Blog
Písmeno - základní stavební kámen každého vpisovaného znaku, následně celého výrazu
Poslední zápis do článku 1. 5. 2023
V novém pojetí jsou pro tvorbu křížovkových úloh použity dva základní stavební kameny (opuštěno je třídění - druh, typ a forma křížovky a především křížovkové odrůdy):
PÍSMENO slouží k sestavení vpisovaného znaku a následně vpisovaného výrazu.
POLÍČKO (úzce souvisí se směrem vpisování a s křižováním) slouží k vytvoření obrazce křížovkové úlohy.
Různé podoby vpisované znaku (nejedná se o taxativní výčet, článek 2, odstavec A.1., níže jsou uvedeny příklady různých znaků):
Písmeno (nejčastější podoba), shluk, slabika, slovo, výraz (slovo rozšířené o zkratky a značky), obrázkový znak (svazová norma ho neuvádí) a střídání znaků (vyžadován je systém střídání, pouhá symetrie nestačí). Křížovkáři znají i tzv. „prázdný znak“, ale řadový luštitel se s ním nesetká.
Střídání různých znaků – střídání slabik s písmeny (pdf 26/1; i slabiky mohou mít legendu – pdf 26/4), střídání písmen se slovy (pdf 27/1 – autor samozřejmě nepoužije jednopísmenné slovo), střídání shluků se slovy (pdf 27/3), střídání písmen s obrázkovým znakem (pdf 6/2 – střídání znaků má zde určitý systém).
Pro první křížovkářskou normu „České křížovky“ (1980) zavedli křížovkáři pro třídění odborné termíny „druh“, „typ“ a „forma“, a to různé možnosti pro vpisovaný znak, směr vpisování a obrazec.
Vpisovaný znak, který autor použil (písmeno, shluk ap.) se objeví zpravidla v nadpisu křížovkové úlohy. V případě nadpisu „POLODOKRESLOVÁ KŘÍŽOVKA (nutno doplnit rozdělovací značky a odhalit druh vpisovaného znaku, respektive střídání)“ údaj o vpisovaném znaku pak vypadne (pdf 31/1).
Směr vpisování (označení jednotlivých odstavců legendy) a obrazec (popis síťky, obrysu, políček ap.) nevyžaduje bližší „komentář“, neboť z podoby otištěné úlohy je vše zřejmé a nemusí to být tudíž ani v nadpisu křížovkové úlohy.
Samozřejmě, že lze křížovkové úlohy třídit podle dalších prvků (jako je legenda, tajenka, křižování, ale i pomůcka ap.), a to nejen podle vpisovaného znaku, směru vpisování a obrazce (ten se navíc třídí podle obrysu a podle použité síťky). Pak zjistíme, že zavedené termíny (druh, typ a forma) nám zdaleka nestačí, navíc luštitel je vlastně vůbec nepotřebuje. Slouží pro třídění úloh a potřeby svazu.
Termín „druh“ je prakticky nejnižší taxonometrickou (taxonomickou) jednotkou v zoologii a botanice. Jinak je tento výraz používán v mnoha oborech lidské činnosti. Například švadlena při šití nového modelu šatů vždy volí nejvhodnější „druh“ látky. Sochař hledá možný „druh“ materiálu pro své nové dílo. Podobně rodiče hledají vhodný „druh“ barvy či malby pro vymalování pokojíčku svého potomka ap. I autor křížovkové úlohy zvažuje, jaký „druh“ síťky, obrysu, směru vpisování, vpisovaného znaku, ale i tajenky, pomůcky ap., použije.
Různé třídění (popis, možnosti ap.) existuje v každé lidské činnosti. Jinou otázkou je, zda zatěžovat luštitele dalšími termíny, které pro zdolání předložené křížovkové úlohy vůbec nepotřebuje. Praktické využití „vědeckého“ pojetí křížovkářské normy pro tvorbu a hodnocení křížovek je u několika desítek zapálených křížovkářů v náročných soutěžích SČHAK (NKM, ČKL, MLSK) a jen určitá část z členů SČHAK, kterých je cirka čtyři stovky. Navíc, když je celá norma založena na jasně překonaném přístupu k celé problematice. Konkrétní případy uvedu vždy podle potřeby v příslušném článku v blogu či v pdf ke stažení.
