Základ pro pojmenování jednotlivých odstavců legendy
Každý směr vpisování má vždy dva smysly (možnosti) zápisu
Poslední zápis do článku 1. 4. 2024
Pro celý popis vývoje jsou důležité dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky, z kterých se skládá každá křížovková úloha:
PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (vpisovaného výrazu).
POLÍČKO (článek 11) - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování.
Vpisovaný znak (článek 9) – písmeno, slabika, shluk, výraz, slovo, obrázkový znak vč. střídání znaků.
Křižování (článek 14) – typy: úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a kombinace obou typů - křížovková úloha.
Směr vpisování (článek 10) – od něho je odvozeno pojmenování odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu.
Legenda (článek 17) - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů.
Tajenka (článek 19) – povinná součást každé úlohy.
Nadpis (článek 20) - základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování.
Zadání (článek 40)- nadpis, legenda a obrazec.
Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Vydavatel se také často spoléhá na to, že stejný typ úlohy byl již několikrát otištěn (vypuštění jakékoliv nezbytné informace pro luštitele však ztěžuje či vůbec znemožňuje zdolat takovou úlohu, a to především novým zájemcům o tuto duševní zábavu). Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh), je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.
Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování.
Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu – to není hlavním předmětem mého zájmu.
Směr vpisování (vodorovně, svisle, kruhovitě, buňkovitě, úhlopříčně aj.) – je odvozen od políčka (či typu síťky) a tvoří základ pro pojmenování příslušného odstavce legendy. Každý směr vpisování má vždy dvě možnosti (smysly) zápisu, například buňkovitý (kruhovitý kolem středového políčka) – ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček. Oba smysly zápisu mají vždy vícesměrky (viz Křížovkářské zásady pro autory a luštitele, článek 2).
Různý pohled na směr vpisování (třídění či „škatulkování“):
1. Svazová norma uvádí taxativní výčet možných typů křížovek (drží se starého třídění – druh, typ a forma křížovky): standardní (vodorovně + svisle), šikmý (alespoň jeden směr je šikmý), kruhovitý (kruhovitě + paprskovitě do středu), vícesměrný (minimálně tři různé směry), křížovkové odrůdy (buňkovitě, kaskádovitě aj.).
2. Typy směrů vpisování (pouze třídění,v pojmenování odstavce legendy se uvádí vždy jen konkrétní použitý směr):
Přímý - například vodorovně, svisle, úhlopříčně (pdf 56/1 a 2; 74), šikmě, paprskovitě (pdf 1/6; 8/2) aj.
Lomený (v obrazci se uvádí podoba této lomené čáry, tzv. síťovka, odrazovka, kaskádovka, obvodovka či terčovka; v případě vícesměrek se osvědčila tzv. schematická značka) - například řetízkovitě, meandrovitě, vlnkovitě (pdf 10/1), spirálovitě (pdf 10/2), odrazově (pdf 44/4), lomeně (pdf 11), sestupně (pdf 56/3; 65/4). Uvádění podoby lomené čáry dává luštiteli jednoznačnou informaci o způsobu vpisování (u vícesměrek i vyškrtávání) a současně se není nutno zabývat různými typy křížovkových úloh (tzv. odrůdami), které mají vždy svá pravidla, a řadový luštitel je nemá a tudíž je nemusí znát.
Za speciální směr vpisování lze považovat uzavřenou křivku (obrazec, například čtverec, trojúhelník aj.). S těmito křížovkovými úlohami (myšlena je zde křížovková podoba vícesměrky) se luštitelé setkávají zřídka.
Kruhovitý (obloukovitý směr využívá jen část kružnice) – buňkovitě (pdf 22), kruhovitě (10/4), obloukovitě (pdf 19).
3. Členění podle počtu směrů vpisování:
Jeden směr vpisování (například spirálovitý – pdf 7/4, řetízkovitý – pdf 7/2, meandrovitý, kruhovitý – pdf 10/4, buňkovitý – 22/1, 2 a 4, paprskovitý - 1/6, vlnkovitý – pdf 10/1 aj.).
