Blog

Základ pro pojmenování jednotlivých odstavců legendy

Každý směr vpisování má vždy dva smysly (možnosti) zápisu

 

Poslední zápis do článku 1. 2. 2022

Pro sestavení jakéhokoliv vpisovaného znaku (následně i vpisovaného výrazu, článek 09) je stavebním kamenem písmeno. Základním stavebním kamenem pro vytvoření obrazce (článek 13) je políčko (článek 11), které úzce souvisí se síťkou (článek 51) a směrem vpisování.

Křižování výrazů (článek 14) je základním principem křížovkové úlohy, založeným na shodě znaků v příslušném políčku (podbarvená políčka v článku 10). Křižovánívpisovaných výrazů vychází zpravidla ze dvou použitých směrů vpisování. Drtivá většina křížovkových úloh používá dva „základní“ směry, a to směr vodorovný a svislý (čtyřúhelníková políčka – čtverečkovaný papír). V úloze pdf 7/3 použil autor jen jeden směr (vodorovný), ale uplatnil v něm oba smysly zápisu (zleva vpravo a zprava vlevo, ve vícesměrce jsou využívány oba smasly zápisu vždy, článek 53).

 

Tvorba křížovkových úloh je vlastně jakási skládačka ze dvou základních prvků (písmeno a políčko). S těmito prvky úzce souvisí křižování a směr vpisování. Zadání křížovky tvoří nadpis (článek 20), legenda (článek 17) a obrazec (článek 13). Podobu nadpisu křížovkové úlohy tvoří především druh vpisovaného znaku (písmenná, shluková atd.) a typ křižování (úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a při použití obou typů křižování – křížovková úloha). V případě, že autor použije v úloze řetězové křižování, objeví se v nadpisu adjektivum „(polo)řetězová“ (pdf 13). Popis obrazce a legendy v nadpisu není nutný, neboť je to zřejmé z podoby otištěné úlohy.

Rozhodující je pro nový přístup ke křížovkovým úlohám opuštění zastaralého třídění křížovek (druh, typ a forma křížovky) a všech dříve zavedených odrůd. 

 

Směr vpisování úzce souvisí s políčkem (a se síťkou, článek 21). Rozhodující pro nové pojetí křížovkových úloh je promítnutí použitého směru vpisování do pojmenování příslušného odstavce legendy. V zadání křížovkové úlohy jsou jen nezbytné údaje (odborné termíny).

 

Porovnání svazkové normy s novým pohledem na křížovkové úlohy

Při konfrontaci obou pohledů na křížovky lze sledovat vývoj tvorby křížovkových úloh v odborných křížovkářských tiskovinách. Komerční tiskoviny si vystačí především se švédkami (křížovky s vepsanou legendou) spolu s logickou úlohou „sudoku“ (i tady mají autoři nepřeberné možnosti tvorby – vpisovat nemusíme jen číslice, ale i písmena, obrázkový znak aj.; obrazec může mít různou podobu atd.). 

Na příkladech v pdf ke stažení, popřípadě v jednotlivých článcích je demonstrována překonaná podoba a nesrovnalosti v samotné svazové normě.  

Svazová norma uvádí taxativní výčet možných typů křížovek (drží se starého třídění – druh, typ a forma křížovky):

standardní (vodorovně + svisle),

šikmá (alespoň jeden směr je šikmý),

kruhová (kruhovitě + paprskovitě),

vícesměrná (minimálně tři různé směry),

křížovkové odrůdy (buňkovitě, kaskádovitě aj.).

 

Nový pohled na křížovkové úlohy řeší problematiku nadbytečně zavedených křížovkových odrůd, nesystematicky volené nadpisy (viz články týkající se nadpisu či zadání, obrazce, křižování).

Jak uvádí podnadpis článku, směr vpisování je uveden vždy v pojmenování příslušného odstavce legendy, a tudíž nepatří do nadpisu. Podobně se neuvádí v nadpisu popis obrazce (mozaiková, polomozaiková apod.), pokud je uveden úplný obrazec.

