Blog
Základní stavební prvek obrazce (úzce souvisí se směrem vpisování a se síťkou)
Poslední zápis do článku 1. 3. 2023
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) - písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) - typy: úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) - od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) - povinná součást každé úlohy.
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40) - nadpis, legenda a obrazec.
Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Vydavatel se také často spoléhá na to, že stejný typ úlohy byl již několikrát otištěn (vypuštění jakékoliv nezbytné informace pro luštitele však ztěžuje či vůbec znemožňuje zdolat takovou úlohu, a to především novým zájemcům o tuto duševní zábavu). Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh), je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.
Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování.
Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu – to není hlavním předmětem mého zájmu.
Pro různé účely (popis křížovkové problematiky, potřeby svazu apod.) byla zavedena bližší pojmenování používaných políček. V otištěné úloze se zpravidla objeví pojem „políčko“ jen v určitých případech (především v odborných tiskovinách), například v podnadpisu křížovkové úlohy: v dvojnásobných políčkách je skryto heslo křížovky, tajenka je v podbarvených políčkách, v mozaikových políčkách jsou dvě písmena apod.
Příklady používaných políček (nejedná se taxativní výčet, některá políčka jsou schematicky znázorněna v článku 10):
Základní políčko je ohraničená část použité síťky (viz níže uvedené 4 typy). Nejběžnější je síťka čtyřúhelníková (snadno dostupný čtverečkovaný papír). Při použití tří směrů vpisování (směr vodorovný či svislý a dva šikmé) je základním políčkem (rovnostranný) trojúhelník (pdf 1/ 4; 8/3). Nutno poznamenat, že autor může v této síťce pro vpisování výrazů využít jen směry dva, popřípadě jen směr jeden, a to pro jednosměrku (obdoba úlohy 4 v pdf 7). Obdobné je to u síťky šestiúhelníkové, tzv. včelí plástev. Zde je základním políčkem šestiúhelník; pro směr vpisování může být využitý jen jeden směr (kruhovitý - pdf 10/4 nebo lomený - pdf 11/4), dva směry vpisování (vodorovný či svislý a jeden šikmý) a tři směry vpisování (vodorovný či svislý a dva šikmé). Jistou specialitou je síťka kosodélníková, tzv. „schodištová“ (vodorovně či svisle vlnkovitě a dva směry sestupné - vlevo a vpravo), u které má každé políčko dvě možnosti (dva legendové výrazy) k vyplnění, i když jsou použity tři směry vpisování.
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že základním políčkem může být například trojúhelník, čtyřúhelník, kosodélník, šestiúhelník. Použijeme-li dva obloukové směry vpisování (zleva vpravo a zprava vlevo), vznikne čtyřúhelníkové políčko, jehož strany nejsou „přímky“. Podobně je tomu v případě, kdy je využitý směr kruhovitý a paprskovitý ke středu či od středu (viz schematické obrázky v článku 10).
Mozaikové políčko vznikne půlením základního políčka jednou z úhlopříček „obecného čtyřúhelníku“. Tento čtyřúhelník „získáme“ zpravidla využitím dvou různých směrů vpisování, například: vodorovný + svislý, kruhovitý + paprskovitý, 2x obloukovitý aj., nebo využitím konkrétní síťky, například: „klasická“ čtyřúhelníková (pro spirálovitý směr vpisování, pdf 10/2 a 3), šestiúhelníková (pro kruhovitý směr vpisování, pdf 10/2 a 3).
V pdf 74/3 je využita pro tvorbu síťka kosodélníková, a to pro úhlopříčný směr vpisování (mozaiková políčka). V pdf 80/3 je mozaikové políčko uplatněno v síťce šestiúhelníkové. Jedná se o zřídka předkládané úlohy. Pro dokreslovky se využívá vlastně jen síťka čtyřúhelníková (snadno dostupný čtverečkovaný papír), i když tyto úlohy v síťce šestiúhelníkové či kosodélníkové vyloučeny nejsou.
Minimálně v pětiúhelníkovém v políčku lze vést více úhlopříček (v čtyřúhelníku pouze dvě, tzv. půlení políčka), ale to je „svazové pivo“ pro několik desítek náročných luštitelů (soutěže NKM, MLSK, ČKL). To vše lze samozřejmě dále kombinovat (vícenásobná políčka apod.).
Důležitý je správný zápis písmen do těchto políček. Při „mozaikování“ zprava vlevo dolů lze každou písmennou křížovku převést na křížovku shlukovou (v základním čtyřúhelníkovém políčku je pak dvoupísmenný shluk). Tzv. „otočená“ mozaika vznikne při mozaikování zleva vpravo dolů. Pořadí čtení obou písmen se pak mění (například ŠE - EŠUS).
Vícenásobné políčko je násobkem políček základních (pdf 01/1, dvojnásobné), a mozaikových (pdf 01/2, čtyřnásobné). Uplatňuje se především k umístění tajenky (hesla), popřípadě k dotvoření figury obrazce ap.