Kombinace více různých směrů vpisování (nepřeberný počet možností):
Dva směry vpisování - (vodorovně + svisle) – „klasická“ kombinace dvou směrů vpisování, nejvíce rozšířená, kruhovitě + paprskovitě (14/2), vodorovně + lomeně (pdf 29/3), vodorovně + šikmo (pdf 14/1, jen jiná grafická podoba obrazce), úhlopříčně + svisle (pdf 1/7), buňkovitě + paprskovitě (pdf 12/1), lomeně + svisle (pdf 12/5) aj.
Tři směry vpisování – vodorovně + 2 šikmé směry (pdf 1/4), buňkovitě + paprskovitě + kruhovitě (pdf 15/4), vodorovně vlnkovitě + 2 sestupné směry (pdf 26/2) aj. Pro tři směry vpisování jsou charakteristické především tyto síťky: trojúhelníková, šestiúhelníková (včelí plástev) a kosodélníková (schodišťová).
Čtyři a více směrů vpisování – charakteristické především pro vícesměrky (čtyřsměrka, pdf 3) aj.
Nezávisle na počtu zvolených směrů vpisování může autor zvolit i typ křižování – úplné, neúplné a kombinaci (křížovková úloha, ve které je uplatněna křížovka i doplňovačka).
Vývoj směrů vpisování v čase (viz též článek 86):
Kolem roku 1900 - vodorovně, doplňovačka (úloha s neúplným křižováním), ve svislém směru pak byla umisťována tajenka.
Kolem roku 1925 - vodorovně + svisle, první křížovky využívaly dva směry vpisování a byly bez tajenky. Křížovkové úlohy bez tajenky lze zaznamenat i o 50 let později.
Rok 1950 - buňkovitě, jedná se vlastně o kruhovitý směr vpisování kolem středového políčka, tzv. buňky. Začátek vpisování byl označen „praporkem“ a kruhovitý směr byl v první buňce zvýrazněn neuzavřenou kružnicí se šipkou, která určovala i smysl zápisu – ve směru chodu hodinových ručiček. Úloha byla ještě bez tajenky a nedodržovala se délka samohlásek. Buňkovitý směr se vyžíval od začátku v síťce čtyřúhelníkové (pdf 22/3; 67/1), šestiúhelníkové (pdf 65/5), kosodélníkové (schodišťové, pdf 71/6), ale i v obrazci „ornamentovky“ (pdf 12/1; 22/1).
Rok 1953 - šikmě, křížovka označená jako „šikmovka“. Klasická „standardní“ síťka (vodorovně a svisle) pootočená o 45°. O rok později byla využívána i síťka „trojúhelníková“ (vodorovně a dva šikmé směry - zleva vpravo a zprava vlevo). Dále byla využívána síťka šestiúhelníková (například vodorovně a šikmo vpravo dolů ap.).
Rok 1954 - paprskovitě, tehdy byla otištěna ornamentovka s návodem na luštění (sestavená do obrazce - viz článek 33, obr. 1) se směry vpisování: „slabiková postupovka“ a „svisle“ (dnes paprskovitě ke středu). Používá se například u doplňovačky („paprskovitě ze středu“, pdf 28/2). U křížovek jde zpravidla o využití různých směrů vpisování, například kruhovitě + paprskovitě ke středu (pdf 14/2) aj. Tento směr vpisování je charakteristický i pro křížovkové úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8). Výrazy se vpisují do středu, od středu a přes střed.
Rok 1954 - obloukovitě, tehdy to byla „křížovka oblouková“ a odstavce legendy měly označení: zleva doprava (od kraje do středu), zprava doleva (od kraje do středu). Samozřejmě, že dnes se po upřesnění jedná o směr „obloukovitě zleva ke středu“ (ne do středu, pdf 19).
Rok 1955 - kruhovitě, tehdy označována ještě jako „ po obvodu“ či „obvodově (jeden z příkladů, jak křížovkáři neustále vylepšují a upřesňují „odborné“ křížovkářské názvosloví).