 

Směr vpisování je zpravidla odvozen od zvoleného typu síťky (čtyřúhelníková, trojúhelníková, šestiúhelníková, kosodélníková aj.) či typu políčka (volné, pdf 7/2 aj.) a objeví se vždy v pojmenování příslušného odstavce legendy (není tedy nutné tuto skutečnost zdůrazňovat ještě v nadpisu křížovkové úlohy. Důraz je kladen na skutečnost, že každý směr vpisování má vždy dva smysly (možnosti) zápisu (článek 53) – ve vícesměrce využívá autor v každém směru vpisování vždy oba smysly zápisu.

Jeden směr vpisování (spirálovitý – pdf 7/4, řetízkovitý – pdf 7/2, meandrovitý, kruhovitý – pdf 10/4, buňkovitý – 22/1, 2 a 4 paprskovitý  - 1/6, vlnkovitý – pdf 10/1 aj.).

Kombinace různých směrů vpisování:

Dva směry vpisování (vodorovně + svisle) – „klasická“ kombinace dvou směrů vpisování (podle svazové normy „standardní“), nejvíce rozšířená. Kombinace dvou různých směrů vpisování je neomezená – kruhovitě + paprskovitě (14/2), vodorovně + lomeně (pdf 29/3), vodorovně + šikmo (pdf 14/1, jen jiná grafická podoba obrazce), úhlopříčně + svisle (pdf 1/7), buňkovitě + paprskovitě (pdf 12/1), lomeně + svisle (pdf 12/5) aj.

Tři směry vpisování – vodorovně + 2 šikmé směry (pdf 1/4), buňkovitě + paprskovitě + kruhovitě (pdf 15/4), vodorovně vlnkovitě + 2 sestupné směry (pdf 26/2) aj. Pro tři směry vpisování jsou charakteristické především tyto síťky: trojúhelníková, šestiúhelníková a kosodélníková (schodišťová).

Čtyři a více směrů vpisování – charakteristické především pro vícesměrky (čtyřsměrka, pdf 3).

Nezávisle na počtu zvolených směrů vpisování může autor zvolit i typ křižování – úplné, neúplné a kombinaci (křížovková úloha, ve které je uplatněna křížovka i doplňovačka).

 

Obecný pohled na pojem směr, který hádankáři využili pro pojmenování slovní hádanky směrovky – název je odvozen od pomocného výrazu (náznak + pomocný výraz = jádro, zkráceně N + P = J), kterým je příslovce směru.

Křížovkáři tímto termínem označují především směr vpisování a často se objevuje neopodstatněně i v nadpisu křížovkové úlohy, i když použité směry vpisování jsou zřejmé z pojmenování jednotlivých odstavců legendy. Nedílnou součástí termínu směr je i smysl (zápisu, článek 53), jak ukazují některé vědní obory:

V matematice je to například číselná osa – přímka (vodorovný směr), na které jsou od nuly vpravo zaznamenávány hodnoty kladné a vlevo pak záporné, což jsou v podstatě dva smysly (zápisu).

Kartézská soustava souřadnic, u které jsou souřadné osy vzájemně kolmé přímky, které se protínají v jednom bodě (v počátku soustavy souřadnic), je vlastně obdobou číselné osy, ale pro dva směry – vodorovný a svislý. I zde jsou uplatněny dva smysly (kladný a záporný).

Ve fyzice je nejjednodušším příkladem křivočarého pohybu pohyb po kružnici. I zde mohou být v tomto směru využívány oba smysly – ve směru a proti směru chodu hodinových ručiček (úlohy, ve kterých je uplatněn směr kruhovitý, buňkovitý).

Křížovková úloha využívá ze zvoleného směru vpisování zpravidla jen jeden smysl zápisu a začátek vpisování bývá od očíslovaného řádku, sloupce ap., či je dán praporkem (doplněný šipečkou udává i smysl zápisu).

Vícesměrka (článek 23) naopak využívá z každého zvoleného směru vpisování vždy oba smysly zápisu.

Proto má i vždy schematická značka, která dává luštiteli na vědomí všechny možnosti vyškrtávání, dvojnásobný počet možných vyškrtnutí. První vyškrtávačka (z roku 1984, pdf 3) byla označena jako osmisměrka. Nebrala tehdy při volbě pojmenování v potaz, že ze čtyř směrů vyškrtávání (vodorovně, svisle a dvakrát šikmo) se uplatňují vždy oba smysly (možnosti) zápisu (vyškrtávání). 