Příklady vpisovaných znaků (nejedná se o taxativní výčet možností):
Slabika, shluk, slovo, výraz (slovo rozšířené o značky a zkratky - „Kr“ značka kryptonu):
Obrázkový znak zde zastupuje písmeno, shluk, slabiku a slovo (svazová norma tento odborný pojem ani neuvádí, i když se s tímto obrázkovým znakem luštitelé setkávají desítky let):
Písmeno - za tento základní znak lze považovat i písmeno cizí abecedy, arabskou číslici, interpunkční znaménko, tiret, obrázkový znak a jiný ustálený znak (+, =, %, &, §, ap.) aj. Některé další ustálené znaky se v křížovkách objevují velmi zřídka, přesněji řečeno se neobjevily nikdy. Vše závisí na autorovi, jestli se mu podaří takovýto znak zapojit do křižování. Různé užití tohoto znaku je v pdf ke stažení. Často zde bývá uplatněno tzv. „rébusové čtení“.
Shluk - skupina dvou či více písmen.
Slabika - tvořená podle zásad pro dělení slov (v mnoha případech lze využít IJP - ne všechny výrazy v ní ale najdeme). U cizojazyčných výrazů byla zavedena tzv. grafická podoba slabiky (například HO-RI-NE, SHA-KE-SPE-A-RE, i když se vyslovují jen slabiky dvě; v případě slovenštiny RI-E-KA i RIE-KA).
Slovo - především jde o „devatero druhů slov“, ustrnulý slovní tvar aj.
Výraz - znak „slovo“ rozšířený o značky a zkratky.
Obrázkový znak - v podstatě jde o znak „slovo“. Textová legenda je zde nahrazena obrázkem (kresbou). Tento znak může zastupovat i jiné znaky (například písmeno, shluk, slabiku či slovo).
Prázdný (nulový) znak - může být uplatněn u kteréhokoliv vpisovaného výrazu a zastupuje vždy vpisovaný znak, který autor v příslušné křížovkové úloze použil - je tím zastoupena mezislovní mezera (která je samozřejmě zapojena do křižování).
Vývoj vpisovaného znaku v čase:
Kolem roku 1900 – hláska tehdy jediný známý vpisovaný znak v doplňovačce, záhlaví pdf 9 (správně až od roku 1994 „písmeno“). Hláska je totiž článkovaný zvuk lidské řeči, písmeno pak psaný či tištěný znak pro hlásku. Postupně písmeno začaly využívat další skládací hádanky - čtvercovka, roháček, rámcovka a později křížovka. Nutné je zde poznamenat, že křížovky neměly žádný nadpis - „automaticky“ se považovaly všechny tyto křížovky za „hláskové“ (později písmenné). Jediným vpisovaným znakem byla tehdy „hláska“. A to v podstatě trvá vlastně dodnes, písmenné křížovky bývají často bez „upozornění“, že vpisovanými znaky jsou písmena. Komentář k této problematice naleznete i v dalších, souvisejících článcích.
Rok 1949 – slabika, jako další podoba vpisovaného znaku je k nalezení v slabikové křížovce již v prvním čísle HaK (1949). Tehdy byly ještě běžně používány tzv. „jednopolíčkové vpisované výrazy“, nebyla dodržována délka samohlásek, byla tolerovaná absence tajenky ap.
Rok 1950 - slabiku, jako vpisovaný znak, začaly v té době využívat buňkovky a křížovkové úlohy se skupinovým křižováním.
Rok 1954 - u prvního třídění křížovek byla takováto křížovka byla označována jako „slabiková.“ (to se tiskla dokonce i tečka za názvem).
Rok 1969 -objevuje se poprvé tzv. „shluk“ (seskupení dvou a více písmen).
Rok 1980 - další vpisované znaky (výraz, slovo) jsou zařazeny do první křížovkářské normy (1980).
Po roce 1990 – začíná se používat tzv. „obrázkový znak“ (časopisy Křen a Luštěnka). Může zastupovat nejen písmeno, shluk, slabiku (pdf 27/4; 43), ale i slovo či výraz (slovo rozšířené o zkratky a značky).
Obecně lze říci, že to, co se předkládá luštitelům méně často, zasluhuje i přiměřeně menší pozornost. S některými případy se řadový luštitel ani nikdy nesetká.