Blog
Jazykový pohled na výrazy
Poslední zápis do článku 1. 10. 2020
Kromě obsahového významu má každé slovníkové heslo i slohovou charakteristiku.
Hlediska pro kritéria slohových hodnocení (stylistické hodnocení podle SSJČ):
a) spisovnost či nespisovnost
b) dobový výskyt
c) častost výskytu - frekvence
d) citové zabarvení - expresivita
Spisovná slova:
a) hovorová (hovor.; motorka)
b) knižní (kniž.; chorý)
c) básnická (bás.; modrojas)
d) publicistická (publ.; kýžený)
e) odborná (odb., zool., bot., mysl. aj.; květenství, kelce)
f) obecná (ob.; kluk)
Otázkou je, zda vůbec v legendě uvádět tuto bližší specifikaci spisovného vpisovaného výrazu. Vše závisí na redakci příslušné tiskoviny. Některou bližší specifikaci lze považovat za nadbytečnou (květenství - botanický výraz prozrazuje již vlastní podoba vpisovaného výrazu), zbytečně „zatěžujeme“ luštitele doplňujícími závorkami (motorka, chorý, kýžený, kluk ap.) aj. Navíc stejně často luštitel ani netuší, že příslušné slovo má stylistickou charakteristiku (facka - ob. pohlavek). Navíc dochází k jistému posunu, například „motorka“ (dnes již asi bez označení „hovor.“).
Nespisovná slova:
a) nářeční (nář.; cigán)
b) oblastní (obl.; cácorka - konipas)
c) lidová (lid.; čapí nůsek - kakost)
d) slangová (slang.; fachman - odborník)
e) argotická (arg.; tato slova, podobně jako nesprávná aj. křížovkáři nepoužívají)
U těchto vpisovaných výrazů se v legendě bližší specifikace o nespisovnosti vypouští jen v některých případech. Záleží i na tom, pro koho je křížovková úloha určena. Pro náročnější luštitelské soutěže se někdy toto stylistické hodnocení vypouští. Navíc nastal někdy i posun do češtiny spisovné (viz Nová slova v češtině ap.).
Pro slangové výrazy vyšly dvě knížky Jaroslava Hubáčka: O českých slanzích (1981) a Malý slovník českých slangů (1988).
Hodnocení slov podle dobového výskytu:
a) zanikající a zaniklá (hist., dř., kdysi, za feudalismu, ve starověkém Řecku ap.)
b) zastaralá (zast.; náva - záhrobí)
c) zastarávající (poněk. zast.; laloch - lalok)
Doplnění legendy u těchto slov závisí (ostatně jako vždy) na autorovi křížovky. V některých případech to prozrazuje vlastní legenda (například starořecká mince - pak by byla případná závorka nadbytečná), někdy se jedná o další podobu vpisovaného výrazu. Závorka vypadne i v případech, kdy je například nářeční výraz legendován nářečním výrazem; podobně když legendujeme domácké jméno opět domáckým jménem (Kája - Karlík), pak se závorka „(domácky)“ již neuvádí.
Některé křížovkářské tiskoviny například označují v legendě plošně všechny zastaralé výrazy. Prameny, které uvádějí toto stylistické hodnocení, jsou však půl století staré a nové prameny (IJP a ASSČ) takováto hesla neuvádějí. Zaměřují se na současnou spisovnou češtinu.
Hodnocení slov podle častosti výskytu (frekvence):
a) běžně užívaná (jednotlivá hesla jsou bez označení)
b) řidší (řidč.; chlebný - chlebový)
c) řídká (*, zř.; kárce - karatel)
Stylistické hodnocení u legendy se uvádí zpravidla jen u výrazů řídkých.
Hodnocení slov podle citového zabarvení (expresivity):
1. Expresivní slova bez dalšího zvláštního příznaku (expr.; dřina)
2. Expresivní slova se zvláštním příznakem
aa) familiární (fam.; maminka - manželka)
ab) domácká (dom.; Láďa - Ladislav)
ac) mazlivá (mazl.; drobek - malé dítě)
b) hanlivá (hanl.; pisálek)
c) eufemistická (euf., nahrazování nepříjemných věcí a jevů; zesnout - zemřít)
d) ironická (iron., slovo užité v opačném významu; chytrák místo hlupák)
Slova zhrubělá a vulgární se podobně jako argotická v křížovkách nepoužívají (podobně je to „omezeno“ i ve sdělovacích prostředcích i na sociálních sítích).