Křížovkáři mají zavedený odborný termín jednosměrná křížovka, ve které zapisují výrazy v jediném směru (vodorovně) a využívají se oba smysly zápisu (zleva vpravo a zprava vlevo, viz úlohy v KaH či pdf 7/3).

Používat libovolně tyto dva pojmy (směr a smysl zápisu) či je vzájemně zaměňovat nelze. Jednosměrná křížovka využívá jeden směr vpisování, dvousměrná dva (například vodorovně + svisle) atd. 

Pokládat jednosměrnou vyškrtávačku, například směr vpisování spirálovitý (pdf 7/4), vlnkovitý (pdf 10/1) za dvousměrku není v souladu s již dříve zavedenými křížovkářskými termíny – vícesměrka totiž také patří mezi křížovkové úlohy.

Obecně lze říci, že jednotlivá pojmenování, a to nejen v křížovkách se, jak nám ukazuje historie, vždy vyvíjí a nalezení optimálního názvu hned od začátku nebývá tak časté.

 

Na tomto webu hledám vždy optimální podobu jednotlivých křížovkových úloh a jakýkoliv prospěšný námět je do jednotlivých článků a stran „ke stažení“ v pdf  průběžně zapracován. Od roku 1950, tedy za posledních více jak 70 let, bylo otištěno nesmírné množství křížovkových úloh, na kterých se podílela spousta zapálených autorů křížovek. Při listování ve starších úlohách je zajímavé sledovat, jak postupně vznikaly nové typy úloh a jak se i měnila křížovková terminologie. Nejlépe to demonstrují křížovkové úlohy od mistra české křížovky Lojzi Nolče. Některé jsou již překonány a některé zanikly.

Můj web si v žádném případě neusurpuje právo na to, že vše uvedené je jedině to správné. Hlavním problémem jakéhokoliv posunu vpřed je, že svazová norma, která ještě dnes lpí na jasně překonaném stavu více jak 70 let starém.

Jen jediný příklad uvedu, proč jsou některé závěry na tomto webu v příkrém rozporu se svazovou normou. Nadpis PÍSMENNÁ ŘETĚZOVKA (například pdf 28/3) u úlohy je evidentně nesprávný, protože do řetězového křižování nejsou zapojeny všechny vpisované výrazy – jedná se POLOŘETĚZOVKU. Pravidla pro každou jednotlivou úlohu (která svaz považuje za snad jediná správná) řadový luštitel nezná, takže v konečném důsledku to skončí na nesprávném použití předpony „POLO-„. Navíc vypuštěním slova „křížovka“ či „doplňovačka“ luštiteli zamlčujeme, o jaký typ křižování se jedná (úplné či neúplné).

Argumentace „my jsme tak zvyklí“, „to se mi více líbí“ ap., nemůže obstát. Spíše se očekává návrh, který naši společnou duševní posune dál (jak ostatně uvádí svazové prohlášení z roku 1991, článek 1), a není přitom v rozporu se související křížovkářskou problematikou. 

Luštitel většinou předkládanou úlohu zvládne, a tudíž pro něj není rozhodující nadpis křížovkové úlohy či podoba celé křížovkové úlohy – opakovaným předkládáním úloh si zvykne a nijak ho netíží rozdílné nadpisy či podoby předkládaných úloh.

 

Vývoj směrů vpisování v čase:

Vodorovně (kolem roku 1900) - doplňovačka (úloha s neúplným křižováním), ve svislém směru pak byla umisťována tajenka.

Vodorovně + svisle (první křížovky kolem roku 1925) - využívaly dva směry vpisování a byly bez tajenky. Křížovkové úlohy bez tajenky lze zaznamenat i o 50 let později.

Buňkovitě (1950, jedná se vlastně o kruhovitý směr vpisování kolem středového políčka). Začátek vpisování byl označen „praporkem“ a kruhovitý směr byl v první buňce zvýrazněn neuzavřenou kružnicí se šipkou, která určovala i smysl zápisu – ve směru chodu hodinových ručiček). Úloha byla ještě bez tajenky a nedodržovala se délka samohlásek. Buňkovitý směr se vyžíval od začátku v síťce šestiúhelníkové (pdf 65/5), čtyřúhelníkové (pdf 22/3; 67/1), kosodélníkové (schodišťové, pdf 71/6), ale i v obrazci „ornamentovky“ (pdf 12/1; 22/1).

