Další prameny pro vpisované výrazy
Poslední zápis do článku 1. 10. 2020
„Střelivem“ pro vyplňování políček obrazce každé křížovkové úlohy jsou výrazy (slova či slovní spojení), které autor čerpá z různých pramenů. Těžko je lze nějak omezovat či dokonce taxativně vyjmenovávat.
Pro tvorbu křížovkových úloh je totiž vždy směrodatná především jazyková a věcná správnost výrazů.
V současné době se ukázalo, že pro posuzování jazykové správnosti výrazů plně postačuje Internetová jazyková příručka (IJP, článek 6). Pro posuzování i věcné správnosti výrazů slouží dále Akademický slovník současné češtiny - ASSČ (nový „SSJČ“ - zatím zpracovaná písmena „A“ až „Č“ na internetu).
V případě, že IJP a ASSČ příslušné heslo neobsahuje, uplatní se další NJP (PČP, SSČ, SSJČ - článek 6).
Neobsahuje-li vpisovaný výraz (příslušné heslo) žádná NJP, pak pro posouzení jazykové správnosti slouží tzv. jiný pramen (JP). Pokud příslušné heslo obsahuje více jiných pramenů, dává se přednost jazykové podobě „nejmladší“.
Při psaní legendy řeší autor věcnou stránku vpisovaných výrazů - věcnou správnost. Čerpá z různých pramenů, a to především z výkladových slovníků. Mohou to být prameny jazykové (Normativní jazykové příručky, NJP - ASSČ, SSČ, SSJČ, ale i starší, například Příruční slovník jazyka českého - PSJČ) či jiné prameny - JP (různé naučné slovníky a encyklopedie - viz používané zkratky na tomto webu v článku 1: ASCS, A-Ž, CJC, ČNŽ, ČSVaS, EA, IES, MČSE, PSN aj.). Co patří mezi JP samozřejmě taxativně vyjmenovávat nelze. Pro tvorbu křížovkových úloh platí jednoduché kritérium - musí být dodržena jazyková a věcná správnost výrazů.
Obecně lze podpořit doporučení, že při čerpání „málo známých“ výrazů z jiných pramenů, hledat vždy další pramen (ne však od stejného vydavatele, od stejného zdroje). To z velké části potvrdí „správnost“ výrazu a oddělí se většinou tzv. opsané chyby.
Určitě nelze za pramen doporučovat jednorázové tiskoviny (reklamní letáky ap.), různé luštitelské pomůcky, ve kterých bylo prokázáno mnoho chyb a nesrovnalostí...
Pro věcnou (ale i jazykovou) správnost vpisovaného výrazu slouží například i zoologické dílo České názvy živočichů (ČNŽ). Každý živočich má vedle českého názvu i odborné (latinské), zpravidla dvouslovné, pojmenování. Díky tomuto odbornému pojmenování se „domluví“ vlastně celý svět, a to nejen zoologové.
Takovéto prameny (podobně se uplatňují latinské názvy i v říši rostlinné) slouží také k sestavování obrázkové legendy. Jednotliví živočichové mají často více názvů - původní, domorodé ap. (pakůň běloocasý, v Africe známý pod názvem gnu; daman dříve tlustoš; dugong vedle moroň aj.).
Chyby v pramenech samozřejmě nelze vyloučit. Obecně lze říci (na základě dlouhodobého sledování a posuzování), že různých chyb (především tiskových) po sametové revoluci spíše přibylo, než ubylo. Nějaké to písmenko v textu navíc či chybějící se občas v denících objeví. To lze ale přičíst ke krátkému času potřebnému ke zpracování příslušné tiskoviny. Potřebné aktuální informace se musí totiž ke čtenáři dostat neprodleně. „Překlepy“ se někdy objeví i v měsíčnících, kde má redakce dostatečný čas ke zpracování. Tiskové chyby se objevují více než dříve i v různých slovnících a naučných publikacích, což samozřejmě zajímá i křížovkáře.
Nejméně „spolehlivý“ je internet. Tam často ani nemusíme tušit, kdo je autorem příslušného článku. Zde především by měl uživatel hledat různé zdroje v hledané problematice a tím i odhalit jistou nesrovnalost.
Částečně tuto problematiku řeší seznam opsaných chyb (věcných i pravopisných), i když je to jen jakási kapka v moři.
Závěrem chci autorům křížovkářských úloh popřát pevnou ruku při volbě vhodných pramenů.