Rok 1957 - úhlopříčně, tento směr vpisování je charakteristický pro klasickou čtyřúhelníkovou síťku (čtverečkovaný papír), kde se jako rozdělovací značka používá bod (článek 12; pdf 1/7; 29/2). Tehdy otištěná úloha měla nesprávně uvedený šikmý směr vpisování (pdf 56/1).
Rok 1958 - vlnkovitě, použito v podstatě u figurální křížovky. Později byl tento směr vpisování použit pro doplňovačku („hadovitý“ směr), respektive pro křížovku (například směr vlnkovitý + svislý ap.).
Rok 1967 - lomeně, použito u řetězové (dvoustupňové) „síťovky“; zveřejněná úloha měla návod na luštění a „lomený“ zápis vpisovaného výrazu byl vyznačen čárkovanou čarou se šipečkami v obrazci. Později přibyly další úlohy, ve kterých je „lomený“ zápis vyznačen v obrazci.
Rok 1980 - řetízkovitě, použito pro doplňovačku (článek 76, pdf 44/1 a 2).
Rok 1982 - meandrovitě, použito pro doplňovačku (článek 76, pdf 66/1 a 2).
Rok 1990 – stupňovitě, (od tohoto směru je odvozená i křížovková odrůda „stupňovka“), i když byla již tato síťka použita v roce 1954 pro buňkovku (pdf 49/3)
Rok 1991 - speciální, trojúhelníkový, čtvercový, obdélníkový aj. - obecně „figurální“) směr vpisování se využívá především u vícesměrek. Z pohledu autora jde vždy o „vpisování“, z pohledu luštitele o „vyškrtávání“, popřípadě o vpisování. V těchto případech je optimální používat schematickou značku. Ta se ostatně používá u všech vícesměrek (myšlena je křížovkářská podoba této úlohy) a u úloh se skupinovým křižováním.
Rok 1994 – odrazově, používá se u křížovek, kde se uplatňuje řetězové křižování. Tato úloha využívá jen jeden směr vpisování i jen jeden smysl zápisu, ale stejně se jedná o úlohu s úplným křižováním (pdf 44/4).
Mezi základní směry vpisování patří směr vodorovný a svislý, který tvoří i „základní“ čtyřúhelníkovou síťku. Otočením síťky o 45° „získáme“ dva šikmé směry vpisování. Poslední dva schematické obrázky znázorňují pouze jiné grafické zobrazení téže síťky. Pojmenování jednotlivých odstavců legendy je odvozeno od použitého směru vpisování:
Tři různé vpisované směry (vodorovný a dva šikmé) tvoří základní políčko „trojúhelník“. Základní políčka se „zaoblenými“ stranami vytvoří například vpisované směry: dva obloukovité (zleva vpravo a zprava vlevo) či kruhovitý a paprskovitý (do středu):
Směr vpisování (vodorovně) vlnkovitý a svislý vytváří základní políčko „kosodélníkové“. Základní políčko „šestiúhelníkové“ je v síťce šestiúheníkové (včelí plástev) a „kosodelníkové“ pak v síťce „schodišťové“.
Směr paprskovitý (ke středu - střídání slabik s písmeny) a kruhovitý (tříslabičná řetězová křížovka po obvodu). Jinou variantou tohoto obrazce může být: Směr vpisování paprskovitý (pětipísmenná doplňovačka - ke středu) a buňkovitý (pětipísmenná doplňovačka):
„Koridor“ (je charakteristický pro směr vpisování) může nahradit například i sled propojených políček (kroužků, čtverečků, oválků ap., což jsou tzv. volná políčka - článek 11) - příslušný odstavec legendy je pak označen „řetízkovitě“ - či sled systematicky seřazených a očíslovaných políček aj.
Jinou možností, jak jednoznačně určit směr vpisování, je vyznačení například lomeného směru vpisování čárkovanou čarou v obrazci křížovkové úlohy, respektive uvedením schematické značky (namísto často dlouhých názvů pro jednotlivé zvolené směry vpisování). Podrobněji je to popsáno u konkrétních příkladů k luštění.