Šikmo (1953) - křížovka označená jako „šikmovka“. Klasická „standardní“ síťka (vodorovně a svisle) pootočená o 45°. O rok později byla využívána i síťka „trojúhelníková“ (vodorovně a dva šikmé směry - zleva vpravo a zprava vlevo). Dále byla využívána síťka šestiúhelníková (například vodorovně a šikmo vpravo dolů ap.).

Paprskovitě - používá se například u doplňovačky („paprskovitě ze středu“, pdf 28/2). U křížovek jde zpravidla o využití různých směrů vpisování, například kruhovitě + paprskovitě ke středu (pdf 14/2) aj.

Tento směr vpisování je charakteristický i pro křížovkové úlohy se skupinovým křižováním (pdf 8). Výrazy se vpisují do středu, od středu a přes střed.

Kruhovitě (1954) - tehdy označována ještě jako „ po obvodu“ či „obvodově (jeden z příkladů, jak křížovkáři neustále vylepšují a upřesňují „odborné“ křížovkářské názvosloví).

Obloukovitě (1954) - tehdy to byla „křížovka oblouková“ a odstavce legendy měly označení: zleva doprava (od kraje do středu), zprava doleva (od kraje do středu). Samozřejmě, že dnes se po upřesnění jedná o směr „obloukovitě zleva ke středu“ (ne do středu).

Vlnkovitě (1958) - použito v podstatě u figurální křížovky. Později byl tento směr vpisování použit pro doplňovačku („hadovitý“ směr), respektive pro křížovku (například směr vlnkovitý + svislý ap.).

Lomeně (1967) - použito u řetězové (dvoustupňové) „síťovky“; zveřejněná úloha měla návod na luštění a „lomený“ zápis vpisovaného výrazu byl vyznačen čárkovanou čarou se šipečkami v obrazci. Později přibyly další úlohy, ve kterých je „lomený“ zápis vyznačen v obrazci. 

Řetízkovitě (1980) - použito pro doplňovačku (článek 76).

Meandrovitě (1982) - použito pro doplňovačku (článek 76).

Úhlopříčně – tento směr vpisování je charakteristický pro klasickou čtyřúhelníkovou síťku (čtverečkovaný papír), kde se jako rozdělovací značka používá bod (článek 12; pdf 1/7; 29/2). Tato úloha byla otištěna již v roce 1957, nesprávně uvedený šikmý směr vpisování (pdf 56/1).

Odrazově - používá se u křížovek, kde se uplatňuje řetězové křižování. Tato úloha využívá jen jeden směr vpisování i jen jeden smysl zápisu, ale stejně se jedná o úlohu s úplným křižováním (pdf 44/4).

Speciální (cirka od roku 1990 - trojúhelníkový, čtvercový, obdélníkový aj. - obecně „figurální“) směr vpisování se využívá především u vícesměrek. Z pohledu autora jde vždy o „vpisování“, z pohledu luštitele o „vyškrtávání“, popřípadě o vpisování. V těchto případech je optimální používat schematickou značku. Ta se ostatně používá u všech vícesměrek (myšlena je křížovkářská podoba této úlohy) a u úloh se skupinovým křižováním.

 

Směr vpisování je jakýsi koridor, který tvoří dvě „čáry“ vedle sebe. Protnutím dvou různých dvojic čar získáme políčko, respektive síťku. V případě, že je jedna dvojice čar vodorovná a druhá svislá, získáme základní (čtyřúhelníkové) políčko (článek 11), respektive čtyřúhelníkovou síťku - autoři křížovkových úloh a luštitelé dokreslovek tedy mohou používat snadno dostupný čtverečkovaný papír. Další podobu síťky (například trojúhelníková, šestiúhelníková, kosodélníková (tzv. schodišťová - směr vodorovný a dva sestupné - vpravo a vlevo), kruhovitá, obloukovitá aj., si v dnešní době autoři mohou vytvořit na počítači s použitím potřebného programu.

