křížovek jsou od sebe na míle vzdálené. Místo, aby se křížovkáři „zamysleli“, naopak se chlubí, kolik stovek křížovkových úloh ve svém repertoáru mají. Pro luštitele je neúnosné nesčíslné množství pravidel. Vydavatel se spoléhá na to, že příslušná úloha již byla vícektrát zveřejněna. Luštitelů, kteří luští pravidelně a prakticky všechno, je menšina. Proto je mým cílem hledat takovou (optimální) podobu křížovkové úlohy, která je přístupná (srozumitelná) naprosto všem zájemcům o tuto duševní zábavu, a to s použitím minimálního počtu odborných křížovkářských výrazů (minislovníček, článek 3) a navíc nevyžaduje žádný návod na luštění. 

 

Volné políčko nevzniká protnutím čar, které vyplývají z různých směrů vpisování. Obecně lze říci, že se tato políčka vyskytují často u křížovkových úloh s neúplným křižováním. Jejich tvar je prakticky neomezený - kruhovitý, oválný, trojúhelníkový, šestiúhelníkový, osmiúhelníkový, ve tvaru kruhové výseče, figurální aj. Pdf 01/6 uvádí jako volné políčko kruhovou výseč. Samozřejmě, že se jedná pouze o jisté grafické znázornění; čtyřúhelníková políčka mohou být nahrazena například pětiúhelníky ap.

 

Středové políčko může být například u úloh se skupinovým křižováním, u křížovkových úloh se směrem vpisování „buňkovitě“ ap. Toto políčko se využívá především pro očíslování obrazce, aby mohly být legendové výrazy systematicky seřazeny nebo je místem pro legendový výraz. Ve středovém políčku mohou vpisované výrazy i začínat, respektive končit ap.

 

Atypické políčko nevyplývá přímo protnutím čar minimálně dvou různých směrů vpisování ani není odvozené z konkrétní síťky (šestiúhelníková aj.) Využívá se především u figurálních křížovek k dokreslení autorem zvolené podoby obrazce (pdf 18). V případě dokreslovek s atypickými políčky se zpravidla předkládá výčet všech použitých políček, aby luštitel mohl dospět k „autorskému“ obrazci – určeno náročným luštitelům.

Zpět na přehled článků