Vícenásobné políčko (pdf 1/3; dvoj-, čtyř a osminásobné) se využívalo dříve pro křížovkovou úlohu označenou jako „hříčka“ (střídání základních políček s políčky dvou- a čtyřnásobnými, 1957). V roce 1958 byly tyto úlohy, ve kterých se střídají políčka základní s vícenásobnými, pojmenovány jako křížovky „kombinované“. Jiné využití vícenásobných políček nabízí pdf 1/5. V tomto případě se křižuje každé písmeno vodorovného směru vpisování s minimálně dvojnásobným políčkem - před necelými sedmdesáti lety „získala“ tato křížovková úloha pojmenování „sloupcovka“ - zbytečně zavedený odborný termín. Historické názvy hlavně přetrvávají dál a ve staré šabloně jsou uváděny i nové úlohy, které jsou pojmenovány různě (podle různých křížovkových prvků - políčko, obrys, typ křižování, směr vpisování ap.). Každá taková úloha je samozřejmě „opatřena“ jistými pravidly, která běžný luštitel nemá k dispozici. Křížovková úloha je obecně jen jedna. Podle použitých prvků je pak pojmenována (článek 20) vlastní křížovková úloha podobně jako třeba literární dílo („literárními prvky“ jsou zde například esej, báseň, román, detektivka, umělecký styl ap.). Zdrcující je z této „úvahy“ jasný závěr: řadový luštitel a „vědecká“ svazová norma (určená pro úzký okruh zájemců a „náročné soutěžení“) pro tvorbu křížovek jsou od sebe na míle vzdálené. Místo, aby se křížovkáři „zamysleli“, naopak se chlubí, kolik stovek křížovkových úloh ve svém repertoáru mají. Pro luštitele je neúnosné nesčíslné množství pravidel. Vydavatel se spoléhá na to, že příslušná úloha již byla vícektrát zveřejněna. Luštitelů, kteří luští pravidelně a prakticky všechno, je menšina. Proto je mým cílem hledat takovou (optimální) podobu křížovkové úlohy, která je přístupná (srozumitelná) naprosto všem zájemcům o tuto duševní zábavu, a to s použitím minimálního počtu odborných křížovkářských výrazů (minislovníček, článek 3) a navíc nevyžaduje žádný návod na luštění.
Volné políčko nevzniká protnutím čar, které vyplývají z různých směrů vpisování. Obecně lze říci, že se tato políčka vyskytují často u křížovkových úloh s neúplným křižováním. Jejich tvar je prakticky neomezený - kruhovitý, oválný, trojúhelníkový, šestiúhelníkový, osmiúhelníkový, ve tvaru kruhové výseče, figurální aj. Pdf 1/6 uvádí jako volné políčko kruhovou výseč. Samozřejmě, že se jedná pouze o jisté grafické znázornění; čtyřúhelníková políčka mohou být nahrazena například pětiúhelníky ap.
Středové políčko může být například u úloh se skupinovým křižováním, u křížovkových úloh se směrem vpisování „buňkovitě“ ap. Toto políčko se využívá především pro očíslování obrazce, aby mohly být legendové výrazy systematicky seřazeny nebo je místem pro legendový výraz. Ve středovém políčku mohou vpisované výrazy i začínat, respektive končit ap. (pdf 22; 67).
Atypické políčko nevyplývá přímo protnutím čar minimálně dvou různých směrů vpisování ani nemusí být odvozené z konkrétní síťky (šestiúhelníková aj.) Využívá se především u figurálních křížovek k dokreslení autorem zvolené podoby obrazce (pdf 18). V případě dokreslovek s atypickými políčky se zpravidla předkládá výčet všech použitých políček, aby luštitel mohl dospět k „autorskému“ obrazci – určeno náročným luštitelům. V případě, uvedení kompletního obrazce je bezpředmětné zabývat se popisem kteréhokoli typu políčka.
Vývoj pohledu na políčko v čase
Kolem roku 1900 – jakýmsi předchůdcem políčka (jak ho známe dnes) byly tečky, které ho vlastně nahrazovaly (pdf 9). U prvních doplňovaček byla políčka nahrazena tečkami (viz záhlaví pdf 9). Týkalo se to rovněž tzv. skládacích hádanek (čtvercovka, roháček aj.).
Kolem roku 1925 – hned první zveřejňované křížovky vyžívaly pro vpisování čtyřúhelníkovou síťku (snadno dostupný čtverečkovaný papír).
Po roce 1950 – brzy po začátku vydávání odborného měsíčníku Hádanka a křížovka (1949) začali autoři používat pro tvorbu křížovkových úloh všechny typy síťky (článek 51), jaké známe dnes. Ve Vinárkově publikaci „Bystříme se vtip“ z roku 1954 jsou tyto síťky i uvedeny – čtyřúhelníková (sem patří i políčka se zaoblenými stranami: 2x obloukovitě – pdf 19; kruhovitě + paprskovitě – pdf14/2; 28/2), trojúhelníková (pdf 15/1 a 2), šestiúhelníková (pdf 15/3) a kosodélníková (tzv. schodišťová síťka, pdf 46/4; 49/3).
Rovněž byly známy i různé typy políček: mozaiková, vícenásobná, tzv. „volná“ (charakteristická pro ornamentovky, pdf 34) a středová, které jsou charakteristická pro skupinové křižování (pdf 8) a buňkovky (pdf 22).
Odborný výraz „kombinovaná“ byl zaveden již kolem roku 1953, a to nejprve pro střídání políček čtyřúhelníkových s políčky vícenásobnými. Tyto úlohy byly označovány později i jako hříčka. Jiným případem je použití různých směrů vpisování, například svisle a buňkovitě. I takové křížovkové úlohy jsou ještě v současnosti označovány jako „kombinovaná“ křížovka (doplňovačka). Samozřejmě, že je to nesystematické a není to v souladu s odbornou úrovní, kterou křížovková úloha jako taková za více jak sto let dosáhla.