Mezi základní směry vpisování patří směr vodorovný a svislý, který tvoří i „základní“ čtyřúhelníkovou síťku. Otočením síťky o 45° „získáme“ dva šikmé směry vpisování. Poslední dva schematické obrázky znázorňují pouze jiné grafické zobrazení téže síťky. Pojmenování jednotlivých odstavců legendy je odvozeno od použitého směru vpisování:

 

 

Tři různé vpisované směry (vodorovný a dva šikmé) tvoří základní políčko „trojúhelník“. Základní políčka se „zaoblenými“ stranami vytvoří například vpisované směry: dva obloukovité (zleva vpravo a zprava vlevo) či kruhovitý a paprskovitý (do středu):

Směr vpisování (vodorovně) vlnkovitý a svislý vytváří základní políčko „kosodélníkové“. Základní políčko „šestiúhelníkové“ je v síťce šestiúheníkové (včelí plástev) a „kosodelníkové“ pak v síťce „schodišťové“.

Směr paprskovitý (ke středu - střídání slabik s písmeny) a kruhovitý (tříslabičná řetězová křížovka po obvodu). Jinou variantou tohoto obrazce může být: Směr vpisování paprskovitý (pětipísmenná doplňovačka - ke středu) a buňkovitý (pětipísmenná doplňovačka): 

Zmíněný koridor může nahradit například i sled propojených políček (kroužků, čtverečků, oválků ap., což jsou tzv. volná políčka - článek 11) - příslušný odstavec legendy je pak označen „řetízkovitě“ - či sled systematicky seřazených a očíslovaných políček aj.

Jinou možností, jak jednoznačně určit směr vpisování, je vyznačení například lomeného směru vpisování čárkovanou čarou v obrazci křížovkové úlohy, respektive uvedením schematické značky (namísto často dlouhých názvů pro jednotlivé zvolené směry vpisování). Podrobněji je to popsáno u konkrétních příkladů k luštění.

 

Na závěr ještě malé shrnutí pro autory (viz příklady ke stažení v pdf):

- K sestavení křížovkové úlohy stačí i jediný směr vpisování a jen jeden smysl zápisu, například vodorovně, řetízkovitě, spirálovitě, vlnkovitě aj. (většinou doplňovačky). V případě, že jsou využity oba smysly zápisu, jedná se zpravidla o křížovky (úplné křižování, například spirálovitě do i ze středu).

Směry vpisování lze samozřejmě libovolně kombinovat. „Klasické“ kombinace jsou například:

- vodorovně + svisle.

- kruhovitě + paprskovitě ke středu (pdf 14/2).

- obloukovitě zleva ke středu + obloukovitě zprava ke středu (pdf 19).

- vodorovně + dva sestupné směry (schodišťová síťka). Využity jsou sice tři směry vpisování, ale k vyplnění každého políčka jsou možnosti dvě (dvě legendy).

- vodorovně + jeden šikmý směr (například trojúhelníková a šestiúhelníková síťka pdf 15/2 a 3). K vyplnění každého políčka jsou dvě možnosti.

- vodorovně + dva šikmé směry (trojúhelníková a šestiúhelníková síťka, pdf 1/4). K vyplnění každého políčka jsou tři možnosti. Pro autora náročnější úloha.

- svisle + buňkovitě. Samozřejmě, že tato úloha (podobně jako další kombinace) nevyžaduje v nadpisu „kombinovaná“ křížovka či doplňovačka. Podrobněji viz článek 20.

Nedílnou součástí optimálního zadání (podoba předkládané úlohy) je jednoznačný a srozumitelný zápis jednotlivých vpisovaných výrazů do obrazce. Proto jsou i všechny číselné křížovkovkové úlohy (pdf 5 a 61) doplněny použitými směry vpisování – vždy se jedná o křížovky (úlohy s úplným křižováním, což vyplývá z principu této logické úlohy). Použije-li autor jakoukoliv síťku, luštitel pak ví, jak se vpisované znaky či celé výrazy zapisují.

 

Různé grafické znázornění obrazce není zapotřebí označovat v nadpisu křížovky, neboť vše je zřejmé z podoby otištěné úlohy:

Každá „klasická“ křížovka (směry vpisování: vodorovně + svisle) může být převedena pootočením obrazce o 45° na jinou podobu (směry vpisování: šikmo zleva dolů a šikmo zprava dolů).

Podobně lze v doplňovačkách použít různých podob „volných“ políček (článek 11). To se týká i křížovkových úloh, ve kterých je uplatněno skupinové křižování (například v klasické „čtvercové“ síťce může být čtvereček nahrazen kroužkem ap.) nebo buňkovitý směr vpisování.

 

Zpět na přehled článků