Slohová charakteristika (stylistické hodnocení) je uváděná i v dalších pramenech:
- Český slovník věcný a synonymický (ČSVaS, 1969 až 1977) - obsáhlé čtyřdílné dílo,
- Kolektiv autorů: Akademický slovník cizích slov (ASCS, 1995) - uplatňuje důsledně PČP (1993). Například PČP uvádějí dublety egoizmus i egoismus, ale ASCS pouze egoizmus. Rovněž jsem zaznamenal komentář zástupců ÚJČ ve sdělovacích prostředcích: u dublet se dává první podobě přednost - podobně láhev i lahev vedle vyjádření, že u slov zakončených příponou -ismus, -izmus se preferuje „-ismus“, což ale odporuje tvaru v ASCS,
- Václav Machek: Etymologický slovník jazyka českého (ESJČ, 1971) - předmětem zájmu jsou původ a vývojové změny a příbuznosti slov,
- Miloslava Knappová: Jak se bude vaše dítě jmenovat? (1996) - v tomto díle najdeme kromě cizojazyčných podob jmen i podoby jmen domáckých,
- Jaroslav Hubáček: O českých slanzích (1979) - slangová slova řazená podle oborů a různých zájmových skupin (slang hornický, technický, myslivecký, studentský ap.),
- Jaroslav Hubáček: Malý slovník českých slangů (1988) - slangová slova řazená abecedně,
- vydavatelství MAXDOPRF: Slovník nespisovné češtiny (SNČ, 2006) - nespisovná slova od nejstarších dob po současnost; historie a původ slov,
- Karel Pala a Jan Všianský: Slovník českých synonym (SČS, 2001) - pramen vhodný mj. i pro „jednoslovnou“ legendu.
Nejlépe osvětlí celou problematiku konkrétní příklad, například brambor:
PČP - brambor i brambora: (legenda nevyžaduje stylistické hodnocení - jde o plně spisovné slovo),
SSJČ - brambor i brambora: ( u hesla nenajdeme žádnou odvolávku na další možnosti, i když slovník obsahuje hesla: erteple (obecně), kobzol (nářečně), zemák (oblastně),
ČSVaS - brambor i brambora: zemče (řidčeji); bandor, bandur, bandora, zemské, zemně, zemňák, zemník, zemčák, kobzol, kobzal, zemské jablko, švábka (nářečně); babče, kavanč (zřídka); koroptve střílené motykou (žertovně); grumbír, krumpír, krumpel (z němčiny); bobál (slovensky),
ASCS - uvádí „erteple“ - brambor (obecně),
ESJČ - brambor: brambur, brambúr, brambura, brambúra, branbor, branibor, brantbora, bandor, bandora, bandur, bandúr, bambol, bamboch (nářečně); kartofel, kantofel (lidově); jablóško (hanácky),
SNČ - uvádí „erteple“ - brambory (nářečně), „kobzole“ - brambory (ostravsky).
Z výše uvedených podob pro slovo „brambor(a)“ vyplývá, že naše mateřština je skutečně bohatá. Dále je nutno počítat s tím, že dochází průběžně k určitým posunům ve stylistickém hodnocení slov. ÚJČ připravuje nový SSJČ (Akademický slovník současné češtiny - ASSČ), zatím jsou zpracovaná první čtyři písmena (na nternetu je zpracované písmeno „A“ a „B“). Samozřejmě, že je to závod na dlouhou trať. Zpracování takového díla si vyžaduje vždy několik let. Jistě zajímavé je sledovat další posun - kolokviální (zkratka kolokv.) výraz směřující k bezpříznakovému užívání. Takto je například označeno heslo „audina“ (automobil značky Audi).
Na závěr tohoto článku (stylistické hodnocení slov, respektive stylová charakteristika) musím ještě poznamenat, že jednotlivá hesla ve slovnících mívají často uvedeno i více zkratek, které se týkají této problematiky. Zaleží na autorovi, které hodnocení zvolí. Samozřejmě, že lze uvést v legendě i více těchto hodnocení například „(zastarale a expresivně)“.
Dále nutno ještě uvést, že stylistické hodnocení se týká především výrazů vpisovaných, popřípadě tajenkových (například pro vtip, aby lépe vyzněl, lze použít i nespisovný výraz ap.). Pro legendu však není obecně důvod používání slov, které vyžadují stylistické hodnocení, samozřejmě až na jisté případy (legendování nářečního výrazu výrazem nářečním, domácký domáckým (Láďa - Ladík) ap.
Autor by měl vždy dobře uvážit, komu je předkládaná úloha určena a podle toho volit i příslušné výrazy. Samozřejmě, že se denně setkáváme se spoustou nespisovných výrazů. Registrovat lze i slova, která se časem „probojovala“ do kategorie slov spisovných.
Všem autorům přeji šťastnou ruku při volbě výrazů, které vkládá do obrazce křížovkové úlohy.